INCOGNITOREADER
přečtené 388
Na dostřel
2019,
Taylor Adams
Za mě bych dal 3,5*. Je to neskutečně napínavé a opravdu se jedná o thriller! Dojem kazí za mě trochu moc přepálený konec. Každopádně kniha se moc dobře čte a děj letí rychle kupředu.... celý text
Pět malých prasátek
1969,
Agatha Christie
Podle mě je Pět malých prasátek je hned v závěsu za Deset malých černoušků. Dějově se podle mě docela liší od klasických dílů s Herculem. Tady se vyšetřuje případ starý 16 let, takže většina příběhu jsou rozhovory nebo vzpomínky lidí. Celou dobu jsem si myslel, že jsem konec odhadl, ale ne. Agatha mě dostala :-) Já poslouchal jako audioknihu a ta byla skvělá! Byla to verze z roku 1980 načtená Jiřím Hanákem. Pan Hanák má velmi podobný hlas jako Ivan Trojan a poslech byl opravdu skvělý. Oproti současným audioknihám jsou v nahrávce slyšitelné i zvuky otáčení stránek a není kniha rozdělená na kapitoly takže je to načtené v jednom kuse, nebo to tak alespoň působí.... celý text
Slon
2017,
Martin Suter
Příběh, kde v hlavní roli je malý růžový a ve tmě svítící slon. Který je produktem genového inženírství a nebo zázrak? Příběh je z počátku takový až divný, ale po čase se dějové linky spojí a dávají smysl a děj se pořádně rozjede. Někomu se možná nebude líbit konec, ale za mě je to ukončeno jediným možným způsobem.... celý text
15 minus
2011,
Tomáš Zářecký
Mám z knihy rozporuplné pocity. Téma reality show, takové drsnější verzi Survivor se mi líbí, ale.... Chyběl mi tu hodně kontext, v jakém stavu se nachází okolní svět a co muselo předcházet tomu, že společnost umožnila televizi něco takového vytvořit. Soutěž, kde zákony ani základní lidská práva a hodnoty neexistují. Tohle je pro mě chybějící základ pro celou soutěž. A proto mi kniha přišla nevěrohodná. Obsahuje brutální scény a explicitní násilí, které jen podtrhuje můj dojem. Ano, je napínavá a čte se jedním dechem to jí upřít nelze. Jen bych se rád dozvěděl víc o situaci okolo. Stejně jako v Hunger Games, kde byl celý systém vysvětlený.... celý text
Hračkář
2019,
Andrew Mayne
Hráčkář jede po stejných kolejích jako Šelma. Knihu bych bral asi jako romantický film, všichni víme o čem to bude a všichni víme jak tohle skončí. Ale stejně to čteme :-) Kniha se velmi dobře čte, o tom nemůže být řeč, přečetl jsem ji za jeden den. Ovšem co mi vadilo na Šelmě mi na Hračkáři vadí ještě o něco víc. Theo je neomylný, nejlepší, jako jediný se umí ptát a dívat na věci jinak, atd.. Na jednu stranu mu vadí jak vláda a její agentury jednají na základě předpokladu nebo přesvědčení bez usvědčujících důkazů, ale on dělá úplně to stejné. Policie stejne jako v Šelmě mu neveří a snaží se ho odstrkovat stranou a on se zase snaží jim dokázat jak jsou neschopní. A to ani nemusí, policie je tady vykreslená jako banda neschopných a arogantních blbců, kteří i když jim lidé dokola volají a upozorňují na problém tak ho ignorují. Na Šelmě mi nejvíc vadil konec, který byl tak přitažený za vlasy, že jich Andrew Mayne musel mít plnou hrst. Konec Hračkáře je.... naprosto nevěrohodný. Odporuje tomu co Theo na začátku říká a čemu údajně věří. Navíc tady úplně chybí jakékoliv vysvětlení toho proč a proč takto Hračkář "provozuje svůj koníček". Jako nenáročná oddychovka je Hračkář určitě dobrá kniha. Ale jako u romantických příběhů je potřeba o ni moc nepřemýšlet.... celý text
