Inka063 přečtené 190

Osm 2017, Radka Třeštíková

Co může způsobit citová závislost Míši? Touha někam patřit, být oceňována a chválena. Kam až může jít, když jí to berou? A což teprv citová deprivace Julie! Když se Míša rozvzpomene, vydá se hledat. Za mě závěr výborný: naprosto špatná stopa. Co bude dál?... celý text

Šampaňské a heřmánkový čaj 1997, Franziska Stalmann

Banální příběh, kdy čekáte na něco nového, čím autorka překvapí. Zdá se vám nemožné, že popíše jen milionkrát omletou věc a zase a stále stejně. A ono tomu tak skutečně je. Jen kvůli očekávání nějakého zvratu, něčeho nového a své nevíře, že to snad nemůže být tak, jako milionkrát předtím, jsem to dočetla. Možná, snad (!!) může knížka pomoci nějaké zhrzené ženě znova najít svůj smysl života. A jen kvůli tomu hodnotím jedničkou. Jinak je to totální brak navíc ještě ke všemu občas prodchnutý typickým německým antihumorem. A to už je fakt moc i na mě, ospravedlňující.... celý text

Zmizet 2009, Petra Soukupová

Tři rozsáhlé povídky s názvy Zmizel, Na krátko a Věneček. Hluboká psychologická sonda do nitra všech postav. Syrová výpověď dvou dětí (Zmizel a Na krátko) a jedné ženy, která se myšlenkami vrací do dětství (Věneček). Ve všech příbězích jde o pochroumané nitro, odcizení, žárlivost, vztek, poznamenání, smutek, nenávist, které si s sebou aktéři nesou celý život. Ve všech povídkách se prolínají myšlenky a přemítání jednotlivých postav, problém vidíme z různých úhlů, ale nedočkáme se ani zlepšené komunikace, ani šťastného závěru. Smutné, drsné, syrové, bez příkras a bez obalu.... celý text

Pod sněhem 2015, Petra Soukupová

Je to dobrá kniha s výborným psychologickým vhledem. Co dokáže způsobit nekomunikace, neupřímnost, pocit "co by si o mně druzí mysleli". Na jedné straně snahy matky o to, aby svými problémy své dcery nezatěžovala, na druhé straně z této falešné snahy o jejich ochranu vyrůstají problémy daleko větší. Nevřelost, nesrdečnost, pocity odcizení. Ani jeden člen rodiny si s těmi ostatními nemá co říci. Je to oslava z povinnosti, aby nikoho neurazili a jako taková nemůže dopadnout dobře. Vzájemně se vlastně neznají a ani po tom netouží. Hluboká psychologická sonda. Nejde tady o žádné násilí, o nic velkého. Přesto je to schíza. Nečetlo se mi to dobře. Padala na mě tíseň, protože jsem se v lecčems našla…... celý text

Farma 2016, Tom Rob Smith

Dokonalá zápletka, napětí, zamlčování, utajování, zmatení očekávání, tápání. Na povrch se dostávají skutečnosti, násilně zatlačené do kouta. "Díky" nekomunikaci a falešnému ochraňování našich blízkých nabývají obludných rozměrů. A navíc nenásilně podaný obraz vztahu rodičů a dětí – na povrchu bez poskvrny, uvnitř však notně pokřivený. Moc dobré.... celý text

Vlčí ostrov 2016, Lajla Rolstad

Kniha není psána s žádným patosem a už vůbec si neklade za cíl někomu něco vnucovat, o něčem přesvědčovat, cokoliv odsuzovat. Je průzračně upřímná. Dýchá z ní svoboda – a to jak života, tak projevu každého z jedinců. Autorka nementoruje, neučí, na nic si nehraje. „Jen“ vypráví. Upřímně podává na stříbrném tácu své pocity, otevírá své nitro. A tiše, mile a bezelstně nechává na čtenáři, co si sám vezme, či co si je schopen vzít.... celý text

Péra a perutě 1998, Iva Pekárková

Pro mě výborná, vlastně nejlepší knížka, kterou jsem od Pekárkové četla. Zase je tady cítit ta pekárkovská lidskost, neodsuzování, chápání. To naprosto přesné a plastické vykreslení totalitního Československa. Navíc silný příběh kamarádství, obětování se pro druhého přes znechucení sama sebou. Sám výborně zvolený název si zaslouží 5 hvězd.... celý text

Pečená zebra 2015, Iva Pekárková

Velice pěkná, čtivá, vtipně napsaná kniha s typickým pekárkovským neodsuzujícím nadhledem. Při čtení většiny jejích knih mám takový osvobozující pocit, že nic není katastrofa, že lidi dělají chyby a netřeba je za to trestat, že lidi jsou holt jenom lidi.... celý text

Beton 2014, Iva Pekárková

Výborné! Pekárkovou mám ráda pro její výstižnost, umí jít pěkně až na dřeň. A obzvlášť kniha povídek Beton je vynikající. Ve většině z nich hraje skutečný beton nějakou svou roli. Už to je obdivuhodné, kolik rolí autorka pro tak všední věc najde. Pravda, povídky nejsou nijak veselé, ale proč by taky měly? Byla veselá třeba 70.léta za totáče? Je veselý život bezdomovce? Multikulti Pekárková se nezapře ani tady - příběhy ukazují rozdílnost problémů v jiných lokalitách nebo kulturách, ale stejnost lidského cítění a myšlení při jejich řešeních.... celý text

Zloději hvězd 2014, Nicole Mtawa

Autobiografická kniha o okouzlení Afrikou. Což bych ještě pochopila. Co se naprosto vymyká mému chápání je to, že se poměrně hezká holka z Německa zamiluje - co, zamiluje! Totálně obětuje! - pro Tanzance Jumu, feťáka, bezdomovce, lháře, zloděje. Nemyslím to ve zlém. Jeho to naučila ulice, jinak by nepřežil. Neodsuzuji ani Nicolinu oběť, i když ona by to asi obětí nenazvala. Celé její počínání je mi tak strašně, ale strašně cizí... až se stydím. Možná dík za takovéhle lidi. A moc by mě zajímalo, co je s nimi dnes.... celý text

Tři přání 2016, Liane Moriarty

Tak tohle ne. Umělé, divné vztahy matky a dcer, divné vztahy sester mezi sebou. Trochu mi to evokuje literaturu od slovenské spisovatelky, která si, tuším, říká Evita. Vidím před sebou tři rozječené a na sebe upozorňující krásky v baru, které setřou kdejakého "týpka" a on před nimi ještě padne na zadek. Literatura, která mi nic nedává a ničím mě neobohacuje. Stálé a otřepané problémy tu s nevěrným mužem, tu s dětmi, nic objevného ani v řešení, ani v použitém jazyku. A ta tři přání??? Jaksi jsem nepochytila, jakéže to jsou...... celý text

Sto roků samoty 2006, Gabriel García Márquez

To je něco tak ojedinělého, nevšedního, surrealistického, neuvěřitelně vtipného, neuchopitelného, že se to nedá popsat. Tisíce různých Buendiů, prolínání skutečnosti s představami a minulostí, iluzemi, sny, fantazií ... Zpočátku jsem chtěla sledovat dějovou linku, hledat realitu, oddělovat ji od všeho ostatního, pamatovat si jména a příbuzenské vztahy všech Buendiů. Brzy se mi to vymklo. Vzdala jsem to. Nechala jsem se unášet něčím pro mě zcela novým, tak neobvyklým a zvláštně krásným. Závěr na mě zapůsobil nečekaně smutně, kdy jsem si uvědomila, že jde vlastně o "sto roků samoty". Beze sporu dávám 5 a dalších minimálně 5 překladateli.... celý text

Tulák po hvězdách 2001, Jack London

Tohle že je víc jak 100 let stará kniha??? Klobouk před Londonem dolů. Taky mi trvalo, než jsem k ní dozrála. Začala jsem jí číst tak trochu z nouze a s despektem. London nebyl zrovna mým koněm. A ona mi přitom vyrazila dech! Cholerický vysokoškolský učitel Darrel Standing si určitě trest zasloužil. Jestli byly podmínky ale takové, jak autor (či Ed Morrell) popisuje, pak mi běhá mráz po zádech. Oč větší muselo být jeho utrpení, velice schopného intelektuála, když nad ním měli moc tupci. A když tupec dostane moc, vždy se schyluje k tragédii. Svými duchovními útěky primitivní dozorce jen více popuzoval. Hrdý a nepoddajný člověk. Darrele, máš moje sympatie. I když si myslíš, že by žena nikdy tak silného ducha nemohla mít.... celý text

Pěstitelka růží 2005, Charlotte Link

Kniha by nebyla marná, kdyby autorka zůstala v psychologické rovině, protože její vykreslení charakterů je podle mého obdivuhodné. Ale co ten závěr??? Proč sklouzla někam hluboko mezi podřadné detektivky? Jako by to ani nebylo její dílo a práci zadala - řekla bych - až dítěti. Měla jsem pocit dvou knih neuměle naroubovaných do sebe.... celý text

Matky 2012, Jan Koubek

Moc pěkná kniha. Vzpomínky zajímavě podané přes odložené a zapomenuté drobnosti na registrační skříni. Takové milé, "tiché" čtení pro introverty. Děkuji za takovou knihu. (A je mi, Insilvis, úplně jedno, a musím se smát, jestli je to "midcultový kýč" a "queer koncept" :-)).... celý text

Láskožrout 2015, Hana Hažíková (p)

Výborné. Autorku neznám a nikdy jsem od ní (asi) nic nečetla. O to víc mě kniha mile překvapila. Fandím novým autorům. Cikánka Brenda je naprosto uvěřitelná. Chováním i svým slovníkem. Jana musí být anděl s křídly až na zem, když Brendu "vydrží" a ještě jí pomáhá. Jenže nic není jen tak. Brenda je poznamenaná svým vzhledem a dětstvím. Nejsem příliš zastáncem ospravedlňování dospělých lidí za jejich nešťastné dětství. Jenomže Brenda je jednak v pubertě a jednak na špatných základech se opravdu těžko staví bytelný dům. Otázkou je, jak by tomu bylo, kdyby vyrůstala ve funkční rodině. Ale ani to Brenda nemá - adoptivní otec je násilník a dominant, adoptivní matka je roztřesená, vydeptaná troska, která skončí na psychiatrii. Brenda je inteligentní i vnímavá. Nechtěně se dozví, že je nežádoucí i ve své nové rodině. Tedy nežádoucí už dvakrát, když ji poprvé odložila její biologická matka. Postaví si okolo sebe neproniknutelnou zeď z rebelství a vulgarit. Jakousi spásu, postavenou na vodě, hledá v pátrání po své pravé matce. A to ji dostane až na totální dno. Smutné, hodně smutné.... celý text

Do vody 2017, Paula Hawkins

Tak tohle je slabota. Po Dívce ve vlaku slabý odvar (a to ani Dívka ve vlaku nebyla úplná hitparáda). Chaos a páté přes deváté, skutečnost a staré ságy dohromady, do toho nějaká čarodejnice, jejíž moudra a vhledy do budoucna se nevyplnily a závěrem banální rozuzlení. Škoda, Paulo, tvou další knihu (bude-li) budu kupovat s velkou obezřetností.... celý text

Dívka ve vlaku 2015, Paula Hawkins

Rachel je alkoholička. Je nešťastná. Je tlustá, stárnoucí, bez manžela a bez práce. Lže ostatním i sama sobě. Jezdí denně vlakem jako že do práce, aby sama před sebou neztratila poslední zbytky glanzu. Nikdo se sní nebaví, a tak se dívá z okna a konstruuje si příběhy. Jak se ti dva z toho domku u tratě musí milovat. Jak je to dobře, že aspoň někdo ... Ale co je to tam najednou za cizího chlapa? A jakto, že se jí dotýká? A kam ona najednou zmizela? Rachel se dá do pátrání na vlastní pěst a my díky ní odkrýváme další charaktery a životní příběhy až do konečného rozuzlení a odhalení. Které tušíte tak nějak už v poslední třetině knihy. Přesto se mi to líbilo. Docela zajímavý příběh. Rachel chápu a myslím, že takhle nějak by se mohly alkoholičky chovat a přemýšlet. Megan a Anna pro mě moc pochopitelné nejsou, ale kvůli tomu to autorka určitě nepsala :-). Doporučuji jako oddychovku na dovolenou.... celý text

Pilíře země 2001, Ken Follett

Dobrá kniha. Obdivuji autora za jeho nastudování všech detailů života ve 12.století. Tedy - musím věřit, že je nastudoval dobře, protože jsem si to z jiných zdrojů neověřovala. Ale vše působí maximálně důvěryhodně a nakonec to není až tak důležité. Důležité je to, že mě osudy Toma stavitele a jeho rodiny a všech dalších postav pohltily. Že jsem se celých více jak 900 stránek ani chvilku nenudila. Vše je tak barvitě vylíčeno, napínavé skoro jako detektivka a přistihla jsem se, že držím některým postavám palce jak na sportovním utkání. Že se na celém světě širém Aliena setkala s Jackem bylo určitě řízením osudu. Autor to také tak předkládá - jako hotovou věc, která ani jinak dopadnout nemohla a proto nemá cenu o tom nějak déle rozprávět :-). No dobrá, beru to a nebudu mu to vyčítat. Vše ostatní bylo téměř na jedničku.... celý text

Na věky věků 2009, Ken Follett

Nezaujalo mě to. A to mě knihy z historie baví. Možná kdybych to četla jako první - před Pilíři země. Ale po nich je to jen jejich napodobenina, roztažená do víc jak 800 stran. Jako by byl autor placen od stránky. Dlouhé, nezajímavé pasáže, které by mohly být v pohodě poloviční a nic by se na ději nezměnilo. Jedna z hodně mála knih, kterou jsem nedočetla.... celý text