Jadla Jadla přečtené 901

☰ menu

Pláň Tortilla / Na plechárně

Pláň Tortilla / Na plechárně 1979, John Steinbeck
5 z 5

Stále se mi vybavují obrazy, které umí Steinbeck perfektně vykreslit. Spánek pod převrácenými loďkami, vysavač na elektřinu, který není kam připojit, téměř cítím zápach rybiny, když vzpomínám na Pláň Trotillu. Je to už dávno, co jsem knížku četla, nicméně se na ni nedá zapomenout.... celý text


Proglas

Proglas 1996, Eugen Pauliny
5 z 5

Miluju Proglas. Četla jsem ji snad tisíckrát, je tak úžasně pravdivá!


Kristiánova legenda: Život a umučení svatého Václava a báby jeho svaté Ludmily

Kristiánova legenda: Život a umučení svatého Václava a báby jeho svaté Ludmily 1978, Kristián
4 z 5

Je krásná, smutná a působivá. Správná středověká legenda.


Markéta Lazarová

Markéta Lazarová 2008, Vladislav Vančura
5 z 5

Kniha mne vzala za srdce, neumím přesně vyjádřit, jak na mě zapůsobila, je taková křehká a zároveň drsná. Ovšem Vančuru není možné neobdivovat a nezbožňovat!


Tovje vdává dcery

Tovje vdává dcery 2006, Šolom Alejchem (p)
5 z 5

Nic jsem o té knize nevěděla, když jsem se do ní pustila. Smála jsem se, kroutila hlavou, nedýchala, doufala a nakonec mi tekly slzy jako hráchy. Krásná.


Jméno růže

Jméno růže 2005, Umberto Eco
5 z 5

Čtu ji nepravidelně znovu a znovu. Po letech nebo i kratších úsecích se k ní stále vracím. Hlavní postava františkána Viléma mi je velmi blízká a období je pro mne nevyčerpatelnou studnicí zájmu. U jiných knížek je opakované čtení jiné, stačí si připomenout první větu, zápletku, postavu a vím, můžu přeskočit odstavec a pokračovat. Tuhle čtu od začátku do konce pořád je něco nové, poutavé, přímo vybízí k novým myšlenkám. Vždycky mě znovu naplní vírou v pravdu, v nezbytnost hledání pravdy. Jsem nadšenou čtenářkou detektivek. Málokterá je tak dobrá, aby ji stálo za to číst znovu. Ale Jméno růže pro mne není detektivkou. A popravdě mě zaráží, kolik čtenářů ji čte jako detektivku. Zápletka s vraždami a mrtvolami je vedlejší, je to jen prostředek pro vyjádření toho, co chtěl autor říci. A při každém dalším čtení je ta detektivní vrstva příběhu ta méně a méně podstatná, zajímavějším a podstatnějším se stává to ostatní sdělení. Film mě dost zklamal, bohužel, čekala jsem asi příliš mnoho. Dobrá je ale i rozhlasová dramatizace, stojí za poslechnutí.... celý text


Nadějné vyhlídky

Nadějné vyhlídky 1960, Charles Dickens
4 z 5

Nejdřív jsem viděla film. A něčím mě zaujal, tak jsem si přečetla román. A rozhodně nelituji, je tak klasický, anglický a dickensovský!