janasim
přečtené 397
Hrabě Monte Cristo (komplet, třísvazkové vydání)
1975,
Alexandre Dumas, st.
Věřte, že žádné filmové zpracování Hraběte Monte Christa,byť sebelepší, vás nedokáže tak nadchnout jako tato kniha. Můžete ji mít už několikrát přečtenou a stejně se k ní budete chtít vrátit. Pokud jste viděli nejpve film Hrabě Monte Christo, nevadí. Po přečtení knihy,na něj rázem zapomenete.... celý text
Koláč s kapkou jedu
2011,
Alan Bradley
Flavia je zajimavé děvče, doma bych jí ale mít nechtěla ☺ Detektivka je to nenáročná, dobře se mi četla, až tedy na chemické sloučeniny a postupy.
Světlo mezi oceány
2013,
M. L. Stedman
Už samotný název a i obálka jsou tak tajemné a poutavé, že snadno kdekoho zlákají k otevření a čtení této knihy. A ani to,co je uvnitř, nezklame. Nad tímto příběhem přemýšlíte od začátku do konce, díváte se na něj z mnoha úhlů, měníte své názory a stejně nedokážete stoprocentně říci, co je správné. Na konec vám to nedá a možná si stejně jako já popláčete.... celý text
Tři mušketýři. (2. díl)
1958,
Alexandre Dumas, st.
Ani od druhého dílu jsem se nedokázala odtrhnout. Dobrodružství,romantika, přátelství,intriky,šerm,... i při čtení to vše zažijete, jako byste byli součástí příběhu!... celý text
Rendez-vous v Paříži
2014,
Deborah McKinley
Kniha mne zlákala svým názvem,obálkou a samozřejmě anotací. Zpočátku jsem však byla zklamaná,neboť některé věty,myšlenky mi připadaly nereálné,dialogy divné.Myslela jsem,že tento příběh snad ani nedočtu,ale začal se rozvíjet a především závěr jsem čekala jiný,mile mě překvapil a proto jsem si našla v tomto románu trochu zalíbení.Bohužel tento příběh s Paříží nemá nic společného.... celý text
Norské dřevo
2005,
Haruki Murakami
Norské dřevo je prvni kniha,kterou jsem od Murakamiho četla. Ráda jsem si ji přečetla,ale nyní nedokážu říci,jestli mě nalákala na další autorova díla. Nevím,jestli jsem v tomto příběhu viděla více smutku nebo naděje. Každopádně o sexu se tu na mě psalo až moc otevřeně.... celý text
Kurandera
2012,
Hernán Huarache Mamani
Knihy, které se nás snaží něčemu naučit formou přiběhu a ne pouhým vypisem pouček, ráda zařazují do mé knihovny a Kurandera taková je. Je o poznání sebe sama, překonávání strachu,... Zpočátku ve mě Kantu vyvolávala bouřlivé emoce, protože jednala jinak, než bych čekala. V závěru už jsem si ale říkala, proč ne, když to tak skutečně chtěla? Proč by měla být hrdá za cenu toho, že by pak mohla být nešťastná? Nesnažila se v první řadě změnit druhé, ale sebe. I přes strach na sobě dokázala pracovat a ne jen o tom mluvit. Tato kniha (ostatně jako každá kniha) není pro každého. Možná, že ten, kdo má potřebu ponořit se do svého nitra a něco v sobě změnit, si k ní snadněji nalezne cestu.... celý text
