Jíťa
přečtené 758
Tajemný svět Keltů - Poodhalené dědictví keltské tradice
2009,
Claire Hamilton
Moc hezky udělaná a kvalitní kniha zaměřující se hlavně na duchování podstatu keltského národa. Najdete zde informace o bozích, o archetypech v keltské víře, o původu svátků i každodenním životě Keltů. Textu moc není, ale je nabytý informacemi a dobře strukturovaný, výborná je i grafická podoba knihy.... celý text
Malý vetřelec
2010,
Sarah Waters
Už dlouho se mi nestalo, aby mě román takhle chytnul, bravo! Akorát ke konci to šlo na můj vkus až moc rychle a brzký konec mě poměrně dost zaskočil.
Po nás ať přijde potopa! / Radosti života / Nové verše / Don Juan
2003,
František Gellner
Na poezii moc nejsem, ale tohle je lahůdka. Gellner má velmi melodické verše, metafory jsou většinou snadno rozluštitelné, je sarkastický a nihilistický, nic mu není svaté. A proto se mi tak líbí:) "....Zejtra, co zejtra? Kdožpak ví. Zejtra si lehneme do rakví." ... celý text
Dobrý ročník
2006,
Peter Mayle
Navzdory hlubokému zklamání z předešlé čtené knihy od P. Maylea (Rok v Provence), jsem zkusila štěstí a pustila se do Dobrého ročníku. Dvakrát nevstoupíš do téže řeky, říkala jsem si. Jsem to ale naiva, lépe by se v tuto chvíli hodilo přísloví "Jako když hrách na stěnu hází." Tahle kniha byla pro mě naprostou katastrofou. Nehorázně jsem se nudila už od první stránky a pouze s příslibem brzkého konce (ani ne 200 stran) jsem byla ochotná louskat stránku za stránkou. Nevydržela jsem. Upřímně jsem zvažovala, jestli má vůbec cenu toto dílo hodnotit, ale nakonec jsem stylem ne nepodobným skokanu obecnému dospěla k závěrečné stránce. Příběh je nudný a nepodstatný, popisy přírody neosobní, nevzbuzující jakékoli pozitivní emoce, zkrátka ztráta času. Asi si spravím chuť Pagnolem.... celý text
Rukověť bojovníka světla
2006,
Paulo Coelho
Výborná záležitost. Někdy je holt potřeba číst mezi řádky, odkaz autorových myšlenek pak nezůstane nevyslyšen.
Základy reflexologie
2009,
Nicola Hall
Text příšernej, ale z hlediska odbornosti a názornosti (snad) dobrý. V podstatě za nejdůležitější a podstatné lze považovat dvě stránky s mapami reflexních bodů na nohou a na rukách a to je vše. Zbytek je jen o tom natáhnout to co nejvíc, aby z toho vylezla kniha.... celý text
Život po životě
2005,
Raymond A. Moody
Drobná nevýhoda této knihy tkví v tom, že její téma je v dnešní době nejen více diskutované, ale také více brané jako fakt a ne jako názor...teda alespoň pro čím dál větší okruh lidí. Je to jako s Freudem, na svou dobu přelomové myšlenky, jejichž autor musel zakusit nedůvěru i opovržení a (možná) si musel tak trochu dávat pozor na to, co tvrdí. Z knihy je patrné, že Moody se snaží ubezpečit ostatní a především sám sebe o relevantnosti výsledků svých výzkumů, což z dnešního pohledu může působit poněkud směšně. Otázky po pravdivosti výpovědí respondentů už dnes nemusí "zasvěceného" čtenáře zajímat, pídí se spíše po průběhu a zážitku. Proto na mě Moodyho neustálé usvědčování o spolehlivosti výpovědí respondentů působilo hodně rušivě, ale uznávám, že jako základ je to skvělé a průlomové dílo.... celý text
Hovory nejen o hudbě
2010,
Přemysl Rut
Pavlicův vztah k hudbě je pro mě až nepochopitelný. Také si ráda poslechnu pěknou muziku, ale on tím doslova žije. Některé jeho názory jsou zajímavé a jakožto obdivovatel jeho snah o "spojení" různých etnických stylů hudby jsem uvítala především pasáže týkající se právě spolupráce se zahraničními hudebníky. Navíc, kniha se mi líbila i po formální stránce, povídání obou pánů je velmi kultivované a po stránce jazykové velmi pestré, zároveň nabyté informacemi. Přiznávám však, že některé pasáže, hlavně jména a souvislosti mi nic moc neříkali. Kniha mě ale utvrdila v tom (co už jsem si myslela předem), že Pavlica je typ člověka, který, ač se to nemusí na první pohled zdát, na sto procent odpovídá představě dnešního renesančního člověka v kladném slova smyslu. Nebojí se bořit hranice, je dostatečně flexibilní, přemýšlivý a intuitivní. Kéž by takových lidí bylo více, kéž by se lidé nebáli zbavovat svých nesmyslných tradic a zarytých rituálů a rozšiřovali si své kulturní i životní obzory. Btw nedá mi to, ale musím upozornit na jednu skladbu z alba Chvění, totiž Altajské nebe, kterou považuji za jednu z nejlepších skladeb vůbec.... celý text
