Joges přečtené 889

FOND HER 52 nejlepších her z akcí a kurzů 2007, kolektiv autorů

Zlatý fond her III. 2007, Daniela Zounková

Zlatý fond her II. 1998, Radek Hanuš

Střevo není tabu 2015, Giulia Enders

Podnázev knihy je výstižný: O trávicím traktu vesele i vážně. Celý úvod se smějete a řehtáte, ale pak vás smích najednou přejde. Některé skutečnosti jsou totiž vážné a zarážející. Začátek je jednoduchý, vtipný, skoro jak pro školčata, pak se kniha přehoupne na vyšší úroveň a občas připomíná vědeckou práci. Všechno kolem trávicí soustavy vás ale začně zajímat, tak jen čtete a čtete, protože jde o vaše zdraví. Nakonec nešetřím chválou, kniha je skutečně zajímavá a poučná, ne li napínavá. Závěr jsem zhltal na posezení jako detektivku. Z publikace si odnáším mnoho poznatků, které je dobré vědět a znát. Na knihách je sympatické, že vám něco předkládají a vy si vybíráte, co se vám hodí.... celý text

Hedvábník 2015, Robert Galbraith (p)

Rowlingová je v ráži, jak píše jednu „bifli“ za druhou. Oplývá fantazií, vyniká obrazotvorností, nápaditým dějem a nesourodé postavy sype přímo z rukávu. Robin a Strike jsou stále sympatičtí vyšetřovatelé, to ano, ale když J.K.R. začne rozpitvávat jejich interní partnerské záležitosti, dívám se do anotace, jestli náhodou nezměnila žánr. Hedvábník, podobně jako „Volání kukačky“, je MIXEM všeho možného. Humor vítám, sprosťárny a knižní morbidnosti mi nevadí, partnerské vztahy – no budiž a každou detektivní zápletku nadšeně hltám. Rowlingová jako spisovatelka je výborná, ovšem Rowlingová jako autorka detektivek, to mě vážně moc nebere. Alespoň vím, co od ní mohu příště čekat. A taky ruku na srdce, Cormoranu Strikovi bych vážně přál nějakou lepší protézu.... celý text

Dobrý člověk ještě žije 1971, Romain Rolland

První polovina knihy je příliš oslavná, nadšená i žalující. Jsou to takové řeči všeho druhu, tj. co na srdci, to na jazyku. Autor popisuje své přátele, sousedy i přírodu, a celé to připomíná dobový dokument. Například bývalou lásku nazývá Lasičkou a opěvuje ji asi na pěti stranách. Myslel jsem, že to nedočtu. Styl mi připomněl Babičku od B.Němcové zbavenou tradic, zvyků a pověr. V druhé polovině knihy, kdy nastoupí útrapy a překážky, je už četba o něco zajímavější. Navíc se autor konečně chytne závažnějšího tématu opatrovnictví, a tak kniha dostává smysl a spád. Závěr je nakonec hezký, povedený a odkazuje ke smyslu lidského života. Po celou dobu vyprávění se autor obrací a promlouvá ke čtenáři, což působí trochu rušivě. Za titulem sice stojí slavné jméno oceněného autora, mě však román příliš neohromil.... celý text

Sto roků samoty 2006, Gabriel García Márquez

Snažil jsem se začíst, prokousat se množstvím jmen, epizod a pochopit jednání rodu Buendíů, zůstal jsem však trčet před pomyslnými branami fiktivního městečka Maconda, nezasažený dějem, neschopen vžít se do rolí postav, netečný poměrů i jednání. Střídání reality a fantazie, komedie a tragédie, historie a mýtu mi příliš nesedlo – jediný můj problém. Magický realismus mi u některých knih vyhovuje, u jiných mi zase nesedí. Kdesi jsem četl, že když García Márquez nechal zemřít postavu plukovníka Aureliana Buendiho, tak nad jeho ztrátou plakal. Se mnou nehlo jediné úmrtí v knize. Zřejmě to bude tím, že osudy rodu Buendíů mě vážně moc nebraly, a pak Kolumbie a především samotné městečko Macondo leží opravdu hodně daleko.... celý text

Smrt v Benátkách 2003, Thomas Mann

Docela silné drama, snaha „umělecky zaujmout a ohromit“ se Mannovi povedla. Děj je dobře provázaný, rozhodují v něm nečekané okamžiky. Pro mně byla novela poněkud popisná, poetická, přes tu drobnou antipati však uznávám, že autor byl schopný literát, Nobelovku si zasloužil.... celý text

Kdo zabil Palomina Molera? 2014, Mario Vargas Llosa

Není to pravá detektivka. Jde o spletenec všeho možného. Na pozadí zločinu autor rozehrává několik závažných témat, které vychází z peruánského prostředí. Napětí je mizivé, průběh vyšetřovaní je okořeněný humorem, cynismem, najdou se tu popletové, mecenáši, matróny a netradiční závěr jistě překvapí. Kniha byla zajímavá, nápaditá a docela bavila.... celý text

Quo vadis 1990, Henryk Sienkiewicz

Po všechny ty roky, kdy jsem titul Quo vadis obcházel, jsem nevěděl, o co přicházím. Polské filmové zpracování před x lety mi mnoho nedalo a ani ve škole mě k četbě šesti set stránkové bifle nepřesvědčili. Teprve až 100 NEJ z DK mě přimělo k tomu, abych si knihu přečetl. Čekalo mě překvapení. Příběh má sice už více jak sto let za sebou, nečte se lehce, ale jinak je výborně poskládaný, nadčasový, všechno je v něm vyvážené. Za úspěchem stojí především výborně napsané postavy. Některým jsem fandil, jiné jsem zatracoval. Knihu přesně vystihl a charakterizoval uživatel woodward: „Sienkiewitzem je velký vypravěč, jeho příběh má sílu i hloubku,“ to podtrhuji.... celý text

Jít krást koně 2007, Per Petterson

Když vzpomínky na 2.světovovou válku roku 1948 pomalu odeznívaly a poválečný řád většiny zemí se formoval, bylo ve zdivočelých zemích možné snad úplně všechno, tak proč nekrást koně (klamající epizoda příběhu). Kniha s přirozeně hezkou severskou přírodou a lidskými dramaty je velmi zručně napsaná, ale například českého Klostermanna prožívám o něco více.... celý text

Muž, který sázel stromy 2006, Jean Giono

Útlá, sympatická kniha, za kterou se skrývá nezdolná vůle a význam lidského konání. Povídka nutí k zamyšlení: Co po člověku na Zemi zůstane? To záleží jen na něm samotném. Elzérard Bouffier je příkladný a jedinečný, to ano, četl jsem však už něco podobného i v rozsáhlejších románech.... celý text

Marťan 2014, Andy Weir

K četbě mě přilákaly ohlasy, jak knižní tak filmové. Popisné pasáže & deníčkové záznamy mě od četby většinou odrazují, pokud z nich neplyne něco užitečného. Ani tentokrát jsem z nich nebyl v úvodní části u vytržení. Na Mars nepoletím, takže jsou mi veškerá data k ničemu. Ze záplavy technických a chemickobiologickofyzikálních informací jsem si přeci jen něco málo odnesl, třeba vím, jak pěstovat brambory v extrémních podmínkách. Jinak vše ostatní mi v knize sedlo, napínavý děj, vtipné výroky, celosvětový zájem o Marka Watneye, to všechno bylo fajn. I když nejsem cílová skupina a hltač sci-fi, musím uznat, že Andy Weir napsal Marťana dobře. Tak dobře, že si kniha zasloužila filmové zpracování a Matt Damon si za hlavní roli odnesl Zlatý Glóbus.... celý text

S nebem nad hlavou 1985, Jaromír Tomeček

Babička pozdravuje a omlouvá se 2015, Fredrik Backman

Kniha jako celek funguje docela dobře, Backmanovi to píše, to musím uznat. Hravý humorný styl, moudro, přátelství, působivá dějová linka, která chytne za srdce, drsná i milující babička, vyvážený svět reality i fantazie (mimochodem právě fantazie posunuje „Babičku“ do literatury pro děti a mládež), to všechno je docela fajn, ale přemoudřelou sedmiletou vnučku se slovníkem z Wikipedie a iPodem plným knih od A.Christie jsem autorovi nevěřil. „Muž jménem Ove“ byl o něco reálnější a uvěřitelnější. Dobrý dojem z knihy nakonec přeci jen zůstal, a tak mi nezbývá nic, než prostořekou chybující babičku, která pomáhá druhým lidem, alespoň mírně pochválit.... celý text

2. světová válka 1993, Richard O'Neill

Vytáhl jsem ji z knihovny, protože jsem musel vyhledat informaci o vylodění spojeneckých vojsk v Normandii, a vzpomněl si, jak mě před lety šíleně bavila. Není to žádná bible fanoušků zblázněných do „military“, je to jen sto stránek základních dat a doprovodných fotografií, ale i tak jde o poměrně slušný zdroj informací o válečném konfliktu. Grafické zpracování, stručnost, výstižnost, sloupky, dodatky k článkům, fotky a mapy dělají z knihy atraktivní naučnou literaturu, a to i přesto, že je víc proanglická a proamerická.... celý text

Útěk z teritoria smrti 2015, Tom Isbell

Ona je odvážná, houževnatá, lehkomyslná. On cílevědomý, sečtělý a ne zrovna hbitý. Ona se jmenuje Hope, on Kniha. Oba mají problém. Tak začíná dobrodružná dystopická fantasy. Útěk z teritoria smrti je drsný, drsnější, než jsem čekal (nic pro slabé povahy), přesto knihu Toma Isbella hodnotím kladně. Kniha je plná zvratů a neustále narůstajících překážek a problémů, takže se ani chvíli nenudíte. Místy jsou patrné autorovy menší, velké i obrovské přešlapy, ale pokud vás příběh strhne, tak vám to tak nějak nevadí, jen čtete a čtete. Kniha je dobře napsaná a sestavená, podobá se Labyrintu od J.Dashnera. Druhý díl si nenechám ujít.... celý text

Dívka v pavoučí síti 2015, David Lagercrantz

David Lagercrantz je důstojný nástupce Larssona, s klidem mohu potvrdit, že Lisbeth „padla do dobrých rukou“. Mnohovrstevnatý krimiromán mě bavil, mimořádně schopný autista mi nevadil, nevadily mi ani obsáhlé přednášky o virtuálním světě, jen nekonečně popisné a vysvětlující pasáže, dokonce i v poslední třetině knihy, byly ubíjející. Ale to je jediná věc, která mi vadila, jinak Lagercrantzovi fandím. Přeju mu, ať se mu podaří napsat něco hodně dobrého.... celý text

Mrtvá šelma 2015, Jiří W. Procházka

Nevědomky jsem ji pokládal za knihu s historickým námětem, příběh ze současnosti však o to víc překvapil. Záhada kolem muzea v Táboře mě zajímala, detektivní zápletka napínala, tajemství Mrtvé šelmy ale nakonec nijak neohromilo. Přesto jsem rád, že jsem se s autorskou dvojicí setkal. Stříbrnou iniciálu a další knihy z řady Souřadnice zločinu si určitě nenechám ujít. Jediné co mi trochu vadilo, byla „vycpávka“ (tou autor musí vyplnit kostru příběhu) mezi jinak velmi povedenou osnovou. Například narůstající odkazy na nejrůznější filmy působily po čase spíš úsměvně a rušivě.... celý text

Rudá královna 2015, Victoria Aveyard

Začal jsem ji číst jen proto, protože v seznamu „Podobných knih“ na DK je u této novinky i Aréna smrti (tématicky se blíží spíš Síle vzdoru). Takovou knihu bych si nenechal ujít. Asi prvních třicet stran nové fantasy & Young Adult mě bavilo, ale pak to najednou začalo být všechno fádní a stejné. Děj se točil kolem „určitého“ místa, příběh posunovaly dopředu jen dialogy, lokace a reálie nebyly prakticky žádné. Autorka se nezdržovala ani popisem jevů nebo činností. Hlavní představitelka byla navíc často plná pocitů a dojmů jako u „můjdeníčkové“ formy, které působí rušivě. Byl tu patrný i vliv jiných fantasy knih, což není zrovna originální. Prostě evidentní debut označený bestsellerem s chybami, které nikomu nevadí. Např.: 1.Přes tlukot vlastního srdce ho sotva slyšela. 2.„Cale!“ zakřičela přes ohlušující hlomoz pěti tisíc vojáků. Ups! Jsou to jen drobnosti, kterými se autor přece nemusí zabývat. Téma mi nakonec nevadilo, ale styl psaní mi vůbec nesedl! Ani překlad není zrovna zdařilý. Příště se autorkám s vymodleným talentem a námětům o královnách raději obloukem vyhnu, abych neubíral iluze cílové skupině. Dávám alespoň jeden bod za povedené postavy a druhý bod za nápaditý a promyšlený úvod. Toť vše. A Hunger Games? Ne, s tou trilogií se „Red Queen“ vážně nemůže srovnávat. Knihy S. Collins jsou na jiné, daleko vyšší úrovni.... celý text