Kanuska
přečtené 71
Záhada panství Bainbridge
2021,
Laura Purcell
Čekala jsem pomalý táhnoucí se děj a ponurou duchařskou atmosféru 19. a 17. století. A přesně to jsem dostala. Vypadalo to, že půjde spíše o styl D.Coates či J. McMahon, ale kniha je pro mě o třídu lepší. Není to typická duchařina s duchy, přízraky, či démony. Děs přináší samotné místo, pověst o tom, že Bainbridge je prokletý, a proto v něm nechce pracovat nikdo z nejbližší vesnice. A pak tu jsou ti společníci… Nejprve je jen jeden, tedy jedna figurína, ale pak se objeví druhá… A obyvatelé domu často společníky nachází jinde, než byli ponecháni. Od prvních stran víme jak špatně na tom hlavní hrdinka Elsie je - němá, popálená a v blázinci. K přítomnosti se přidají další dvě časové linky. Jedna sděluje co se Elsie stalo. Druhá je deníkovým zápisem Annie z roku 1635. Trochu matoucí je, že byť Elsie postupně “vypráví” svůj příběh, píše ho v er formě. Takže, ačkoliv to působí jako oko vypravěče, jde o pohled Elsie, který může a nemusí být zkreslený - to je zřejmě na čtenáři. Příběhem prostupují hlavně ženské postavy, které to nemají ve svém postavení zrovna jednoduché. Vdova Elsie, která je na sídlo Bainbridge spíše “odklizena”, Sára, která ač patří do rodiny Bainbridgů, nevlastní nic a je jen trpěnou příbuznou, hospodyně a služebné Helen s Mabel, pro které je panství jediným domovem. Annie a její postižená dcera. Konec knihy je předvídatelný a ten kdo četl pozorně nemůže být překvapen. Zůstalo i pár otázek a drobných nedomyšlených nelogičností. Přesto Záhada panství Bainbridge patří k těm lepším něžným horůrkům, které jsem za poslední rok četla. Spoiler: např. co byl ztracený obchodník zač? Prodal společníky cíleně, nebo šlo o náhodu? Vzhledem k jeho zmizení… byli společníci zvláštní ještě před tou “akcí” nebo až po tom? Lidé žijící v 17.století nepoznali velmi typické byliny? Annie o sobě tvrdí, že disponuje šestým smyslem, ale když ho potřebuje - a ne jednou, tak intuice najednou spí. Co ten stolek v blázinci?... celý text
