kejty91
přečtené 565
Pokoj
2011,
Emma Donoghue
Kniha ve mě zanechala vzpomínku a určité emoce. Jsem ráda, že jsem ji měla možnost přečíst a vřele doporučuji. Myslím, že chytne každého "svým způsobem".
Spratek: Příběh dítěte, které nikdo nemiloval
2008,
Torey L. Hayden (p)
Ta autentická živost knihy mě fascinuje. Je to skutečně neskutečné a famózní. Nadhled autorky a její přístup mě fascinuje. Její knihy jsou mi inspirací.
Divná Jadie
1994,
Torey L. Hayden (p)
Velmi inspirující kniha. Velmi inspirující autorka. Přestože jsem, když píšu tento komentář, četla knihu podruhé, opět jsem koukala. Jak ta ženská dokáže pracovat s dětmi - Jak dokázala sepsat tak skvostně i rozhovory a celý případ Jadii. Obdivovala jsem ji pokaždé, kdy ji děti nadávali, že ji nenávidí a ona je vroucně milovala. Je velmi autentická a profesionální. Chápu, že se na začátku své kariéry bála o svou pověst - kdo by ne, když se stěží buduje. V knize se mi líbilo, se kterými jmény pracovala v rámci zachování anonymity. S těmi jmény se mi velmi příjemně četlo. Příběhem, který vyprávěla Jadii jsem byla posedlá - prostě hnus. K tomu se mi velmi líbilo, jak vystihla co znamená zneužití dítětě pro mnoho lidí. "Zneužití dítěte je vyhraněné zlo, a když vyjde najevo, mělo by být všechno černobílé - jako v pohádkách. Zločinec musí být odsouzen a potrestán, dítě musí být zachráněno. Ale bohužel to tak nikdy nedopadne a já jsem to věděla. Skutečnost vždycky přináší trosky malých, otřesených životů, zničené vztahy a zlomená srdce. Bůh a ďábel nejsou absolutní, ani dobro a zlo nejsou absolutní..." Knihu bych doporučila ale vzhledem k tomu, že knihy této autorky jsou mou srdcovou záležitostí, tak se o knihách nikdy, nikde nezmiňuji.... celý text
Sputnik, má láska
2009,
Haruki Murakami
Kniha pro mě znamenala jednoznačně zkusit si Murakimiho tvorbu /prvotně jsem ji četla snad v roce 2010 - 2012/...a zde jsem uměla protřídit odpad mezi zlatem, proto se i dnes můžu vyjádřit k re-readingu své první knihy, kterou se mi Murakami představil. Pro mě to jsou moje myšlenky, moje srdcové záležitosti. Murakami je můj...můj milášek na kterého opravdu nedám dopusitit... Jeho sedmiset stránkové knihy mi dají více než jeho krátké povídky....Murakami potřebuje svůj čas,potřebuje vyzrát, jinak tam nedá to, co umí, co zná, co chápe, co je prostě Murakamiho a nikdo mu to nevezme... Murakami sotva kdy pracuje s mnoha postavami, chce to pár nějakých japonských jmen a máte román jako vyšitý.... Při každé Murakamiho knize si říkám....bože děkuju, že tento člověk napsal něco, do čeho dal nejen sebe ale spoustu jiných lidí...tím je prostě třída. Postava hlavního vypravěče je pro mě symbolem lásky, takové lásky, která není mizivá a která přetrvá....první láska je jen jedna...a i když mnoho žen touží být,když ne láskou první, tak alespoň poslední, ten příběh v člověku zůstává, aniž by chtěl. Lidí tady čast ohodnotí knihu s Kafkou ale proč? ´knihu miluji i nesnáším, stejně jako mnoho dalších životních věcí, lidí....... celý text
Kočičí povídání aneb Jak nám kočky dovolily s nimi bydlet
2010,
Romana Junková
Kniha mě velmi pobavila. Byla opravdu psaná tak, jak žití s kočkami probíhá.
Valkýry
2010,
Paulo Coelho
Na to, že kniha vnikla po Alchymistovi je to trochu rozdíl. Je tady plno vnitřních uvědomění prokládané nějakými náboženskými citacemi ale v podtatě jsou tak abstraktní, že máloco vám poslouží. Pokud je Paulo Paulem spisovatelem se vším všudy, pak mi vadil jeho zvláštní postoj k životu. POkud jsme všichni lovci nebo zemědělci, pak přiznávám, že život lovců je mi cizí a téměř jím i opovrhuji. Jedním z několika mála uvědomění byl fakt, že i chytří lidé umí udělat nelogické věci.... celý text