Klamm přečtené 435

10 přírodních zákonů managementu času a života 2005, Hyrum W. Smith

Poutník vypráví o své cestě k Bohu 2001, neznámý - neuveden

Znamení věčnosti 2008, Johanes Anker Larsen

,,Buď bez starosti, příteli, všechno je v pořádku, ale všechno je jinak. Jak to ale je, to ti neřeknu. Neboť kdo toto vědění vysloví, zfalšuje je slovy. Nacházi se jen v bytosti vědoucího a v bytosti toho kdo má s ním skutečné společenství." Díky křesťanským pohádkám, mi přišel začátek příběhu takový mírnější a odlehčenější. Pár biblických motivů bylo převyprávěno se zajímavými nápady a postřehy. Například když Bůh hraje se Satanem šachy. Vezme-li figuru Bůh, převažuje na světě dobro, když Satan, převažuje zlo. Rád je svým dětem někdy přečtu... Postupně pak začal děj gradovat a nabírat klasický Larsenovský rukopis, kde nechybí barvité popisy souznění s jednotou, které u něho velice vítám. Jen mě mrzí, že jsem knihu nedokázal číst v plynulejších intervalech a neustále od ní přeskakoval k jiným rozečteným tématům. Určitě by si totiž plně koncentrovanou pozornost zasloužila. To je ale moje blbost... 80%... celý text

Putování duše aneb metafyzická zdravověda 1993, Peter Richelieu

My lidé si musíme asi stále vymýšlet nějaké alternativy. Jako bychom se nedokázali smířit s vlastní konečností. Že jednou prostě zaklapneme a pak třeba nebude nic. Nikdy! Nebo bude? Možná. Nevím... Sám s tím mám problém. Netroufám si zatvrzele tvrdit, že teorie v knize je pravdivá, ani že jde jen o výmysl lidské fantazie. Nějak mi ale poslední dobou začínají vadit knihy, kde postava A potká postavu B a ta mu začne sebejistě dávat rady do života a sypat z rukávu pravdy a odpovědi na všechny možné otázky. Akceptuji takové teorie pouze jen jako příjemnou potenciální hypotézu. Chybí mi osobní prožitek a tak si podržím své staré dobré indiferentní stanovisko a údajný Sokratův výrok: ,,vím, že nic nevím". P.S.: Říkám si, proč jsem si jen při četbě několikrát vzpomněl na poutavého vypravěče pochybných kvalit Lobsanga Rampu?... celý text

Forrest Gump 2008, Winston Groom

Nevzpomínám si, že by si Forrest někdy na něco vyloženě stěžoval, nadával a hledal chybu v druhých. Občas si jen povzdechl, že je asi opravdu fakt idiot, ale jinak bral život tak, jak přicházel. Někdy mi přišel jako takový Yes man, co kývne na všechno. Oproti filmové verzi je to sice takový hrubší balvan, ale má moje sympatie. 80%... celý text

Jako v zrcadle, jen v hádance 1999, Jostein Gaarder

Něžná 1999, Fjodor Michajlovič Dostojevskij

I přes všechnu tu tragičnost jsem měl nakonec radost, že vypravěč prozřel a clona se náhle rozptýlila. V závěru už bohužel nebylo co dodat. Tedy snad jen výstižné rčení: ,,Pozdě bycha honiti" 60%... celý text

Homeopatie - královská léčba 1999, Margery G. Blackie

I když je v knize zdá se hodně informací, na můj vkus je nepřehledně poskládaná. Pokud bych v ní chtěl hledat lék na konkrétní onemocnění, měl bych asi problém. To ale beztak nebude účelem této knihy, takže nakonec dobrý.... celý text

Čtyři důvody pro zrušení televize 2000, Jerry Mander

Král hranice 1938, Sergiusz Piasecki

Mnohem lepší než první díl. Nechybí barvitě popsané přechody, přestřelky, a dokonce dojde i na erotickou vsuvku (popsanou ve vší počestnosti, úměrně k tehdejším mravům, samozřejmě). Lidé před sto lety, byli opravdu z jiného těsta. Ty jejich hodinové přechody v nuzných podmínkách a odvaha si zaslouží smeknout. A ještě měli jednu věc, kterou dnes už lidé postrádají a tou je čekání. Mnohdy velice dlouhé čekání na vhodný okamžik, který když přijde tak… Na konci knihy je psáno: vězení Svatý kříž 1935. Tolik času uplynulo od této autobiografie. To značí, že žádný z oněch reálných aktérů už nemůže být naživu. Jejich osudy zaznamenané v této knize už odvál čas a upadají v zapomnění. A tak to bude i s námi, ač se nám naše životy a kulisy zdají být sebevíc neochvějné a skutečné. 80%... celý text

Milenec hvězd 1938, Sergiusz Piasecki

Musím se přiznat, že podobná tématika není zrovna mým pravým šálkem kávy. Dočetl jsem ale nedávno Krále Šumavy od D.Žáka a namotivován převaděčstvím mi byl doporučen tento příběh. Zhýčkán Žákem, jsem očekával pořádnou strhující akci. Neuvědomil jsem si ale, že kniha byla přeci jen psána cca před 90ti lety, kdy lidé nebyli ještě akčností knih tak přežraní. Proto jsem začal být zklamán, že po prvních dvou třetinách jsem se ničeho takového nedočkal. Přesto jsem vydržel a začal být částečně ukojen až v poslední třetině, která se stala poměrně slibnou a přesvědčila mne přečíst si i pokračování tohoto dílka. P.S.: A víte co mě nejvíce na tom bavilo? To, že příběhy aktérů v knize, (pokud tedy mohu vkládat do autora svou důvěru), jsou autentické a nikdo si je jen tak nevycucal z prstu. 55%... celý text

Homeopatie - víc než léčba 2002, Jiří Čehovský

Souhlas s uživatelkou Ankavi. Jen doplním, že v dodatku jsou vybrány a popsány tři léky, vybrané z materií medik, přeložených do češtiny. A to Sulphur, Lycopodium a Lachesis.... celý text

Zánik samoty Berhof 1973, Vladimír Körner

Hitler skončil a válka doznívá. Lidé si léčí rány na těle i na duši. Po lese ale ještě běhá škodná, pro kterou válka nekončí. Ta s sebou nese smrt, pomstu a označení Werwolf... Další Körnerovka zachycující bezbranné lidičky, které život a události doby pěkně semlely. Syrovou atmosféru četby pak vhodně doplňoval melancholický podzim, s mlhavou patinou.... celý text

Návrat Krále Šumavy 2012, David Jan Žák

Už když jsem chodil na základní školu společně s dvojčaty Vávrů, šuškalo se, že jejich dědeček je Králem Šumavy. Ten pojem byl pro nás jako děti něčím mystickým, nadpřirozeným, legendou. Viděl jsem sice film, ale jako dítě jsem samozřejmě moc nechápal okolnosti a nikterak jsem to ani neřešil. Tato kniha mi konečně mnohé objasnila. Stejně jako předchozí autorovy knihy, tak i tato se odehrává v regionu ve kterém žiji a tím je umocněna moje představivost a prožitek. Kniha je psána výpravně a chvílemi jsem měl pocit, jako když sleduji hraný dokumentární film. I když charaktery postav nebyly náležitě vykresleny, tak mi to vůbec nevadilo. Děj byl protkaný akčními scénami, připomínající občas knihy Davida Morrella. Záviděl jsem Hasilovi jak jeho fyzičku a šestý smysl, tak jeho selský rozum, kdy se někdy až bez rozmyslu vrhal do akce a bral všechny situace tak, jak přicházely. Pro jeho někdy až nadlidské výkony, mě pak při čtení napadala trochu úsměvná paralela: Král Šumavy = Josef Hasil Král džungle = John Rambo Co mají společného? pomáhat lidem toužícím po svobodě a podávat někdy až neuvěřitelný výkon. Co nemají společného? John Rambo je smyšlený. Josef Hasil je skutečný! Otázkou je, nakolik pracovala při psaní autorova představivost. Věřím však v jeho upřímnost a v odhodlání přeložit čtenáři co nejstřízlivější pohled na život Josefa Hasila a tehdejší dobu, která se však propadá do čím dál větší mlhy. 90%... celý text

Haló! Je tu někdo? 1998, Jostein Gaarder

Pomoc autohypnózou 2000, Frank Caprio

Oko nikdy nespí 1996, Dennis Merzel

Homeopatie : Jak se můžeme sami léčit 1992, Vera Rosivalová

Důkazy o existenci převtělování a karmy 1999, Jiří Palka

Zlodějka knih 2009, Markus Zusak

Asi už jsem přežraný, ale pro mě to byl jen takový průměrný příběh. Taková variace na vděčné, mnohdy ztvárňované válečné téma. Žádné úchvatné zvraty a zápletky jsem si nějak neuvědomoval a mé emoční prožitky zůstaly ploché. Prohlubování vztahů mezi postavami a jejich dopady, vedou většinou čtenáře k probouzení sentimentu a tím pádem i k možnému pocitu uspokojení a naplnění. To je v pořádku, ale u mě to tentokrát nějak nezabralo. Co tento příběh ale dělá zajímavým je jeho originální styl převyprávění. Autorův netradiční, noblesní styl psaní mě dokázal zaujmout. Díky jemu je pro mě Zlodějka netradiční knihou, skrývající v sobě obyčejný příběh. 60%... celý text