Klamm
přečtené 431
Forrest Gump
2008,
Winston Groom
Nevzpomínám si, že by si Forrest někdy na něco vyloženě stěžoval, nadával a hledal chybu v druhých. Občas si jen povzdechl, že je asi opravdu fakt idiot, ale jinak bral život tak, jak přicházel. Někdy mi přišel jako takový Yes man, co kývne na všechno. Oproti filmové verzi je to sice takový hrubší balvan, ale má moje sympatie. 80%... celý text
Něžná
1999,
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
I přes všechnu tu tragičnost jsem měl nakonec radost, že vypravěč prozřel a clona se náhle rozptýlila. V závěru už bohužel nebylo co dodat. Tedy snad jen výstižné rčení: ,,Pozdě bycha honiti" 60%... celý text
Homeopatie - královská léčba
1999,
Margery G. Blackie
I když je v knize zdá se hodně informací, na můj vkus je nepřehledně poskládaná. Pokud bych v ní chtěl hledat lék na konkrétní onemocnění, měl bych asi problém. To ale beztak nebude účelem této knihy, takže nakonec dobrý.... celý text
Král hranice
1938,
Sergiusz Piasecki
Mnohem lepší než první díl. Nechybí barvitě popsané přechody, přestřelky, a dokonce dojde i na erotickou vsuvku (popsanou ve vší počestnosti, úměrně k tehdejším mravům, samozřejmě). Lidé před sto lety, byli opravdu z jiného těsta. Ty jejich hodinové přechody v nuzných podmínkách a odvaha si zaslouží smeknout. A ještě měli jednu věc, kterou dnes už lidé postrádají a tou je čekání. Mnohdy velice dlouhé čekání na vhodný okamžik, který když přijde tak… Na konci knihy je psáno: vězení Svatý kříž 1935. Tolik času uplynulo od této autobiografie. To značí, že žádný z oněch reálných aktérů už nemůže být naživu. Jejich osudy zaznamenané v této knize už odvál čas a upadají v zapomnění. A tak to bude i s námi, ač se nám naše životy a kulisy zdají být sebevíc neochvějné a skutečné. 80%... celý text
Milenec hvězd
1938,
Sergiusz Piasecki
Musím se přiznat, že podobná tématika není zrovna mým pravým šálkem kávy. Dočetl jsem ale nedávno Krále Šumavy od D.Žáka a namotivován převaděčstvím mi byl doporučen tento příběh. Zhýčkán Žákem, jsem očekával pořádnou strhující akci. Neuvědomil jsem si ale, že kniha byla přeci jen psána cca před 90ti lety, kdy lidé nebyli ještě akčností knih tak přežraní. Proto jsem začal být zklamán, že po prvních dvou třetinách jsem se ničeho takového nedočkal. Přesto jsem vydržel a začal být částečně ukojen až v poslední třetině, která se stala poměrně slibnou a přesvědčila mne přečíst si i pokračování tohoto dílka. P.S.: A víte co mě nejvíce na tom bavilo? To, že příběhy aktérů v knize, (pokud tedy mohu vkládat do autora svou důvěru), jsou autentické a nikdo si je jen tak nevycucal z prstu. 55%... celý text
Homeopatie - víc než léčba
2002,
Jiří Čehovský
Souhlas s uživatelkou Ankavi. Jen doplním, že v dodatku jsou vybrány a popsány tři léky, vybrané z materií medik, přeložených do češtiny. A to Sulphur, Lycopodium a Lachesis.... celý text
Zánik samoty Berhof
1973,
Vladimír Körner
Hitler skončil a válka doznívá. Lidé si léčí rány na těle i na duši. Po lese ale ještě běhá škodná, pro kterou válka nekončí. Ta s sebou nese smrt, pomstu a označení Werwolf... Další Körnerovka zachycující bezbranné lidičky, které život a události doby pěkně semlely. Syrovou atmosféru četby pak vhodně doplňoval melancholický podzim, s mlhavou patinou.... celý text
Návrat Krále Šumavy
2012,
David Jan Žák
Už když jsem chodil na základní školu společně s dvojčaty Vávrů, šuškalo se, že jejich dědeček je Králem Šumavy. Ten pojem byl pro nás jako děti něčím mystickým, nadpřirozeným, legendou. Viděl jsem sice film, ale jako dítě jsem samozřejmě moc nechápal okolnosti a nikterak jsem to ani neřešil. Tato kniha mi konečně mnohé objasnila. Stejně jako předchozí autorovy knihy, tak i tato se odehrává v regionu ve kterém žiji a tím je umocněna moje představivost a prožitek. Kniha je psána výpravně a chvílemi jsem měl pocit, jako když sleduji hraný dokumentární film. I když charaktery postav nebyly náležitě vykresleny, tak mi to vůbec nevadilo. Děj byl protkaný akčními scénami, připomínající občas knihy Davida Morrella. Záviděl jsem Hasilovi jak jeho fyzičku a šestý smysl, tak jeho selský rozum, kdy se někdy až bez rozmyslu vrhal do akce a bral všechny situace tak, jak přicházely. Pro jeho někdy až nadlidské výkony, mě pak při čtení napadala trochu úsměvná paralela: Král Šumavy = Josef Hasil Král džungle = John Rambo Co mají společného? pomáhat lidem toužícím po svobodě a podávat někdy až neuvěřitelný výkon. Co nemají společného? John Rambo je smyšlený. Josef Hasil je skutečný! Otázkou je, nakolik pracovala při psaní autorova představivost. Věřím však v jeho upřímnost a v odhodlání přeložit čtenáři co nejstřízlivější pohled na život Josefa Hasila a tehdejší dobu, která se však propadá do čím dál větší mlhy. 90%... celý text
Zlodějka knih
2009,
Markus Zusak
Asi už jsem přežraný, ale pro mě to byl jen takový průměrný příběh. Taková variace na vděčné, mnohdy ztvárňované válečné téma. Žádné úchvatné zvraty a zápletky jsem si nějak neuvědomoval a mé emoční prožitky zůstaly ploché. Prohlubování vztahů mezi postavami a jejich dopady, vedou většinou čtenáře k probouzení sentimentu a tím pádem i k možnému pocitu uspokojení a naplnění. To je v pořádku, ale u mě to tentokrát nějak nezabralo. Co tento příběh ale dělá zajímavým je jeho originální styl převyprávění. Autorův netradiční, noblesní styl psaní mě dokázal zaujmout. Díky jemu je pro mě Zlodějka netradiční knihou, skrývající v sobě obyčejný příběh. 60%... celý text
Homeopatické SOS pro každého
2004,
Jan Miklánek
Podstata homeopatie a ostatní témata jsou podána srozumitelnou formou. Jako laikovi se mi to četlo dobře. Samozřejmě nechybí ani seznam léků pro domácí lékárničku a jejich užití při každodenních problémech. I když mít doma celkem šedesát kusů léků mi přišlo dost. V homeopatii jich ale najdeme ještě mnohem více a pak se v tom vyznej, když máš najít jeden konkrétní. Ale o tom to je... Knihu jsem měl půjčenou a za jedno přečtení to bohužel do hlavy nenaleze. Proto je potřeba knihu vlastnit, příležitostně v ní listovat a při vzniku problému si ověřovat její rady v praxi.... celý text
Poustevník v Himaláji
1994,
Paul Brunton
Paula Bruntona uznávám a má moji důvěru a obdiv. Smekám před jeho husarskými kousky jako poustevničení, noc v pyramidě atd. Protože byl ale prý povahy skromné a své duchovní kvality nerad vyzdvihoval, převažují nad nimi v této knize spíše zdlouhavé popisy krajinek, a oslava přírody, což já moc nemusím. A o čem že může člověk psát, když je sám na takovém malebném místě, jakým je samotná střecha světa, tak blízko nebe? Třeba o putování po strmých, kamenitých stezkách, o rozjímání nad dopisy od svých žáků, o kráse noční oblohy, o setkáních s divokou zvěří, o oslavování panoramat a scenérií Himaláje a konečně o hledání božského ticha. Pokud nejste pecivál, ale nadšený cestovatel, filozof, tramp a milovník přírody, myslím, že budete s knihou spokojen. Na můj vkus bylo ale té oslavy přírody v knize trochu moc. PS: Při četbě jsem si několikrát vzpomněl na knihu Walden, aneb život v lesích, kde mě Thoreau jako první, začal unavovat svými zdlouhavými popisky přírody. Od té doby s tím mám problém... 55%... celý text
