knihovnička007 přečtené 594

Měsíční údolí 2017, Melanie Gideon

Když kniha vyšla, všude jsem ji potkávala. Několikrát v různých knihkupectví, na internetu, někdo o ní psal... A pak jsem ji viděla jako voňavou novinku na pultě v knihovně a hned šla se mnou domů. Poměrně dlouho čekala na přečtení, ale konečně jsme se obě dočkaly :) Nejsem Stephen Hawking ani Sheldon z Teorie velkého třesku, takže asi nikdy nepochopím cestování časem a červí díry, ale... kniha byla úžasná. Láska, zklamání, smutek, nadšení, čekání, naděje... úžasné čtení. Autorka toho na záda Lux naložila tolik a ona se ze všech sil snaží bojovat... Matka samoživitelka v 70.letech a navíc její dítě není úplně bílé... Její syn Benno odjíždí poprvé na prázdniny k prarodičům a ona je ráda, že si může na chvíli od všeho odpočinout a se stanem odjíždí do přírody. Kromě odpočinku však nalezne lidi a zvláštní místo, které ji přiroste k srdci. Po počátečním šoku zjišťuje, že našla své to své místo, kde je jí nejlépe a může být sama sebou. Musí se však vrátit do San Francisca a k Bennovi. Do Měsíčního údolí se pak vrací pravidelně, později i se svým synem. V San Franciscu sice žije, ale srdcem je v Měsíčním údolí. Vzdálené jen pár kilometrů od města, ale hlavně 80let... Kniha byla úžasná, hned mne vtáhla do děje a už nepustila. Posledních 200 stran jsem přečetla najednou a musela jsem vědět, jak kniha skončí. I přes tu obrovskou hromadu problémů, které Lux měla, jsem ji hrozně záviděla, že měla místo, kam mohla "utíkat". Moc hezké čtení. Také se mi velmi líbil popis tehdejší společnosti v USA. Tatínkem Benna byl černoch a to někteří lidé nedokázali Lux odpustit, včetně jejich rodičů :( I proto se cítila Lux v Greengage tak dobře. Žádné předsudky...... celý text

Osvětimský proces 2020, Annette Hess

Když kniha vycházela, říkala jsem si, že si ji musím koupit. Nakonec jsem si ji půjčila z knihovny a myslím, že jsem udělala dobře... První půlku knihy jsem si říkala, když už to konečně začne... Dozvěděla jsme se spoustu nepodstatných věcí o oblečení Evy, o práci její sestry atd., ale o samotném procesu skoro nic. V druhé půlce už se to trošku rozjelo, ale stále mi chyběly nějaké bližší informace o procesu, ale ty jsem nenašla... Kniha mi přišla neosobní a strohá, bez jakýchkoliv emocí. Nedokázala mne udržet. Na druhou stranu se mi líbilo, jak autorka popsala myšlení Němců po válce... Prostě válka skončila, musíme jít dál a už o tom nebudeme mluvit. Ale na Židy a cizince se dívali stále stejně. V tom se od války za těch 20let vůbec nic nezměnilo. Ta nenávist vůči ostatním a nadřazenost Němců zůstala... Eva své vzpomínky zasunula velmi hluboko, ale díky procesu vycházejí najevo. A díky němu najde i kostlivce ve skříni své rodiny. Linku s Jurgenem nebo Annegret jsem nepochopila. Ta mi tam vůbec neseděla a nepochopila jsem smysl této postavy. O KT jsem toho již přečetla hodně, tohle byl pohled po dvaceti letech od konce války. Čekala jsem více informací, tohle jen tak klouzalo po povrchu a moc jsem se nedozvěděla, je to škoda, dalo by se z toho vytěžit mnohem více. Německý název knihy je jiný, tohle byl dle mého jen marketingový tah, aby si knihu koupilo více lidí. Škoda.... celý text

Láska na Korfu 2019, Mandy Baggot

Knihu jsem si vybrala jako výplň mezi "krvavé" knihy. Je to moje druhá kniha od autorky (upřímně-první jsem četla před cca rokem a půl a nebýt Databáze, vůbec bych si na ni nevzpomněla). Pokud od knihy čekáte jen odpočinek a milujete Řecko, nejlépe jste na dovolené, určitě knihu doporučuji k přečtení. Již od prvních stránek je jasné, jak to dopadne... Zpočátku mi Tess lezla na nervy (to štítění se zvířat a přírody bylo příšerné), Andresiho matku jsem měla chuť uškrtit, protože tak příšernou matku bych nechtěla ani náhodou... Ale jako v pohádce-vše se prosvětlilo, vyřešilo a byla velká slavná svatba... Na odpočinek dobré, ale stačí číst a nepřemýšlet. V každém případě nejraději bych sbalila tašku a okamžitě odletěla na Korfu...... celý text

Malina pro slona: Jak čeští psi pomáhají v Kongu 2019, Hana Böhme

Do malin jsem se zamilovala, když jsem je na nějaké akci viděla pracovat. Zamilovala jsem se do toho jejich nadšení pro práci a výsledky... ❤ Klobouk dolů před paní Hanou i Camou, co všechno spolu dokázaly. A je mi zle z toho, co lidi dokáží dělat nejen sami sobě, ale hlavně nevinným zvířatům. Které hovado dokáže uřezat slonovi chobot, kly a ještě ho ubít k smrti?! Ve dvou dnech druhá "malá" kniha, která mne dostala... Toto je kniha pro milovníky zvířat a pejsků, má reportážně informativní charakter. Hlavně zpočátku mi přišlo, že čtu slohovou práci ze základní školy. Kniha je doprovázena spoustu krásných i smutných fotek...... celý text

Gump – pes, který naučil lidi žít 2019, Filip Rožek

Dočetla jsem se slzami v očích. Kolik toho musel Gump prožít, bylo mi z toho tak strašně smutno. Tak malý a tolik toho za sebou... Je mi špatně z toho, co někteří lidi dokážou udělat zvířatům. A proto je mi se zvířátky lépe než s lidmi. U knih nebrečím (zatím se to knize povedlo jen jednou - Psí poslání), ale teď jsem přes slzy málem nedočetla... Přehlížím ten šílený slang, který při čtení nesnáším a hrozně nerada ho čtu. "Jsme tady na ochranu lidí. Chráníme vaše srdce, ukazujeme vám, jak láska je jediný bohatství, který se tady na tom světě nedá ukradnout. Ukazujeme, co jediný má tady na tom světě smysl."... celý text

Krása a jed oleandru 2019, Teresa Simon (p)

Terhovenovic ženy jsou jako oleandr. Když milují, tak v sobě mají štěstí i bolest zároveň... Příběh Sofie a její rodiny před a během války v Hamburgu. A také příběh Jule v současnosti ve stejném městě. Sofie je dědička kávového barona. Vyrůstá v obrovském domě, ale vše se změní, když se zamiluje... Jule se vůbec nic nedaří, provází ji smůla a hledá sama sebe. Jak spolu tyto dva příběhy souvisejí, když je dělí propast sedmdesáti let? Za mne skvělá kniha, zase trošku jiný pohled na válku-tentokrát z pohledu obyčejných Němců, kteří válku nechtěli... Kniha se mi hodně líbila a konec mne rozsekal...... celý text

Lustr pro papeže 2019, Jan Tománek

Malá velká kniha pro zamyšlení. Každý ví, že nacisté byli ztělesněné zlo, ale proč se to neví i o ostatních? Když jsem četla knihu V šedých tónem a další knihy autorky, říkala jsem si totéž. Proč se o tomto neví? Proč se to po revoluci zametlo pod koberec? Jak může jeden člověk tak ubližovat druhému? Člověk, který má rodinu a chová se jako milující člověk málem zabije sotva dospělého kluka? "Co je toto za svět? Vždyť oni se chovají jako nacisti. Ne jako nacisti-jako dobytek. Jako prasata. Ani ti Němci se za války nechovali takhle. Ne ke svým vlastním lidem. Kde to žijeme?! Řekni, co je tohle za lidi? Copak se můžou doma podívat do očí rodičům nebo svým dětem?" Ještě ten den večer jsme odevzdali nové uniformy a vzali si své staré špinavé. Dávky jídla jsou poloviční proti těm, co běžně dostáváme. A už ty jsou poloviční proti tomu, co stanoví i bolševický zákon. Dva brambory na vězně a bez omastku, příděl chleba je snížen z třiceti deka na osmnáct. Všechno je v pořádku a máme se tu dobře, herr Gruppenfuhrer" Návštěva Červeného kříže v terezínském ghettu, 1944 - píše se rok 1978 a nic se nezměnilo... Vzdělání je základ... Všichni velitelé, to jsou vyučení dělníci a bachaři jsou lopaty často i bez základního vzdělání. Malí lidé s velkým komplexem, který dala strana do rukou moc nad životy jiných... Doporučuji všem přečíst... a z Preciosy už si asi nikdy nic nekoupím... Tuhle knihu budu mít v myšlenkách ještě hodně dlouho... Bylo mi hrozně líto Míly, jak se mu totálně změnil život kvůli jedné klukovině. Tolik ztraceného času kvůli jednomu debilovi... Chce se mi brečet...... celý text

Vídeňský sen 2020, Vlastimil Vondruška

Právě dočteno, budu vstřebávat... Nádherné! Pan Vondruška dokázal krásně vtáhnout do děje-a to až tak, že se divím, že nejsem v Chřibské, v Děčíně nebo ve Vídni. Opět smutné osudy rodiny Heřmanů, tenkrát od roku 1715 do roku 1725, kronikou nás provede syn Anny a Ignáce Johann. Osud si z rodinou opravdu pohrává, nemají to jednoduché... Kniha skvělá a už se těším na pokračování!... celý text

Ostrava v dobových pohledech 1998, Jan Tejkal

Doporučuji knihu k přečtení všem, kteří mají Ostravu rádi. Určitě je fajn podívat se, jak vypadala známá i neznámá místa před sto lety.

Boj slepého krále 2020, Jaromír Jindra

Elizino tajemství 2020, Dominik W. Rettinger

Kniha má jen něco málo přes 300 stran, ale určitě to není jednohubka. Bohužel mne ve čtení dost brzdily chyby a mrzí mne, že zrovna u tohoto žánru jich bylo tolik. Např. Varšava byla dobita, ve větě chyběla slova nebo byl přeházený slovosled. Příběh skvělý. Autor toho Elize na záda hodil tolik, že by to stačilo na několik životů. Moc sympatická mi nebyla, do všeho šla "přes mrtvoly", ohlížela se jen na sebe, ale to ji naučil tvrdý život. A když už se zdá, že najde štěstí, vše se změní a ona se ocitne ve vlaku do Osvětimi... Jak by se kdo rozhodl? Život plný ponižování, vší, hladu a všudypřítomné smrti nebo pohodlnější život bez bití, s postelí a plným talířem za to, že bude dělat prostitutku? Líbila se mi poslední třetina, myšlenky Elizy, ten proces změn... Druhá část příběhu s Annou už byla horší, přišel mi celkem zbytečný, ale na druhou stranu se mi líbilo myšlení matky, která zjistí, co je její syn zač...... celý text

Výš než v sedmém nebi 2015, Griet Op de Beeck

Kniha mne oslovila svou anotací. Příběh pěti lidí napříč generacemi. Dvanáctiletá Lou se špatně seznamuje, nevěří si. A když se dostane na novou školu, je to čím dál horší. Sestry Eva a Elsie žijí každá jiným životem. Elsie je starší, má manžela a dvě děti, práci v divadle. Eva pracuje ve vězení a žije sama a cítí se moc osamělá. Casperovi je 46, je významný malíř a žije s přítelkyní a jejím synem. Nejstarší je Jos, který žije celý svůj život s velkým tajemstvím... Každý má vlastně svá tajemství, která postupně vyplouvají na povrch a každý se s tím pere po svém. Kniha se mi líbila, hlavně poslední třetina knihy. Jediné, co musím autorce vytknout, je velké procento sprostých slov, které mi k této knize nesedly, hodně mne rušily a měla jsem velkou chuť knihu odložit. Konec knihy mne rozsekal, i když jsem to trošku čekala...... celý text

Eugenie: Příběh české hoteliérky 2019, Jana Poncarová

Podbrdské ženy jsem nečetla, touto knihou jsem se s autorkou setkala poprvé a kniha se mi moc líbila. Eugenie to v životě neměla jednoduché, stejně jako v té době všechny slečny z vyšší vrstvy, které se vdávaly pro peníze. Eugenin otec Arnošt si vyhlédl nového majitela hotelu Continental a rozhodl se, že svou dceru za něj provdá, protože jeho snem bylo být hoteliérem. Sotva osmnáctiletá Eugenie se učí žít se svým manželem, kterého téměř nezná a který je o 9let starší než ona. Není to jednoduché a ona i později ve třiceti letech a s dvěma dětmi není spokojená. Všude je válka, vším se šetří, v hotelu se rozvaluje gestapo a ona touží po lidském a příjemném dotyku, o lásce, kterou nikdy nepoznala. V prosinci 1944 je hotel částečně zničen, během dvou dní Eugenie přichází o oba své rodiče, o manžela, o velkou část svých zaměstnanců. Je nucena se o hotel začít starat sama... V květnu 1945 poznává amerického generála Johna, do kterého se konečně zamiluje... Možná je načase, začít si plnit sny... Kniha mne hodně zasáhla. Zjišťovala jsem si informace o Eugenii, hotelu, dívala jsem na fotky z historie hotelu. Bylo mi hrozně smutno, když jsem četla, jak byli lidé šťastní, že válka konečně skončila a oni teď budou svobodní... Jak je to zasáhlo... Eugenie se svým manželem Emanuelem dvacet let budovali hotel a pak o něj prostě jen tak přijdou (stejně jako spoustu dalších lidí) a musejí utíkat s pár kufry a nechat tam vše, o co tak dlouho usilovali a jen z povzdálí sledovat, jak to komunisti ničí... :( Moc hezká kniha, doporučuji k přečtení.... celý text

Všechny krásné dny 2019, Julia Kaufhold

Asi nejsem správná cílová skupina... Kniha mne oslovila anotací a krásnou obálkou. Líbil se mi nápad na kartičky s krásnými dny. Ale to je tak všechno. Max mi přišel praštěný a Stella také. Má to být romantika, ale přišlo mi, že autorka klouže po povrchu, příběh si plul beze mne, nedokázala jsem se do příběhu ponořit a prožít ho s nimi. Stačila by půlka stránek, zde jich bylo téměř 400 a já už se těšila, až bude konec :( Bohužel. Nápad hezký, ale to je asi vše. Také mne rušilo větší množství chyb (Maxovi tenisky mne budou strašit asi ještě hodně dlouho). i/y, chybějící slova ve větě atd. Konec knihy se odehrává v červenci a lidi nosí kabáty?? Jsem z této knihy docela rozpačitá, škoda :(... celý text

V jiné době 2020, Jillian Cantor

Když jsem četla anotaci a viděla obálku, říkala jsem si, že tuto knihu musím mít. Knihu jsem si nakonec půjčila z knihovny. Miluju knihy a příběhy z období války. Líbilo se mi, jak autorka vylíčila předválečný Berlín. Hanna šla za svým snem přes mrtvoly. Berlín, Londýn, Paříž, Vídeň, New York... Nakonec si svůj sen splnila, ale za jakou cenu? Příběh zamilovaného Maxe, který je pro svou lásku schopen udělat cokoliv... Cestování časem... do této knihy mi opravdu nezapadalo. Líbila se mi ta naděje Maxe, že má možnost někoho zachránit, ale v podstatě sci-fi v příběhu z války.... Bylo mi líto Maxe i Hanny, ale příběh jako takový byl moc hezký.... celý text

Poslední výročí 2017, Liane Moriarty

Už ani nevím, která kniha od p. Moriarty to pro mne je. Bohužel mám s paní spisovatelkou trošku problém, protože všechny knihy píše jako přes kopírák. Na začátku knihy se něco stane, v příběhu je strašně moc lidí, kteří se chovají většinou pěkně psychopaticky. Upřímně ta oslava výročí s cukrovou vatou, provazochodci a svařeným vínem mne udivuje pořád. Stejně jako muzeum v domě Munroových a lidi platí, aby viděli vařící vodu a upečený dort... V každém případě autorka je pro mne paní spisovatelka, která dokáže z postav vytřískat, co se dá. Kladné i záporné stránky, psychickou pohodu i nepohodu. A dostala mne popisky myšlení Grace včetně Raráška. Stačilo by méně stránek, ale čtení jsem si užívala. Knihu jsem odkládala velmi nerada, protože jsem se těšila se dozvědět, jak to autorka celé ukončí. Ač jsem to tušila, byla jsem docela překvapená.... celý text

Pod krvavými nebesy 2018, Mark Sullivan (p)

Úžasná kniha z války. Moc dobře se mi četla. Více o knize v recenzích nebo na stránce FB Tučňákův knižní svět.

Slib 2020, Táňa Keleová-Vasilková

Ve středu přivezená z knihovny, ve čtvrtek jsem ji začala číst, v pátek dočteno. Knihy paní Vasilkové mám hrozně ráda. Nejhorší je to čekání v knihovně několik týdnů a pak za den přečteno. Miluju, jak dokáže psát autorka o "obyčejných" věcech. Jaké maličkosti člověku stačí ke štěstí. Pohlazení od manžela, úsměv dítěte, společně strávený čas ❤ Slib je taková příjemná jednohubka. U knih nebrečím, ale zde mi bylo občas hodně smutno. Držela jsem palce Ivetě a nesnášela její rodinu. Jen to její kouření... :( Opět nemohu jinak než doporučit k přečtení!!... celý text

Poslední léto 2019, Judith Kinghorn

Kniha mi první půlku připomínala hodně Sbohem Piccadilly. Podobný děj, podobné postavy... Ale pak podobnost skončila. Clarissa je jediná dcera bohatých rodičů a žije na panství Deyning. Je jí téměř 17 a na první pohled se zamiluje do Toma Cuthberta. Bohužel je to syn jejich hospodyně. Tají svůj vztah, ale nedokáží přestat. Bohužel je léto roku 1914 a politika se mění... Všichni přátelé Clarissy i Toma včetně jeho s radostí nastupují do armády-bojovat za vlast. A jdou bojovat s nadšením a nadějí, že do Vánoc je po válce... Zhruba v polovině mi Clarissa začala strašně lézt na nervy. Měla toho na zádech hodně a podle tehdejšího mínění je žena dobrá tak akorát jako manželka a v lepším případě matka jeho dětí a pečovatelka. Nutnost se vdát a být "za větrem", aby lidé nepomlouvali... Válka končí, ale její láska k Tomovi ne... Kniha o lásce na pozadí Velké války. Škoda, že války tam není více, stejně jako španělské chřipky, která v té době válčila. Stejně jako další informace o Issy, která byla popsána jen málo. 300 stran jen zoufala a stále potkávala Toma... Hodně se mi líbilo asi prvních 200 stran a konec. To romantické áchání není nic pro mne, pořád jsem čekala, až se to rozjede. Ale kniha se četla hodně dobře. Určitě doporučuji ke čtení.... celý text

Velká samota 2019, Kristin Hannah

Velká samota=Aljaška Aljaška nevytváří charakter, jen ho odhaluje... aljašská temnota odhaluje temné stránky osobnosti člověka. Po Slavíkovi druhá kniha autorky a mohu říct, že mne kniha hodně bavila. Autorka toho Leni i Coře naložila opravdu hodně. Nezapomenutelný příběh ❤ Veterán z války ve Vietnamu má psychické problémy. Když zdědí bydlení na Aljašce, okamžitě vše sbalí a bez jakýchkoliv znalostí se stěhují... život se třináctileté Lenoře a jejím rodičům smrskne na zabezpečení jídla a tepla na zimu... Zároveň na ně číhá nebezpečí, které je blíž, než si myslí... Příběh v krásné přírodě o lásce a nenávisti, o strachu a naději ❤ Doporučuji přečíst. Jediné, co musím vytknout, je velké množství chyb, ale... prostě ten příběh je tak úžasný, že na chyby zapomínám.... celý text