koniklecka
přečtené 149
Pes baskervillský
1978,
Arthur Conan Doyle
Kniha má své kouzlo. Zezačátku mi dělalo trochu problém začíst se do starého jazyka. Ale pak se mi to začalo líbit. Líbí se mi, jak z knihy vyzařuje britský styl a chování. Příběh sám o sobě je zajímavý, nicméně jsem od něj čekala trochu víc. Sherlock a pes se objevili v příběhu vlastně na začátku a pak až na konci. Děj se odehrává až v poslední části knihy. Ale i tak byla četba neotřelý zážitek a určitě doporučuji knihu přečíst. Je to něco úplně jiného než dnešní literatura. Více se mi asi líbil Drákula, což je v některých ohledech další podobná záležitost, i když trochu modernější. Mimochodem taková drobnost: v knize v překladu ani jednou nezaznělo slovo blata, nýbrž zde byl použit výraz močál. To mi trochu kazilo celkovou atmosféru, protože jsem odjakživa měla příběh spojený se slovem blata. :-)... celý text
Čtu celou sérii od Nemesis, a tak v tomto posledním díle už dokážu docela předvídat. I když mě autor pořád dokáže pěkně překvapit. Bohužel dávám tři hvězdičky, protože už je to jen odvar z minulých knih, kde je zajímavosti dosahováno přílišnou brutalitou, která mě moc neoslovuje. Stejně tak jako v Levhartovi, kdy jsem neměla po přečtení prvních pár stran chuť číst dál. Je to paradox, ale díky Nesbovým knihám jsem se ze skandinávské literatury postupně přeorientovala jinam a už ji tolik nevyhledávám. A přitom pro mě byly jeho knihy oblíbené. Jen už té brutality a nechutného a zvrhlého skandinávského násilí bylo nějak moc. SPOILER: Nicméně Harrymu jeho konec přeji a jsem za něj po všech těch útrapách ráda.... celý text