koniklecka komentáře u knih
Na mě byla kniha trochu víc ponurá, než jsem čekala. Ale četla se velmi dobře, i jsem se zasmála. Jen pár větných spojení jsem občas nepochopila hned, ale vzhledem k prvotině, je to skvělá práce. Navíc se téma velmi trefilo do mého tématu. Jsem Pražačka na vsi, ač trochu jinak. Takže prostě jsem musela číst. Přečetla jsem za tři dny, nemohla jsem přestat číst. Mohlo by být pokračování.
Když jsem to četla, tak jsem si říkala, jak někdo může být schopen napsat tak strašně smutnou a drastickou knihu. Jsem asi přecitlivělá na téma ubližování dětem a neměla jsem knihu číst v 7. měsíci těhotenství. Ještě nikdy se mi asi nestalo, že bych nemohla přestat číst knihu, která mě drásá. Možná ještě Hanu, ale tam alespoň byl nějaký dobrý konec, mohla jsem se u Hany opřít o dějiny a to, že bylo jakž takž lépe. Tady to bylo prostě nekončící utrpení. Knihu jsem dala za tři večery, i když jsem díky tomu nevyspalá. Ale četla jsem vlastně i proto, že jsem chtěla ten dobrý konec a on nepřicházel. Nemůžu hodnotit. Každopádně další knihu od autorky si asi přečtu, pokud budu mít pocit, že přeci jen tam bude naděje na lepší zítřky.
(SPOILER) Moje první setkání s autorkou. Po dlouhé době mě zaujala "detektivka" že severu. Do strany 100 se to pomalu rozjíždělo, ale atmosféra knihy mě udržela pokračovat. Pak to byl celkem napínavý nářez plný nevysvětlených jevů. SPOILER: A proto právě nakonec jsem byla dost překvapená a zklamaná, že se nic nevysvětlilo a fakt to bylo vše hozeno na duchy. To není úplně můj styl. Mám ráda reálný základ těchto mysteriózních věcí. Tak mě to i odradilo číst něco dalšího od této autorky, abych zas nebyla zklamaná.
Já mám tento žánr ráda, protože prostě sice je to sci-fi, ale je přitom čím dál víc dost reálná možnost, že něco podobného nastane. V tomto případě ne tedy asi doslova s masožravými kytkami, ale po covidu a v současné době, by mě to prostě asi ani nepřekvapilo tolik jako dřív. Zároveň je to skvěle napsané a atmosféru i děj si vybavím dodnes, i když jsem četla dobře před 10 lety.
Tuto knihu jsem četla dobře před 10 lety a stále na ní vzpomínám a odkazuji. Plánuji si ji přečíst nejspíše znovu, protože v současné době je více než aktuální. A to to má být sci-fi :-)
Jedna z nejsilnějších knih, co jsem četla. Ač beletrie, hodně mi pomáhá v seberozvoji. V tom uvědomit si, jaký máme blahobyt a stejně se trápíme. Jak bych si měla více vážit věcí kolem sebe a této doby. A jak už tenkrát řešili stejné problémy, co my, stejně uvažovali o vztazích, penězích. Po Haně je to další srdcovka, kterou si hodně připomínám a možná i někdy přečtu znovu, ač to u beletrie dělám fakt minimálně, spíš vůbec.
Nevím, zda to dočtu, tak možná není fér hodnotit. Ale v každé kapitole, i když se celkem slibně nazývají, se pak omílá to samé dokola. Jak je odpočinek důležitý. Řeší se tam hodně Bůh a židovství. Což je sice zajímavé přirovnání, ale ne na čtvrtině knihy. Přemýšlím, že takovou knihu bych taky dokázala napsat, protože to jsou takové úvahy, které nic moc navíc nepřináší. Tak doufám, že bych to třeba i zvládla lépe :-) Jako pro lidi, co ještě nic nečetli o seberozvoji, pojetí času a práce apod., to může být první odrazový můstek, ale kdo četl např. Dělej méně nebo jiné knihy o time managementu v současné době, tak to bude pro něj odvar.
Zaujalo mě to, ale rozuzlení nebylo už moc překvapující a ten závěr byl takový tedy zbytečný.
Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Brečela jsem hodně a hodně jsem si z ní vzala.
Kniha mě silně zasáhla. Pozor, slabší povahy jako já, by mohly brečet. Ale příběh je tak skvěle napsaný, že se nedá odtrhnout.
Kniha se četla dobře. Ale nezanechala ve mně hlubší dojem.
To je moje kniha roku 2018. Často na ni vzpomínám. Dostal mě příběh. A hlavně popis lidských nutkání, tužeb, strachů a pohnutek. Doporučuji přečíst matkám, které mají třeba krizi s dětmi a podobně ;)
Přečetla jsem jedním dechem, zpočátku trochu jednodušší jazyk se pak mění na skvělý popis změny atmosféry. Napětí se stupňuje.
Trochu se to táhlo, ale konec byl pak zajímavý, i když jsem to trochu předvídala :-)
Skvělá atmosféra a popis postav. Musela jsem hned číst pokračování.
Skvělá atmosféra i zápletku jsem nedokázala předvídat, takže ráda na knihu vzpomínám. Ideální letní četba.
Ale jo, pobavila jsem se. Občas je to teda až moc vyhnané do extrému a blití je také moc, ale více historek je pravdivě vtipných.
Moriarty to prostě umí. Zpočátku jsem si říkala, že to asi už nebude ono, ale pak mě to vtáhlo a pořád jsem si říkala, co se to asi stalo a bylo to samozřejmě šokující. Ten konec už byl lehce předvídatelný, ale to byla jen třešínka na dortu. A já už se těším na další knihu.