Květinka008 přečtené 683

Pohádky severní noci: Skandinávské pohádky 1982, Miloš Malý

Pohádky v mnohém neotřelé a pro český kontext neobvyklé, některé zaujmou, jiné méně... V některých se opakují stejné motivy jako v českých pohádkách (mluvící pomáhající zvířata, macechy, zlé postavy, hloupý "Honza", líný Lars, odněkud se objevené/vylíhnuté děti). Vyloženě severských motivů tam až tolik není. Ale četly se moc hezky! Nejvíc mě zaujala pohádka o Líném Larsovi, kdy se u princezny najednou objeví miminko a přišla k němu těžkoříct jak, když jen pokřikovala na Larse z okna ;-)... celý text

Než řeknu sbohem 2014, Bret Witter

Navzdory tak smutnému obsahu není kniha snůškou fňukání a pesimistických myšlenek. Právě naopak. Velice obdivuji sílu Susan. Kéž by ji člověk v sobě také našel, až "na to" dojde... Inspirující.... celý text

Velká severní? 2007, Arthur Ransome

Když já si vždycky na začátku každé knížky říkám, že je to nuda, a ona se kolem půlky rozjede tak, že nejde přestat číst! :-) Super námět, pro mě i fajn, že dostaly prostor vyniknout další postavy, hlavně Dick. A překvapuje mě, že ač jsou Titty a Dorotka tak podobné povahy, obě s fantazií a "psavé", nenašly k sobě bližší cestu. U každé knížky taky přemýšlím, kolik let je Zuzaně, když se chová hrozně upjatě jako dospělá. A romantická část mého holčičího já by ráda podsunula Johnovi a Nancy zamilování :-)... celý text

Zmizelá 2013, Gillian Flynn

Tři hvězdy za jazyk a překlad, který se mi od začátku moc líbil, za ten děkuji. Jinak souhlasím s komentáři yellowbanna 9. 5. a Bokattyna 3. 5. Z konce jsem byla zhnusená, na film se ani dívat nechci...... celý text

Manželé odvedle 2017, Shari Lapena

Dobrý potenciál příběhu, ale podle mého názoru ho nedokázala autorka zúročit. Dokážu si představit lepší a barvitější zpracování. Pro mě nuda. Poslední dvě strany doporučuji vůbec nečíst, shodí vše!!!... celý text

Záhadné vody 2005, Arthur Ransome

Mojí nejoblíbenější (Boj o ostrov) se nic nevyrovná, každá další knížka, kterou čtu, mi připadá oproti "Boji" ze začátku nudná... A pak se nemůžu odtrhnout, jsem ponořená v bažinách s dětmi a je jedno, jestli sedím v MHD, ležím v posteli, měla bych vařit... A nakonec je mi líto, že příběh končí a já se opět musím s kamarády rozloučit :-( Tento skončil obzvlášť rychle, nečekala jsem takové utnutí. Ale zase se projevily další charaktery, v Záhadných vodách mě trochu rozčilovalo chování suverénky Nancy a zase příliš dospělácké jednání Zuzany. Nejradši mám asi Titty, Bridget je super holčička! :-)... celý text

Nechtěli jsme na moře 2004, Arthur Ransome

Ransomovky mám všechny z edice Střelka a vůbec mi to nevadí, že jsou děti John, Titty, Roger, Peggy... A jsem ráda, že Nancy je Nancy a ne Vlasta, jak někde někdo píše! Spíš mě překvapuje, že přechýlená do češtiny je Zuzana a Dorotka, ale zásadně to nevadí. Tento díl, z mých v pořadí čtení čtvrtý (a vůbec nevadí, že některé mezitím nemám), se mi dostal do ruky až v dospělosti. Oceňuju na něm hlavně to, že se konečně pořádně projevily emoce u Johna a Zuzany, kteří v pro mě předchozích (Boj, Trosečníci a Zamrzlá loď) byli prezentováni jen jako velmi svědomití, moudří, spolehliví. Zde je Zuzana taky trochu jako normální dospívající holka, ne jako malá dospělá, má strach, je jí zle, není jen vážná, dokáže plakat pod vlivem emocí... John si dělá i starosti, stydí se! Na úkor těchto dvou jsou upozadění Titty s Rogerem, ale vůbec to nevadí, mají svůj prostor v jiných knížkách.... celý text

Zamrzlá loď kapitána Flinta 1958, Arthur Ransome

V mé sérii třetí kniha. Začátek mě moc nebavil, děj se vlekl, přišlo mi nespravedlivé, jak si Dorotka a Dick museli "zasloužit" vstup do party. Ale když člověk přemýšlí a vzpomene si na své dětství, mezi dětmi to tak prostě funguje :-) Druhou polovinu knížky jsem četla jedním dechem a nechtěla jsem se odtrhnout.... celý text

Trosečníci z Vlaštovky 1988, Arthur Ransome

Z knih od Ransoma, které mám, byla vždy moje druhá v pořadí i druhá nejoblíbenější. Ani ta tloušťka mě jako dítě neodradila :-) Super dobrodružná, už se těším, až ji dám číst svým dětem.... celý text

I to se veterinářce může stát 2013, Cathy Woodman

Obě hlavní hrdinky se v tomto díle chovaly trošku jako krávy, Emma - bych řekla - úplně, a totálně si pokazila můj vztah k ní. Nebyla mi sympatická už v prvním díle tím, že utekla od zodpovědnosti, a ani "strašně chci dítě a všechno tomu podřídím" ji neomlouvá od takových projevů sobectví, když má zodpovědnost jako zaměstnavatelka a partnerka. Nemyslím si, že by reálné přátelství mezi dvěma ženami bylo po tomto tak snadné "opravit". Kdybych tento díl původně nepřeskočila, protože ho měli v knihovně rozpůjčovaný, asi bych se už neodhodlala číst trojku, jak mě 1+2 spíše nenaladily. Takže pokud se někdo dostal až sem a váhá číst dál, za mě 1. díl - 60 % (moc smutné a deprimující), 2. díl - 70 % (k naštvání), 3. díl - 85 % (to, co si člověk představuje jako opravdovou oddechovku s laskavým humorem, hezkými příběhy se zvířátky a šťastným koncem).... celý text

Tak už to u veterinářky chodí 2013, Cathy Woodman

Nejlepší knížka z celé trilogie. Konečně méně smutných historek o zvířatech a více těch veselých. Na rozdíl od červené knihovny hezky vyvážený poměr prostředí X vztah a rozhodně se neřeší jen vztah páru. Prostě moc fajn knížka na odpočinek!... celý text

Doktor od Jezera hrochů 1980, Miloslav Švandrlík

Zázračný úklid - pořádek jednou provždy 2015, Marie Kondo

Souhlasím s názory, že vyhodit vše teď a případně si to pak znovu koupit není realita většiny normálně žijících Čechů. Ani finanční, ani mentální. ... prostě to chce zdravý rozum. Z knihy jsem si taky vypsala pár tipů a průběžně je budu praktikovat. Nicméně nejvíc se mi z knihy líbí obálka :-)... celý text

To by se veterinářce stát nemělo 2012, Cathy Woodman

Možná jsem byla moc sentimentálně naladěná a jindy by se mi četlo lépe, ale nedělalo mi dobře číst tolik o umírání zvířátek. Ale jinak fajn knížka a hezky lehce napsaná.... celý text

Posvátná místa České republiky 2016, Vladimír Liška

Zajímavosti v jedné knize. Dle mého názoru vybrané nahodile a bez souvislosti, ale pěkné.

Špulka modré nitě 2016, Anne Tyler

Nesouhlasím, že by se v knize nic nedělo. Děje se tam toho hodně - v mezilidských vztazích, všechna tajemství a křivdy, drobné nuance ve vztazích mezi sourozenci i přiženěnými členy rodiny, zasazení do kontextu doby, zde dokonce několika dob... Nutí i k zamyšlení nad sebou a vlastní rodinou... To, jak rozdílně lidé vnímají vzájemný vztah (Nora - Abby). To, jak je vždy jedno dítě "šéf" a má potřebu druhé sourozence dirigovat, obzvlášť je-li jich víc. To, že matka se bude pro dítě trápit, ať je jakkoliv staré, a jak sourozenecká řevnivost či žárlivost neodejde s dospělostí. Ta nezbytná tolerance mezi manželi k jejich zálibám i osobnostním rysům... Mně byla nejbližší Abby, svou osobou i profesí, a protože sama pracuji se starými lidmi s demencí, pohled do jejího nitra, jejího vnímání a uvažování, když už okem okolí "bláznila", je neocenitelný. Je neuvěřitelné, že tohle někdo dokázal zachytit na papír bez balastu. Každé slovo je tam, kde má být, a žádné není zbytečné. Rozhovory jsou hutné, a přitom plynulé a neopakují se jako v mnoha jiných knihách. I proto jsem měla pocit, že čtu knihu rozsáhlejší a trvalo mi to déle než jindy. Jediné, co mi nesedělo, byla druhá polovina knihy, náhlý skok k předchozí generaci - proč bez plynulého přechodu? Ano, bylo třeba některé věci vysvětlit, ale pro mě byla tato část příliš násilná a jiná. A nakonec opět přesun do současnosti a rychlý konec, relativně otevřený...... celý text

P.S. 2015, Aňa Geislerová (p)

Zcela souhlasím s Petja! Kresby ovšem úžasné! A gumičku jsem používala i jako záložku :-)

Žitkovské bohyně. Lidová magie na Moravských Kopanicích 2016, Dagmar Pintířová Dobšovičová

Dobrý pejsek pro kokínko přeskočí i přes hovínko 2010, Hynek Vilém

Do knížky jsem se zamilovala na první otevření, když jsem o ni zakopla u kamarádčiných dětí. Už ji mám taky koupenou... Asi to nebude pro každou rodinu anebo na školní besídku, ale pro pobavení doma super!!! :-)... celý text

Skutečný život monacké kněžny Grace Kellyové 2008, Bertrand Meyer-Stabley

Kniha, která měla být napsána, ale měla být napsána trochu jinak. Nebo je to totálně nezvládnutý překlad? Jako vystudovanou žurnalistku mě popuzuje neustálé střídání časů při popisu děje, nahodile, nepochopitelně. "Zdá se, že se opět probouzí k životu a je šťastná, že je znovu ve svém manhattanském bytě. Celé hodiny se procházela po ulicích, chodila se svým pudlíkem do Central Parku, nacházela zálibu..." (s. 116) "Grace sestoupila na břeh a políbila dvě děti v místním kroji. Snoubenci neopomněli odpovědět na pozdravný jásot a usmívat se... Ve dvou minutách průvod...přijíždí k paláci. Rainier a Grace sotva vešli dovnitř, když opět musejí ven..." (s. 160) Vzhledem k tomu, že nejsem filmový fanoušek, nic mi také neřekly dlouhé kapitoly v první polovině knihy, kde se popisují jednotlivé filmy Grace Kellyové a padají tam jména herců a režisérů 50. let.... celý text