Ladinek
přečtené 1261
Případ hrozničkové náušnice
2013,
Stanislav Češka
Pan Češka kreslí na Velké Moravě podobně ideální společnost jako Peter Tremayne v Irsku. Obě série se odehrávají v prvním tisíciletí. Oba Slavomír i Fidelma, mají blízko ke králi. Oba ovládají bojová umění - Fidelma něco, co se nazývá Troid Sciathagid, Slavomír Kung-Fu. Oba hrdinové disponují věrnými společníky. Troufám si říct, že kdo má v oblibě Tremaynovu Fidelmu si může oblíbit Slavomíra (a naopak). Nicméně nějak stále cítím z těch Velkomoravských detektivek jistou přeslazenost. Ten Slavomír je tak dokonalý, všemi milovaný a obdivovaný. Nikdy vlastně nemusí překonávat nějakou skutečnou překážku. Ten příběh prostě běží zcela hladce od začátku až do konce. Je to oddychová literatura v pravém slova smyslu. A také nyní asi vím, že nakladatelství MOBA patrně autorům platí od kapitoly, protože jinak si nedokážu vysvětlit, nelogické členění do kapitol, které končí v polovině rozhovoru.... celý text
Koruna démonů
2018,
James Rollins (p)
Zase velmi akční a místy poměrně nepromyšlené. (A teď asi prozradím děj tak pozor, kdo to nečet.) Například již zmíněná přítomnost Hawajského hasiče při přepadení laboratoře v Japonsku. Také nechápu proč by měla v dole zůstat jantarová kostka s královnou, když už byla vyříznuta a někdo si dal práci se spoutáním a podříznutím černého horníka - tedy někdo další tam musel být a je divné, že si takový cenný kousek neodnesl. No prostě rychle napsáno a zřejmě i rychle přeloženo. Pan Dušek si také mohl dát víc práce s těmi kruhovými dveřmi tvořenými ocelovými lamelami a nenazvat je duhovkou. Já tedy pojem ocelová duhovka neznám. To mohl nechat raději původní anglický termín. I v seriálu Hvězdná brána se tomu říká iris. Je to asi trochu překladatelský oříšek, ale fláknout tam jen doslovný překlad ze slovníku - tedy nic moc. Takže trochu šestákové, ale celkem to pobaví.... celý text
Až naprší a uschne
1982,
Pelham Grenville Wodehouse
Co říct - chtěl jsem nějaké čtení na dovolenu a dostal jsem perfektní čtení na dovolenou. A po letech u mě propukla Wodehousovská recidiva, které se nezbavím, dokud bude nějaký Wodehouse v dosahu. Tenhle humor prostě nemá chybu.... celý text
Bretaňská pýcha
2017,
Jean-Luc Bannalec (p)
K Bannalecovi se člověk zřejmě musí pročíst stejně tak, jak se musí projíst k ústřicím. Musím přiznat, že si na jeho ne příliš schopného vyšetřovatele (mám totiž pocit, že na všechna podstatná zjištění přijde spíš sekretářka a ne komisař) začínám zvykat. Bannalec tedy rozhodně není mistr zápletky, ale řadí se po bok Petera Mayla či Martina Walkera, kteří do svých knih vkládají obří porci fascinace Francií.... celý text
Mizerové
2004,
John Connolly
Celkem zklamání. Podivná kombinace thrilleru a hororu. Celkově to na mě dělalo dojem, že už jsem něco takového četl, prostě taková variace už napsaného. Některé postavy jakoby vystoupily z tarantinových filmů (třeba Shepherd a Tell), což tedy zajistilo pár vtipných dialogů, ale byly to spíš kapky v moři. Chápu, že v příběhu s bubáky nelze čekat nějak přísnou logiku, ale to jak se duch z ostrova vypravil do Portlandu, aby zúčtoval s pedofilem, který s ostrovem neměl nic prakticky společného mě tedy dost zklamalo. Autor samozřejmě nechtěl nechávat nějaké volné konce, ale tady si tedy hodně zafantazíroval.... celý text
