Lamanai
přečtené 441
Nezbytné věci
2009,
Stephen King
Tak nějak děsivě aktuální. Skvěle napsaná sociální studie o tom, co jsme ochotni učinit pro svůj prospěch. Hvězdu strhávám za závěrečnou pasáž posledních zhruba sta stran, kde už jsou loutky rozhýbané a jejich setrvačné jednání je příliš předvídatelné. Jedno je však jisté - King je král. I statistika morčat uhynulých stresem po silvestrovské noci by v jeho podání byla strhující četbou.... celý text
Historie včel
2017,
Maja Lunde
Dobře vybrané téma s velmi palčivým přesahem do reality. Tři čtivé, svým způsobem propojené příběhy. Linie z budoucnosti mi stylem připomněla Orwella, takové holé, bez rekvizit, občas mi přišlo, že se autorka trochu bojí přešlapu své fantazie a raději se v té rovině nepouští na tenký led. Ježíšek vyslyšel mé přání a já mohu knihu s klidným svědomím doporučit vaší pozornosti.... celý text
Jarní mrtví
2013,
Mons Kallentoft
Pokud jste členy nějakého teraristického kroužku, vaše srdce zaplesá. Háďata vystřídali varani. Promluvy obětí směrem k Malin mě v knihách MK dlouhodobě ruší, zejména po jazykové stránce - patos, nesourodost, fňukavý tón, neustálé omílání téhož. A navíc čtenáři poví i to, co Malin neslyší nebo si to nespojí. Vzniká pak taková plytká odpolední detektivka, kde se čtenář moc nevynervuje, může si v klidu dopít lattíčko a ještě u toho stihne zkouknout pár dílů nejnovější řady Ordinace. Kalentoft se přitom snaží, aby zabral ožehavá témata. Jenže jeho záběr je příliš široký, nesoustředěný, roztěkaný a pojmenovávání problémů černobílé a moralizující. Malin je navíc čím dál víc na zabití - sice už se snaží nepít, ale všechno je jí na obtíž. Pozitivní věci vyžadují otevření se, každá maličkost je pak na překážku a dovádí hrdinku až před práh hospody. Jako odpočinkovka ok, jinak slabota.... celý text
Podzimní vražda
2012,
Mons Kallentoft
Ještě jednou uvidím v knize MK slovo "háďata", a jde to na podpal. Jinak - celkem originální zápletka, jen ta struktura krimi slabá - už jsem četl napínavější návody na skládání origami. Zruinování Malin chlastem tomu ale aspoň dalo trochu šmrnc.... celý text
Pověsti z kraje pod Vladařem
2015,
Dalibor Nesnídal
Půvabné a vtipné. Knihu jsem koupil jako dar a s chutí si ji před věnováním přečetl a prohlédl. Nedávno jsem byl na výstavě Dalibora Nesnídala na zámku v Tachově (doporučuji, kdybyste na autorovu prezentaci někde narazili) a mám rádi jeho ilustrace ke knihám Josefa Formánka či ve starých vydáních Koktejlu.... celý text
Dívka v pavoučí síti
2015,
David Lagercrantz
Ještě že má světové podsvětí Salanderovic rodinku. Ve jménu ztučnění Lagercranzova bankovního konta doufám, že do dalších knih vymyslí ještě pár zručných bratranců a tetiček z pátého kolena. Sorry, ale tohle bylo fakt dost špatný! Málem mě tedy obměkčil doslov, skoro jsem autorovi poslal korunu. Takže k věci. Za prvé, vůbec to není detektivka. Čtenář všechny důležité karty dostane rovnou na ruku a vidí je. Děj je totálně předvídatelný, vycházející z postav, jejichž nejdůležitější rysy pro vývoj děje autor pořád opakuje, aby se mu asi nedalo vytknout, že to nemá domyšlené nebo aby to všichni pochopili, nevím. Také mě uklidnilo, že to většina lidí v knížce, včetně nájemného vraha, myslí vlastně v jádru dobře, hned mám lepší spánek. Také mě štval autorův styl. Přepínání mezi postavami není tak neobvyklá technika, ale vracet se při každém přepnutí pohledu vyprávění kousek zpátky, abychom viděli, co dělala postava chvíli předtím, to bylo zničující. Jinak jsem to četl v anglické verzi a buď nebyl úplně na výši překlad, nebo už jen přenášel původní stylistiku. Suma sumárum, hodně vypočítavá záležitost, podle mého názoru. A vzhledem k vývoji děje je nasnadě, že další díl bude na pultech co nevidět. Mamma mía!... celý text
Půlnoční slunce
2015,
Jo Nesbø
Před hodnocením: Netušíte někdo, proč jsou tyto dvě knížky vydány jako minisérie? A teď už ke knize: Moderní pohádka. Nadsázka fajn, ale co je moc... přesto - líbila se mi převážná část příběhu, sedlo mi to tempo. Do chvíle, než to začalo "bejt blbý". Nesbo napíše čtivě i seznam do hobby marketu, ale příště by z hlediska zápletky mohl zkusit opravdu raději ten seznam. Je to každopádně lepší než jednička (Krev na sněhu), dokonce jsem si u ní musel dohledat anotaci, abych si připomenul, o čem to vlastně bylo. Dostala tři hvězdy, takže níž nepůjdu, ale asi budu muset lépe zvažovat svá hodnocení do budoucna.... celý text
Papírová města
2014,
John Green
John Green je skvělý vypravěč. Mně se to líbilo i jako dospělému. Jasně, že tam už není, jestli z některých těch ideálních představ náctiletí v knize vyrostou. Ale právě proto! Je to především příběh o úžasném přátelství mladých lidí, kteří se vždy podpoří a nenechají ve štychu. I kdyby to byla jen pohádka, je to krásný! Líbily se mi slovní hry a přestřelky protagonistů, i když bych je možná čekal spíše od lehce starších lidí (osobně jsem v životě potkal jen několik lidí, se kterými se dalo takto jazykově blbnout a popustit uzdu fantazii). Mám rád Greenovy neotřelé příměry, jeho skvělou práci s rekvizitami materiálními i myšlenkovými (papírová města), práci s tajemstvím a napětím (hledání Margo, minidetektivka), jazyk, víru v dobro. A že je to trochu naivní (počestní teenageři a absolutní nezájem rodiny i detektiva Margo hledat, díky kterému mohl příběh vzniknout)? Už jsem viděl i mnohem hloupější nadsázku v daleko opěvovanějších dílech. Skvěle jsem se bavil, smál jsem se a také jsem býval posmutnělý. Green mi daroval tyhle čtenářské emoce a já mu za to děkuji pěti hvězdičkami. (aktualizace 10.10.: zkusili jsme se podívat na film a byli jsme hodně zklamaní, ani jsme to nedokázali dokoukat. Důvody můžeme rozebrat někde nad šálkem kávy, ale plyne z toho - přečtěte si to! :-)... celý text
Zimní oběť
2011,
Mons Kallentoft
Není to úplně špatné. Dost mě štvala "příliš silná empatie" Malin ke všem a vlastně i všemu kolem. Líčení hrůz a strašidelnosti pak bohužel bylo natolik tlačené expresivními výrazy, že ta ostrá hrana úplně ztratila na hrůzostrašnosti a stala se během knihy něčím všedním. Dialog matky přesvědčující syny pak strhnul další body, najednou z poměrně dobře stavěné motivace bylo takové plytké, nepřesvědčivé nic a závěr knihy vyzněl dosti tupě. Osobně mě štval autorův vhled do všech postav, kde se čtenář o uvažování hrdinů vše do puntíku dozví, včetně "monologů mrtvoly". Nápad nebyl špatný, a třeba je v dalších knihách autor trochu vypsanější? Šanci mu ještě dám, má tam občas docela zajímavé myšlenky, hlavně sociálního rázu.... celý text
Aréna smrti
2010,
Suzanne Collins
Začátek se mi fakt líbil. V něčem mi to připomnělo třeba Briana Aldisse. Byly mi sympatické postavy, líbil se mi nápad udělat z toho jakousi antiutopickou záležitost, opřít se do reality show atd. Ale od chvíle, kdy začaly samotné Hry, už byl příběh velmi předvídatelný. Hlavní hrdince nahrálo vše do karet. Dalo se tušit, jak se vypořádá s celou řadou problémů, případně co se přihodí, aby se s nimi vypořádat nemusela (napříkad aby sama nemusela zabít ty, ke kterým pocítila náklonnost). Takže pak už přímočaré, ploché, mnoho postav jen doplňkových a nepropracovaných. Odpočinkovka ale dobrá, nápad též.... celý text