laura laura přečtené 1201

Nechtěj nic vědět

Nechtěj nic vědět 2013, Lisa Jackson
5 z 5

Mít víc času, tuhle knihu zhltnu na posezení... Téma trošku připomíná příběh V pasti lží, ale ne zase tak úplně, protože tady jsou snad podezřelí úplně všichni :) Měla jsem jeden tip, ukazovalo to tím směrem od začátku a nakonec jsem se nemýlila, ale nebyla by to Lisa Jackson, aby to nezkomplikovala :) Prostě, nemohlo to zkrátka být tak jednoduché, abychom na to snadno přišli. Příběh Avy byl dech beroucí, mrzelo mě, že jsem knihu musela odkládat, protože byla vážně napínavá, plná zvratů, nečekaných odhaleních, trýznivé bolesti i naděje. Plná deště, větru, mlhy, moře i kvílivého dětského pláče. Plná intrik, zloby, čisté lidské zášti a nenávisti, která sahá až za hrob... Kam až člověk zajde v touze po moci, bohatství, v touze po pomstě? Možná by nás mělo děsit, že takové hranice v podstatě neexistují - ne v této knize. Takže, máte se na co těšit, vy, co jste ještě nečetli. Řadím k těm nej od této autorky. A to jsem měla strach, že se budu nudit... Ale to se samozřejmě stát nemohlo. Naopak, trošku je mi líto, že už to skončilo. Možná jsem nakonec taky "nechtěla nic vědět" ...... celý text


Na prahu smrti

Na prahu smrti 2008, Lisa Jackson
5 z 5

Tak úplně nechápu, proč je tato kniha vedena jako 2 díl série, protože s údajným 1 dílem (Nezvaný host) nemá vůbec nic společného. Ani oblast, kde se odehrává, ani vyšetřovatele, podle mě tu řádil nějaký knižní šotek, který tyhle dvě knihy propojil, ačkoli spolu vůbec nesouvisí. Já jsem tedy žádnou souvislost neodhalila... Každopádně, na to, jak dlouho jsem čtení této knihy odkládala, jsem ji zhltla během dvou dní dá se říct téměř kosmickou rychlostí, protože... Člověk by čekal už téměř všechno, když má od této autorky přečtenou skoro celou tvorbu, ale tahle kniha mě udržela v napětí až do samého konce, resp. jsem si oddechla asi tak 15 stránek před koncem :) I když nebýt přesvědčená o tom, jak to MUSÍ skončit, byla bych s nervama v háji ještě o pár stránek déle... Lisa Jackson mě zkrátka zase nachytala. Ale jak! Tentokrát hned několikrát a musím se přiznat, že jsem se fakt musela držet, abych se nepodívala, jak to tedy skončí... Tohle se dělá? :) Takhle "dusit" čtenáře? Každopádně kniha, která se od začátku tváří, že vás ničím nepřekvapí, protože se zdá být všechno předem jasné, nemůže překvapit víc. Napínavá, čtivá, zvraty přímo nabitá, co si přát od thrilleru víc? Nezbývá než začít číst... Za mě opravdu skvělá. Protože - nepředvídatelná ;)... celý text


Nezvaný host

Nezvaný host 2006, Lisa Jackson
5 z 5

Tak úplně bych tuhle knihu nezařadila k těm nejlepším od této autorky, ačkoli právě to jsem si myslela, když jsem se ji pokoušela sehnat a těšila se na ni - že bude patřit k těm nej. Začátek se ale trošku vlekl, připadalo mi to spíš jako román než thriller, nic moc se nedělo a já se do čtení musela skoro nutit - nedokázalo mě to vtáhnout natolik, abych si přála číst dál a nepřestávat, naopak, knihu jsem odkládala. Nakonec ovšem děj dostal spád a to takový, že jsem nadskakovala při sebemenším šramotu, ohlížela se přes rameno a hltala stránku za stránkou. Vraha jsem tipovala mezi několika dalšími, ale fakt je, že autorka mě dokázala tak vodit za nos, že jsem několikrát svůj tip změnila, abych nakonec zjistila, že ano, byl správný. Podezřelých však bylo fakt hodně, takže ano, mást čtenáře Lisa Jackson umí :) A ano, i překvapit. Poslední třetina knihy vás nenechá vydechnout - a na konci zůstanete stejně paf. Jakože cožeeee? Jak já nesnáším otevřené konce...... celý text


Ztroskotání

Ztroskotání 2017, Emily Bleeker
5 z 5

"Kdo lže ten krade a pak visí kdo lže ten vždycky ublíží si lež je šminka která hyzdí tvář lež je účes který nesvědčí Ať podívá se do zrcadla lhář ať se sám o tom přesvědčí..." Nejspíš to nejde vyjádřit líp, ale stejně... Lžeme, podvádíme, obelháváme druhé i sami sebe, namlouváme si, že nelze jinak - ale koho nejvíc klameme? Ty druhé nebo sebe? Kniha o přetvářce, o lžích, které vám přerůstají přes hlavu, o tom, jak se vám život může změnit v jediném okamžiku, o rozhodnutích, která nemůžete změnit a o nichž netušíte, že vás ovlivní na celý zbytek života. O lásce, něze, vášni, o pochopení, důvěře, o bolesti. O všem, co skrýváme v srdci a o čem nemluvíme. Příběh lidí, kteří se neznali, ale museli se spolehnout jeden na druhého, museli spolu žít v podmínkách, které si my zhýčkaní dobou vlastně neumíme ani nechceme představit. Příběh, který se možná stal a možná si ho jen kdosi vymyslel, ale který před vámi ožije a bude vás nutit neustále obracet stránky, abyste už věděli... Příběh o tom, že být lidmi je možná stejně těžké jako bojovat - ať už o zachování si zdravého rozumu, hrdosti, lidskosti, nebo jen prostě přežít. O vině, kterou si v sobě neseme a která nás nikdy neopouští. O pochybnostech. Příběh, který ve vás vzbudí spoustu otázek, protože: Co se tam vlastně tedy stalo? A i když už tušíte, stejně vás podebere a semele - tak jako mě. Konec byl možná nereálný, ale to nemění nic na tom, že mě dokázal rozbít. Je to totiž především příběh o síle člověka, přátelství, víře a lásce - lásce, která má mnoho tváří. Takže: Proč ne? ;) Je horší tonout v oceánu nebo se utápět ve lži? Co myslíte? To nechám na vás...... celý text


Tajemství modrých dopisů

Tajemství modrých dopisů 2018, Emily Bleeker
5 z 5

Pro mě jeden z příběhů, na který nezapomenu. Při čtení se mi svíralo srdce, bolelo mě číst o bolesti, ale zároveň to bolelo tak nějak krásně. Nemůžu říct, že by mi kniha přišla nudná, protože mě bavila od prvního slova až k tomu poslednímu. Dokonce mě štvalo, když jsem měla jiný program a knihu musela odložit. Příběh o umírání, o vyrovnávání se se ztrátou blízkého člověka, o zodpovědnosti, již teď musíte čelit, o tom, že se nemůžete zhroutit, protože tu zůstaly děti - a ty vás potřebují. O tom, že každý se s bolestí vyrovnává jinak a nikdo další mu to nemůže ulehčit, i když by moc chtěl. O kráse vztahu, kde nemilujete to, jak člověk vypadá, ale to, kým je, a že ta láska nemůže umřít jen proto, že nemoc člověka změní tak, že už ho skoro nepoznáváte... O tajemstvích, které se skrývají v každém z nás - a bolí. Bolí stejně jako smrt, jako láska, jako všechno v životě, s čím nepočítáte. O tom, že naděje se někdy skrývá někde poblíž a vy ji nevidíte, protože máte už dlouho zavřené oči, zatímco se potácíte v tom začarovaném kruhu, do kterého vás osud nečekaně hodil... A tak nezbývá, než doufat, že všechno má svůj smysl, že všechno, co se stane, nám má něco dát - kromě toho, že nám i něco vezme. Že všechny bolesti, rány, jizvy, které v nás zůstávají, nás krůček po krůčku postrkují vpřed a tam někde čeká nová naděje, nová láska, život, který jsme si kdysi dávno sami vybrali... Nezbývá než doufat, že se jednou zase všichni setkáme. Brzy nashledanou...... celý text


Léto na maximum

Léto na maximum 2019, Petra Martišková
5 z 5

Letní příběh o prvním zklamání, bolesti a ztrátách. O nejistotě, pochybnostech, útěcích i zradě. Ale také o první lásce, první puse, prvním milování... Ještě nedávno měla Izabela všechno: milující rodiče, nejlepšího kamaráda a v kapse i přijetí na vysněnou školu. Ale stačilo málo - a všechno je jinak. Sebastian po úraze zůstal na vozíku, rodiče se budou rozvádět a Izabela vymění vysněnou školu za zdravotnické lyceum, aby dokázala jednou Sebastiana postavit znovu na nohy... Příběh o naději, víře, lžích, falši i opravdovém přátelství. O odvaze, lásce i odpuštění. O hořkých koncích i nových začátcích... Čtivé, hořkosladké, bolavé i úsměvné. Tak jako sám život...... celý text


Najít svou tvář

Najít svou tvář 2005, Fern Michaels (p)
3 z 5

Docela zajímavý příběh ženy, která strávila deset let v psychiatrickém ústavu, aniž by si vzpomínala, proč se tam ocitla a co se stalo předtím. Hodně zamotané, protkané náznaky, které končí ve slepé uličce, matoucími nápovědami, které se ukážou být lživé, prostě autorka si se čtenářem pohrává téměř až do samého konce. A pořád je tu někdo, kdo si přeje, aby si Casey nikdy nevzpomněla, co se jedné osudné noci stalo - a co se dělo spoustu let předtím. Děsivé, syrové, napínavé, ale... Ta romantická linka? Vidí se podruhé v životě a už uvažují, jak by vypadal jejich společný život - jako vážně? To se mi zdálo trošku přitažené za vlasy. Prostě příběh, ke kterému se nejspíš už nevrátím, ale nelituji, že jsem si ho přečetla.... celý text


Nezvaný host

Nezvaný host 2001, Fern Michaels (p)
5 z 5

Tuhle knihu jsem četla poprvé před 10 lety a patřila k těm, na něž se nezapomíná. Teď jsem se k ní znovu vrátila, a i když musím připustit, že wow efekt už se nekonal, nejspíš proto, že jsem si pořád pamatovala, kdo za vším je, tudíž jsem nebyla tak šokovaná a překvapená jako poprvé, stejně mě příběh Abby a Mallory bavil, byl plný překvapivých zvratů v ději, napínavý, čtivý a emotivní. Bála jsem se o všechny jejich blízké - a oprávněně. Prostě, kdo jste nečetl, směle do toho, nebudete litovat. Tahle kniha patří rozhodně mezi ty nej této autorky, za mě stojí na samém vrcholu její tvorby...... celý text


Vzdušné zámky

Vzdušné zámky 2006, Fern Michaels (p)
1 z 5

... velké zklamání. Fern Michaels pro mě není neznámá autorka, kdysi jsem od ní přečetla některé z jejích knih a především kniha Nezvaný host patří k těm, na které se nezapomíná. To ovšem není případ této knihy. Dočetla jsem jen proto, že nerada nechávám knihy nedočtené. Jako bych však sledovala nezáživnou reportáž, kterou předčítá stejně nezáživný hlas znuděného vypravěče, postavy nežily, nedokázaly mě přesvědčit o své opravdovosti, všechno to byl takový podivný mišmaš, který nedával smysl a u některých pasáží jsem si říkala: To jako vážně? Prostě, čas strávený s touto knihou byl pro mě ztraceným časem. Pořád jsem čekala, že se to změní, že přijde něco, co mě přesvědčí, že bych jí měla ještě dát šanci. To se však nestalo. Takže, už nikdy víc. Vzdušné zámky se totiž dost často zhroutí...... celý text


Přede mnou se neschováš

Přede mnou se neschováš 2019, Mary Higgins Clark
3 z 5

Tak nakonec řadím k průměru. Četlo se to dobře, přečteno za dva dny, konec předvídatelný a zvraty v ději také, na můj vkus toho autorka zbytečně moc prozrazovala zbytečně brzy, ale chápu, proč asi. Zároveň tím vzbuzovala ve čtenáři pochybnosti, ačkoli u mě tentokrát neuspěla. No a konec mi stiskl srdce dost nečekaně... Jen to bylo všechno takové až moc snadné a motiv vraha zvláštní, podle mě maličko vykonstruovaný...... celý text


Kde stoupá dým

Kde stoupá dým 2010, Emilie Richards
3 z 5

Příjemný oddechový příběh z Nového Zélandu plný divoké, drsné a přece dech beroucí přírody, nespoutané krásy a nebezpečí, které není radno podceňovat, stejně jako hrdé Maorské muže ;) Líbilo se mi to, četlo se to samo a bylo to sice předvídatelné, ale i tak to mělo své kouzlo...... celý text


Ginny Napořád

Ginny Napořád 2017, Benjamin Ludwig
5 z 5

Nevím, jestli v sobě najdu odvahu, abych si tuhle knihu někdy přečetla znovu. Smekám před všemi, kteří se starají o autistické děti, které si k nim dokáží najít cestu, dokáží je chápat (v rámci možností), dokáží je milovat... Protože věřím, že to není snadné, i když se moc snažíte. Ano, Maura se chovala zbytečně hystericky, reagovala většinou tak, že Ginny zaháněla dál a dál do většího zmatku, což je nepochopitelné zvláště proto, že se k tomu předtím sama dobrovolně rozhodla, vzít si takové dítě do péče. Ale dá se to pochopit s ohledem na Wendy, dá se to pochopit - ale ne omluvit. Protože je tu Miller, je tu Snížek... Je tu Ginny, která není zlá, ale prostě určité věci nechápe. A pak je tu Mimi panna - a to mi dává naději. Naději pro Ginny, Wendy, Mauru, naději pro všechny, kteří se snaží a dělají chyby, a ubližují si a říkají věci, které tak nemyslí. Pro všechny Ginny napořád. Pro všechny Mimi panny, Millery a Snížky. Je mnohem lehčí někoho milovat, než ho mít rád... Ano, i ve mě zůstane Ginny Napořád - napořád. Ale takhle těžko mi při čtení už dlouho nebylo a přiznám se, byly chvíle, kdy jsem si myslela ,že to nedám. Tolik jsem si přála najít v příběhu naději, tolik jsem si přála pro všechny šťastný konec - jenže ony ty šťastné konce někdy nepřicházejí tak snadno. A je k nim hodně dlouhá a daleká cesta. Je na ní spousta chyb, omylů, bolesti, skrytých ran a hnisavých jizev. Ale je tam i spoustu lásky, trpělivosti a víry. Doufám, že ji teď Ginny už má. Že ji mají všichni - Brian, Maura, dokonce snad i Gloria. Tenhle příběh ve mě bude ještě dlouho. A možná tam zůstane napořád...... celý text


Nechci lásku nebeskou

Nechci lásku nebeskou 2018, Catherine Bennetto
3 z 5

Ale jo :) Příběh, kterých už jsem četla spousty, okořeněný humorem, který je mi blízký, takže jsem se často řehtala nahlas, a všechny postavy, které se tam mihly, mě bavily... Hlášky Archieho nebo Sinead mě slušně odbourávaly. Vtipné, lehce romantické, spíš ze života, situace, které prožíváme a které se vždycky stávají v reálu, ale ve filmech a knihách se o nich taktně mlčí... Prostě, tohle se mi líbilo, oddechovka, která vás naplní smíchem, pohodou a vírou, že i když se vám v životě pokazí, co může, je naděje, že někde, ve chvíli, kdo to vlastně už ani nečekáte, najdete to maličké, hřejivé, rozcuchané štěstí, které byste možná minuli, kdyby se váš život vyvíjel jinak, bez pohrom a facek...... celý text


Hříšník

Hříšník 2018, Amanda Stevens
5 z 5

U každého dílu mám pocit, že mu k tomu plnému počtu něco schází, takový ten wow efekt, kdy vám čelist spadne k nohám a vy jen zíráte... A kdy si říkám, že už jsem četla lepší knihy - ale nakonec mě příběh uchvátí způsobem, kdy přestávám dýchat, kdy se opatrně ohlížím přes rameno a kdy napínám uši, jestli neslyším hlasy, tiché kroky, prostě něco... Takže jo, nakonec mě to dostalo - jako vždycky. Proto plný počet ;) Mrazilo mě, bála jsem se, některé věci jsem nečekala, a některé zase jo, ale to nic nemění na tom, že ke konci to nabralo styl zběsilé jízdy a já jsem nevydechla, dokud jsem nedočetla. A pak uff - cože? Takže teď abych netrpělivě podupávala do doby, než vyjde poslední díl, ach jo!... celý text


Návštěvnice

Návštěvnice 2018, Amanda Stevens
5 z 5

Pokaždé se rozmýšlím, jestli je to na plný počet, nebo ne, protože vždycky jako by něco málo chybělo k tomu, abych si řekla wow, to byla ale jízda. Přesto jde vždycky o silný příběh, který mě nakonec uchvátí, pohltí, děsí, a nutí číst pořád dál a dál... A tenhle díl byl nejspíš nejděsivější ze všech, co se týče tajemna, duchů, neviditelného zla. Tady jsem se opravdu chvílemi bála, a nikdo by mě na ta místa nejspíš nedostal. Krollův hřbitov, bludiště, opuštěný dům s tajemnou temnou komorou - takové kulisy a hororový příběh máte jako vyšitý :) Takže jo, nakonec si myslím, že to na těch pět hvězdiček je, i když jsem tušila, kdo za vším je, ale to napětí a temné atmosféře tohoto příběhu neubírá na přitažlivosti...... celý text


Prorok

Prorok 2014, Amanda Stevens
5 z 5

S každým dalším dílem se mi zdá, že je autorka lepší a lepší... To, co v prvním díle zůstalo nedořešené, se tady uzavírá. Alespoň zdánlivě ;) Jenže i tak zůstalo spoustu nezodpovězených otázek a klikatících se cest, které se ztrácejí v mlze... Každopádně napínavé, křehké jako pavučina, bolestně trýznivé (protože Shani...) a překvapivé (i když jsem to tušila). Ne všechny postavy jsou těmi, za niž je považujeme, ne všichni říkají pravdu, ne každý má tu tvář, kterou vidíme. Zkrátka, líbilo se mi to. Co je ještě sen a co se skutečně stalo? Hm, víme to?... celý text


Království

Království 2013, Amanda Stevens
5 z 5

Na pět hvězdiček to možná úplně není, ale musím říct, že to bylo napínavé, děsivé a prorostlé zlem víc než první díl... Zápletka mě nepřekvapila, čekala jsem to skoro od začátku, dalo se to předpokládat, protože proč by tam jinak jela? Ale stejně, bála jsem se. O Anguse, o Tilly... Bolelo mě srdce pro dívku, kterou obětovali, na kterou se zapomnělo, kterou nikdo neoplakával, která nikdy nenašla svůj klid. Krutost mě až tolik nepřekvapila, ale ta nadutost, to, že si někdo myslí, že může cokoli - a projde mu to. Bože, tomu nerozumím. Každopádně z tohoto příběhu mě mrazilo. Zlo totiž nepřichází jen z té druhé strany, dost často se schovává tam, kde bychom ho vůbec nečekali. Nosíme si ho v sobě, každý z nás. A pak už jen záleží na tom, jestli ty dveře otevřeme, nebo je zamkneme na tisíc západů...... celý text


Manon Lescaut

Manon Lescaut 2001, Vítězslav Nezval
5 z 5

Četla jsem ve 20, ale kouzlo tohoto nevšedního (a přitom stále se opakujícího) příběhu ve mě zůstává pořád... Pro mě příběh čistoty a krásy, i když to tak možná každému nepřipadá. Příběh lásky, která klopýtala, dělala chyby, jež nešly napravit, mýlila se, bojovala s nedůvěrou, trpěla, umírala, ale hlavně: milovala. Pojď ke mě, já to věděla, že dodnes mohou se dít divy. Že jednou potkám anděla, a že ten anděl bude živý... A tak, snad proto, že chci snít, i já věřím, že dodnes mohou se dít divy, a že vlastně ty anděly denně potkáváme, jen je prostě někdy nevidíme, že je míjíme na ulici, dotýkáme se jich pohledem, usmíváme se na ně, a když je potřeba, zjistíme, že vedle nás stojí... Manon byla krásná, byla nevinná, byla možná trošku naivní, zhýčkaná, někdy snad i krutá, ale hlavně byla mladá a chtěla žít, tak moc chtěla žít... Manon je můj osud, Manon je vše, co nepoznal jsem dosud, Manon je první a poslední můj hřích, nepoznat Manon, nemiloval bych... ... a tím je řečeno asi vše. Uplynulo víc jak 25 let, a já si ty verše stále pamatuji. Krásné, čisté, bolestné, tak krutě realistické, prostě - sám život... Manon ach Manon, Manon z Arrasu, Manon je moje umřít pro krásu...... celý text


Okřídlená duše

Okřídlená duše 2012, Amanda Stevens
5 z 5

Dočteno... Čekala jsem nejspíš šílenější jízdu po všech těch doporučeních a komentářích, něco, co by mě přimrazilo ke křeslu a nedovolilo odejít, dokud nebude konec. Něco, nad čím by mi poklesla brada a já bych zírala a nechápala. To úplně nenastalo, ale i přesto se mi ten příběh zakousl pod kůži a líbil dost na to, abych se hned pustila do dalšího dílu. Konec pro mě překvapením nebyl, tak nějak se skládačka mých domněnek složila vždy o krok dřív než nás k rozuzlení dovedla autorka, ale i tak ve mě zůstala spousta nevyřešených otázek a odpovědí, které nepadly. Takže vzhůru za Hřbitovní královnou v jejím dalším příběhu ;)... celý text


Chlapec na dřevěné bedně

Chlapec na dřevěné bedně 2013, Leon Leyson
3 z 5

Nejspíš bych dala pět hvězdiček, jako mnozí z vás, ale k tak vysokému hodnocení mi přece jen chyběl wow efekt. Ano, je to silný příběh, a nejednou mě bolelo srdce tak, že jsem cítila všechnu tu tíhu zbytečně zmařených životů, všechnu tu beznaděj, bolest, hrůzu, a bylo mi všelijak, jen ne hezky... A brečela jsem, protože to prostě nejde, nebrečet, když člověk čte něco takového. Přesto jsem četla knihy, které ve mě zanechaly hlubší jizvy, proto jen tři hvězdičky. Rozhodně však stojí za přečtení a ano, i mě začal zajímat muž jménem Oscar Schindler, takže si snad konečně pustím film Schindlerův seznam, který jsem dosud neviděla...... celý text