laura přečtené 1214

Zítra vyjde slunce 1998, Simona Monyová (p)

Jedna z prvních knih této autorky, a stejně jako Milostná strategie mě ničím extra nezaujala. Přesto si stojí o maličko výš. Každopádně, kdyby Simona Monyová psala dál stejně, jako když psala tyhle dvě knihy, nejspíš by se nikdy nestala tak čtenou a oblíbenou autorkou. Tyto dvě knihy řadím k těm absolutně nejslabším z jejích knih...... celý text

Otcomilky 2005, Simona Monyová (p)

Jedna z těch, ke kterým se jednou ráda vrátím.

Pletky s osudem 2006, Simona Monyová (p)

Tuto knihu jsem četla už dvakrát - a pokaždé jsem ji viděla jinýma očima. Poprvé spíš jako romanci, kde mě lákal a zaujal podivný manželský trojúhelník. Podruhé jsem tam našla hloubku, kterou jsem napoprvé přehlédla. Každopádně patří k těm lepším, a rozhodně stojí za zamyšlení...... celý text

Opiju tě rohlíkem 2001, Simona Monyová (p)

Knížka, která patří k těm nej od Simony Monyové. Vtipná, napínavá, zamilovaná, a konec velmi překvapivý. Mě se to líbilo moc.

Milostná strategie 1997, Simona Monyová (p)

Je poznat, že jde o jednu z prvních kniha autorky, kde se ještě neprojevil její pozdější styl. V podstatě nezajímavý, trošku nudný dívčí románek, který mě bohužel ničím nepřekvapil...... celý text

Matka v koncích 2008, Simona Monyová (p)

Pokračování "Matky v krizi", které mě už tak moc nenadchlo. Nebyla špatná, ale ani tak dobrá jako předchozí díl...

Matka v krizi 2008, Simona Monyová (p)

No řekněte sami, která z nás, matek, tohle nezná? Další porce vtipné kaše Simony Monyové. Tahle kniha neměla prostě chybu. To musí uznat každý, kdo ji četl...

Krotitelka snů 2005, Simona Monyová (p)

První knížka od Simony Monyové, kterou jsem přečetla. I u této knihy jsem se smála natolik nevázaně, že jsem vzbudila zájem mé náctileté dcery, a ta si ji následně také přečetla. Ano, Simona Monyová uměla vtipně podat a popsat i situace, které když zažíváte, vtipné moc nebývají. Ale jak dobře tohle všichni známe... Není nad to se zasmát vlastní hlouposti ;) Ačkoli ne všechny její knihy jsou vtipné, tahle k nim patří - a to i přes ne zrovna optimistický konec....... celý text

Jednou nohou v blázinci 2000, Simona Monyová (p)

Jedna z nejvtipnějších knih Simony Monyové. Tak jsem se u ní smála, že se mě děti chodily ptát, co se mi stalo... Pokud se chcete pobavit a zase jenom pobavit, rozhodně doporučuji....... celý text

Dvacet deka lásky 2010, Simona Monyová (p)

Povídky celkově moc nemusím. A tahle kniha mi tento názor nevyvrátila, spíše potvrdila. Nemastné, neslané, nic moc... Kdybych ji nečetla, o nic bych nepřišla... Zaujal mě název - a pak následovalo těžké zklamání.... celý text

Citová divočina 2011, Simona Monyová (p)

Jedna z těch vtipnějších, co tahle autorka napsala. Když nic jiného, upřímně se zasmějete. A to Simona Monyová umí - pobavit.

Blonďatá stíhačka 2010, Simona Monyová (p)

Tahle kniha není můj šálek kávy. Nesedla mi hlavní postava, nedokázala jsem s ní sympatizovat. Nic moc. Celkově zklamání.

Na ostrově 2013, Tracey Garvis Graves

Oddechová, jemná, přesně taková, jak jsem očekávala. Mě se to líbilo a kniha mi dala přesně to, co jsem dostat chtěla. Chtěla jsem prožít romantický příběh zakázané lásky, rodících se citů, které by se za jiných okolností zcela jistě nezrodily (možná). Chtěla jsem prožít příběh lidí, vytržených ze svého světa a vržených do jiného, nepřátelského, do světa, kde neexistuje nic z toho, na co jsou (nebo byli) doteď zvyklí... Kde jsou jen oni dva a divoká, nevypočitatelná příroda, kde neteče pitná voda z kohoutku, kde nemůžete jít do obchodu a koupit si nové boty, když se vám ty staré rozpadnou... Kde zůstali jen dva lidé, kteří si jsou právě tak cizí, jak blízcí si teď musí být. To počáteční sbližování, to opatrné našlapování, to zjištění, že musíte žít vedle člověka, kterého vlastně vůbec neznáte, že se na něj musíte odteď ve všem spolehnout, vložit do něj důvěru, vložit mu do rukou svůj osud... To musí být jedna z nejtěžších věcí v životě člověka. A co teprve, když tím zodpovědným ve vztahu těch dvou by měl být ten starší - tudíž žena? Za mě ano. Krásné, romantické, mile úsměvné - a ten konec? Kdyby to skončilo jinak, byla bych fakt zklamaná ;)... celý text

Příliš tenkej led 2006, Zdenka Hamerová

Tahle kniha patří k dvěma nej Zdenky Hamerové (ta druhá je Zasloužíš si smrt!). Možná je na úplném vrcholu pyramidy, protože mě prostě bavila napoprvé i napodruhé, dokázala mě udržovat v napětí a tápat - a i když jsem si postupně vzpomínala, kdo za vším je, i tak je ten příběh prostě dobrý, hodně dobrý... Zdenka Hamerová mě dokáže překvapovat - a to i tehdy, když její knihy čtu podruhé... Což se mi tedy vážně moc nestává...... celý text

Zasloužíš si smrt! 2005, Zdenka Hamerová

Tahle kniha je prostě úžasná... Je fakt, že když jsem ji četla podruhé, poněkud ztratila své kouzlo, viděla jsem hlavní hrdinku příliš podezíravou, příliš hysterickou - ale upřímně, kdo by nebyl, dít se mu to, co jí? Přesto ten příběh má duši... Kam až sahá nenávist člověka k druhému? Věra už to ví - až za hrob...... celý text

Souboj 2014, Nancy Lindsay Jones Holder

Proměna 2012, Nancy Lindsay Jones Holder

Ostrovy vášní 2003, Candice Proctor

Četla jsem ji jako první knihu této autorky, a přivedla mě k tomu chtít si přečíst další. Přesto dávám pouze tři hvězdičky, obzvlášť proto, že všechny tři další knihy, které se mi pak dostaly do ruky, byly prostě lepší. Ani tahle není špatná, bavila mě, líbila se mi, zaujala mě, ale pokud ji srovnám s knihami Šepot nebes (zatím jednoznačně vede), Půlnoční zpověď nebo Noc v ráji, řadu uzavírá. Přesto je každá kniha této autorky barvitá, pokaždé nám představí jiné prostředí i jiné hrdiny - ačkoli jsou vlastně hodně podobní, zejména tím, jak proti sobě i se sebou samými bojují - a prohrávají. Nebo naopak vyhrávají? To posuďte sami...... celý text

Noc v ráji 2001, Candice Proctor

Noc plná vášní až do kuropění... I tak by se tato kniha mohla jmenovat, a přesto... přesto je v ní daleko více. Je v ní krutost života, strádání, věčný boj o zachování si sebe sama, o to přežít - i když k tomu nemáte už ani kapku sil... Příběh, který v mnohém připomíná seriál Proti větru, který jsem jako teenager milovala...... celý text

Půlnoční zpověď 2004, Candice Proctor

Krásný příběh na pozadí války Severu a Jihu... Tahle autorka je pro mě novým objevem, a i když píše v podstatě příběhy, kde snadno vytušíme, jak skončí, stejně si mě získala. Její hrdinové jsou neotřelí, svoji, atmosféru dokáže popsat tak, že tu touhu cítím a prožívám s nimi... Prostě mě to vážně baví...... celý text