Lauralex
přečtené 260
Titanic: Deník dívky z roku 1912
2009,
Ellen Emerson White
Jste připraveni vrátit se zpět na Titanic? Tato kniha vám to umožní. "Před námi nebylo nic, jen oceán." Přede mnou nebylo nic, jen kniha. Titanic, kdo by toto honosné jméno neznal. Já osobně jsem velký fanoušek a milovník Titanicu, je to moje srdeční záležitost, ať už loď samotná, nebo film. Jakmile jsem se o celou událost začala zajímat hlouběji, hledala jsem i nějakou knihu o něm a jako první se mi naskytla tato, a hned jsem věděla, že si ji musím přečíst. Já nevím, já jsem prostě nějak vysazená na ty skutečné příběhy, vyhrocené emoce a katastrofy a všechny osudy lidí a světa. Úplně jsem se do toho vžila a přemýšlela o všech těch lidech, o tom, co bude, i když je úplně jasné, jak to skončí, a co se asi tak stane. Čte se výborně a i když na to nevypadá, je strhující a přínosná, nebo alespoň pro ty, které to zajímá. Dokáže vtáhnout do děje a upoutat až do konce. Když ji vidíte, možná vás tak nenaláká, přijde vám jen jako další o Titanicu (i když o Titanicu zase moc knih není), co tam může být nového, ale je krásná i romantická, je smutná, zábavná, zajímavá i působivá. Je jasné, jak to dopadne, ale i tak to za to stojí, ten příběh dokáže člověka vtáhnout a oslovit. Přesto, že je to smutný příběh, je to krásná kniha, moc hezky napsaná. Myslim si, že pokud hledáte zajímavý tip na knížku, tak jste ho právě našli, ne?... celý text
Veronika se rozhodla zemřít
2000,
Paulo Coelho
"Co je to opravdové já?" "To je to, co jste, ne to, co z vás udělali..." "Je vážné se lišit?" "Vážné je nutit se k tomu, aby byl člověk stejný jako druzí." "Dvě nejtěžší zkoušky na duchovní cestě jsou trpělivost čekat na správnou chvíli a odvaha nepocítit zklamání z toho, s čím se setkáváme." Když jsem četl tuto knihu, všem to přišlo úsměvné (jmenuju se Veronika). Nebylo. Komentář píšu zpětně, ale i když to nebyla bůhví jaká senzace, na tuhle knihu jsem nezapomněla ani po takové době. Líbilo se mi to hlavně z důvodu těchto různých "citátů", které mi něco daly. Pamatuju se, že konec mne překvapil a vlastně jsem ho ani moc nečekala, jak tomu u jiných knížek bývá. Tak trochu happy end, který mě i mrzel, ale jinak docela fajn. A myslím, že je to jedna z jeho nejlepších knih, jak tak koukám.... celý text
Poslední píseň
2010,
Nicholas Sparks
Miluju Sparkse a všechny jeho knihy, ale tato je pro mne taková osobnější. Nejvíc mne chytla za srdce a je krásná, ať už máte rádi romantické příběhy, nebo ne. Je to vlastně jedna z nejlepších knížek, co jsem kdy četla. Vztah otce a dcery, který v knížkách není tak častý, ovšem mně tak blízký, takže je to něco, u čeho můžete přemýšlet o tom, jak vlastně žijete vy - aspoň mě to přinutilo. Tak emotivní a lidské a neskutečně silné. Je to zatím jediná knížka, u které jsem brečela, ale nešlo tomu zabránit, leč jsem se snažila. Ten příběh vám totiž rozhodně něco dá, o to víc, pokud se v tom aspoň kouskem najdete. Nakonec bych snad řekla jen: děkuju, tati.... celý text
Talisman
2010,
Nicholas Sparks
Četla jsem ji už dávno a přečetla jsem ji za dva dny, ale přesto je to trochu slabší. Nechci říct, že mě to zklamalo, to určitě ne, ale oproti jeho ostatním knihám dávám hodnocení trochu nižší. Jak to říct, je to takové... sušší. Ale to nic nemění na tom, že je to hezká knížka.... celý text
Zmrzlina pro sněhuláka
1999,
Jan Machač
Srdeční záležitost. Hned z několika důvodů. Jednak je to moje úplně první kniha, kterou jsem přečetla sama ještě před nástupem do školy, a to hned několikrát, četla jsem ji stále dokola a když jsem ji dostala, tak jsem s ní ten večer i spala. A pak miluju Vánoce, a tato kniha je jimi přímo nabitá. Byl to jeden z mých nejkrásnějších dárků v životě a stále mám ty příběhy v mysli. Dodnes ji mám hrdě schovanou v knihovně a nikdy ji nedám.... celý text
Hop nebo trop
2004,
Eva Pelantová
Zlatý střípek v naší domovině. Pro tyhle české staré klasiky mám slabost a na těch z pera Pelantových jsem vyrostla. Seriál je jeden z mých nejoblíbenějších z české tvorby, takové moje guilty pleasure, a v roce 2011 jsem si ho oblíbila natolik, že jsem si příběhy musela přečíst i v knižní podobě. Kde je Chýlková a Issová, to má grády. Seriál znám opravdu z paměti, takže to pro mě nebylo nic nového, spíš jako bych se dívala na seriál bez obrazu, ale stejně jsem se skvěle bavila, užila jsem si to stejně jako seriál a pořád to mělo to kouzlo. Dnes, v roce 2021, po deseti letech skoro na den přesně jsem měla takový záchvěv nostalgie a po knížce jsem sáhla znovu. A pořád to oplývá tou skvělou lidskou, tragikomickou atmosférou, kterou si užívám a která nezevšední. Je to psáno jednoduchou, nenásilnou formou, krásným a humorným českým stylem, který má zkrátka něco do sebe. A v tomto případě jsem i radši, že jsem knihu četla až po zhlédnutí seriálu, protože jsem přesně viděla všechny ty situace a herce, a o to víc se mi to líbilo. Bavilo mě to jako dítě, jako dospívající a baví mě to i jako dospělou. Skvělé oddechové čtivo na léto a kdykoliv na zlepšení nálady, které se nám fakt povedlo. A docela mě mrzí, že další čtyři díly taky nemají knižní zpracování, určitě by bylo taky super.... celý text
Máj
1973,
Karel Hynek Mácha
Bože, je něco krásnějšího? Miluju to a nemůžu se toho nabažit. Zní mi to v hlavě jako božská píseň. Vrcholné dílo romantismu a stěžejní dílo české literatury. Nadčasové dílo plné melancholie a ponurosti, přesto tak srdcervoucí a vášnivé. Kdyby se krása dala popsat slovy, byla by to právě tato báseň. Už při prvních verších mnou projela vlna emocí a naskočila mi husí kůže po celém těle. To, jakým způsobem mě Máj zasáhl, se nedá popsat slovy. Až omamná síla slov, citů, vášně, bolesti a lásky, která mnou pohnula. Mácha, už jen to zvukomalebné jméno, potažmo jeho Máj se zapsal do srdcí spousty lidí několika verši, které si pamatuje každý, i když nechce, a magickou atmosférou. Způsob, jakým dokázal používat češtinu a všechno vyjádřit... neskutečné. Mistrovská práce se slovy, náladou, emocemi, myšlenkami a symbolikou. Tato kniha mne naučila milovat poezii. Máj se mi zapsal do srdce jako málokteré dílo a vždy k němu budu mít hluboký uctivý vztah. Řekne to mnoho, všechno má svůj význam a já v tom cítím ještě mnohem víc, než se může zdát. Proudí mi to tělem a je to mou součástí. Když je mi nejhůř, čtu si právě toto dílo nebo si cituji jen tak sama pro sebe, a že znám notnou část, jako takovou soukromou terapii. Miluju to. Je to už skoro 200 let, Máj zná každý Čech a drží se stále, po další a další generace, to jen tak někdo/něco nedokáže.... celý text
My děti ze stanice ZOO
2005,
Christiane Vera Felscherinow
Kdo by tuhle knížku neznal. Všichni asi vědí, proč bych doporučila právě tuto knihu a taky už jí nejspíš všichni četli. Jedna z nejpopulárnějších a nejlépe hodnocených knih, která už navždy zůstane tou dobrou. A já s tím v podstatě souhlasím. V podstatě proto, protože i když je skvělá a fakt se mi líbila, tak po všem tom vychvalování na mě asi nezapůsobila až tak moc, jako na ostatní, což jsem opravdu předpokládala, a i když je toho v ní hodně, čekala jsem možná ještě něco trochu víc a ještě víc. Je to silný příběh, který ve vás rozhodně něco zanechá, a to něco je velké a mocné. Mám celkově ráda knihy s tématikou drog a různých závislostí, takže o to víc jsem si ji chtěla přečíst. A každý by si ji měl jednou přečíst, ne-li dvakrát. Dlouho jsem teda přemýšlela, jestli bych ji zařadila mezi doporučené, nezapůsobila na mě asi tak osudově, každopádně i tak byla nejlepší, co se týče tohoto námětu. Je sice svým způsobem odporná a odrazující, ale myslím, že to je právě ten účel. Ráda bych, aby si všichni vzali z téhle knihy ponaučení. Když si ji ovšem nepřečtou až pozdě, že. Začíná to zvědavostí, a pak to s ní mnohdy i končí.... celý text
Milý Johne
2010,
Nicholas Sparks
Pokud si dobře vzpomínám, byla to první kniha, kterou jsem od Sparkse četla, už před více jak třemi lety, a díky ní jsem si Sparkse okamžitě zamilovala. Je to jeho jedna z nejlepších, moc se mi líbila, i když ten konec mě možná trošku mrzel. Nicméně Sparks je právě na ty konce, není to typický happyend, a to se mi líbí. Dokáže napsat romantiku bez zbytečné přeslazenosti a trapnosti, tak, jak opravdu v životě funguje a probíhá. Není to žádná červená knihovna, jsou to hodnotné a smysluplné příběhy o lásce. A nikdy nevíte, jestli to skončí zrovna dobře, stejně jako v realitě. U jeho knih mám pocit, že se můžou stát u v běžném životě. Tady jsem poznala, jak je krásný a unikátní spisovatel.... celý text
Malý princ
1989,
Antoine de Saint-Exupéry
Některé knihy si přečtete. Některé si užijete. A pak jsou tu takové, které pohltí vás, vaše srdce i vaši duši. A to je přesně Malý princ. Můj milovaný Malý princ! ♥ Ano, tohle je nejoblíbenější, nejznámější, nejlepší a velkolepé dílo. Kniha knih. Ale proto ho nemiluju, miluju ho proto, protože mi otevřel srdce a objevila jsem v něm jednu z životních cest, po které bych se chtěla vydat. Malá, velká kniha, která mě vlastně zachránila. Považuju ji za svůj osobní poklad a asi nikdy nebudu žádnou knihu víc milovat, vlastně bych si to ani nedovolila. Cítím vůči této knize jakýsi vděk. Není mnoho knih, které můžete číst vícekrát a pokaždé v nich najdete něco nového. Malého prince můžete číst stokrát a ani poté neobjevíte všechen jeho smysl. Je to geniální nadčasové dílo, ve kterém si každý najde něco svého, ale musíte číst i mezi řádky, právě tam je ukryta jeho síla a neviditelná krása. Malý princ má své kouzlo, ale odhalí ho jenom tomu, kdo ho chce vidět. Jedna z knih mého srdce a nejoblíbenějších knih vůbec, nedám na ni dopustit. Výjimečná, úžasná, nadčasová kniha, kterou by měl každý aspoň jednou v životě přečíst a zamyslet se nad ní i nad životem a nad sebou. Malý princ mě vždy pohladí na duši a zahřeje u srdce a já v něm našla zalíbení a přítele, se kterým půjdu po celý život. Četla jsem ji nesčetněkrát a pokaždé mám husí kůži a pocit naplnění, jako kdysi, a tím víc jsem přesvědčená, že jsem si vybrala správně. Pro vás, kdo máte malého prince rádi, není stejně jako pro mě nic ve vesmíru stejné. Je v ní nepřeberné množství pravd, myšlenek, postojů, rad a smyslu, což byste jinde jen těžko hledali. Vždy v ní najdu to, co hledám. Jestli pátráte po zázraku, jako já, přečtěte si ho, a já věřím, že vám to dojde. Ono se totiž nedá vysvětlit, v čem tkví jeho genialita a krása. Není to v té knize, je to v nás. Protože co je důležité, je očím neviditelné. To je vlastně celá filozofie té knihy. Kdo tohle neumí, nikdy to nedokáže pochopit. Nebo prostě musí akorát dospět. Po jejím přečtení nikdo nezůstane stejný. Víte, každý z nás je takovým princem, ať chceme, nebo ne. Je na každém, jak s tím naloží a co udělá. Můžete si vybrat: buď ho budete milovat nebo nenávidět. Existují dvě období života - před Malým princem a s Malým princem. A možná jeho kouzlo spočívá v tom, že děti se usmívají a dospělí pláčou.... celý text
Jsem superstar!
2008,
Thomas Brezina
V mých asi čtrnácti letech jsem četla hlavně Brezinu a tahle kniha byla jedna z nejlepších.
