Lenka.Vílka přečtené 2344

Čajovna u malajského medvěda 2009, David Rubín

"Superhero - Falling In Reverse" Možná kdybych před tímhle četla jinou knihu, než jsem četla, neodcházela bych s takovou depresí. Podle anotace jsem čekala, že půjde o náročnou četbu. Navíc jsem se na ní těšila o to víc, protože než jsem sehnala ke koupi... Jenže tahle kniha je silná kvůli postavám. Poslední dobou mám tohle raději. Příběhy soustředící se na postavy, jejichž charaktery posouvají děj, místo děje, který posouvá charaktery. Znáte to. Ty momenty, které někomu mohou právě případat nepodstatné, vata nebo nuda. V tom si libuju. A že tady byly postavy! Takovej Breakfast Club "divnejch lidí". (Sorry, Temnej rytíři, nejsi nejlepší film, kterej jsem kdy viděla, jsi druhej, ups.) Co je dál, když je superhdina "v důchodu"? Nebo když udělá něco, co by jako "tyhle lidi" neměli, protože přestože jsou jiní, jsou stejní jako my ostatní. Chybují stejně. Nejsou navždy mladí a nikdy nezranitelní. Co se děje potom? Nejsme přece hrdinové 24/7 jenom proto, že jsme hrdinové nebo máme něco, co ostatní ne! Každá schopnost není výhra. Moc knih s černobílou kresbou jsem ještě nečetla, ale musím uznat, že tomu propadám stále víc a víc. Kreslíř se musí soustředit na jiné věci než na barvičkový spektakulární spektákl. Nakreslit něco jenom černobíle je umění. Nic v tom neschováte. Nic!... celý text

Essex County 2019, Jeff Lemire

"How It Feels To Be Lost - Sleeping With Sirens" Přesně. Tohle je TA kniha! Ať už jsem si myslela, že něco vím, nevím vůbec nic. Protože jsem doposud znala autora jako bravurního vypravěče. Jenže on je prostě dobrej úplně ve všem. Protože ta kresba?! To není nebe v hubě. To je nebe v hlavě. Oční orgie. A že jsem myslela, že bude těžké ty dosavadní překonat? Keci! Tohle už nepřekoná nic. Protože... ...mohlo by se říct, že je toho moc. Kniha je těžká, je toho hodně, ale na druhou stranu tohle si budete šetřit a číst skoro jako beletrii. Protože já jednu stránku četla stejně dlouho jako klasickou knihu. A to tam ani nemusel být text. A tím pádem jsem u kresby. Objektivitu si strčte někam. Protože já jsem skoro celou dobu čtení byla totálka rozjupíkovaná. Zde obvyklé "wau" a "ach" nestačí! Jsou to detaily, které z kresby dělají mistrovské dílo. Mě občas připadalo, že můj mozek tu všechnu nádheru nezvládne zpracovat, a exploduje mi hlava! Podle anotace sice čekáte smutný příběh. Možná až depresivní. Ale smutek a deprese? Nevím, já se celou dobu čtení tak nějak zvláštně usmívala... Přesto mě komiks vsucnul celou a v pohodě a vyflusl mě na malý kousíčky. Čtěte bez publika. Obávám se, že by to nepochopilo. Myslím, že to pochopí jenom ten, kdo četl. Takle moc mě strašně dlouho něco nerozsekalo. Už jenom ty přechody z jedné emoce do druhé. Z vážných do neskutečně vtipných. Z tragédie do dojemnosti. Když přijde na řadu ukázka komiksu v komiksu? Já jsem se začala tak šíleně strašně moc smát! Nešlo to zastavit! (No, možná jsem to nechtěla zastavit!) Každá postava mě postupně dostávala, protože si nikdo na nic nehraje. Prostě jsou. Prostě jsou lidi. A to je jejich síla. Každá postava je jiná. Ovlivněná ostatními a místem, kde vyrůstala. Nebo kde se zasekla. Nebo místem, kde zemře. (Tak se klidně smějte tomuhle emocionálnímu výlevu. Znamená to totiž, že jste Essex County nečetli.) Mám ráda vyprávění, kde jediným prostředem posunu děje není jenom doslovně řešeno, jak to je. Mám ráda, když si čtenář domyslí, protože si pamatuje, co mu autor řekl předtím, tak stačí jenom naznačit. A vyprávění jenom kresbou beze slov? Obojího je tady dost. A co je fakt nejlepší? Že jednotlivé části lze číst zvlášť a dává to smysl. Ano, postavy se vám pod kůži dostanou a vy si užijete jízdu. Jenže číst to celé, hned za sebou, hezky bez přestávky, pokud můžete, dostane vás ta provázanost osudů a jednotlivých lidí. (Třeba to o druzích samoty?!) Ale vybrat bych si nemohla. Každá část je jiná. Dobrá. Jinak dobrá. A myslím, že právě obálka je víc než vystihující. (Ono přece platí tak jako tak, že jako jednotky jsme sice jedineční a unikátní, v celku s ostatními, to dává všechno mnohem větší smysl.) Takže pokud máte dost fantazie a představivosti, je to pro vás. Pokud máte emoce, a nebojíte se je přiznat a použít, je to pro vás. Jasně, nebude to pro každého. Ale my ostatní si užijeme, k&@#a, každou stránku až do posledního písmenka a posledního okna! A že nemusíte hokej? Pche! Já taky ne... :D (Fotka autora úplně na konci knihy je dostatečně vypovídající...)... celý text

Tajný život stromů 2016, Peter Wohlleben

Nemám ráda tuhle větu: "Kdo nemá rád zvířata, tak nemá rád lidi." Já lidi moc nemusím, to ví každej, kdo mě zná, takže obracenou cestou bych neměla mít ráda zvířata. Nemám žádný, nikdy mít nebudu a nechci. Proč? Protože je mám ráda. Tímto zdravím sousedku z vedlejšího vchodu, která si venčení labradora (!) představuje tak, že ho pustí na trávu před barák, než dá cígo. Proč bych měla mít ráda lidi? Jo, a proč tohle píšu u knihy vo stromech? Asi proto, že je to úplně stejné jako s těma zvířátkama. Jenže dost lidí to tak nevidí. Přeci jen je ten pes na pohled mnohem roztomilejší než ten strom na kterej chodí chcát. Že? Strom si prostě stojí v ulici před barákem, kde s tím psem hezky v teple vegetujete. Ale není to věc, je to strom. Ale psala jsem to už u jiné knihy. Trochu mi přijde, že teď je těžké (dostali jsme se tam sami) udělat něco správně. Rozhodnu se, že budu fér ke zvířatům a přestanu je jíst. Vykácíme stromy, aby bylo na moje nové žrádlo. A umře při tom dost zvířat i stromů, ale dost lidí vidí jenom to, jak je teď ta kráva šťastná. Ale už nevidí, jak je všechno se vším propojené (to jsou většinou mladá děvčata opičící se po nějaké hvězdičce). Jenže všechno je se vším propojené. Už dávno jsme zapomněli, jak máme být přírodě vděční za to, že vůbec je. A byli bychom my, kdyby nebyla ona? Hmmm... (Samozřejmě, že za ty špatný věci a změny si člověk může sám. A kdo to popírá, je...ne, tohle je pozitivní komentář, žádná sprostá slova...) Kniha obsahuje dost zajímavých postřehů, laik se i něco nového dozví a líbí se mi, že je to psané s takovým lehce naivním přístupem a náhledem, ze kterého ale cítíte neskutečnou lásku a respekt. A pokud rádi chodíte do lesa, sami jste si dost věcí museli všimnout. A tohle vám to všechno hezky sesumírovalo. (Ale zase. Tohle si přečtě ten, kdo chce, kdo chápe v souvislostech, kdo vnímá věci kolem sebe. Ten, kdo by si to měl přečíst především, ten si knihu nepřečte.) Je ale jedna věc, se kterou jsem stále na vážkách. Požáry. Požáry jsou blbý, když sebou berou i lidské obydlí, a nedej zvířata, to lidi ve zprávách i obrečí. Pravdou je, že hořet v přírodě prostě musí. Ať už řízené vypalování přírodou samotnou či nechtěné hoření, které bohužel bere i ty životy. Vždyť jsou stromy, které bez toho ani nevyklíčí a nepředají "své vědomosti" dál! Ale když je to moc a v místech, kde to není přirozené, to je špatný. Ale...není na druhou stranu krásný potom pozorovat, jak se o sebe příroda sama postará? Je mnohem komplexnější a přizpůsobivější než velký myslící člověk. Stejně se mi nejvíc líbí pohled na skálu a tam nic, zase chvíli nic, pak ještě dlouho nic a najednou...hele bříza. Zmiňované zahradničení v příkladu promíchávání druhů jako v lese, je kapitola sama o sobě. (To jak jedna rostlina využívá (ne zneužívá ke svému prospěchu) druhou a žijí spolu v symbióze a vzájemně se podporují, potřebují, aby jim bylo lépe.) Spousta zahrádkářů to má u sebe hezký, ale je pravda že u nás na zahrádku už nemůžu chodit zadní brankou, protože tam ty debilové hází všechno, co má přijít do kompostu. A potom se diví, že mají podrytej plot, když si tam ty prasata vyhazováním špatných jablek sami zvou. Všechno se vším. (A jelikož se blíží ty Vánoce...stromek už je přesunut do skleníku, aby se připravil na teplo a za chvilku půjde domů. Samozřejmě kontejnerový. Ale na druhou stranu, což je opět to propojení. Vzpomenu si na to, až zase budeme sbírat stromky od popelnic v okolí na stěpku (tak nepruďde a prosím všechno dolů, ať mám míň práce ;) dík. Protože kvůli tomu nebude cesta do lesa, kde se to přeci "neválí jen tak".) Chápu, dost lidí nad touhle knihou a jejím obsahem mávne rukou. Jsou to jenom stromy. Nemyslí jako lidi a nejsou roztomilý jako psi. Já teda nevím, ale pes je sice roztomilej, ale co vrací, díky čemu můžu jako člověk přežít? (Kdy jste si naposledy přečetli o statečné záchraně čivavou turistu, chápeme tedy, jak to myslím). Možná proto to u mě doma vypadá jako v džungli, ne jako v zoo... Vtipná storka na závěr...přestože to sem nepatří, ale to je mi jedno: Začalo pršet, tak jsem rychle zaběhla pod střechu a potom už tak nějak zapomněla, že jsem zapomněla koště opřené o strom. Je to oblíbený strom. Veverka si do něj schovává oříšky (je fakt dobře rozvětvenej) a taky na něj chodí strakapoud. A teď k tomu košteti. Na konci hliníkové tyče je korkový špunt. Takže je asi jasné, kam ta storka směřuje. Strakapout svačí na stromě a najednou svačí konec koštěte. A že se fakt rozjel, šikula! Kdybych to neviděla na vlastní oči, tak by mě potom důvod té díry ani nenapadl... Pro mě top kapitoly: Je to strom, nebo není? Co je tvoje, to je moje? Moc se mi líbilo, jak je knih psaná. Způsob, slova, přirovnání. Jenom škoda, že se kvůli své životní praxi autor věnuje víc určitým druhům stromů. Asi je má prostě raději chápeme proč, že? Tak snad příště i jiné...... celý text

Šedí bastardi 2019, Jonathan French

"Heart Of Fire - Black Veil Brides" Pokud nevíte, zda se do knihy pustit, doporučuji přečtení ukázky. A budete mít jasno. Protože... ...už v první kapitole se podle mě rozhodne, kdo zůstane, a kdo odpadne. Protože o čem je první kapitola, je vlastě celá kniha. Děvky, násilý, sex, znovu násilý, krev, násilý, a znovu hodně krve. Jo, a jaký slovník autor používá budu demonstrovat na povzdechu, zda to označení kentaurů měl překladatel snadné nebo na své fanzii. A jestli se v originále jmenují Son of horse nebo Horse fucker? Myslím, že na domýšlení stačí i malá znalost angliny. Je to prostě plný $%@^@, taky %@&@&, mého oblíbeného %@*@£, jo, a %@&×*×? Toho? Toho je tam habaděj! Však to je taky je kniha pro velký kluky a holky ;) Šakal vám bude hned sympatický. Je to správně napsaná temná postava, která si jde za svým, a když mu něco smrdí, prostě si v tom vyráchá frňák. Knížka je bohužel psaná tak, že ať napíšu cokoliv, tak budu spoilerovat dokonale. Ale anotace nelže, to všechno tam dostanete. Protože následek té jedné události hned z první kapitoly vede k jiné události, potom druhé atd. a vy během toho poznávate celý svět, kde se děj knihy odehrává. A celý to je pecka. A to nejenom kvůli tomu, že je to prostě plný $%@^@, taky %@&@&, mého oblíbeného %@*@£, jo, a %@&×*×. A hezky na plný pecky! Navíc postavy ví, co je to humor a sarkasmus a nebojí se ho použit stejně ostře jako svoje zbraně a pěsti. Též byly dobře popsané různé věci. Třeba jako zbraně. Autor hodí slovo, které vám samozřejmě nic neřekne, ale nevysvětlí to polopatě. Prostě to z děje pochopíte. Akce je přehledná a bombastická. A přestože to někomu může vadit, ty explicitní výrazy tam prostě sedí. Nebo jinak, až budete poloork, který chrání zemi tupejch lidí, protože jiný varianty života jsou horší, před orkama, elfama a hlavně těma, kentaurama, kterým se v knize říká jinak, budete hledět na svůj slovník? Jestli je vaše odpověď: "Ano, budu.", tak mě rozesmějete. A knihu vám nebudu doporučovat. Pokud nejste přecitlivělý, tak doporučuji všema deseti vílkama, nadšeně mávám křidélkama. Druhý díl si přečtu s radostí. A budu se u toho usmívala stejně blbě jako u čtení tohohle dílu. Ať si lidi v socce o tom myslí, co chtěj! (Četla jsem vždy během cesty z práce a vždy mě to brutálně vzpružilo!)... celý text

Bezimena 2019, Nina Bunjevac

Uznávám, měla jsem asi začít s Otčinou. Potom bych k autorce měla o to větší vztah vzhledem k tomu, o čem Otčina je. Co nejdřív napravim. Ale teď Bezimena. Není to úplně typický komiks. Na jedné straně jsou bubliny s textem a na druhé kresby. Ne nezbytně vždy spolu. Příběh je sám o sobě...jak to říct a neříct pointu. Tak hluboký, jak může být pouze hluboká temnota v našich nitrech. A tohle jí odhaluje naprosto dokonale, přesto nechává prostor pro své vlastní domněnky, a vy dlouho nevíte, čím pro vás Benny má být. A teď přijde kresba. To. Bylo. Tak. Nádherný. A. Naprosto. Dokonalý. Přeháním? Ne. Jak je to zpracované. Jak je to nakreslené. Tohle budete číst stále dokola a pokaždé najdete něco jiného a nového. Doporučuji komu? Všem.... celý text

Jak daleko zajdem 2019, Robert Kirkman

"Present, Future, And Past - We Came As Romans" Díl začal vlažně. Jako, řeší se to z minula. Minule nám bylo smutno :( a taky to celkově bylo dost i o emocích ostatních postav. Takže jsem původně myslela, že to bude sice emoční, ale zároveň takový volnější díl. Dokud se na scéně neobjeví Princezna. Kočka z obálky. Hned celý děj chytnul úplně jinou dynamiku. Ale jak je zde už zmíněno, dost věcí se skrývá v tomhle nevinném prohlášení: "Musím říct, že se mi fakt líbí ten poměr. Asijskej američan, arabskej američan. Spousta přídavnejch jmen. Jen dva chlapy. Jen dva bílý." ... "Jsem řekyně. Kam tím míříš?" ... "Aha, když se dívám pozorněji, už ten olivovej nádech pleti vidím." ... "Možná už totiž nejsme všichni menšiny. Hehe...jediná menšina, která v tyhle době zbyla, jsou "živý"." (V rámci tohoto potom působí divně kresba Princezny v knize a na obálce...) Měla jsem obavy, že po pohřbu Lucille to půjde s Neganem z kopce. A při jeho povídání se slunečnicema jsem byla na rozpacích. Jestli to je směšné, vtipné nebo trapné. Přesto byla nejlepší část tohohle dílu právě ta část, kdy si Negan promluví s Maggie. Jediná zajímavá část tohohle dílu. Předvídatelná, ale dobrá. Takže fakt nevím, jak tohle hodnotit jako celek :( (Zvoleno po dlouhém přemýšlení.)... celý text

Batman: Můj Temný princ 2018, Enrico Marini

"Breathe Again - Hundred Reasons" Nebyla dobrá jenom kresba, která byla vynikající. Ale mě bavil i děj samotný. Jelikož... ...vaše holka má narozky. Takže pro ní chcete sehnat něco hezkého. Že jo? Jako správný a dokonalý přítel. Jenom ten blbej Batman na to má jiný názor. Takže co potom uděláte? Normální týpek to doma starý vysvětlí. Ale Joker to Harley chce vynahradit. (Což jsem mimochodem nepochopila. Ten alternativní náhrdelník byl totálně boží!!!!!!). A závěr oslavy za to taky stál. Tak to zkusíme znovu? Vynahradíme to Harley? Ale co když tam bude zase ten hajzl Batman, kterej asi nemá doma co dělat, tak místo toho raději prudí a kazí narozky? (A do toho ta na lesklejch věcičkách závislá Catwoman.) Ale Joker má plán, protože osud mu do cesty postaví (a to doslova) malý překvapení... ("Nemám ráda klauny."..."Každej má rád klauny!"..."Já ne...není mi z nich do smíchu.") Sorry, ale já si prostě užívám, když se Batman s Catwoman kočkujou a přestože jí vždycky převeze, na konci padne: "Selino, doma ti to vysvětlim!" :D A teď kresba. Ta je dokonalá. Totálně mě rozsekala. S tímhle dílkem se scénárista/kreslíř vyblbnul. Každé okno je nádherné, mnoha detailů, oční orgie. Ale...souhlas, pohledy na město byly nejlepší. Třeba: Batman na anténě s vrcholky budov a jinak město v mlze? Jo, to bylo mňamózní. Navíc jsem si knihu koupila skoro za hubičku, protože měla lehce ťuklé zadní desky. Lehce, skoro mikroskopicky, přesto byl ten rozdíl ceny velký. Takže za mě spokojenost po všech stranách.... PS: kdo sejme Jokera? To mě dostalo!!!!! :D takže poslední stránka byla tedy vskutku...roztomilá? :O... celý text

Teď poznáte Negana! 2019, Robert Kirkman

"All of This Past - Sarah Bettens" Hlavní problém knihy je ten, že si nejsem jistá, proč to bylo napsáno. Tedy, proč to vyšlo takhle. Obsah zajímavý je. Každý má rád postavy, jako je Negan. Ale pouze, pokud na ně máte dost času a prostor. Autor to měl. A koho by to na začátku napadlo, že? Rozhodně je dobré číst, jak vyšlo, vše začne dávat smysl. Kompletně. Přesto si nemohu pomoct. Mohlo to být součástí klasického děje. Důvody proč není, přesto naprosto chápu. Co nechápu, je zpracování knihy. Protože... ...máte všechny ostatní díly. A potom si koupíte tohle. Série zabere celé patro poličky v knihovně a teď do ní přidáte tohle. A kniha tam prostě bude trčet. Kdyby alespoň ty rozměry byly stejné, sakra práce, vazba nevadí. Co mi vadilo, byl ale papír. Ne, ne, ne! Když se leskne barva, je to dobrý, ale když se leskne čerbobílo, odrážené světlo kazí dojem... Hodnocení? Přínos příběhu? 5/5 nebo 0/5. Vyberte si... Pocit, že máte něco speciálního? - pokud vám jde o toto 5/5 - pokud vám to je šumák 0/5 Pocit, že tohle je nic víc než dojení fanoušků? - na tak malém prostoru 0/5 - kdyby to mělo víc stran 5/5 Problém je v tom, že mám sérii ráda a postavu Negana taky. Takže je moje hodnocení jasné ;) mě si koupit je vlastně docela snadné...... celý text

Z neznámého světa a další příběhy 2018, Erik Kriek

"Scavengers Of The Damned - Aiden" Nebudu lhát, od Lovecrafta jsem nic nečetla. Chápejte, na věci se musí pomalu. Ale mám ráda komiksy a taky jsem viděla trailer adaptace Barvy z kosmu, a tady ta povídka je. Jako vždy a logicky hodnocení povídek u povídek, tam i pár blábolů (čti můj názor). Hodnocení knihy je průměr hodnocení povídek. Tak od oka, mě počítání nikdy moc nešlo ;) Leč jednotlivé povídky a jejich zpracování bylo dobré, něco mi v knize ke spokojenosti chybělo. A možná jdem i byla ráda, že kousků není víc. Bohužel jsem z toho jako celku neměla "ten pocit", který byl autorem zamýšlen v rámci spojení příběh, kresba. Kresba v každém příběhu vyhrála na plné čáře a byla nádherná. Co mě mrzí na zpracování? U jedné povídky jsem nepochopila, že začala. Nejde jenom o absenci znalosti původní látky. Proč tomu tak bylo, u povídky. A taky stránkově se neshodující výpis obsahu na začátku knihy a obsahu knihy. Pokud to bylo schválně, aby i toto bylo tajemné jako zbytek obsahu knihy, tak "ha ha ha". Jinak bych předpokládala, že na tak málo stránkách není moc prostoru na chyby. No, je... Ale i tak...škoda, že nevyšlo ve Velké řadě. Hodně kresbám by to slušelo ještě víc.... celý text

Autonomie 2019, Annalee Newitz

"I Want To Live - Skillet" Autonomie v počátku nabízí celkem prostinkou zápletku. Což může na začátku někoho mrzet, ale autorka to vybalancovala dalšími věcmi v ději. Čili fakt se nejedná o prostinkou knihu. Ano, možná jsem čekala, že dostanu něco jiného. Ale rozhodně nejsem zklamaná z toho, co přišlo. Pokud jste typ člověka, který má problém představit si věci jako "vzduch voněl jako vycházející slunce", tak si tuhle knihu zamilujete! Je tam toho plno. Celková představivost autorky šlape na 52728%, a ta moje za ní v převedení do mého mozku zaostává. A to nejenom vjemů a pocitů. Ale jak jde o technické popisy, je věrná svému oboru, a rozjede to ve velkém. To mě bavilo hodně. Představa mezidruhových techtle mechtlí není tak šokující, jak bylo zmíněno, že by mohlo. Navíc je to téma knihou jemně prolétané nenásilnou formou. Myslím, že to mají čtenáři prostě rádi. Napětí, zda se parťáci dají nebo nedají dohromady. Tady to holt nejsou lidi, no... A tady je kámen úrazu. Dostala jsem něco trochu jiného, než mi slíbila anotace. Čekala jsem uber futuristický sci-fi, kde budou dobrý nahánět "zlý" a potom to nějak bude. Autorka se bohužel až moc zabírala tou druhou linkou. Jak to jenom říct. Prostě tý romantiky bylo moc. Kdo četl, ví, jak to myslím. Ale její pointa mi nevadila. Pokud bych měla hodnotit jako futuristický román se zápletkou, která se nám může klidně stát, tak to úplně nesedělo. Pokud bych to měla brát poselství, že SPOILER láska je jenom jedna a je jedno ke komu SPOILER, tak by si kniha zasloužila víc stran, ať se to pořádně rozebere. Obojí. Ale když se to nějak zkloubilo, nemůžu si pomoct, ale bylo to fakt super! PS: pokud si najdete něco o autorce, co má ve své knize vás fakt nemůže překvapit. Myslím, kdo je, s kým žije a tak. Tak pokud jste přenesení jinam nepochopili, můžete to nazvat sexuální uchýlkou :( což jsem tady četla, že jsou z toho všichni hin a hned zbytečně mudrují. Viz můj komentář v diskusi ;)... celý text

Na dně 2019, Dan Abnett

"King Of Anything - Beartooth" Děj byl opět luxusní. Arthur přišel o trůn a všichni ho považuji za mrtvého. Král je mrtev, ať žije král? A že je na trůnu teď pořádný hajzl. Jenže Arthur není mrtvý. Vlastně si dole na dně už stihnul udělat kamarády tím, že si prostě nemůže pomoct a musí ostatním pomoc. Čili, že je naživu se rozšíří poměrně rychle. Že to není pouhý přízrak ani napodobitel z odboje. A zjistí to jak "král", tak Mera. Je jasné, že oba se rozhodnou konat. Základní linka je prostě dobrá. Nic proti souši, ale v tomhle díle se většina děje odehrává pod vodou. Takže se tím pádem dozvíme víc právě o tomhle světě. Protože Atlantida, to není jenom palác. Atlantida má mnohem víc vrstev. A my se podíváme do té úplně nejspodnější. Kresba...takže takhle. Na prvních třech dílech dělal vždyť skoro stejný tým lidí. Takže kresba neměla výrazné rozdíly a prostě jste si připadali jako v sérii. V sérii, která je stejná. V beletrii se to taky nedělá, že? Autor neměl čas, tak požádal kamaráda o laskavost. Píše stále Abnett a mě se to líbí. Tohle ale ilustroval Šejíć. Sám. Nemám proti němu nic, to na začátek. Ale jeho kresba je...hodně specifická. Poznáte, že to je on už jenom rychlým podíváním. Zvyknout si (nemyslím si, že to je jenom tím nováčkovstvím v sérii) chvíli trvalo. Tahle jsem se i tak ptala, proč Delfína vypadá jako sestřenice Krycí královny (a Ondine to odnesla ještě víc!). Je tak specifický, až nevím, zda to není na škodu. PS: konec je stejný jako vždy! A to takový, že hned budete chtít další díl! :(... celý text

Nekonečno 2019, Dan Abnett

"Live Another Day - Memphis May Fire" Hned začátek Nekonečna mě hodil do brutální akce. Takže jsem četla. Jako oni mi vysvětlí co a jak, že? Vysvětlili. Nemám ráda variance "ráno se probudím a je zase dnes". Zaseknout se ve smyčce je pruda. V mém případě i pro čtenáře. Ale naštěstí to dopadne dobře. Vrátíme se víc, na úplný začátek. A zabrání Flash tomu, aby jeden významný člen ligy neumřel? Zabrání Flash tomu, aby každý člen ligy neumřel? Prostě nekonečno. (Čili děj je silně neoriginální, ale jak se vracíme a víc se odhaluje z toho "předtím" našla jsem si k příběhu cestu. Ale mým oblíbeným se nestane.) Druhý příběh byl lepší. Jessica něco přitáhne do Strážní věže. Hvězdička s odkazem, kde to bylo, do komisku, který u nás nevychází, byla roztomilá. Ale jelikož to nebylo podstatné, soustředila jsem se na karanténu. (Bylo to dobré a zaměření vlastně celého komiksu na Lanterny mi vyhovuje.) Třetí příběh je taková klasika. Liga vs teroristi. Ovšem nejzajímavější sešit je, kdy se staví Mera. Nebo je spíš (za)stavena ligou. Viz konec třetího Aquamana. Drsné, konečně nějaké emoce a moc dobré. Aby v závěrečném příběhu mohla pomoct lize, protože zůstane. Musí. Kousek sešitu obsahuje tu nejlepší kresbu z celé knihy. Tu část ve vodě, myslím. Protože jinak kresba byla... ...no, taková standardního typu a střihu ligy, jako obvykle. Bude se vám to líbit, ale nic nového nečekejte.... celý text

Spolubydlící 2019, Christina Lauren
odpad!

Čím víc tohle autorské duo píše knih, tím víc mě to baví míň a míň, a kvalita klesá. Ráda bych si vzpomněla na ty časy, kdy jsem si stěžovala, že je v Bastardech málo děje. Asi mě autorky slyšely. Protože najednou je sice děj, ale jde to akorát do kopru :( fakt, blink. A mrzí mě to, fakt že jo... PS: jsem zvyklá si udělat kafe, začít číst knihu a do "odpolední práce" mám přečteno. S jinými knihami dua jsem to tak měla. Spolubydlící jsem četla týden s prokladem jiných knih :(... celý text

Hotel Zapomnění 2019, Gerard Way

"Good Day To Die - Godsmack" Dala jsem to! Jenže... ...ony už dva první díly dají zabrat. A trojka je psaná o deset let později. Ale nakonec to nebylo tak náročný. Rodina se rozpadla a každý si hraje na svém pískovišti. Takže nám to nejdřív musí ukázat. Tím pádem to působí vlastně jako nový začátek. A já se nemohla zbavit dojmu, že to tak bylo i psané. Kdyby jste nebyly šťouralové, tak klidně můžete začít až tady. Ale to by jste přišli o hodně srandy :( (Fakt, že si sérii přečetlo dost lidí až po (kvůli) seriálu je prostě...fakt.) Takže zpátky. Rodina je rozdělená a každý si hraje na svém pískovišti. Nebo na něm prostě jenom přežívá. Začne vás zajímat, jak se dají zase dohromady. Jestli se dají zase dohromady. No, a taky budete chtít vědět, co a kde je Hotel Zapomnění. Jak se tam dostanete? Odkud se tam dostanete? No, hlavně, proč se tam dostanete? A proč vás tam šoupnou? Kdo vás tam šoupne. ("Na tyhle vaše rodinný nesmysly nemáme čas! Pobíhají nám tady šílenci!") Kniha si drží standard předchozích dílů ohledně skákání ze scény do scény. Jako třeba v jednom okně sedí spoutaní na židli, dvojstrana jinde, další okno, už utíkají (nechci psát kdo, chápete...že). A co? Už jsme zvyklý. Na co si ale nikdy nezvyknu, je to, že na každé další stránce se najde něco ještě ujetějšího. Myslíte si, že divnější tu už nebude? Sorry, bude... Jinak psaní pokračuje stylem jako dřív. (Pod)názvy sešitů a komentáře na jejich konci. Jako kdyby prostě žádná pauza nebyla (což vlastně český čtenář nepozná, že...). Kresba mě baví. Bavila mě předtím a baví mě i tady. Jinak, na další díl se budete těšit hned po dočtení tohohle. Tedy, já měla stejný výraz jako naši hrdinové. Takže z mojí strany jasný ;) PS: udělalo mi radost, že na konci nejsou jenom alternativní obálky. Ale i (pro mě) dost důležitých informací ohledně vzniku postav, scén atd. a komentáře tvůrců samotných. PS2: a už jenom kvůli té sladké předmluvě jsem se usmívala ještě před čtením samotným. "Komiksy jsou ten nejlepší vynález lidstva. Na tom se shodneme, že? A Umbrella Academy je jeden z nejlepších komiksů, co jsem kdy četl." Když už to píše i Jeff Lemire, tak je těžké nesouhlasit...... celý text

Vyšší spravedlnost 2019, Hans Rosenfeldt (p)

"Lost - Our Last Night" Hodně jiný díl a možná ještě lepší. Kam čert nemůže, tam nastrčí Sebastiana? Vanja uteče, ale nakonec musí zase pracovat se Sebastianem. Tak chce utéct zpátky, ale ani tohle nevyjde. Jaksi případ a tak. Spolupráce dvou oddělení a nejde tomu zabránit. Navíc Ursula a Billy řešící taky svoje. Zase dost velká vztahovka, ale tentokrát roly psychopata převezme Billy. Celá jeho "věc s Jennifer" byla strašně dobrá. Dokonalý (?) návod, jak zamést stopy. Tak kdyby jste nevěděli, čtěte. Ať se vyvarujete Billyho chyb. Policajt si myslí, že existuje "dokonalá vražda" (minulý díl)? Bohužel asi jo. Hezky ho v tom autoři vymáchali... ...jo, tentokrát byl případ trochu lehce zaměnitelný s jinými knihami. V základu. Ale potom když začne na povrch vyplouvat propojení žen a co se stalo. To bylo drsný. Ale v celé té kombinaci vztahů, nenavisti a všeho toho, co na sérii máte rádi, to bylo vynikající jako vždy. Jelikož má Sebastian opět náhubek (vyjde to tentokrát? V knize...), sledovat Billyho a jeho pokušeníčka, bylo prostě fajn. Ale i tak na místní obvyklé poměry lehce měkké. Skoro jako normální kniha :O až na... ...jo, konec! Proč mi to děláte, chlapci?! Proč mě tolik mučíte?! Na konci každého dílu! Ale stejně si to pokaždé užívám!... celý text

Koruna Atlantidy 2019, Dan Abnett

"Stay (I Missed You)" - Lisa Loeb" Koruna Atlantidy je povídkovým vyprávěním, aby se to v závěrečném příběhu spojilo. V konec, který bolel... První příběh byl dobrý. Bylo to napínavé a já si říkala, co se z toho vyklube. Přítel nebo nepřítel? Druhý příběh překvapí. Hlavně kvůli začátku. Že zrovna ona přijde tak brzo (události minulého dílu) žádat o pomoc? Zajímavé. Oba příběhy byly ovšem dobré, správně akční a napínavé ohledně toho, jak to dopadne. Ale na druhou stranu to bylo akční, možná až moc. Protože nic jiného v těhle dvou příbězích není. Byla jsem zvyklá na dlouhé hovory a pohledy Arthur/Mera, ale tady je stažení do dvou oken toho, co by jindy šlo na dvě strany. Ale je to alespoň, sakra, dobře napsané. No, a stále dobře nakresleno. Což beru jako standard Aquamana. A potom přijde samotná Koruna. Což bylo drsný. A konec byl...budete hned chtít další díl. Jediný problém jsem měla s propojením jednotlivých příběhů. Hlavně toho posledního. Na mě to byl moc velký skok. Což byl jediný problém, který jsem měla. Trochu mě to mrzelo.... celý text

Black Mantova pomsta 2019, Dan Abnett

"Public Enemy - Fire From The Gods" První díl byl nářez, takže dost očekáváte, že dvojka bude nářez². Jo, byl... ("Zadrž, návštěvníku. Zastav se a řekni-"...POOM... ten se asi kamarádit nechce, ale pst!) Takže jak název napovídá, Black Manta se chce pomstít. Ve velkém. Navíc je tady Mera a její proroctví. Obojí silné a s obrovskými následky. Druhý díl je poměrně tlustý, takže jsem měla delší dobu na vychutnání si všeho. Jak příběhu, tak kresby, v dokonalé souhře. Jsem trochu rozněžnělá, ale mám na to nárok! Vskutku luxusní a jsem ráda, že kvalita nepadá dolů. Právě naopak ;)... celý text

Znovuzrození hrdinů DC slaví Vánoce 2019, Jimmy Palmiotti (p)

"Making Christmas - Rise Against" Nebo si k tomuhle pusťte celé Nightmare Revisited ;) Na první pohled po zbězném prolistování jsem si říkala, že to bude průšvih. Tedy blbost. Jako historky nad vaječňákem, které nebudou dávat smysl. Takže jo, svým způsobem je blbost, který kdyby nevyšla, tak vám to chybět nebude. Ale na druhou stranu si během čtení budete říkat, že to bylo vlastně milý. Shánění vánočních dárků a ještě k tomu zachránit svět? Storka Diana/John mě fakt bavila. Hodný kluk je totálně luxusní příběh. Prostě druhý šance, že jo? ("Nesem vám blbiny, poslouchejte! Z Batmanské buginy...") Zbytek příběhů byl takový milý a průměrný. Ale milý. No, hned dostanete taky chuť na vaječňák!... celý text

Černá křídla Cthulhu 2014, * antologie

"Fear Of The Dark - Iron Maiden" Tahle kniha mě zaujala. Chtěla jsem si přečíst povídky a vybrala jsem si tyhle s nádechem "čehosi". Schválně jsem použila tenhle výraz, protože jsem od Lovecrafta nic nečetla. Není to ode mě prasárna. Alespoň jsem hodnotila povídky jak jsou, ne ovlivněna tím čím si. Což je stejnou měrou plus i mínus. Některé povídky byly vážně dobré (fajn, ze sbírky pro mě vystupuje především Hotel Broadsword, kterou jsem už četla a napodruhé byla ještě lepší) a některé vyloženě propadák. Problém je ale jinde. Většina autorů má jediný zářez právě jenom v téhle knize. U nás. K čemu je mi medailonek autora, když nemám šanci říct: "Hele, to se mi líbí." a jít si koupit jeho knihu? Kromě jednoho, a to Barrona, jehož už mám rozečteného a Smithe, na jehož Náhradníky se chystám už nějakou dobu, takže už dopředu vím, že mi fakt sedne. Problém je v tom, že i kdyby se autoři dali sehnat, já už po pár povídkách myslela, že čtu sbírku jednoho autora. Jo, neskutečně zaměnitelné jedna s druhou. Nevím, zda to bylo autory nebo překladem, a možná mě to ani nezajímá. Druhý díl si opět přečtu. Třeba najdu nového autora. O tom tahle sbírka je, ne? Ale fakt i u nás? Hlavní problém téhle knihy je v tom (což jsem napsala i u jedné z povídek), že jsem v některých z nich nenašla poctu autorovi, žánru, inspiraci a na základě toho vlastní inovaci. Ale ta slepá adorace mě prostě místy otravovala, moc se tlačilo na pilu. Sbírku hodnotím jako průměrný počin, ze kterého vystupují lepší kousky, a pár vyloženě luxusních. Hodnocení je součet faktorů: celkový pocit po zavření knihy, průměrné hodnocení povídek matematickým vzorcem a trochu povrchna hodnocením obálky. Hodnocení povídek u povídek. Komentář k povídkám u povídek.... celý text

Gantz 23 2019, Hiroja Oku

Gantz v mojich očích upadá. A to doslova. Jasně, kresba je stále dobrá. Jenom už nechápu pointu příběhu za ní. Prostě se tam řežou. Ok, to bych brala, kdybych věděla, že je série jenom o tomhle a nemá přesah jinam. Měla ho. Ale to už je dávno. Dost dílů zpátky. Příští díl si přečtu ze setrvačnosti, ne protože bych po tom nějak toužila. PS: jediná dobrá věc na knize byl konec. "Kozatej démon", se kterých se evidentně (podle komentářů) znovu sejdeme v dalším díle. Tak alespoň jeho úvod za to bude stát, zbytkem se musím nechat překvapit ;)... celý text