Lilith1
přečtené 1313
O lidech a psech
2013,
* antologie
No tuším, že každý milovník psů, který se nechá nalákat tímto slibným názvem bude dost zklamán. Třeba povídka Kateřiny Tučkové zcela nesplňuje, to na co kniha láká, že tématem je vztah člověka a psa. V první povídce přímo od Petra Šabacha je už pes zmíněn a zapojen do příběhu daleko více, ovšem hraje tam jen okrajovou roli. A tak tomu je i ve většině ostatních povídek. Prostě název i anotace tak nějak slibuje to co v obsahu není dodrženo. Nemůžu říct, že povídky by byly špatné, některé se mi líbily velmi třeba povídka Pes od Petry Soukupové, ta tedy ale i splnila zadání. Ani výše zmíněná povídka od Kateřiny Tučkové nebyla špatná a četla se velmi dobře. Každopádně čekala jsem něco jiného než se mi ve finále dostalo a to hodně ovlivnilo celkové vnímání čteného dílka.... celý text
Thriller
2009,
* antologie
Musím říct, že druhý díl mě chytl více. První který jsem četla až po něm mi přišel celkově slabší, i když prostě u povídkových knih se dá očekávat, že se budou dobré střídat se špatnými. Nelze všeobecně odsoudit, ale ani vyzdvihnout.... celý text
Muži, kteří nenávidí ženy
2008,
Stieg Larsson
Tak nejprve jsem viděla film, pardon asi 15minut filmu, který mě ničím nezaujal a nenadchl. Pak jsem začala číst knihu a ejhle ono to tu bylo znovu, o chloupek záživnější, protože přece jen člověk měl šanci Blomkvista poznat a Lisbeth ta prostě byla zajímavá i když ze začátku se o ní autor nijak výrazně nezmínil. Každopádně jsem se tedy donutila se tím zdlouhavým úvodem prohryzat a pak se najednou začaly dít věci..... Mělo to spád, mělo to grády, logiku i napětí. V některých pasážích se člověk otřásal hnusem, v jiných fandil Salanderové a Blonkvistovi jak o život. Prostě nebýt toho vleklého začátku musela bych dát pět hvězdiček. Dokonce jsem pak i tomu filmu, díky knize, přišla na chuť.... celý text
Dům stínů
2012,
Dean Koontz
Zklamání, od svého oblíbeného autora jsem čekala přece jen něco víc. Ze začátku zbytečná hromada postav, s kterými se člověk jakž takž sžije asi v polovině knihy, to by se dalo odpustit. Ale to, že v průběhu čtení nenalezne člověk odpovědi na své otázky, které z románu vyplývají, to zamrzí. Nápad s nanostrojky byl hodně dobrý, ale celkové zpracování ho bohužel tak nějak pohřbilo. Možná to přebíhání od postavy k postavě, mělo čtenáři tak nějak vyhnat z hlavy myšlenky na to proč se Jedno zachovalo tak jak se zachovalo, proč pogromité prostě nezlikvidovali většinu jako tomu bylo v minulosti, proč svědek tak laxně zasahuje do děje, ale prostě to se nepovedlo. Nemám ráda otevřené konce, ale tohle bych mohla nazvat otevřeným dějem. Sorry, ale když čtu příběh, tak prostě chci vědět jak to dopadne, ale i proč a jak se děje ta omáčka okolo.... celý text
