Lotti přečtené 233
Historie a současnost podnikání na Opavsku
2002,
Irena Korbelářová
Publikace užitečná, ale čekala jsem více informací i o jednotlivých podnicích. Podnikání na Novojičínsku bylo zpracováno lépe.
Pověsti a vyprávění od řeky Moravice
2020,
Marie Zegzulková
Milé překvapení, knížka mi zpříjemnila nejeden osamocený večer. Mimo známých pověstí (Čarodějnice Marta, O Zlaté lípě, O Hanuši - Slezském Blaníku, vikštejnské pověsti...) jsem zde nalezla i vyprávění mně úplně neznámé a z lokalit, odkud jsem doposud žádné zkazky ještě nečetla nebo neslyšela (např. Jančí, Prostřední Dvůr). Knížka, která částečně kombinuje klasické historické informace a pověsti, perfektně vyplnila díru v místní novodobé literatuře. A to i přesto, že některé z pověstí již byly v minulosti hromadně vydány nebo zmíněný v jiných publikacích. Doufám, že se časem třeba objeví další neznámé vyprávění a vznikne pokračování nebo doplněné vydání.... celý text
Slepá mapa
2017,
Alena Mornštajnová
Kniha čtivá, ale neudělala na mě takový dojem jako Hana.Konec mi přišel mírně přestřelený, nepravděpodobný.
Vzpomínání
2009,
Eleonora Dujková roz. Bubna-Litic
Příjemné čtivo, škoda jen útlosti knihy. Jistě by se dalo napsat nebo doplnit více k dětství Lori i osudům rodičů. Překvapil mě prostý a jednoduchý styl vzpomínek, u šlechty jsem zvyklá na košatější vypravování :) Zarazilo mě ovšem chování a šprýmy Lorina manžela, přišel mi někdy ke své ženě poněkud krutý a bylo mi pak Lori líto. Sympatická mi byla skromnost a nekomplikovanost autorky a také to, že i přes všechny ústrky nezatrpkla. Knížku jsem si přivezla jako suvenýr ze zámku v Doudlebách, tímto jej rozhodně doporučuji navštívit.... celý text
Šikmý kostel
2020,
Karin Lednická
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Skvělá kronika zmizelého světa. Trochu mi však scházelo zapracování osudů nebo zmínek o německých obyvatelích, i když autorka vysvětlovala, proč některé reálie omezila. Až příliš jsem si už zvykla na ten náš slezský Babylón ???? Nicméně, nemůžu se dočkat pokračování!... celý text
Hana
2017,
Alena Mornštajnová
Za mě nejlepší kniha, kterou jsem v letošním roce četla. Překrásný jemný a barvitý styl, neskutečná hloubka postav a provázanost jednotlivých událostí mě dostaly. Klasické citově vyděračské příběhy mě nechávají celkem chladnou, ale tady jsem opravdu prokládala stránky slzami. Navíc Valmez celkem dobře znám, viděla jsem i poslední náhrobky ze židovského hřbitova.... celý text
Otcova vina
2003,
Vlasta Javořická
Vynikající kniha. Tématem se podobá jiné knize Javořické "U Dvořáků", při čtení jsem však pociťovala skutečně diametrální rozdíl mezi oběma dílky. Otcova vina je propracovanější jak v reáliích, charakteru a vývoji postav, tak v samotném ději. Neočekávajte ani kdovíjakou červenou knihovnu, příběh i jeho popis je velmi naturalistický. Četla jsem od Javořické více knih a tato mi přišla dosti odlišná.... celý text
Parfém: Příběh vraha
1990,
Patrick Süskind
Nedávno jsem viděla filmovou podobu knihy a musím říct, že jsem nemohla odtrhnout oči od televizoru. Hned jsem se začala pídit po knize. Narazila jsem na audio verzi na pokračování a příběh mě dokonale vtáhl. Akorát mám trochu problém se srovnáním knižní předlohy a filmové verze, při čtení jsem stále viděla filmového hrdinu, který mi navíc vůbec nepřišel ošklivý :) ;-) Mimo to, filmový Grenouille v sobě měl přece jen špetku citu a také lásky, takže jsem v něm spíš viděla chudáka než bezcitného vraha, zatímco knižního hrdinu jsem vnímala jako skutečně emočně oploštělého psychopata. Příliš mi do knihy neseděla kapitola o letálním fluidu, říkala jsem si, jestli by Grenouille při své misantropii něco takového dobrovolně podstupoval. Na konci mě překvapil jen ten obrat. Celou dobu se s tím parfémem tak prplá a najednou si řekne, že na všecko kašle? :D Chápu pohnutky, ale konec mi i tak přišel unáhlený, mezi popravou a definitivním koncem mi prostě ještě něco scházelo... Až na těchto pár věcí skvělá kniha a určitě se k ní ještě vrátím.... celý text
U Dvořáků
2006,
Vlasta Javořická
Od VJ jsem četla ledacos a bohužel tato kniha se mi zatím líbila ze všech nejméně. Vyprávění příliš povrchní, plytké, postavy ploché... Škoda.
Vendula
2000,
Hermína Franková
Knížka je čtivá, ale některé věci mi přišly poněkud nedomyšlené (kupř. postava Ingeho otce, promenádování se venku s uprchlíkem). Válka samotná mi připadala jen velmi slabě načrtnutá a občas jsem si říkala, jestli by v reálu měla děcka takové štěstí a všechno jim tak pěkně procházelo... Nicméně, knížka je primárně určena právě dětem, takže chápu jistou umírněnost vyprávění. (Ale takové Zakázané holky od Hany Bořkovcové hodnotím z tohoto hlediska lépe).... celý text