Makropulos přečtené 624

Hvězdný prach 2018, Neil Gaiman

Tentokrát mě pan Gaiman nezklamal. Tato pohádka pro dospělé obsahuje skvělé nápady, několik prolínajících se dějových linií, je napínavá, milá a prostě se mi líbila. A ta slova a věty! Paní překladatelka to prostě také umí. „Obloha v sobě měla takovou oblohovost a svět takovou okamžitost, jaké nikdy dřív neviděl a nevnímal. (There was a skyness to the sky and a nowness to the world that he had never seen or felt or realized before.)“ A zřejmě se ještě musím podívat na film.... celý text

Lolita 2014, Vladimir Nabokov

S panem Nabokovem jsem zatím měla problém. První knihu jsem nedočetla. Ale tentokrát to bylo mnohem lepší. Přestože téma knihy není nijak pozitivní, dokázal autor hlavního hrdinu přiblížit čtenáři tak, že jeho počínání nevyznělo tak odpudivě a hnusně. Nemohu říct, že by mi ho bylo líto, ale taky nemohu říct, že bych ho nesnášela. Spíš jsem ho jenom nechápala, tak jako člověk nechápe různé úchylky a deviace. Na postavu Lolity toho bylo v tomto románu navaleno až přespříliš a z toho zřejmě i vychází to, že nebyla žádným svatouškem už před tím, než potkala našeho „hrdinu“. Je to samozřejmě velmi dobře napsaná kniha, dokonce se i dobře čte až zase na tu hromadu francouzských vět, což je zřejmě Nabokovův způsob vyjádření doby či společenského postavení.... celý text

Křehké věci: Krátké fikce a divy 2007, Neil Gaiman

Zřejmě to tak u povídkových knih bývá, že se čtenáři některé líbí jiné ne. Takový jsem přesně měla pocit u téhle knížky, ale navíc jsem některé povídky asi vůbec nepochopila. Přesto to není důvod opustit dílo mého oblíbeného pana Gaimana. Ráda jsem se opět setkala se Stínem, líbil se mi Sluneční pták i některé další povídky a drobnosti, takže dnes asi jenom za 3.... celý text

Strom viselců 2018, Ben Aaronovitch

Tak je Peter zase v Londýně a zase v průšvihu. Zase to bylo zábavné i napínavé, jsou tu nové zajímavé postavy a větší prostor dostávají i Nightingale a Lesley. Ale ... Měla jsem tentokrát pocit, že už mě nějak nebaví honba za Mužem bez tváře a dost mi tentokrát vadily – protože jsem na tento díl čekala tak dlouho – krátké připomínky minulých dějů, na které jsem měla problém si vzpomenout. Ale Peter je můj oblíbenec, tentokrát ovšem za 3.... celý text

Princ Rozmarýn z Levandie 2016, Michal Vávra

Zábavné, pohádkové (i když spíše dospělácky) a dobrodružné putování královského levobočka prince Rozmarýna z Levandie, jeho koně Koně a jejich souputníka Robina Šnytlíka za Růžovou rytířskou stuhou. Cesta je zavede do Pohádkové země, jejíž příběhy v té době nejsou ještě mezi lidmi známé. V mile bláznivém vyprávění se setkávají s pohádkovými postavami, které se ovšem chovají a žijí trochu jinak, než jak to teď známe my, Ale to už je ta lidová slovesnost.... celý text

Děti chovatelů slonů 2012, Peter Høeg

Na šťastné dětství není nikdy pozdě, říká hlavní hrdina tohoto hravého, laskavého, humorného a bláznivého příběhu, a přitom právě prochází dospíváním, které ho od dětství vzdaluje a mění ho uvnitř, čímž mění i jeho okolí. Bylo mi s Peterem a jeho nápady a myšlenkami dobře a uvědomila jsem si, že jsem se vždycky ráda setkávala s „chovateli slonů“, přestože život s nimi není jednoduchý. A myslím si, že mi na dlouho zůstane v paměti Peterovo prohlášení z poslední části knihy: „Všichni jsme pokoje,“ říkám, „a dokud je člověk pokojem, je ve vězení. Ale cesta ven existuje, a ta nevede dveřmi, poněvadž žádné dveře neexistují; je otevřeno, člověk si jen musí toho otvoru všimnout.“... celý text

Kosočtverce na ohradách 1930, T. R. Field

„Život Krátký, ale klopotný života je most. Novák nebo Novotný! Přejdeš ----- a máš dost.“ Co k tomu dodat?

Mluviti pravdu 2008, Josef Formánek

Neskutečně skutečný drsný příběh o životě, o lásce k životu, o touze či snaze přežít, protože ten život za to stojí a k tomu autorova zpověď a úvahy o pravdě, smyslu života a složitém procesu přivést tento příběh na svět. Musím se přiznat, že mě to dost zasáhlo svojí silou a hloubkou a obdivuji autora za to, jakým způsobem ten jeden šílený život převyprávěl. Mnohokrát se tu v mém komentáři opakuje slovo „život“, ale bez toho to nejde. O tom to právě je, o všech jeho podobách, úskalích, cestách, tragédiích, způsobech, smyslu i pomíjivosti. Doporučuji.... celý text

Lavondyss 1994, Robert Holdstock

Tak tentokrát jsem se s panem Holdstockem nějak nesešla. Knihu Les mytág jsem přečetla asi před rokem a zaujala mě, takže jsem se nyní pustila do další knihy v sérii natěšená na to tajemno a výlet do světa snů a podvědomí. Ale nějak to nevyšlo. První cca polovina knihy je takové vyprávění o malé čarodějce, i když už tady mi to drhlo, hlavně v přístupu jejích rodičů, kteří se jen trpně dívali, jak ztrácejí svoji dospívající dceru a nic proti tomu nedělali, přestože už o jednoho syna přišli. A pak přišel Les, ve kterém se prolínala mytága různých postav se „skutečnými lidmi“, drsné a krvavé scény s jakousi naivitou hlavní hrdinky a celé to na mě působilo tak nějak „na sílu“ nebo překombinovaně (jak už tady někdo řekl). Od první části je to velký skok, zůstalo jen několik postav, které jsou ovšem ztracené v Lese, různé plynutí času to ještě více zamotává a to, že jsou všichni nějak propojeni asi hlavně svým snem dosáhnout „zapovězeného místa“, kterým je ovšem pro každého něco jiného, nijak neulehčuje čtení. Ale nic proti tomu, asi to nemá být lehké čtení, ale místo toho, abych byla ponořena v tajemnu a trošku se bála, abych to s hrdiny prožívala, jsem několikrát při čtení usnula, což se mi nestává. Nevím, jestli budu v sérii pokračovat.... celý text

Láska v době globálních klimatických změn 2017, Josef Pánek

Tak trochu zvláštní příběh, tak trochu zvláštní užívání jazyka, tak trochu zvláštní pohled na problémy současného globalizovaného světa, tak trochu zvláštní popis Indie, Islandu a Česka i tak trochu zvláštní glosy české povahy a české reality, ale všechno dohromady to funguje hodně výstižně a aktuálně. Text postavený tak, že oslovuje čtenáře, se doslova valí v nekonečných větách a opakovaných a aktualizovaných myšlenkách. Do toho proudu jsem vstoupila a čtení jsem si moc užila. Je to poučné i zábavné, má to rytmus i styl a je to velmi reálné.... celý text

Čtenáři z Broken Wheel doporučují 2016, Katarina Bivald

Milé, zábavné, romantické a hlavně pohodové, snad trochu jednoduché, vyprávění s pár zajímavými postavami a popisem života na americkém venkově. A navíc je to o knížkách a o čtení. Bylo by to asi na 3,5 *, ale bylo mi vlastně při čtení dobře.... celý text

Kuchařka Stařenky Oggové 2001, Terry Pratchett

Dobře jsem se bavila, připomněla si Zeměplochu, přečetla jsem postupně všechny recepty a některé i vyzkoušela. A Mrakoplašovy bramborové placičky se staly mým oblíbeným jídlem. A nikdy není pozdě získat nějaké nové poznatky z etikety.... celý text

A každé ráno je cesta domů delší a delší 2018, Fredrik Backman

Obvykle si při čtení označuji v knize místa, která mě něčím zaujala. Buď hloubkou myšlenky, krásnými slovy nebo třeba poetickým popisem místa. Tady jsem už při předmluvě zjistila, že záložka by byla na každé stránce. Tak to jsem vzdala. U některých knih se mi stává, že mě v nějaké části svého děje dojmou, ale tady mi vlastně tekly slzy po tvářích po celou dobu čtení, a někdy se mi při čtení stává, že některé pasáže si čtu alespoň dvakrát, abych si je lépe užila, nebo třeba pochopila. Tak tuhle Backmanovu knížečku jsem přečetla dvakrát hned celou. Je to nádherné, citlivé, láskyplné, dojemné a něžné povídání o čase, kdy „mozek odejde z tohoto světa dřív než tělo“. Doporučuji.... celý text

Vila Inkognito 2005, Tom Robbins

„Pojď se mnou do Inkognita, chvíli pobudem tam spolu. za tu chvíli naše šaty, naše masky spadnou dolů.“ Tom Robbins a jeho román o životě inkognito a svobodě a lásce, zalidněný různými podivnými postavičkami s ještě podivnějšími příběhy se opět trefil do mého čtenářského gusta. Mám velmi ráda autorovu hravost, jeho nápady a na druhou stranu i to, že se z každé jeho bláznivé knihy dozvím něco nového. Tentokrát se mu podařilo namíchat směs z japonských mýtů, budhismu, animismu, války ve Vietnamu, teorií o duši a cirkusového umění, drog a toho, že často mohou i pomáhat, a seznámit čtenáře blíže s tanukim, postavou z japonské mytologie. „Koneckonců bychom si mohli jednoduše představit vtip; dlouhý vtip, který se vypráví pořád dokola s tak silným a tak cizím přízvukem, že ho nikdo nikdy úplně nepochopí. Ten vtip, to je, přátelé, život. Duše je pointa.“... celý text

Hřbitovní hlína 2017, Máirtín Ó Cadhain

Opravdu nezvyklé, vedené celé v přímé řeči umrlců na hřbitově a tímto zvláštním způsobem objevuje čtenář radosti i strasti života na irském venkově, propletenost vztahů, kastování, závist, osobní posedlosti, lásku i válku. Uzavřenost a bezvýchodnost komunity mrtvých, čekání na novinky ze světa „tam nahoře“, snaha najít alespoň chvilku klidu a únik před pokřikem ostatních, to lze aplikovat i na jiná místa, než je hřbitov. Zvláštní je i stavba celého díla. Je složeno z interludií (meziher) a zaujalo mě v závěrečných poznámkách, že „uspořádání nejvíce připomíná hudební kompozici: interludia uvádí fanfára polnice, poté v různém pořadí následují sólové árie (monology hlavní postavy), duety (dialogy) i poněkud kakofonické sborové pasáže.“ Myslím, že to je opravdu tak. Jednotlivé linie se neustále prolínají a promluvy postav různě gradují podle okamžitých pocitů. K tomu využívá autor jazyka, vulgárních výrazů i odkazů do historie a literatury. Není to čtení na chvilku a možná by bylo dobré to přečíst ještě jednou, ale určitě to není ztracený čas. Protože Hřbitovní hlína je zdrojem informací, zábavou a je to prostě „hlína“. Obdivuji překladatele a doporučuji.... celý text

Tracyho tygr 1980, William Saroyan

Malá večerní lahůdka, vlastně takový bonbon, který jsem snědla během dnešního večera. Tracy jich snědl šest a „přijal vše“ a políbil matku své dívky. A já bych chtěla políbit pana Saroyana za to, jak krásný večer mi připravil a přijímám vše, co napsal, tak, jak to cítím já. Protože o tom to asi je.... celý text

Láska za časů cholery 1988, Gabriel García Márquez

Pomalu plynoucí příběh o lásce, ale i samotě, hlavně ale o stárnutí a smrti, která na každého čeká. Márquez tady dokazuje, že pokud to člověk umí, dokáže vyprávět historii jedné lásky tak, že se čtenáři nechce od knihy odcházet. Obyčejné věci popíše neobyčejně, erotické scény vypráví v krásných metaforách, je vtipný a zábavný, a přitom hovoří o nafouklých mrtvolách plujících po řece Magdaleně, občanských válkách, choleře, vykácených stromech a vybitých zvířatech. Velmi na mě zapůsobil jeho popis projevů stárnutí, které si člověk, i když se tomu vlastně brání, začíná uvědomovat, a které mu jasně dávají najevo, kam směřuje.... celý text

Casper, kocour cestující autobusem 2012, Susan Finden

Jsem milovnice koček, ráda o nich i čtu a příběh kocourka Caspera je milý, zajímavý i dojemný. Ale tato knížka není vlastně literatura, je to jakýsi slepenec vzpomínek, kočičích příběhů, dopisů fanoušků, facebookových komentářů, neustálého stěhování z místa na místo včetně historických reálií jednotlivých míst a připomínání toho, že měla majitelka o kocoura strach. Mnoho věcí se v knize několikrát opakuje a pak je ještě jednou shrne Casper ve své části vyprávění. Ale není to dlouhá kniha, takže jsem s ní nestrávila tolik času, i když by klidně mohla být poloviční.... celý text

Psí srdce / Собачье сердце 2012, Michail Bulgakov

Michail Bulgakov byl prostě geniální spisovatel. Svými fantaskními prózami dokázal popsat nebo dokonce předpovědět stav a vývoj společnosti. A navíc to dělal zábavným způsobem. Tento alegorický příběh o Šarikovi, (Barykovi, Bobíkovi, či prostě psovi) a profesoru Filipu Filipoviči zrcadlí přerod ruské společnosti a lidí, kteří vůbec nemohli být připraveni na moc, která se jim dostala do rukou. A podle toho s ní zacházeli. Naprosto mě nadchlo i toto bilingvní vydání, které mi dalo možnost si ještě lépe vychutnat krásný Bulgakovův jazyk – tedy poté, co jsem zjistila, že jsem ještě stále schopna číst azbuku – a znovu se pozastavit nad tím, že některá vlastní jména se u nás překládají, a navíc je každý překladatel překládá jinak. Což nechápu. V každém případě doporučuji. Je to opravdu lahůdka.... celý text

Houbařka 2018, Viktorie Hanišová

Úspěšný otec, reprezentativní matka, dva synové a jedna dcera – navenek skoro dokonalá rodina. Jak se tedy stalo, že dcera nedokončila střední školu, ve svých 25 letech žije sama ve staré chatě na Šumavě a živí se sběrem hub? Hlavní hrdinka postupně odhaluje, co se stalo a kam to vedlo. Vyprávění je velmi čtivé, přestože to hlavní téma není nijak krásné. Ale šumavský les, rostliny a houby to vlastně trochu vyvažují. Musím říci, že jsem objevila další skvělou českou autorku.... celý text