MC87 přečtené 193

Sek a Zula 1994, Miloslav Švandrlík

Hubené nohy a všechno ostatní 2007, Tom Robbins

I když už má tato kniha za sebou tři dekády, je stále velmi aktuální, když až Hellerovským stylem řeší aspekty náboženství a zároveň dává nahlédnout na názory prostých američanů na válku v perském zálivu typu „strýček Sam by se tam měl prostě vylodit a sebrat Arabům všechna ropná pole, aby byl už konečně klid. Ne že bych dával přednost žiďákům před těmahle arabama. Podle mě jsou ty rasy vobě tak nížký, že nedosahujou ani k cecíkům prasnice. Měli bychom jim ale už nadobro zatrhnout ten jejich terorizmus a tu zasranou ropu jim zabavit“ V knize se mihne i Donald Trump a zejména fanoušci south parku (ručníček) budou nesmírně zaujati putováním neživých předmětů krajinou, jejich interakci s okolím a mystický přesah. Kniha je vynikající, přestože nedosahuje psychadeličnosti Další dálniční atrakce.... celý text

Superman: Pro zítřek: Kniha druhá 2007, Brian Azzarello

Superman: Pro zítřek: Kniha první 2007, Brian Azzarello

Deadpool 2017, Adam Glass

Mé syny zničil heroin 2008, Elizabeth Burton-Phillips

„Mé syny zničil Heroin“, nebo „Mí synové se zničili heroinem“? Každá země má své drogové „heroes“ a stejně jako německá Christiane F. nebo česká Katka, představují jednovaječná dvojčata Nick a Simon heroinové hrdiny Spojeného království Velké Británie. Jejich příběh je vyprávěn především z pohledu matky (proto se kniha jmenuje tak, jak se jmenuje), kterou mimo jiné ve věnování na začátku knihy podporuje současná premiérka UK Theresa May. Příběh začíná na klasické lince marihuana – hašiš – kokain – crack – inhalování heroinu a až pak kluci najdou heroinovou jehlu v kupce sena. Jejich matka (silně věřící) může mít svědomí čisté, protože nesčetněkrát zaplatila jejich pohledávky a především jim vždy dala „dvacku“, kterou dvojčata často požadovala, i když byli, dle vlastní prezentace, dobře zaměstnáni, což jim matka vždy ochotně věřila. Knihu jsem četl dvakrát a na rozdíl od „My děti….“ se k ní zřejmě nebudu, i přes její nesporné kvality, příliš vracet. Tragický moment v podobě smrti jednoho z dvojčat je zde vydáván ve prospěch vykoupení toho druhého, který je už znovu opravdu čistý, i když podle jeho fotky s makeupem, která je součástí knihy, to tak nevypadá. Přeživší dvojče navíc situaci komentuje tak, že dřív nepřestal brát jen kvůli bratrovi, což patří do klasické feťácké mantry...... celý text

Poručíme větru dešti ... aneb V bouři kulturní revoluce 1991, Miloslav Švandrlík

Poručíme větru, dešti hodně dějově splývá s "Ještě máme, co jsme chtěli", s jediným rozdílem, že výrazně do popředí staví do popředí Jaroslava Dumberu, který nedokáže utáhnout celý děj, na Švadrlíkovy poměry, rozsáhlé knihy. Přesto tato kniha představuje skvělý pohled na fungování socialistického státu. Kapitoly o Kefalínovi jsou 5*, zejména mě zaujal popis jeho vychovatelských metod, které aplikoval na korejské děti v dětském domově, kde krátce pracoval. "Do Cikády Jaroslav Dumbera sotva dovrávoral. „Co se ti stalo, Jašíčku?" zděsila se Liliana. „Snad ti někdo neublížil?". „To ty nikdy nepochopíš," vzdychl nešťastník, „protože nemyslíš třídně. Máš to v životě jednodušší. Stejně jako chobotnice nebo lasička. Ty také nevědí, co je to třídní nenávist!".... celý text

Christiane F.: Můj druhý život 2014, Christiane F. (p)

První třetina knížky je neskutečná jízda, která je atmosférou blízko Heroinovým deníkům od Nikkiho Sixxe. Christiane se stane součástí německé kulturní scény, působí v několika kapelách a mimo jiné se vydá do USA na propagační turné ke svému filmu. Účastní se večírků se slavnými jmény a taky se dvakrát potká s Davidem Bowiem, který byl její idol v jejím dětství. David jí poněkud zklamal a hodnotila sestupnou tendenci jeho hudby, to samé však ale jde říct o jejím životě… Švýcarská kapitola jejího mládí a neskutečný vládou tolerovaný feťácký park Platzspitz v Curychu (doporučuji vygooglit) spolehlivě vrátil hlavní protagonistku ke svým kořenům a při střídavých pobytech v Německu došlo i k její roční anabázi ve vězení, které ji mělo napravit, ale jak to tak ve vězení chodí, tak si heroin a hašiš našel cestu i tam a navíc se Ch. vyučila řemeslu vinařskému a produkovala především jablečné víno. U téhle knihy nikdo nikdy nečekal, že vyjde…Naděje na dožití 50 let s touto životosprávou jsou prakticky neuvěřitelné. Důvodem přežití byly krátkodobé chvíle zklidnění jako vězení, šestiletka v Řecku, narození syna a hlavně to, že Christiane mohla stále čerpat z vysokých tantiém ze své knihy a nikdy z ní nebyl bezdomovec. Zklamáním je závěr knihy, kdy Ch. vysvětluje asi 30 stran, jak ji sledují „tajní“, že ji třeba zapojují kabel k TV, který vytahuje, že má jinak vytlačenou zubní pastu, že do domu chodí divní lidi, které nikdo nezná a že ji dokonce v Řecku sledoval ryšavý němec… Každopádně je neskutečné, že se podařilo vydat druhý díl, přirovnal bych to ke stejnému zázraku, kdy o české „Christiane“ Katce vyšel celovečerní dokumentární film.... celý text

Superman: Utajený počátek 2017, Geoff Johns

Hodně povedený komiks, který mi trošku ze začátku připomíná mimozemšťana E.T. Clark jako mlaďoch a školák je výrazně sympatičtější než třeba mladý Indiana Jones a na rozdíl od ostatních puberťáků poznávání svého vlastního těla zahrnuje např. létání a červený laser v očích, který musí tlumit svými speciálními brýlemi, jejichž „moderní“ tvar navrhla Clarkova maminka. Příběh je hodně zaměřen na vztahovou linku Clark – Lois a na Clarkovo fungování v dravém světě velkoměsta, ovládaném korporací. Na samotnou akci se pochopitelně také dostane, ale je zřetelně odsunuta až do druhé linie. Speciální ocenění pro výtvarníka Garyho Franka, který dokázal neuvěřitelně vystihnout naivně - blbečkovský/slušňácký úsměv Clarka.... celý text

Bitevní pole: Kniha první 2013, Garth Ennis

Je možné si při čtení komiksu připadat tak, jako by člověk četl Remarqua? Dle mého ano, atmosféra je strhující na všech stránkách komiksu, kde Garth Ennis mimo svého talentu uplatnil téměř 30 (!) literárních zdrojů, díky kterým má člověk pocit, že se doopravdy ocitl na bitevním poli. Vlastenectví sovětských pilotek v prvním příběhu, exotika jižní Asie v příběhu druhém (která se vám propojí s filmem Apokalypsa) a také poslední příběh tankistů, ve kterém se dozvíme, proč je v tanku bordel (popis výbuchu tanku nemá chybu) a ironizování války ve stylu francouzských filmů 70.let, vytváří bezchybný koktejl válečných příběhů. V České republice vyšel pouze první díl z původní trilogie.... celý text

Tarzan - Éra Joea Kuberta - kniha první 2010, Joe Kubert

Z mého pohledu se jedná o skvělý akční komiks, který má stejný tah na branku jako klasické příběhy Conana. Naivity je v něm sice hodně, ale stále nepůsobí tak toporně jako oldschoolové příběhy Batmana nebo Supermana a spíš působí výpravně jako některé Verneovky. Líbí se mi, jak mají všechna zvířata své jméno a Tarzanovy zkušenosti s halucinogenním masem (poprvé v životě jsem viděl fialového lva) skvěle navozují atmosféru doby vzniku komiksu.... celý text

Hudba pro chameleóny 2006, Truman Capote

Skvělé, syrové povídky, plné dekadence a nádechu "staré" Ameriky. Až na extrémně nevýraznou (naštěstí jen třístránkovou) povídku Mr. Jones je vše maximálně čtivé a kniha se dá přečíst za půl dne. Atmosféru knihy tvoří zajímavé charaktery, všudypřítomný alkohol a autorovy vyjadřovací schopnosti, kdy neváhá chvílemi psát vulgárně. Na trhu existuje i dvojjazyčné vydání, které doporučuji, protože Capoteho angličtina není složitá a je logická.... celý text

Lajka 2009, Nick Abadzis

Lajka je taková Bajka, kde psi mluví jako lidé (minimálně v představách soudružky Jeleny, která vede výcvik pokusných psů)... Jestli pan Stalin řekl, že smrt jednoho muže je tragédie, ale smrt milionů statistiky, tak u zvířat to platí úplně stejně. Komiks odpovídá realitě, včetně té scény na začátku s kabátem. Lajka v mém žebříčku psů přeskočila Lassie. Čest její památce.... celý text

Rakev do domu 1991, Miloslav Švandrlík

Host do domu je překonaná fráze....Povídka Rakev do domu je nejlepší z celého výběru, samozřejmě vedle Guláše, který se oprávněně dostává do všech Švandrlíkových hororových výběrovek. Vzhledem ke kreativitě autora vytknu, že až moc povídek končí, nebo je ovlivněno, infarktem. Obálka od Neprakty (jedna z nejlepších) ale vyrovná tento deficit. "Rozvést se s Romanou nedovedu. Jak bych se mohl dívat na to, jak odchází do náruče jiného muže? A dělat, že o ničem nevím, to také nesvedu. Nejsem lhostejný člověk, který by se dokázal tak hanebné situaci přizpůsobit. "Proč hanebné?" divila se paní Alice. "Nevěra je dnes stejně normální jako fronta na banány!"... celý text

Ještě máme, co jsme chtěli 1991, Miloslav Švandrlík

Ještě že máme tuto knihu, která dotváří nezbytný kontext k Černým baronům a dle mého je Švandrlíkovou druhou nejlepší knihou. Za cenu realistického popisu událostí dokonce autor občas sleví z humorného popisu událostí - zejména při popisu procesu vydávání knihy Černých baronů. Chvílemi absentující humor ale dohání v dalších odstavcích, ve kterých se klasicky vyřádil nejvíce na sovětské kultuře (škoda že na youtube není Kalinový háj...)... celý text

Černý baron od Botiče 1993, Miloslav Švandrlík

Autobiografie Švandrlíka, který hodně odlehčeným způsobem popisuje své mládí, které si načasoval na vskutku nelehká období v Českých dějinách. Nemá problém přiznat recitování sovětských básní, které podává v odlehčeném kontextu a zejména pak zesměšňuje obsah divadelních klasik jako například Kalinový háj. Autor se i přes svůj odpor k práci a rannímu vstávání (vážné prohřešky vážné doby) dopracoval na DAMU, kde studoval a dal k dobru pár historek se slavnými kolegy. Kniha končí krátce po návratu z vojny a to je škoda, protože i přes nesmírnou čtivost jsem předchozí obsah přečetl, z větší části, v knihách o Kefalínovi. "Žili jsme v době dovršování kulturní revoluce a mimo podezření z ideologické diverze byly snad jen úvodníky Rudého práva."... celý text

Šance jako hrom 1989, Miloslav Švandrlík

Klasicky strhující Švandrlíkův 100 stránkový kraťas, který má tah na branku a nabízí příběh nešikovného důchodce, závislého na sladkém ("kolik větrníků sníš, tolikrát jsi člověkem"). Po té, co pro něj není místo v domě svého syna a pro nešikovnost ho vyhodí i bába, u které byl ubytován, se mu naskytne výjimečná šance bydlení u mladé sexbomby, která potřebuje manžela, aby mohla krýt svou kariéru "umělkyně"....Moralizování a hodnotový systém ve Švandrlíkových knihách nikdy nezklame. 5*... celý text

První čínský císař 2010, Jonathan Clements

První půlka knihy pro mě byla subjektivně výrazně horší, protože se jednalo o popis historické doby, z které nejsou žádné historické záznamy a autorův styl nedokázal prodat báje o vzniku Číny tak, jak by to třeba zvládl časopis Epocha. Druhá půlka knihy ( okolo 200 n.l.) je mnohem zajímavější, protože už vychází z dochovaných záznamů, kterých mohlo být víc, kdyby nedošlo k politováníhodné události v podobě ničení písemných záznamů, s kterým mají v Číně celkově bohaté historické zkušenosti. Zajímavost - dle čínské legislativy (a samozřejmě postavení ve společnosti) se dalo z trestu vykoupit. Pokud viník neměl peníze, tak následovaly typické tresty - zohavení, kastrace, nebo tetování. Vzhledem k tomu, že se v té době muselo jednat o tetování blízké Tribu, tak byly všechny tresty opravdu kruté....... celý text

My děti ze stanice ZOO 2005, Christiane F. (p)

První kniha hřbitovní 2016, Neil Gaiman