Melic Melic přečtené 347

Půlnoční vlny

Půlnoční vlny 2007, Steven Erikson (p)
4 z 5

Tak předně se přiznám, že ještě po dočtení knihy nemám úplně jasno o všech postavách, kdo to vlastně byl. A oproti předchozím knihám jsem zde měl trochu opačné pocity, dříve mě bavila četba a vše směřovalo k velkému finále, které ve výsledku nebylo úplně tak velké, jak jsem očekával. Zde mi trvalo asi 300 stran, než mě děj začal zajímat a konec pro mě byl opravdu vrchol knihy. Těším se na další.... celý text


Měsíční zahrady

Měsíční zahrady 2008, Steven Erikson (p)
4 z 5

Mám rád fantasy, kde jsou příšery, čarodějové, bohové a zároveň působí dospěle. To zde rozhodně platí. Od začátku jsem se potýkal s nejistotou správného pochopení děje a postav a s napětím čekal, kdy se vše rozjasní. A ono to ne a ne přijít, musel jsem stavět na domněnkách. Dokonce jsem si na internetu asi v půlce knihy začal hledat, jestli jsem nepřehlédl nějaký předchozí díl. Ale z nějakého záhadného důvodu mě to přesto bavilo, dokonce jsem jednou večer i vyměnil hraní PC her za četbu a to se mi už moc nestává. Jdu na další díly.... celý text


Odhalené emoce

Odhalené emoce 2015, Paul Ekman
4 z 5

Oceňuji zejména fotografické doplnění kapitol s praktickou ukázkou emocí. Ten foto-test na konci knihy je také fajn, i když já v něm vcelku pohořel i po dočtení.


Lidé lži

Lidé lži 2018, M. Scott Peck
2 z 5

Zkušený a znalý psychiatr, avšak nepochybně velmi silně věřící, si nejspíš splnil sen, když si dokázal implementovat náboženství do svého oboru. Já jakožto ateista jeho nadšení nesdílím. Naopak se obávám, že občas ho odvádí od hledání jiných možností. Čtení knihy mi tak přinášelo dvě fáze - zájem a hltání textu během popisu konkrétních případů a opačný dojem během filosoficko-náboženských úvah. Vezmu-li třeba samotný akt exorcismu - věřím, že může zafungovat na určité případy. Ani ne kvůli vyhánění satana, ale jak sám autor zmiňoval, jednalo se o lidi osamělé - v osamění je snadné utápět se ve vlastních myšlenkách, spřádat si rozsáhlé teorie o svém životě a společnosti a do jisté míry žít ve snu. A tak silné probuzení do reality, jaké může přinést snad celodenní obřad exorcismu, bude asi trochu účinnější probrání z fantazírování než hodinové popovídání si s doktorem. Čtení mě nutilo k zamýšlení se a dobré myšlenky kniha obsahuje též, obdivuju autorovu schopnost odhalit pozadí problému, který se zdál být zcela ukrytý. Nicméně to na sílu protlačování náboženství mi dojem prostě kazí.... celý text