Mishak přečtené 412

Sanctum 2016, Madeleine Roux

Opět poutavě psáno, příběh pěkný... Přesto z knihy nejsem tak nadšená jako z prvního dílu... =( Vše velmi rychle dovedeno k závěru, škoda... Nejlepší bylo prohledávání starých domů - možná bych u toho zůstala a konec nechala na jiný díl.. Za mě 3 hvězdičky...... celý text

Zkouška 2016, Joelle Charbonneau

Kniha je velkým mixem již napsaných knih jako je Hunger Games, Labyrint, atd. Každopádně všechny jsou mé oblíbené a když jsem zapomněla na tuhle skutečnost, čtení jsem si hodně užila. Kniha má spád, je velmi čtivá, vše probíhá velmi rychle. Hlavní hrdinka je chytrá a velmi sympatická - vzala si k srdci slova svého otce: "Nikomu nevěř!" V některých chvílích je však porušila. Neříkám, že je špatné věřit Michalovi, ale Tomasovi a Willovi? To nejsou zrovna postavy, které by se mi líbily. Tomas se k Cie připojil jen z toho důvodu, že od toho očekával, že se dostane na univerzitu (aspoň podle mě teda, kdo ví, jak se nakonec všechno vyvrbí) a Will? Intriky a nic jiného. Ano, je tam podobnost s jinými knihami, ale já jsem si čtení užila. Za mě 5 hvězdiček a těším se na pokračování... =)... celý text

Než jsem tě poznala 2013, Jojo Moyes

Opravdu silná kniha... Četla jsem kdykoliv jsem měla volnou chvíli (a že takovýhle žánr zrovna nevyhledávám). Hodně se mi vryla pod kůži... A díky ní jsem si uvědomila, že život máme vážně jenom jeden a je potřeba ho ŽÍT!!!! Teď půjdu mile ráda na film do kina si poplakat... =)... celý text

Bez šance 2016, Neal Shusterman

Nedá se nic dělat, ale mně se kniha i přes mediální humbuk neskutečně líbila!! Střídání postav dokonale udržovalo v napětí, postavy byly procítěné, každá měla něco do sebe a žádná nebyla stejná! V některých chvílích mě až neskutečně mrazilo. Proces rozpojování je strašný - úplně jsem ho viděla a měla strach, že se to může stát co nejdříve i v dnešní době... I přesto, že je kniha dystopií, nebyla stejná jako jiné dystopie. Měla hodně do sebe, vedla k zamyšlení nad hamižností dnešních lidí. V knize je spousta zvratů, osudy jsou krásně propojené, nemám, co bych vytkla. Snad jen to, že mě mrzí, že nevím, co se stalo s dopisy, které rozpojenci psali u Sonii svým rodinám, atd. Už jen z toho obalu a citátu: "Zůstat pohromadě je jejich jedinou nadějí." neskutečně mrazí. Už jen proto, že má dva významy. Brrrrr.... Za mě by kniha klidně mohla takhle skončit a pokračování mít nemusela. Ale proč by ne ;) Za mě 5 hvězdiček. Splnila a dokonce i v něčem předčila má očekávání!... celý text

Dýchání pod vodou 2013, Alex Flinn

Musím říct, že téma bylo zpracováno skvěle a velmi poutavě napsáno! Líbilo se mi, že má kniha dvě dějové linie v jiném čase. Jedna zobrazuje přítomnost a druhá minulost psanou v deníku Nickem. Krásně je v ní ukázáno, jací jsou agresoři jako Nick a jeho otec a co jejich agresi předchází a vyvolává. Je to téma, o kterém je podle mě důležité mluvit. Je dobře, že Nick viděl, jak se Leo choval ke své dívce, protože až tehdy si uvědomil, že se opravdu choval špatně i on. Ano, postavám bylo 16, proto nebyl vztah tak vyspělý, ale kdo měl v 16ti vyspělý vztah, no ne? Je sice pravda, že si řeknete, že ho měla nechat dřív, ale kdo si tohle nezažije, nepochopí. Za mě velmi dobrá kniha… 4 hvězdičky... celý text

Ten, kdo stojí v koutě 2012, Stephen Chbosky

Z knihy jsem nadšená! Všechno je psané tak… surově! Jednoduše! Přesně tak, jak to je. A přitom je celý příběh plný vět, nad kterými se prostě musíte zamyslet a pozastavit, i když nechcete. Kniha je plná smutku, lásky, porozumění, nevědomosti, doopravdy z ní neskutečně chvílemi mrazí… Je to dokonalé zobrazení duše, pocitů, vyrovnávání se s minulostí dospívajícího chlapce. Díky knize jsem si uvědomila spoustu věcí - „tajný“ santa mě prostě dostal. Uvědomila jsem si, jak málo vím o svých kamarádech. Jak málo je vlastně poslouchám. A jak málo se dokážu „cítit nekonečně“. Díky Charlie... Za vše =). Nu a teď si jdu pustit film =)... celý text

Oheň 2016, Julianna Baggott

Mezi dvěma světy 2015, Scott Westerfeld

Nápad s propojením dvou světů není vůbec špatný, jen bych v něm asi ráda viděla nějaké prolínání, kdy bude více věcí v knize zobrazovat dění v reálném světě kolem Darcy. Těch tam ale bylo málo... To mě docela mrzí... Moc se mi líbí estetické zpracování knihy. Kapitoly s Darcy jsou čisté, na bílém papíře, kdežto ty Lizziiny mají černé spodní i horní okraje… krásně jsem se díky tomu orientovala, kde v knize jsem a o kom vlastně čtu (hodilo se to po vrácení se ke knize večer druhého dne). Udivil mě svět Darcy. Jak žije autorka knihy, od které nakladatelství odkoupí knihu. Přiznám se, že v tomhle jsem dost na tenkém ledě, protože vůbec nevím, jak to funguje. Neznám ten proces, kdy knihu sepíše autor, nakladatelství ji odkoupí a vše, co s tím souvisí. Dost mě to překvapilo. A upřímně jsem ráda, že konečně vím, co všechno je za vydáním knihy a co se očekává od autora. Bylo to poučné, místy zábavné a vtipné (nejvíce v okamžicích, kdy si Imogen potřebovala zkusit scénu ze své knihy =D), občas vtipné a někdy bohužel i nudnější. Zásvětí bylo pěkné. Kolikrát mě bavilo více než Darcyiny kapitoly. A jako kniha samotná by vůbec nebylo špatné (trochu více propracované a bylo by skvělé =)). Ovšem obě hrdinky byly velmi naivní, neschopné ukázat svou zamilovanost (byly vůbec zamilované, i když to tvrdily?, bylo zde zmíněno velmi málo pocitů ohledně vztahů, vše se točilo jenom kolem knihy). Kniha je velmi zvláštní. Četla jsem ji ale neskutečně dlouho… Děj byl strašně zdlouhavý. Některé pasáže by se daly úplně vyhodit a ději by nic nechybělo. Nevím… Jsem taková rozpačitá. Tolik stránek a vlastně je z toho kniha, po které už asi nikdy znovu nesáhnu. Za mě 3 hvězdičky.... celý text

Will Grayson, Will Grayson 2016, John Green

Já prostě miluju Johna Greena!!! A když se k němu přidá David Levithan, tak to musí stát rozhodně za to!!! Styl psaní kapitol s Willem, který trpí depresemi, k němu krásně seděl. Úplně jsem si připadala, jako že mě pustil do své hlavy. Bez jakýchkoli velkých písmen, vždyť na nich nezáleží – stejně se jimi nic nezmění. Tenhle Will byl hodně temný, zklamaný životem, všemi věcmi, které se mu staly. Opravdu styl psaní těchto kapitol je skvělý. Ani vám po několika stránkách nepřijde, že je tam absolutní absence velkých písmen, protože to skvěle do psychiky Willa zapadá. Ale neříkám, že jsem se zpočátku nad tím nepozastavila: „Cože? Bez velkých písmen? No dobře.“ Na druhou stranu Will číslo 2 od Johna Greena byl typický kluk, který „drží hubu a krok“. Neříká své názory nahlas, na ničem mu nesmí záležet. Má dvě pravidla, kterých se drží, až nakonec zjistí, že o tom přece život není. A to je dobře =). Ale co je na knize to nejlepší? … Není vlastně vůbec o nich! Je o přátelství a lásce. Dá se v ní najít tolik hezkého, ale i temného. „JSEM, CO JSEM, A TO JE SKVĚLÝ!“ V závěru se mi líbil rozhovor Johna s Davidem o knize =). Bylo to krásné zpestření. Za mě je to určitě 5 hvězdiček, protože jsem si čtení maximálně užila, zasmála jsem se a hodně jsem vzpomínala na své hlášky ze střední a kamarády. Je skvělý kolem sebe mít ty nejlepší lidi =).... celý text

Spolubydlící 2013, John Lutz

Určitě to nebylo špatné... Ale mám pocit, že na můj vkus chybělo více napětí, více pohledů do psychiky Hedry - na ty jsem se těšila nejvíc. Nemůžu říct, že by se mi kniha nelíbila, to naopak. Čekala jsem, že se příběh více rozvede - Allie najde krabici s výstřižkem z novin o vraždě (ano, z druhé strany byl recept, no a?) a nepodívá se na další články v krabici? Proč? Když jí přišla spousta věcí divná, proč se jimi více nezaobírala? ... Otázkami: Proč, proč, proč? bych mohla klidně pokračovat. Škoda nu. I když před koncem jsem byla dost napjatá, protože jsem čekala, jak se s celou situací vypořádá policie. Svědci byli mrtví a Allie byla ve vězení. A co teď? Možná díky konci jsem knize dala o hvězdičku více =). Každopádně čtení jsem si užila, místy mi lezl i mráz po zádech, ale nevím. Čekala jsem od knihy trochu víc.... celý text

Zrcadlení 2016, A.G. Howard (p)

První díl v Říši divů, druhý v lidském světě a třetí v Kdekolijinde!!! Nevím, kam autorka chodí na tolik fantazie, ale je až neskutečné, co vytvořila!!!! Její dílo je opravdu skvostné!!! I když musím se přiznat, že ať jsem vzala do ruky kterýkoli díl, měla jsem ze začátku problémy se začíst – může za to asi ta obrovská dávka fantazie, kterou já tak nějak ve své hlavě postrádám. Ale jakmile jsem se začetla, nemohla jsem se odtrhnout. Autorka mi opět dokázala, že vše, co přečtete, ještě nemusí být pravda! Je tu ale jedna věc, která mě neskutečně mrzí! Jak se mohl Zach skamarádit s Morfeem? Vždyť to postrádá veškerý smysl! Ano, více se mi líbilo, když byli spíše proti sobě. Epilog byl důstojným zakončením celé série =) I když ano, čekala jsem, že Zach díky svému kouzlu, které získal (a kterého se samozřejmě vzdal) se stane také napůl podsvětníkem. Ale, škoda... Měla jsem ho raději jak proradného Morfea a tak nějak jsem mu Alyssu přála víc. Jsem ráda, že mám jasno, jak to všechno dopadlo, i když stále si nedokážu představit mutanty ze světa Kdekolijinde… =)... celý text

Rebel 2015, Amy Tintera

První díl jsem četla před dlouhou dobou, nemohla jsem si tak nějak vybavit postavy (kromě těch hlavních Calluma a Wren). Nečekala jsem, že kniha v češtině vůbec vyjde. Trvalo mi dlouho než jsem se začetla. Je fajn, že se vyprávění rozrostlo i o pohled Calluma =) (v prvním díle vyprávěla vše jen Wren). Callum je velmi sympatický a hodný =). Pořád věří, že v lidech se skrývá dobro a není vše ztraceno. Nedivím se, že se s Wren k sobě tak hodí =). Myslím, že kniha je důstojným zakončení série. Nebylo to vůbec špatné =)... celý text

Všichni jsme hleděli vzhůru 2016, Tommy Wallach

„Nejlepší knihy nevyprávějí o tom, o čem jste nikdy dřív nepřemýšleli. Vyprávějí o tom, o čem přemýšlíte neustále, akorát vás nikdy nenapadlo, že o tom přemýšlí i někdo jiný.“ Ano, to je pravda. Neustále se zamýšlím nad tím, jak bych žila, jak bych změnila svůj život, kdyby měla přijít nějaká katastrofa. Zda mám nějaký sen, který bych si chtěla splnit. Nějak můj život vyplňuje spíše stereotyp a možná je na čase být opravdu tím, kým chci být! Možná jsem od knihy čekala jakýsi návod, jak se vyrovnat s neodvratitelným koncem. Číslování kapitol jako odpočet? 10-0? To vidím opravdu poprvé a upřímně to na mě působilo dost smutně, jako by se něco uzavíralo – což byl ostatně záměr. Neobvyklé, avšak velmi působivé… Je to jedna z věcí, nad kterými se pozastavíte, jakmile si ji uvědomíte a začnete listovat knihou a zkoumat, zda je to opravdu tak, jak si myslíte. Zda kapitoly opravdu něco odpočítávají… Je pravda, že každý by se v takovéhle situaci zachoval jinak – ostatně stejně tak jednotliví lidé v knize. Strašně moc se mi líbilo, jak byla každá postava jiná – sportovec, vyvrhel, flákač, snaživec – a každý se s onou situací vyrovnával po svém. Hodně jsem se pozastavovala nad krutostí některých lidí. Ano, každý je jiný, ale to ani při blížící se katastrofě nemohou lidé držet pospolu? Chovat se slušně? Bylo by super, kdyby byla kniha pojatá i trochu jinak – několik lidí, ale každý z jiného kouta naší planety =) Určitě by stálo za to sledovat osudy těch několika lidí před katastrofou v jiných částech světa, s jinými lidmi, v jiných prostředích, atd. Určitě by tam mohlo být více příběhů a kniha by byla třeba ještě lepší. I když nemohu říct, že bych byla zklamaná. Právě naopak! Příběh jsem hltala slovo za slovem, větu za větou, stránku za stránkou… Držela jsem všechny palce, které mám, aby vše dopadlo dobře. Ostatně – ono vše dobře dopadlo, záleží na tom, z jakého úhlu se na vše díváte… =)... celý text

Adaptace 2016, Miroslava Varáčková

Kniha od slovenské autorky? A ještě ke všemu dystopická? Jasně!!! Narazila jsem na ní úplnou náhodou a hned jsem jí musela mít. Většinou mě totiž knihy od českých či slovenských autorů zklamou, tak jsem chtěla aspoň jednu, která by pokořila tohle prokletí. A vida! VYŠLO TO! POZOR! MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY... Svým způsobem je kniha stejná jako všechny dystopie – zničený svět, putování několika přeživších s nadějí, že bude líp, náhodná setkání, rabování, zlo, atd. Klasické prvky, které se v těchhle knihách nejspíš opakovat musí, ale není to na škodu! Přesně tohle totiž vyhledávám! =) Pak ale dočtete první část knihy a najednou se všechno změní a najdete něco, co jste moc nečekali (ano, dokonalá společnost, kde podřadní pracují, aby se ti výš měli dobře – to je přece skoro všude, ale v téhle knize mi přišlo, že je v tom něco víc a bylo!). Romance mezi Zoyou a Simonem nebyla plná vášně, jak to tak většinou bývá. Byli plní nedůvěry oba dva, docházelo k drsným výměnám názorů (a někdy byl Simon opravdu tvrdý, až jsem kroutila hlavou), vyskytovaly se nadávky, ale bylo tam pár okamžiků, které byly romantické (ne však přeslazené) – tohle mi chybělo už dlouho!! Něco, co není moc sladké! Kniha se četla velmi lehce, stránky mi ubíhaly jedna za druhou a než jsem se nadála za dva večery jsem byla u konce. Ten mi pěkně zamotal hlavu, seděla jsem s otevřenou pusou a nemohla asi slzy uronit, jak jsem tomu nemohla uvěřit. Každopádně zdání klame ;) Jediné, co mě mrzí, jsou ty občasné překlepy a změny písmenek. Za mě určitě 5 hvězdiček.... celý text

Nekonečné moře 2015, Rick Yancey

Trvalo mi delší dobu, než jsem se začetla. První díl jsem četla hned po jeho vydání, což je už nějaký čas, a měla jsem obrovský problém si vzpomenout, co se tam stalo, kdo je která postava a co má v příběhu za úděl. Každopádně po 100 stránkách plných nesnází a mého neustálého váhání a vzpomínání, jsem se začetla a nemohla přestat. Těšila jsem se na Cassie, které na můj vkus bylo v tomhle díle pomálu, naopak přibyly kapitoly s Esem, kde jsem si velmi oblíbila Břitvu. Možná toho Esa tady mohlo být méně. V prvním díle se toho stalo mnohem víc, více napětí, akce, příběhu. V tomhle díle se toho stalo pomálu (třeba je to příprava na díl třetí, ale nevím). Trochu jsem z téhle knihy momentálně rozpačitá. Po přečtení druhého dílu jsem pochopila, že romantický vztah mezi Cassie a Evanem nebyl tak násilný, jak to v prvním díle vypadalo. Konečně se dozvíme, jak to s Jinými je! Ano, baví mě! Ano, chci další díl! Ano, jsem opravdu zvědavá, jak to dopadne! Ano, mám ráda hlavní postavy! Ne, pořád mám v ději náznaky nevědomosti – vážně jsem si měla nejprve přečíst díl první a připomenout si ho. Každopádně miluju knihy s postapokalyptickou tématikou, takže se mi líbila – nebyla jsem z ní však v úplné extázi, takže za mě dostane 4 hvězdičky. A ano, musím si to někdy přečíst všechno znovu hned za sebou, určitě to bude stát za to =).... celý text

Návnada 2013, Kent Messum

Je mi líto, ale přesto všechno, přes ten úžasný námět a neskutečně velký potenciál, který mohla kniha mít, jsem zklamaná... Ano, přečetla jsem jí jedním dechem, ano, pořád jsem čekala na velké finále jako všichni feťáci na ostrově... Ale bohužel jsem se ničeho až tak extra skvělého nedočkala... =( Co se mi ale opravdu líbilo, byly pohledy do minulosti hlavních postav. Věděli jsme, jak žili, co dělali, než se dostali na ostrov smrti - tyhle kapitoly mě bavily mnohem víc, byly mnohem zajímavější než celá "hra" na ostrově. Minulost postav byla z celé knihy to nejlepší.... celý text

Rudá královna 2015, Victoria Aveyard

POZOR, MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY!!! Vezmeme to zase pěkně z vrchu – kniha má nádhernou obálku, ze které vystupuje koruna i nápis po přejetí rukou. Prostě nádhera. Chvíli mi trvalo se do knihy začíst – je plná intrik, lží, lstí, atd. Čekala jsem, že děj bude spíše probíhat v chudých vesnicích, což by pro mě bylo asi zajímavější, ale i z tohohle úhlu to nebylo špatné. Během čtení jsem měla velký problém představit si prostředí společnosti, ve které Mare žila se svou rodinou – ne že by to bylo špatně popsané, spíše mi mou představu něco vždycky narušilo. Stříbrní měli auta, vzducholodě, letadla, lodě, atd. Tak jak je možný, že motorku musel vyrobit Cal? Zvláštní, když měli Šedé město s továrnami na výrobu všeho. Chvilku se zastavím i u jednotlivých postav. Mare mi byla neskutečně sympatická, v některých situacích se mohla rozhodnout trochu jinak, ale tak každý děláme chyby. Navíc v jejím postavení moc možností neměla. Lucas na mě působil velmi příjemným dojmem, měla jsem ho vážně ráda. Cal je mi z obou synů ten sympatičtější, ovšem pořád tak nějak nevím, co od něj čekat. Na Mavenovi mi zpočátku přišla spousta věcí divných a bohužel ani já jsem nebrala na vědomí Jacobovo varování a tak nějak jsem mu jeho lest věřila. A nakonec král Tiberias možná přece jen nebyl tak zlý, mám pocit, že za všechno mohla jeho „skvělá“ manželka Elara. Sem tam se určitě přistihnete, že Vám kniha již nějaké Vámi přečtené knihy připomíná: např. Schopnosti Stříbrných jsou jako z Percyho Jacksona, najdete tam i podobnosti s knihou Hunger Games, někdo psal, že i se Selekcí, kterou jsem já ještě nečetla. Hold v dnešní době vymyslet něco originálního není jednoduché. A kdo přečetl více knih, vždycky mu na dalších stejného žánru podle mě nebude něco sedět a připomínat jinou knihu. Bohužel hvězdičku z hodnocení ubírám hlavně proto, že jsem čekala trochu něco jiného. Mrzely mě překlepy, slova navíc nebo chybějící písmenka či dokonce slova, která si musíte domyslet. Přesto jsem si čtení užila a sama jsem byla překvapená, jak rychle mi stránky ubíhaly.... celý text

Nocte 2015, Courtney Cole

Knížku jsem přečetla jedním dechem! Nešlo se od ní otrhnout... Z počátku jsem se moc neorientovala, pořád jsem přemýšlela, kde je problém, co se tam vlastně stalo a čekala jsem, že bude kniha více o Finnovi - což samozřejmě byla, ale ne v tom smyslu, který jsem knize přičítala. Musím říct, že nejsem zklamaná, že jsem si knihu koupila, i když jsem hodně váhala. Kniha mě naprosto pohltila, stránky ubíhaly (i přes své vcelku těžké a náročné téma), přesto jsem pořád četla dál a dál s otevřenou pusou a něco mi na příběhu nesedělo. Ano - Je mojí součástí! - má mnohem větší hloubku, než byste zpočátku řekli! A než bych zpočátku řekla i já! Každopádně konec jsem trochu předvídala, ale ne v takovéhle míře! Doslova mě roztříštil!!! Pořád zde nejsou zodpovězené veškeré otázky, které mi kniha vnukla, takže jsem hledala na internetu a dozvěděla se, že bude trilogie! Takže o to víc se těším na druhý díl a čekám, že i když mi většinu mých dosud nezodpovězených otázek vysvětlí, určitě mi kniha nabídne otázky nové a znovu mě bude utápět v nevědomosti, která mě bude doslova zžírat!!!! Ode mě si zaslouží 5 hvězdiček, ani o jednu méně! Dlouho mě žádná kniha takhle nechytla a nepustila!... celý text

Dopisy na konec světa 2015, Ava Dellaira

Na mě kniha velmi zapůsobila... Místy byla úsměvná, veselá, plná života a záhy z ní až ledově mrazilo... Trošku jsem se bála, jak mi sedne styl psaní v dopisech, ale při čtení jsem si formu ani neuvědomovala. Pěkně mi splynuly v celek, který byl velmi poutavý, děsivý, plný přátelství a zároveň smutku. Bylo fajn vyhledávat si další informace o lidech, kterým byly dopisy věnovány, nebo poslouchat zmíněné písničky. Z knihy jsem si vzala opravdu hodně, ať už citátů či myšlenek... Ale upřímně jsem ráda, že jsem nikdy nikoho takhle neztratila...... celý text

Lola a kluk od vedle 2013, Stephanie Perkins

Prostě oddechovka, kterou sem tam někdo uvítá =). Líbí se mi, že je Lola každý den jiná: jiné oblečení, jiné líčení, jiné vlasy (paruka). Je sama sebou a je prostě originální. Ale bohužel i přes tyhle klady mi nebyla zrovna moc sympatická – spíše jsem se několikrát přistihla při tom, že si klepu na čelo, jak někdo může být takhle nabubřelý a dá se říct i hloupý. Moc mě potěšilo, že v knize jsou zmínění a dokonce v ní mají i svou roli Anna a St.Clair z knihy Polibek pro Annu – jsou pořád takoví, jako předtím =). Za mě jenom 3 hvězdičky.... celý text