misulef
přečtené 220
Čas opovržení
2011,
Andrzej Sapkowski
Knížku jsem četla poměrně dlouho, první třetina mě prostě nechytila. Zlom přišel na sté stránce - Divokým honem to nabralo neuvěřitelnou rychlost a spád - a najednou jsem to měla dočteno. Občas jsem se trochu ztrácela v různých politických léčkách a jako u předchozích dílů mi vadila těžko čitelná jména a názvy a nepřeložená řeč Staršího lidu - které v tomto dílu bylo věru dost - ale má to svoje kouzlo a k této sérii už to tak nějak patří. Mám pocit, že teprve teď se dostáváme do víru a jádra tohoto skvělého příběhu a už teď lačním po následující knížce. Od krve máš ruce, Falko, od krve máš šat. Shoř, shoř, Falko!... celý text
Komu zlatá brusle?
1988,
Ilona Borská
Komu zlatá brusle? Tato knížka se stala mou srdeční záležitostí, když mi bylo přibližně devět let, a do dneška na ni vzpomínám jako na jednu z nejhezčích knížek svého dětství. Jednou ji budu nenápadně podsouvat i svým dětem - stejně tak, jako to udělala moje mamka.... celý text
Ostrov Lhářů
2015,
E. Lockhart (p)
Naštěstí se mi ta rozsáhlá reklama nějakým (pro mě nepochopitelným) způsobem vyhnula a knížka se mně dostala až skrz doporučení jedné známé. Nevím, jestli je to tím, že ještě pořád spadám do kategorie Young Adult, nebo tím, že jsem měla zrovna tu správnou náladu, nicméně Ostrov Lží mi prostě sedl. Během čtení jsem procházela jednotlivými fázemi: 1) Co to proboha je? Vždyť se to nedá číst... 2) No dobře, není to tak špatný, ale že by to měl být bestseller? Nevím, nevím. 3) Není to VŮBEC špatný. Vlastně je to dost zajímavá a čtivá knížka. 4) Miluju to! 5) *není schopna jakékoliv rozumné reakce* Můj mozek zatvrzele ignoroval všechny náznaky a finále mi proto naprosto vyrazilo dech... Jistě, není to knížka pro každého, ale stejně si myslím, že za přečtení rozhodně stojí.... celý text
Město z popela
2010,
Cassandra Clare (p)
Ze začátku jsem byla nadšená, jak hladce autorka navázala na předchozí díl, moje nadšení však bohužel postupně opadalo. Rozhovory mi už nepřišly vtipné, spíš trapné a nepřirozené, události byly na můj vkus moc namačkané na sebe a krev stříkala všude - bylo úplně jedno,že jste dostali jen facku, musela vám začít téct krev! Ke všemu mi neskutečně začala lézt na nervy Clary, takhle tupou hlavní hrdinku jsem snad ještě nezažila... Ale i přes všechny výše uvedené nedostatky, klišé a skutečnost, že by si tuto sérii mohl někdo snadno splést s pořádně dlouhou a zmatenou fanfikcí na Harryho Pottera, nejsem schopná dát knížce méně než tři hvězdičky. Nejsem si jistá proč... Nejspíš to mělo i něco do sebe a ačkoliv mám "plnou hubu keců", faktem zůstává, že jsem to měla přečtené za dva dny a chystám se (přestože s menším nadšením) přečíst i díl další.... celý text
Město z kostí
2013,
Cassandra Clare (p)
Začátek byl trochu neobratný a trvalo mi, než jsem se do toho začetla... Nicméně přibližně ve čtvrtině knížky jsem se do toho ponořila natolik, že jsem se probrala až na samém konci. Simona si člověk prostě nemůže nezamilovat a jeho ironický smysl pro humor je mi velice blízký. Když člověk přivře oči a ignoruje skutečnost, že Jace je jen další tajemný badboy, co svádí nejen Clary, ale s ní i většinu dívčích čtenářek, může si člověk docela snadno zamilovat i jeho. Příběh byl plný nečekaných zvratů, aniž by to působilo jako pěst na oko, a Clareová díky Bohu všechny zamotané věci vysvětlila už tady a nenechávala si to do dalších dílů ( i když nepochybuju o tom, že nás v těch dalších dílech ohledně těchto zdánlivě objasněných věcí čeká ještě hodně překvapení).... celý text
Vy mně taky!
1999,
Jiří Žáček
Žáček svými odlehčenými a úsměvnými básněmi dokáže nejen pobavit, ale i donutit k zamyšlení. Vtipně kritizuje politiku, muže, ženy, i společnost celkově. To samé platí i o jeho mnohdy až neuvěřitelně hlubokomyslných citátech. „Ředitel blázince musí umět přesvědčit pacienty, že blázinec je tam venku.“... celý text
První
2015,
Kiera Cass
Dnes odpoledne jsem začala číst První. Dnes večer jsem ji dočetla. Prvních přibližně padesát stránek pro mě bylo naprostým utrpením a potom, co jsem byla zklamaná z Elity, jsem si říkala, jestli má vůbec cenu knížku dál číst. Američino váhání mě neskutečně frustrovalo a měla jsem vážnou chuť s tím seknout. VĚTŠÍ CHYBU BYCH NEMOHLA UDĚLAT! Nad těmi zvraty, jež nám autorka přichystala, jste nemohli udělat nic jiného než kulit oči a nechat spadnout čelist. Některé věci byly trochu předvídatelné, ale to, co se strhlo přibližně v polovině knížky a skončilo epilogem, byl jeden z nejpůsobivějších závěrů trilogie, který jsem kdy měla čest číst. U něčeho mi trochu vadila ta nápadná podobnost s Hunger Games, ale kdybych hodnotila nezávisle na tom, kterou sérii jsem četla dřív, tak Selekce se mi nejspíš líbila víc.... celý text
Akta usoužené puberťačky
2003,
Ros Asquith
Knížka mě vůbec nezaujala, byla plná klišé, nelíbil se mi autorčin styl psaní a ještě ke všemu ty ošklivé ilustrace... Nebylo mi blízké ani ono sociálně slabé prostředí, v němž Letty žila, a bohužel jsem se nenašla ani v tom věčném "Grrr" a pištění kvůli ladným údům a ostružinovým vlasům jejího prince na bílém koni. V půlce příběhu jsem to vzdala a přeskočila na posledních pár stránek a vůbec mě nepřekvapilo zjištění, že mi nic neuteklo. Jedna hvězda za pěkně vypointovaný konec (byť trochu očekávaný) a jednu za Quentinu Tarantino, nicméně tahle knížka rozhodně není jednou z těch, na které budu ještě dlouho vzpomínat.... celý text
