Morisa
přečtené 522
Nahý oběd
2003,
William Seward Burroughs
Burroughs je vlastně Sex Pistols mezi spisovateli. Na jednu stranu obdivován a milován, na druhou nepochopen, nebo hůř, nenáviděn. Hlas, který se snaží po svém světu něco říct. Jenže svět ho odmítá, nevnímá - vidí v něm jenom lůzu, feťáka, punkáče. Nahý oběd není pro každého, respektive jeho veličenstvo William Seward Burroughs není pro každého. Proto pochopím, že některé omezené mozky moc neosloví - nemám jim to za zlé, jen je lituju, o co se ochuzují. Nahý oběd je tak nadčasové dílo, že jen málo jedinců dokáže tu nadčasovost vidět, dokáže vůbec něco z těch řádků pochopit - a přitom je to jasné jak den. Nahý oběd je obyčejná kritika společnosti a stavu v jakém se nachází, jen psaná trochu jiným jazykem. Ale právě ten jiný jazyk tomu dává tu naléhavost, tu závažnost... Ta kniha, stejně jako její autor, vstoupila do dějin právem... "Jestli Bůh stvořil něco lepšího, nechal si to pro sebe."... celý text
Andělé zoufalství
2005,
Jack Kerouac
Andělé pustiny (zoufalství) jsou Kerouacovou hodně opomíjenou knihou. Je to škoda, podle mě je ta kniha lepší, než Na cestě i Dharmoví tuláci dohromady. Je to úžasné, melancholické vyprávění o zoufalství - o pustinách, které se rozléhají v našich duších a srdcích. Kerouac měl zvláštní dar popsat všechno - cokoliv, i ty největší prasárny, s takovým lehce smutným tónem. Asi proto ho nejvíc miluju. Andělé pustiny jsou svým způsobem civilně poetické... i z toho nejobyčejnějšího sdělení člověk cítí pero básníka. "Plavu v řece utrpení, ale umím plavat."... celý text
