motolka přečtené 245

Tichá hrůza 2008, Tomáš Korbař

Knížka mě vůbec nenadchla. Doslova jsem se u ní nudila. Líbily se mi tak maximálně čtyři povídky, ale ani tak žádná sláva. Ani jsem knížku nedočetla, což se mi tak často nestává. Jsem velmi zklamaná, čekala jsem víc :o( Možná to někdy ještě zkusím, ale je spousta mnohem lepších knížek, takže proč ztrácet čas s knížkou, kde se nemůžete dočkat, až to skončí a čtete bez zájmu. Škoda.... celý text

Řezník 2004, Thomas Laird

Nechutně zvrácenej thriller. Líbily se mi ty dva úhly pohledů a myšlenek dektektivů a sériového vraha. Rozhodně doporučuji. Už se těším na další díly detektiva Jimmyho Parisi. Snad ostatní detektivky budou stejně napínavé.... celý text

...a muž ti vládnout bude 2007, Milena Tomešová

Hodně smutná knížka. Ta bezmoc :o(

Děvčátka v modrém 2007, Mary Higgins Clark

Knížka se mi líbila. Byla napínavá od začátku do konce a měla spád. Určitě si od autorky ještě prečtu další knížky. Škoda prozrazení na začátku knížky o propojení dvojčat a vlastně i "vykecání" jak asi knížka dopadne. Komentáře zde čtu většinou až po přečtení knížky, aby mi nikdo nic neprozradil předem. To, že mi to vykecá hned na začátku sama autorka, s tím jsem nějak nepočítala :o( Alespoň jsem mohla hádat, kdo je "Krysař" :o)... celý text

Den, kdy jsem se naučil žít 2015, Laurent Gounelle

Moc pěkná knížka, která mě pohladila po duši a nutí k dalšímu přemýšlení o vlastním životě. Ještě si chci přečíst další knížky od tohoto spisovatele.

Dívka z Ďáblova močálu 2015, Liselotte Hammer

Nebylo to úplně špatné. Docela se mi to líbilo. Možná by knížka mohla mít méně stránek. Některé věci tam byly zbytečně prodlužované. Ale nelituji, že jsem si knížku přečetla.... celý text

Dívka ve vlaku 2016, Paula Hawkins

Začátek hodně utahanej. Myšlenkové pochody z různých úhlů postav mě bavily. Knihu jsem přečetla hodně rychle, protože napětí gradovalo, když se Megan začala pohřešovat. Pěkně je tam ukázáno, že lhát se nevyplácí a může člověka zbytečně dostat do potíží, kam by se byl býval nedostal, kdyby mluvil pravdu od začátku. Dál je tam pěkně ukázáno, že "není všechno zlato co se třpytí". Že člověk může z dálky něco závidět, ale když mrkne pod pokličku, tak už to tak skvělé není. Každý má toho malého či velkého kostlivce ve skříni a zbytek rodiny, o něm třeba ani nemusí vědět. Postava alkoholičky Rachel a její výpadky paměti, nespolehlivé svědectví pro policii a labilita, byly briliantně autorkou podány a čtenář netuší, co se z toho vlastně nakonec vyklube, protože sama hlavní hrdinka neví, jestli něco udělala nebo ne, stalo se nebo ne, protože si to zkrátka nepamatuje, když je stále namol, ale má divné tušení a cítí za něco vinu. Proto je ta kniha mimořádná. To, že by se alkoholik snažil vyřešit vraždu, která se ho vlastně vůbec netýká, jsem ještě neviděla a tím je to o to zajímavější a geniální nápad autorky. Vraha jsem neodhalila hned, až když autorka naťukla. Tipovala jsem úplně někoho jiného. Takže pro mě překvapující. Moc se mi líbí, že sám vrah vysvětlí, důvody svého činu a průběh a opačně i sama oběť líčí průběh až do své smrti. Pobavila mě vražedná zbraň na konci, ale vlastně proč ne, když nic jiného po ruce není, že? :o) V čem nesouhlasím je, že by se knížka nějak zvlášť podobala knížce od G. Flynn "Zmizelá". Flynn měla knihu propracovanou do posledního detailu, a i mnohem víc napínavou. Společný rys je snad jen že se ztratila manželka a podezřelým je manžel, který zjišťuje, že vůbec nevěděl, kdo jeho manželka byla. Tohle srovnání myslím knížce víc uškodilo, než pomohlo. Knihou roku bych rozhodně tuto knihu nehodnotila a to z toho důvodu, že bych jí podruhé určitě už nečetla (možná mrkla maximálně na film), bestseller z ní zase jen udělala reklama. Určitě v roce 2015 vyšly mnohem lepší a zajímavější knihy. Ale jednou přečíst bylo fajn. Nelituji toho. Jiné knížky od autorky si každopádně přečtu. Normálně bych hodnotila tak na 3 hvězdy, ale tím, že je to vlastně prvotina, tak se knížka autorce opravdu povedla a uděluji 4 hvězdy. Myslím, že si to zaslouží, a nezklamu se v ní v dalších knihách. Jen tak na okraj ... na knížku by se snad víc hodil název: "Žena ve vlaku" - třicetiletá, rozvedená, nezaměstnaná žena, alkoholička není zrovna dívka :o))... celý text

Šmírák 2013, Charlotte Link

U knihy jsem tentokrát opravdu netušila, kdo by mohl vraždit. Tipla jsem si snad všechny postavy, které se v detektivce nachomejtly. Celou dobu jsem pozorně hledala muže, který nám je představen v první kapitole, ten který převzal opravu s koly a který se pak již v knížce nevyskytoval. Nakonec všechno skvěle do sebe zapadalo. Vraha jsem odhalila vlastně až nám ho Ch. Link částečně předhodila :o) Knížka jinak docela napínavá, ale v určitých místech hodně předvídatelná co se stane pak. Chybí tam ty šoky po určitém napětí, se kterými čtenář počítá, ale nakonec se nějak nekonají. Nejsympatičtější postavy byly pro mne John a Samson. Všechny ostatní postavy mi chvílemi lezly pěkně na nervy, takové nemastné neslané, natvrdlé, nelogické :o) Knížka celou dobu čtenáře nechává v napětí, zda Samson je opravdu jen neškodný šmírák, nebo brutální vrah. Proč se do případu plete bývalý policista John Burton. A jaký k tomu má doopravdy důvod. Jestli Gillian vrah zavraždí dřív než se stihne usmířit se svojí dcerou a zda jí vrah vůbec zavraždit chce nebo zda má jen halucinace. Proč švagrová tak úsilovně jde Samsonovi po krku a chce ho dostat z domu, který vlastně patří z poloviny jemu a proč jeho bratr je takový podpantoflák, který nechá svojí ženu rozhodovat o všem v domě, který patří oboum bratrům. Jaký motiv má vrah ke svým činům, které nedávají smysl. ------- Moc nechápu, proč ve všech knížkách od Ch. Link jsou postavy detektivů takové nesympatické, divné, neakční a pasivní, mdlé, divné myšlenkové pochody, skoro až tupé, popř. jsou detektivové spíš okrajové postavy. Člověk jim ani nefandí, aby něco vypátrali. Ve všech knížkách od Ch. Link z detektivů nabývám dojem, jako by se nesnažili najít pravého pachatele, nýbrž kohokoliv, aby případ rychle uzavřeli a dostali frčku a povýšení. Klidně i neprávem. Většinou, když pachatele potom zatknou, tak jim ho někdo předhodí na zlatém podnose nebo se jde pachatel udat sám. Zkrátka takové to s křížkem po funuse. Ch. Link má svůj osobitý styl, nejsou to ale nikdy detektivky v pravém smyslu. U anotací a názvů u knih Ch. Link se už dlouho ptám, kdo je vlastně píše a proč čtenář nedostává to, co anotace nebo název slibuje. Knížky jsou vlastně vždy o něčem úplně jiném, než čtenář původně předpokládal.... celý text

Nikdy o tom nemluv 2006, Kathy O’Beirne

Hrůza hrůz, děs a běs, co všechno musí děti vytrpět. Absolutně nepochopitelné, že sadisti a trýznitelé byly jeptišky. Vždycky jsem měla za to, že jeptišky jsou ty nejhodnější na světě. V nemocnicích, kde normálně pracují jeptišky, tak se tam mají pacienti nejlépe. Oddaně se o pacienty starají. Kde se stala chyba? O knězích si až zas takové iluze nedělám. Dál mi nešlo do hlavy, když si tolik holčiček stěžovalo, že je kněz sexuálně zneužívá, tak po tom nikdo nepátral a všechny tyto holčičky označily za blázny a daly je do blázince, kde je nadopovaly léky, inijekcemi a elektrošoky. Ani jeden jediný dospělý se nad tím nepozastavil. Ze strachu, z lhostejnosti? Dále bylo velmi smutné to, že tam, kde našla Kathy poměrně klid, radost ze života, dostatek jídla a nejméně namahavou práci, bylo vězení pro dospělé ženy. Nenašla ho ani v prádelně, ani v dětském domově, ani v ústavu, ani na psychiatrii, ani u cizích lidí, kam utekla, ba ani doma. Lidi jsou horší než dobytek (omlouvám se dobytku, ale nechci být až zas tak vulgární).... celý text

Zapomenuté dítě 2013, Charlotte Link

Napínavá knížka. Možná jsem i tušila, kdo bude vrah, ale myslela jsem, že by to bylo moc okaté a soustředila jsem se raději na jiné postavy a vlastně původního pravého vraha jsem zavrhla hned v počátku, aniž bych se jím dál zabývala, protože měl moc důvodů, aby to vlastně nebyl. Vrahem mohl být vlastně kdokoliv a motivy měli ostatní postavy fakt lepší. Ch. Link to udělala schválně :o) Nakonec mě škokovalo, že to opravdu udělal, ten, kdo to udělal a i jeho motiv. Vlastně to ani tak složité nebylo. Ze začátku jsem se ztrácela v postavách a musela se vracet, kdo je vlastně kdo a jak spolu postavy souvisí. Vražda Amy zůstala otevřená, což byla škoda. Nebyl by problém alespoň čtenářům prozradit, kdo jí zavraždil a jaké k tomu měl důvody. Sice vražda Amy nakousnutá je, ale není dotažená do konce. Čtenář se může jen domýšlet. Ale stejně tak se do poslední stránky mohl domýšlet kdo vlastně zavraždil Fionu. I tady by čtenář měl vícero tipů. Každá postava měla méně či více motiv. Ale možná Linková vysvětlí vraždu Amy někdy v nějaké jiné její detektivce. Podobně nevysvětlila ani přepadení v její detektivce V údolí lišek. Možná je to její styl, že vyjasní vždy jen něco a něco ponechá na bujné fantazii čtenáře. Já patřím k čtenářům, kteří chtějí mít jasno, když už knížku čtou a tipují toho "svého vraha" :o)... celý text

V údolí lišek 2014, Charlotte Link

Napínavá propracovaná psychologická detektivka plná zvratů, která se vyvíjela úplně jinak, než anotace slibovala. Čekala jsem, že se dozvím příběh ženy, která bojuje o přežití, šílí strachy a příběh, kde se budu strašně bát. Trošku mě zklamalo, že "reklama" na knížku slibuje něco jiného než nakonec v knížce je. Byla jsem totiž naladěná na úplně jiný druh thrilleru než jsem dostala. Jako by nakladatel nevěřil, že i tak si jí čtenáři přečtou a musel "lhát". Přesto se četla velmi příjemně a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Do poslední chvíle jsem netušila, zda unesená žena žije nebo ne, ani jsem netušila, kdo přepadává a unáší další oběti. Tipů jsem měla spoustu, ale všechny byly absolutně mimo :o) Ani jsem často nevěděla, co různé hlavní postavy a oběti vlastně spojuje. Během čtení a ke konci knížky se dozvídáme, proč na scénu přicházejí různé postavy a jakou hrají v příběhu vlastně roli. Líbí se mi, když spisovatel vysvětluje v knížce, co v příběhu nakousnul a nenechává na čtenáři, aby si sám všechno domyslel. Zvláštní, že u této detektivky jsem velmi soucítila nejen s obětmi, ale i se samotnými pachateli, kteří se do problémů dostávali sice vlastní vinou, ale ne záměrně. Určitě si od autorky přečtu i další její díla. Její styl psaní, který nenudí a udržuje v napětí, mě vyloženě oslovil.... celý text

Dcera sněhu 2012, Eowyn Ivey

Melodramatický román s nádechem pohádky. Knížka se četla hezky. První část knížky se mi líbila víc, než druhá půlka. Asi to bylo tím, že první půlka je opravdu hodně záhadná a čtenář neví čemu má vlastně věřit. Knížka u které se hodně přemýšlí už při čtení. Knížka vysvětluje, že ne vždycky se dá sloučit divočina s domácím prostředím. Že krutá zima, která jednoho zabije, druhého může zachránit a naopak. Je to jako uvěznit divokého ptáčka nebo zvířátko do klece a myslet si, že mu pomůžeme a uděláme mu tak lepší pohodlí, ale opak je pravdou. Z knížky je cítit veliká láska a štěstí, ale i obrovská bolest a smutek. Té bolesti a smutku je tam ale bych řekla mnohem víc.... celý text

Běž, Bambi, běž 1993, Kris Radish

Diagnóza F50 2009, Gabina Weissová

Zajímavá knížka o životě anorektičky/bulemičky, která líčí svůj příběh a jak se jí podařilo z tohoto koloběhu nakonec vystoupit a najít zase smysl života bez dennodenního zvracení.... celý text

Najděte mě 2015, Michelle Knight

Dost drsný příběh únosu. Obdivuji Michelle, že to těch 11 let vydržela a ostatní dvě dívky také. Neskutečné, jak brutální mohou lidé (zrůdy) být :o(

Byl jsem při tom 1995, Jerzy Kosiński

Dětská nevěsta 2006, Delphine Minoui

Knížka mě nějak nezaujala. Určitě si děvčátko prožilo hrůzu, která ale není v knížce zachycená. Nějak to tam šlo všechno rychle a hladce. Nějak se mi nechce uvěřit, že by to šlo vše tak jednoduše, jak bylo popsáno. Pokud ano, je to fajn, ale na to, jak její otec a její manžel u soudu hrozil, že pošpinila rodinu ve jménu cti, tak holčičku bez dalších problému přijal zpět a odpustil jí. I holčička se z trauma, které prožila nějak rychle dostala. Přeskakovalo se tam a zpět. Nějak celému průběhu, ačkoliv by měl být popsán tak, jak se stal, nevěřím. Je to moc lážo plážo na mentalitu a kruté tradice země, ve které žila. Nějak moc všichni věří a pomáhají malé holčičce. Většinou to bývá tak, že dítě je ten poslední človíček, komu se věří a jeho slovo má nejmenší váhu. U soudu, jí stačilo, že vždy řekla, on lže u otce i manžela a byla rozvedná. Knížka mi spíš připadá jako zbožné přání spisovatelky nebo knížku jednoduše odbyla :o( Pokud se mýlím, a opravdu je knížka napsaná podle pravdy, byla bych ráda. Byla by to první knížka muslimského děvčátka, kterému se něco podobného v tak krátké době povedlo.... celý text

Mentalista 2013, Thomas Erikson

Napínavá a zajímavá detektivka. Zvlášť hledání pachatele podle barev. Dobře se četla. Ubírám ale jednu hvězdičku, protože jsem od knížky nějak čekala víc, než byla schopná nabídnout.... celý text

Psychopat 2008, Keith Ablow

Devět let v pekle 2008, Sněžana Dimitrova

Napínavé a drsné. Doporučuji