Nahnilaruka Nahnilaruka přečtené 273

Santiago: Mýtus daleké budoucnosti

Santiago: Mýtus daleké budoucnosti 1994, Mike Resnick
4 z 5

Resnicka mám rád, píše opravdu dobré sci-fi a to já můžu. Kniha je zajímavě pojatá a vypráví hledání Santiaga z pohledu několika lidí. Děj se sice občas vleče a asi v půlce knihy vám dojde, jak vlastně všechno tohle skončí, což je asi největší mínus téhle knihy. Autor si mohl vymyslet něco trošku zajímavějšího... Ale to je asi největší Resnickův nešvar, protože jeho knihy mívají vždycky odfláknutý nebo pokažený konec. Jinak postavy jsou skvěle prokresleny, děj se odehrává v rozmanitých místech v různých podmínkách a do příběhu vstupuje spousta rozličných postav, takže je na co se těšit. Příjemně taky čtení osvěží krátké verše od básníka Černého Orfea. 75%... celý text


Strach jal Evropu

Strach jal Evropu 1937, John Whitaker
3 z 5

Tahle knížka představuje pohled na události, jenž vedli k druhé světové válce. Autor, novinář píšící z vlastních zkušeností, popisuje do největších podrobností své názory, životní situace a částečně svůj životní příběh od roku cca 1933 do roku 1937. Kniha ze začátku začíná velmi poutavě, kdy autor cestuje v Africe, kde probíhá válka v Habeši, ale tohle dobrodružství brzy končí a přichází už jen velmi nudné kafrání, spousta jmen, spousta myšlenek, rokování v Ženevě a jiných evropských metropolích..., Děj žádný, zábava na bodu mrazu. Doporučuji jen těm, kteří chtějí získat více politických znalostí v této doby, jinak je to očistec.. Na druhou stranu je opravdu velmi zajímavě vysvětleno selhání společenství národů, jednotlivé smýšlení různých národností a jejich vůdců a praktikovaná politika tehdejší společnosti. 50%... celý text


Alien Sex

Alien Sex 1994, * antologie
2 z 5

Od této knihy jsem po tak vysokém hodnocení očekával naprosto něco jiného a jsem velice zklamán. Náměty a nápady byly opravdu originální, to musím uznat, ale po přečtení mi v paměti zůstaly jediné dvě povídky, z toho ta jedna již vyprchává také, což je na tak vysoký počet povídek naprosto tristní chyba. Některé povídky měly čistě jen pobavit, jiné měly nabídnout čtenáři možnost zamyslet se nad nastíněným problémem a jiné měli provokovat a čistě možná šokovat? Myslím si, že se to moc nepovedlo. Přišlo mi, že zábavy bylo velmi pomálu až na povídku o supermanovi, tam jsem se skutečně pobavil. Většina nápadů byla nedomyšlených nebo nedotažených do konce, vždy něco chybělo. Celkově jsem postrádal i takovou tu jiskřičku zápalu a zájmu. za mě pouhých 30%... celý text


Zkouška ohněm

Zkouška ohněm 1982, Jaroslav Průšek

Tohle s letectvem nemá, dá se říct, vůbec nic společného, je to komunistická příručka, jak by se měl správný komunista chovat a že všichni ostatní jsou rozvraceči a chtiví po kariéře či penězích. Není zde vlastně žádný děj, smysl nebo cosi, pokud není člověk zarytý komanč.... Nikdo proboha tuhle zhovadilost nečtěte. Jediný plus tohodle paskvilu je, že má jen 126 stran. 5% za snahu... celý text


Zapomenuté ostrovy Tichomoří

Zapomenuté ostrovy Tichomoří 1968, Bengt Danielsson
4 z 5

Obvykle cestopisy nečtu, protože mě moc nebaví, spíše nudí a musím se do čtení nutit silou. Tohle dílko ale stojí za přečtení. Autor má příjemný vyprávěcí styl. Nezatěžuje čtenáře zbytečnými záležitosti, ale přináší svůj život, postřehy a zajímavosti z oblasti Tichomoří. Pokazuje na různé problémy, které vznikly v průběhu historie od 16. století a určité morální dilemata. Vyvrací mylné myšlenky, jako například klasické představy o domorodých divoších. Popis prostředí je velmi vydařený a dává možnost čtenáři s fantazíí mnoho možností. Přesto se ve mně nevytvořil pocit, že bych toto místo chtěl navštívit nebo prožít podobné zážitky, jako samotný autor. Spíše jsem žasl, jaký v té době mohl být život a co vše vedlo k tomu, že se někdo rozhodl žít jen v souladu s přírodou i přesto, že tam div kvůli tomu neumřeli. Za mě rovných, kulatých 80%... celý text


Ten válečný život

Ten válečný život 1996, Lucius Shepard
3 z 5

No, tak čím bych začal... Asi tím, že se nejedná až o tak běžnou scifi-literaturu. To především proto, že autor zde řeší různé typy otázek ať už psychologického, válečného nebo morálního směru. Vůbec probírání se myslí vojáka zabírá dosti velkou část knihy a přišlo mi až zbytečně zdlouhavé ale především nikam nevedoucí. Styl autora je částečně netypický oproti ostatním, možná je to způsobené právě výše uvedeným faktem, ale také tím, že knížka není psaná klasickým bestsellerovským způsobem, ale má v sobě cosi vlastního. Nebojí se dotýkat žádných otázek nebo témat a to včetně sexu, kterého je zde požehnaně, i když se později začne tak nějak opakovat a být nezajímavým. Děj se kamsi vytratil, vlastně se v knize skoro nic nedělo.. Prvních 150 stran nuda, posledních 100 stran nuda. Závěr sám o sobě to totálně zazdil, nic nevysvětlil, zůstal otevřený... Autor celou dobu rozvíjí vztah mezi Davidem a Deborou, kdy to každý z nich cítí cosi jiného, ale finální vyústění vyznělo kamsi do prázdna. Hlavní postavy jsou vybarveny podprůměrně, na to, kolik jim dal autor v knize prostoru to mohlo být o nějakou tu úroveň jinde. Obecně bych řekl, že ač se autor snažil sebevíce, tak právě tahle stránka díla se mi absolutně nevyvedla. Po zábavné polovině knihy jsem čekal epický závěr, ale ten se nedostavil... velké zklamání 55%... celý text


Žalm podle Jonáše

Žalm podle Jonáše 1993, Ian Watson
1 z 5

Koupil jsem si od jednoho fanouška sbírku sci-fi knížek, některé byly úchvatné, některé poutavé, jiné průměrné či nudné a fádní. Bohužel tento kousek je extrémní případ kombinace posledních dvou variant. Autor má naprosto otřesný styl psaní, nudný, nezáživný, často se snaží působit vědecky, ale moc se mu to nedaří. Působí zmateně, nudně, za celou dobu knížky jsem se spíše do čtení nutil, než že bych prožíval požitek ze čtení. Děj se první 3/4 knížky kamsi vypařil, nic se neděje, autor sic se snaží, jen popisuje situace v rozdílných místech. Absolutně se mu nevyvedlo přiblížení života vorvaně, čtenář především netuší ani, že to vorvaň může být, možná s veškerým vypětím sil své fantazie... Vyobrazení ruského způsobu života podléhá stereotypům a taktéž se příliš nevyvedlo stejně tak Japonsko. Poslední oblast dějové linky odehrávající se na pohraničí mexika je jaksi nedotažená, přesto asi ze nejpřijatelnější Nápady v knížce jsou, to ano, ale jsou naprosto pohřbené tunou nudy a autorovou neschopností zaujmout. Jsem si na 100% jist, že z matematického modelu umělé inteligence se dá opravdu získat více, než že se kytovci zabijí, ať z důvodu toho či onoho... Závěr nedotažený, spousta otázek nezodpovězena. Dle mě jeden velký omyl, za mě slabých 20%.... celý text