nevermore3
přečtené 561
Naši furianti
2005,
Ladislav Stroupežnický
Jediné propálené dílo páně Stroupežnického, já osobně mám pro něj slabost. "Taškářství, furianti, komedianti..." Kousek z těch vesničanů je v každém z nás. Děj je prostý a předvídatelný... samozřejmě, ale nemyslim si, že je prvořadý.... celý text
Kříž u potoka
1974,
Karolina Světlá (p)
Pohádka pro dospělé. Ale bohužel to pohádka nemá být, a tak nemohu jít s hodnocením výše. Jak já ty typizované, černobílé (ať už kladné nebo záporné) ale hlavně nereálné!! postavy nemám rád. V Kříži u potoka mi navíc chybělo napětí, není vůbec těžké dovtípit se, jak se příběh bude dále vyvíjet, neřku-li jak skončí. Dočetl jsem opravdu jen z úcty k českému folklóru, ale takovýto vesnický román bych tam neskromně nezařadil. Vedle Raise, za Máchou... ... ?... celý text
Mastičkář
,
neznámý - neuveden
No, nebudu, při hodnocení přihlížet k čitelnosti. Lze sáhnout po tranksribovaném textu do soudobé češ. Já stará česká imperfekta zbožňuju :) "Kdo je boden nebo sěčen, neb snad palicemi měčen,..." Měčen!! Krása :)... celý text
Hrobník
1977,
Karel Sabina
PURE ROMANTISM! Máj za poezii, Hrobník za prózu. Měsíc, hřbitov, lebky, smrt, archaické jazykové prostředky a geniální kompozice. I na jazyce je poznat, že toto je podstatně starší dílo (o 30-35 let) než zbytek Sabinovy tvorby a časem jsme tak při konci 30. let 19. stol. Pobavilo mě: "Jestiť to přirozená slabost pohlaví ženského, že spíše k ODŘEKNUTÍ se obrátí, nežli by se snažily DOSÁHNOUTI, a to jen proto, aby se z navyklého pokoje a z přiosobené domácnosti nevytrhly." A tu podstata: "Tu člověk člověka se straní, ku přírodě se ulíkaje, a háje, kvítka i obloha bývají svědky citu jeho. Tu hledá zříceniny a hroby, a pustými krajinami zanáší se žal jeho; neb divoká krajina a zpráchnivělý život hrobů zničenému srdci se podobají, v jehožto hlubokosti se kryje svět, k věčnému toužení, boji a bolesti odsouzený." - *****... celý text
Prodaná nevěsta
2007,
Karel Sabina
Nedivím se, že kolem Prodané nevěsty lítala sinusoida velkého rozpětí, chvilku +, chvilku -. Pro mě je to literárně jen sladká limonáda. Ale jedna věc by mě zajímala, když se všichni domnívali, že starší Míchův syn je voják v cizině, protože tam tak dlouho nebyl, jak je možné, že se znal s tou svojí prodanou nevěstou takovou dobu, až si ho z toho všeho chtěla vzít. To si ho tam jeho otec za celou dobu nevšiml? Koho chtějí napálit :)... celý text
Muzikantská Liduška
1957,
Vítězslav Hálek
Ač Muzikantská Liduška dramatem není, přesto jsem ji nejprve viděl ve vynikajícím divadelním provedení (včetně skvělé hudební režie) šumperského Severomoravského divadla před 150 lety. Utkvěla mi v hlavě jako 5hvězdičková záležitost. Teď po oněch 150 letech jsem se dostal k originálu a samozřejmě tak silný zážitek už se dostavit nemohl. Nicméně ****... celý text
Oživené hroby
1977,
Karel Sabina
Zrádce národa a jeho nejproslulejší titul s cynicky vtipným koncem (já vím, nemá to být směšný, ale mně to tak přijde) a nejlepší postavou 19. st., doktorem Schauberkem. Schauberkova definice románu: "Co je román? Historie nějaké lásky s překážkami, látka je lež a provedení také. Ve mně to všecko budí jen smích. Jenom as pět listů čtu, abych věděl, kdo se tu chce ženiti, ostatní stačí okem přelétnout." BLBSTVÍ ftw.... celý text
Paličova dcera
2009,
Josef Kajetán Tyl
Paličova dcera nádherně odkrývá klepy a odsouzení, které lidé velice rychle mohou přijmout za své, ačkoliv jinak o věci vědí úplné ho*no. Jen by mě zajímalo, zda až takto marní skutečně lidé byli nebo vůbec mohou být. Přenášení špatného jména z rodiče na dítě? Pff, kdyby to tak fungovalo a z mýho fotra se na mě přenesly jen střípky pošramocení, tak už bych si v takový vesnici asi ani neškrtl (jak trefné slovo). Jinak Paličova dcera pro mě není ničím nějak extra zajímavá, přesto, že to je k dnešnímu dni asi to nejlepší co jsem od Tyla četl. A skoro bych zapomněl na Krvavé křtiny...... celý text
Žhář
1935,
Egon Hostovský
Docela propracovaný psychologický román. Občas se člověk i uchechtne nějakým reáliím. Zapadlé městečko, plné šedi, nudy a předválečných předsudků je načechráno rudým kohoutem. Nad ním letí největší oblak Odcizení.... celý text
Psychokybernetika
1998,
Maxwell Maltz
Za myšlenky v této knize bych plný počet dal. Forma je ovšem typicky americky motivační, spousta příkladů, a téměř až primitivní sloh, časté opakování a po chvíli jednotvárnost. Nicméně... Doporučuji všem, protože když už nic jiného, alespoň se člověk zamyslí, jestli náhodou na tom, co se tu píše, nemůže být aspoň za nehet pravdy. Já věřím, že je, a na závěr si dovolím několik zajímavých výtažků. "Úspěšní lidé často nemají větší schopnosti, jen větší odvahu." "Nespokojenost posiluje problém, který ji vyvolal." "Sebelítost je jedna z nejhorších vlastností, funguje jako zbytečné znovuprožívání negativních věcí z minulosti." Dobrý, ne? :)... celý text
Deset malých černoušků
2017,
Agatha Christie
I když jsem dal jen za 4, v rámci detektivky jde samozřejmě o pětihvězdičkovou záležitost. Mrzí mě jedna věc, že jsem viděl dříve divadelní zpracování. Přesto ale osnova díla je impozantně promyšlená.... celý text
