Nočnípták přečtené 909

Malované počasí 1980, Ondřej Sekora

Už je to dávno, co jsem ji četla našim dětem. Léta pro mne byla ztracená. Teď jsem na půdě objevila balíček starých časopisů. A mezi nimi Malované počasí. To byl tedy úlovek. Už čteme s vnoučaty. Nevím, kdo z nás je nadšený víc. Já nebo vnoučata? Pro mne je to rozhodně nostalgie a pohlazení po duši.... celý text

Skleněný pokoj 2012, Simon Mawer

Knížku jsem už četla asi před šesti lety, přesto to teď bylo jako poprvé. Moc jsem si z ní nepamatovala. Jenom chvílema jsem věděla co bude dál. Nelepší je určitě začátek knihy o stavbě vily. Také mě bavily popisy krajiny a města, co jsou z vily vidět. Nebo lidí, kteří se zde scházeli k poslechu hudby. Vlastní příběh rodiny po útěku byl zdlouhavý, ale konec až dojemný. Nejvíc oceňuji jak autor, který je cizinec a nikdy zde nežil, dokázal vystihnout mentalitu lidí a jejich život v té době.... celý text

Psí domov 2018, W. Bruce Cameron

Číst jsem začínala docela s obavami. Bála jsem se, že příběh bude jen opakováním Cameronových předchozích knih. Byl to však úplně jiný příběh. Příběh o lásce, statečnosti a touze jednoho psiska. Zajímavě popsaná cesta o které vypráví hlavní hrdina fenka Bella. Kniha se čte dobře a rychle. Má celkem jednoduchý děj. Krásné popisy přírody a lidí, se kterými se Bella setkává. A dojemný konec. Líbila se mě.... celý text

Smrt před branami 2019, Sabaa Tahir

Tenhle díl se mě líbil o malinko míň než Plamen v temnotě. Ale zhltla jsem ho stejně rychle. Nejhorší bude teď to čekání na 4. Má královna to jméno naposledy vyslovila před dávnými lety. Teď je šeptá můj lid. "Meherja" Milovaný.... celý text

Plamen v temnotě 2017, Sabaa Tahir

Tentokrát jsem si přečetla komentáře ještě před napsáním tohoto mého. A zírám. To co se jednomu nelíbí, druhý právě to vychvaluje. A naopak. Já se přidávám na stranu těch, kterým se kniha líbila. A líbila se mně dokonce víc než Jiskra v popelu. Jestli byla v některé části táhlejší, tak to jsem nějak nevnímala. Možná proto, že mám ráda střídání akce s klidem. Ale mladší čtenáři / kterým jsou tyto knihy nejspíš určeny/ jsou asi dost netrpěliví a oceňují právě tu akci. Také mě zde už uniká podobnost s Písní ledu a ohně, jak jsem psala v komentáři k prvnímu dílu. Podobu bych mohla vidět jenom v žánru. Obojí je fantasy.... celý text

Ochráním tě 2019, Peter May

Můj oblíbený Peter May mne zklamal. Popisy přírody a lidí na ostrově Lewis byly jako vždy na 5*. Detektivní zápletka nestála za moc. Od poloviny knihy jsem tušila, kdo za tím vším je a jak to dopadne. Utvrdila jsem se v tom v 32. kapitole. Protože však na knihách Mayových upřednostňuji jiné věci, než detektivní linii, tak tohle se mě nezdálo až tak důležité. Jako v každé knize od Maye jsem získala zajímavé informace o věcech, které by mne jinak minuly. Zde to bylo tkaní Harris Tweedu a Ranish Tweedu. Mám pocit,že se snažil do knihy nacpat moc dějů a zvláštních postav / dokonce i mafii/. Za to a za příšernou 39. kapitolu ubírám hvězdičku. A za tu poslední 40., která už tam vůbec nemusela být ubírám**.... celý text

Jan Werich kresby 1991, Jan Werich

Kresbičky pro maminku, kresby z náčrtníku a také tatínkovi. Kresby a vzkazy tatínkovi kreslil Jan na rubu pojišťovacích formulářů. Úsměvné a vtipné.

Drobty pod stolem doby 1975, Karel Čapek

16.6.1928 Těžká pomoc, marná rada, za domem dům v Praze padá, země praská, prach se zvedá, přijde komis pak a shledá, že to stálo na písku. Na divadlech starost mají, kusy se jim propadají, kritická pak komis poví původnímu autorovi, že holt stavěl na písku. Jaký div tu, že i vláda stále sedíc, přece padá novela jí nechce stát, no, co je, lidi, stavět platno, když se staví na písku. Moc zajímavá knížečka. Rozhlásky - Karel Čapek - Adolf Born. Tohle spojení snad musí pobavit každého čtenáře. Mne tedy pobavilo.... celý text

Nejkrásnější muzea světa/ Florencie 1996, Emma Micheletti

Krása, nádhera, čistota. Slovy nedokáži výstižně vyjádřit svoje pocity. Ráda si často listuji v Dějinách umění a dalších publikacích o umění, ale Florencie je moje nejoblíbenější. Když si prohlížím obrazy a sochy Michelangela Buanarroti, Sandra Botticelli, Leonarda da Vinci a mnoha dalších, tak si sním. Třeba o tom jak stojím v galerii Uffizi. Sny by se měli plnit. Dřív to ovšem nešlo a teď už to nějak nedokážu. A tak "cestuju" a plním si sen s internetem. Taky bezva a nemusím se prodírat davy turistů.... celý text

Duch prérie 1933, Karl May

V dětství mne nikdy nenapadlo srovnávat, který příběh je lepší - Syn lovce medvědů nebo Duch prérie? Děda je měl svázané společně v jedné knize. Patřily prostě k sobě. Dneska se mě zdá, že Duch prérie nějak zaostává za prvním příběhem. Přesto jsem si čtení užila. A vím, že ještě zase užiju. Příběhy pořád patří k sobě. O prázdninách je budu číst společně s vnukem. Už se moc těším.... celý text

Syn lovce medvědů 1933, Karl May

V této knize jsem se poprvé setkala s ilustracemi Zdeňka Buriana. Je to kniha, kterou měl v knihovně můj děda. Kvůli obrázkům jsem v ní listovala snad ještě dřív, než jsem uměla číst. Moc jsem jim asi nerozuměla, ale ten, kde je malý Martin nahoře na trámu a jeho otec drží jednou rukou medvěda za kožich a v druhé má lovecký nůž, ten jsem měla nejradši. Ovšem moje prohlížení bylo tajné, jenom když děda nebyl doma. Protože to nebyla kniha pro malé děti. A to nadšení, potom, když mě ji děda sám přinesl, abych si ji přečetla. Pro mne stále voní vzpomínkami a létem, protože od té doby jsem ji čítala prázdniny co prázdniny. Nejdřív sobě a později nahlas bráškovi. Každý rok i když už uměl číst. Čas od času se k ní vracím. Není to už každý rok, ale pokaždé čtu se stejným zápalem jako kdysi. Mám i novější vydání, ale pořád čtu tohle staré. Na to stáří a stálé čtení je kniha docela v dobrém stavu. Trochu popraskaný a natržený hřbet, ale jinak drží. Určitě je však jednou převázaná. Je totiž svázaná dohromady s Duchem prérie, který je vlastně pokračováním.... celý text

25 tajemství Prahy 2018, David Černý

Jsem nadšená. Knížku jsem objednala z bazaru. Je úplně nová, mohla bych ji použít jako dárek. Ovšem jako vždycky, když nějakou koupím, tak se s ní nakonec nemohu rozloučit. Prahu mám ráda, a ráda chodím po památkách. Tahle kniha bude vlastně mým průvodcem. Příběhy v ní jsou skoro všechny pro mne neznámé. Tak teď budu odhalovat postupně tajemství magické Prahy.... celý text

Magnetová hora 1970, František Nechvátal

Odjezd Tam v olivovém háji se pasou jehňátka a vůni bylin sají jež je tak přesladká V polednách na vinici spí v žáru lstivý Pan motýlku létající kam mistralem jsi hnán Mít lehkost harmonie ach já jí nepoznal z té číše Bůh jen pije ach kéž je pro mne plna mou šlépěj spláchla vlna a pluji zase dál Ne všechny verše se mě líbily. Nebo spíš jsem se s nimi nějak míjela. Přesto jsem jich v téhle sbírce našla několik, které mě oslovily.... celý text

Dětem 1960, Josef Lada

Kniha má doporučení - pro předškolní věk i pro čtenáře do 9 let . Tak nějak nevím, že by mě bylo těch devět, když si ji s chutí občas znova přečtu? Říkadla čtu vždycky těm nejmenším vnoučátkům, takže teď už po páté. Ta starší zase mají ráda bajky. Ovšem Ladovy vzpomínky na dětství v Hrusicích, na Mikoláše Alše a verše od Seiferta a Hrubína, ty jsou jenom pro mne. Děti zatím nezaujaly, ale určitě na ně také dojde. Jenom v těch devíti letech je na ně asi brzy. Vzpomenete si někdy na krásný Ladův obrázek čerta v kožichu a s fajfkou, který sedí u velkého kotle? V dětství jsem ho milovala. Zajímavé je, že ho měli rády i naše děti a mají ho ráda i vnoučata. Není lepší Není lepší na tom světě jako čertům v pekle, ve dne v noci přikládají, pěkně sedí v teple.... celý text

John Lennon - můj bratr 1992, Geoffrey Giuliano

V této malé, útlé knížečce na Johna vzpomíná jeho sestra Julia. Jsou to vzpomínky na to jaký opravdu byl, jací byli jeho nejbližší. Julia a Jacqui byly jeho mladší sestry. Ve svém starším bratrovi měly velký vzor. Mimo jiné zde Julia vylíčila krásný vztah mezi Johnem a matkou o kterém média většinou informovala fanoušky zkresleně. Po létech jsem si zase knížku s chutí přečetla. Jediné co ji mohu vytknout - musíte si dávat pozor na to, které vzpomínky jsou Juliino a které zná od jeho přátel. Nějak v textu splývají. Nádherné dny. Nádherné vzpomínky. Nechme je připlout zpátky. - část z úvodního slova od Paula McCartneye.... celý text

Zátiší 2014, Louise Penny

Po přečtení Nejkrutějšího měsíce jsem musela začít číst tuto sérii od jedničky. Paráda. Inspektora Gamache si nejde nevážit. Profesně i soukromě. Přijde mě jako ze starých detektivek, ale přitom velice moderní. Klidný, přemýšlivý, lidský. Miluje svoji ženu, má rád svou práci a neztrácí víru v lidi. U některé série přečtu jednu knihu a necítím potřebu ve čtení pokračovat. U této série se nemohu dočkat pokračování. Zátiší bylo pro mne uklidňujícím zážitkem a zastavením v rychlosti uplývajících dní. Obálka je nádherná, jenom ta placka bestseller mě tam štve.... celý text

Ústa spojená pro štěstí 1977, Petr Skarlant

Moje první setkání s verši Petra Skarlanta. Moc dobře tohle setkání nedopadlo. Mám ráda verše, milostné nejraději. S těmito jsem si však neporozuměla. Přišly mě takové tvrdé, těžké. Jako kdyby vznikaly nějak násilně. Nedokážu to dobře popsat. Prostě nic ve mně nerozechvěly, nic ve mně nezanechaly.... celý text

Sběratel skleněnek 2016, Cecelia Ahern

Dlouhé sbohem 1977, Karel Sýs

Poslední dobou nemám šťastnou ruku při výběru veršů. Zase jsem se s nimi míjela. Poctivě jsem přečetla celou sbírku, ale nic z ní ve mně nezůstalo. Mám zvyk recitovat si verše nahlas, ale tyhle se nedaly. Takže jsem jenom četla.... celý text

Osud na dlani 2006, Linda Lael Miller

Krátký romantický příběh na jeden večer. Tak trochu naivní hrdinka, která vlastně neví co chce. Okouzlující, charismatický hrdina/kovboj/, který zase moc dobře ví, co chce. Od začátku víte jak to skončí. Víte i to, že za chvíli si na ně už nevzpomenete. Takové příběhy mne většinou nelákají. Možná, že právě proto, že to není moje oblíbená četba, jsem si to docela užila.... celý text