Nočnípták přečtené 902

Bílá vydra 1987, Josef Kutík

Při čtení Bílé vydry jsem se vrátila do doby, kdy jsem chtěla být kluk. Vždyť jenom kluci prožívali v knihách úžasná dobrodružství. No, abych byly spravedlivá, pár knížek s hrdinkou by se našlo, ale opravdu jenom pár /nepočítám dívčí románky/. Bílá vydra - nostalgie. Hřejivý pocit nejen u srdce, ale i po těle. Vždyť právě sedím ve srubu u rozpálených kamen, piju čaj a venku řádí sněhová bouře. Mnohokrát jsem četla příběhy Toníka Žižky - Bílé vydry, ale nepamatovala jsem si nádherné popisy přírody. Snad jsem zapomněla, nebo mě tehdy nic neříkaly? Zato teď jsem unesena krásou slov, kterými autor vypráví o proměnlivosti kanadské přírody v různých ročních obdobích. O srovnávání kanadské a české zimy, léta. Popisy ptáků, kteří žijí tam i tady. Zvěře, která u nás nežije. Teď jsem připadla na to správné slovo, které vystihuje můj pocit při čtení knih pana Kutíka - ŠTĚSTÍ. Ano, s Bílou vydrou jsem byla šťastná. Knihy o Bílé vydře doporučuji pro čtenáře od 10 let až do stáří.... celý text

Tvůj sluha pes 1992, Rudyard Kipling

Bota vypráví. Mám ráda jeho lumpačinky, psí pohled na svět a páníčky. Mám ráda Rudyarda Kiplinga. Tím jsem snad řekla všechno.

Zdraví z Boží lékárny 1991, Maria Treben

Tahle kniha byla kdysi takovou první vlaštovkou, která ukázala cestu/určitě nejen mně/jak se starat o své zdraví. Dnes už takových knih máme nepočítaně, ale v téhle pořád najdeme rady, které nejsou překonané. Bylinky podle Marie Treben jsem používala pro své děti a používám i pro vnoučata.... celý text

Nedělní šachy s Tisem 2019, Silvester Lavrík

Přesně jak píše Vojslava - těžko hodnotit příběh, kde nevím míru fikce a skutečnosti. Já od knihy čekala, že se víc dozvím o osobě Tisa. Jeho názory odrážející se v kázáních a politických článcích, které diktoval Aničce, jsou všeobecně známy. Většina postav mě byla nesympatická, ani Aničku jsem si nijak zvlášť neoblíbila.Snad jenom pan lékárník mě zaujal pro své trefné poznámky a náhled na to co se děje. Knihu jsem dočetla, ale ke konci jsem měla pocit, že jej dopsal někdo jiný. Najednou nastal jakýsi obrat ne snad v ději, ale spíš ve formě a vyjadřování. A nemyslím tím Aniččin zhoršující se psychický stav. Prostě jsem měla dojem, jako by konec napsal někdo jiný než první tři čtvrtiny knihy.... celý text

Voda, která hoří 2018, Jitka Vodňanská

Do knihy jsem se pustila proto, že jsem na ni kdesi četla velkou kritiku. To, co se kritikům nelíbí, mně se většinou líbí. Ovšem tady musím dát kritikům za pravdu . To, jak vypráví o svém dětství, rodičích a babičkách bylo moc zajímavé. Vztah s Václavem, popisovaný formou dopisů jsem začala přeskakovat. Pořád to bylo jen jedno a to samé. Stálé opakování podobných situací. Nic pro mne. Jedině trochu pohled do života skupiny disidentů snad by mohl být pro čtenáře zajímavý. Ale stejně mám pocit, že byl trochu upravený a hlavně se pořád dokola opakoval. Takže první třetina knihy by byla tak na 4*, pak jsem přeskakovala a to hodně - mínus 3*. Konec knihy to už moc spravit nedokázal - +1. Takže celkem 2*.... celý text

Kniha – přítel člověka, člověk – přítel knihy 1983, Mirko Ryvola

"Ten slovník cizích slov je o cizích slovech ?" "Prosím vás, jsou v té knížce Česká literatura první poloviny XX. století autoři až do současnosti?" "Jsou v tom atlasu lokomotiv taky parníky?" "Prosila bych jednu Christie, bohužel autora neznám..." "Máte dětské knížky v tvrdých deskách?" "Myslíte leporela:" "Ne. Takový ty rozkládací!! Jsem knihkupec a podobných rozhovorů jsem za pultem zažila nepočítaně. Tahle knížka na mne vykoukla při luxování knihovny. A bylo po úklidu. Zase jsem se vrátila o mnoho let zpátky. V té knížce je všechno. Historky o spisovatelích a nakladatelích, rozhovory se zákazníky, citáty, dopisy čtenářů a výtvarný doprovod Jiránka, Renčína, Vyčítala, Neprakty a dalších a dalších známých kreslířů a ilustrátorů. A pro Mirko Ryvolu mám trampské zvolání UMÍ. Určitě vás kniha pobaví. Mne tedy pobavila tenkrát před lety i dnes. Je to prostě KNIHA PŘÍTEL ČLOVĚKA. výzva 2019 - 12. Kniha, která má v názvu slovo kniha... celý text

Probudím se na Šibuji 2018, Anna Cima

Byla jsem moc zvědavá na spisovatelku, která se svojí knihou byla oceněna Magnesií literou. Přečetla jsem ji už před pár dny, ale pořád nevím, jestli dokážu napsat komentář tak, abych dobře vystihla svoje pocity z ní. Ještě jsem nečetla zdejší komentáře a tak moje nadšení z mladé paní spisovatelky není nikým ovlivněno. Kniha je zvláštní, ještě jsem nic takového nečetla. Napřed jsem nevěděla co si o ní mám myslet, ale ani na chvilku mne nenapadlo, že bych ji nedočetla. Četla jsem a četla až jsem nad ní usnula. Další večer to bylo stejné. Celý den jsem na ni myslela a těšila se až jí dočtu. Když jsem ji pak dočetla, tak mě bylo líto, že už jsem na konci. Četla jsem dva prodloužené večery do pozdních nočních /nebo spíš ranních/ hodin a třetí den slabé dvě hodinky. Už teď však vím, že ji určitě budu číst ještě jednou. Z knihy mám pocit klidu a radosti z dosud nepoznaného čtenářského zážitku. Anna Cima ve mně probudila zájem o poznání Japonska. Zpočátku jsem nechápala tu touhu Jany číst v originále japonské autory, ale ke konci knihy jsem byla přesvědčená, že přesně to bych chtěla taky. No, poznat Japonsko to bych ještě stihla, naučit se japonsky už jsem prošvihla. V knížce se prolíná skutečnost s fantazií, popis života v Japonsku i u nás doma. Prostřednictvím hlavní hrdinky Jany nám autorka dává tak trochu nahlédnout do svého života. Celou dobu jsem měla pocit, že Jana je Annou. Ještě musím zmínit krásu, bohatost a lehkost českého jazyka, kterým Anna Cima vládne. Teď s odstupem několika dní musím změnit své hodnocení a přidat 1*. Takže 4*... celý text

Velká kniha o houbách 1997, Steven Wheeler

Houby nejím, ale v knize si listuji moc ráda. Dokonce i ty recepty čtu. Pak je předkládám/ty recepty/ mému chlapovi a on podle nich kuchtí pro celou rodinu. Oni houby rádi.... celý text

Neboj se vrátit domů 2018, Aleš Palán

Na knihu jsem se těšila, ale nějak jsem se s ní míjela. Paní doktorky Svatošové si moc vážím, pro to co dokázala v hospicové péči a pana Palána jako autora mám ráda, ale zde jsem byla trochu zklamaná. Zdá se mi, že otázky a odpovědi ohledně víry a Boha jsou zde tak nějak čtenářům vnucovány. Až za polovinou knihy jsem našla ten správný rozhovor, pro který jsem si knihu půjčila. Teprve tady je psáno o hospicích, eutanazii, lékařské etice, pravdě a lži. Kniha rozhodně není špatná, spoustu čtenářů uspokojí a nadchne, já jsem asi čekala trochu něco jiného. Nerada knihy srovnávám mezi sebou, ale tady jsem se neubránila a pořád vzpomínala na Padá mí to z nebe od A. Pintířové.... celý text

Jak se dělá obytná zahrada 1994, Helmut Jantra

Šikovná příručka pro toho, kdo chce do zahrady přenést svůj obývací pokoj. Každý, kdo má třeba jen sebemenší kousek zahrádky nebo terasy, zde najde mnoho nápadů, z nichž určitě některé využije. Často si v knize listuji a pročítám, kam umístit některé keře a rostliny. Líbí se mě a mohu ji opravdu doporučit.... celý text

Bylinář 2004, Lesley Bremness

Listování v téhle knize je nejen poučné, ale hlavně radostné a také docela uklidňující. Aspoň já mám ten pocit. Mám ji už hodně dlouho a ne, nestala se ze mě bylinkářka, ale čtu si v ní ráda a občas i dokážu někomu předat některou radu.... celý text

Pražské paláce 1973, Emanuel Poche

Moc pěkná kniha. Přesto, že vyšla už v roce 1977 je velkým průvodcem i pro dnešní zájemce o pražské paláce a jejich architekturu. Je zde výklad nejen k architektuře, ale také k malířské výzdobě paláců. Jediné co by mohlo čtenáře mrzet, že bohatá fotografická dokumentace není barevná, že jsou fotky černobílé.... celý text

Zahradníkem bez zahrady 1999, Jane Courtier

Nejsem zahradník, ale v téhle knize si už čtu už hodně let. A moc ráda. Občas něco vyzkouším, ne všechno se mě povede, ale vůbec mne to neodrazuje. Takže čtu, zkouším, čtu pořád dokola. Moc se mě to líbí. 4*... celý text

Ukradené dětství Kamily 2018, Danka Šárková

Opět jsem sáhla ve výběru knihy vedle. Číst jsem se musela vysloveně nutit, myslela jsem, že se něco změní, ale bylo to pořád stejné. Téma by bylo docela zajímavé, ale styl psaní mně nějak neseděl. Takže zase jenom 2*.... celý text

Clona 2019, Samuel Bjørk (p)

Po dvou dílech Holgera a Mii jsem si řekla dost, jenomže paní knihovnice mě ji připravila k objednaným, když už prý jsem četla ty první. Nedávala jsem pozor a až doma zjistila, že tuhle jsem ale vážně nechtěla. Vzala jsem to jako výzvu a přečetla. Přesto, že byla kniha asi tak od poloviny docela napínavá a Mia už nepije, nemohu dát víc jak 2*. Dávám totiž ty 2* těm knihám, které už rozhodně číst znova nebudu.... celý text

Sova 2016, Samuel Bjørk (p)

.jsem už někdy v dubnu nebo květnu a opět jsem trochu přeskakovala. Docela divné u detektivky, ale stálé řešení života hlavních kriminalistů mne teda docela štvalo. Takže k téhle knize se už nikdy vracet nebudu. Je to stejné jako prvním díl série - za 2*... celý text

365x dobrý den 1982, Jiří Žáček

V lese V lese podzim hospodaří, k večeři si mlhu vaří. Chcete taky, zajíci? Naberte si na lžíci! říjen Kouzelné básničky s kouzelnými ilustracemi pro naše nejmenší. Jsou hravé, veselé a něžné a ty moje mají navíc i podpis autora.... celý text

Tiché roky 2019, Alena Mornštajnová

Paní Mornštajnová UMÍ !!! Každá její kniha je jiná a všechny jsou bezva, senza, jedničky. Opravdu mezi nimi nedokážu vybrat, která se mě líbí víc. Líbí se mě všechny moc a moc. Snad nenechá nás čtenáře dlouho čekat na novou knihu. Tiché roky jsou opět velice čtivé, opravdu skvělé. Rozhodně doporučuji ke čtení. výzva 2019 - 19. Kniha poprvé vydaná v roce 2019... celý text

Bohemian Rhapsody - Oficiální kniha k filmu 2019, Owen Williams

Legenda Queen. Freddie Mercury, Brian May, Roger Taylor, John Deacon - o nich je ten film. BOHEMIAN RHAPSODY - to je pro mne opravdu nezapomenutelný zážitek. Chodím na film opakovaně. A teď mám i knihu, která mi jej bude stále připomínat.... celý text

Lední medvěd 2017, Jindřich Mann

...učitelka Kulihrachová podala čekající dívce vyplněné lejstro, pohlédla svým kalným zrakem přese mne v první lavici (sedícího vedle v bludné a huhňavé sny pohrouženého spolužáka Pýchy) na ostatní a pravila: "Uklidni se, Vaňousová... Koláčku, ty to máš zrovna zapotřebí zlobit při zeměpise... Tady to máš!" Poslední věta byla určena žákyni-doručovatelce. Dívka převzala listinu, načež zvučným, trochu chraplavým, neostýchavým a zcela netečným hlasem, který nehodlal s nikým komunikovat, mínil jenom zaznít ve vyžadovaném kánonu, odvětila: "Na shledanou." Dveře za ní zaklaply. Krivoj Rog na mne znovu vycenil zuby z kvalitní železné rudy. Beze slova jsem vstal a odešel ze třídy. Mé priority byly náhle jinde. Kulihrachová vyběhla za mnou na chodbu: "Ty ses zbláznil, Bozděchu?! Co to je?!" Tato knížečka je pro mne takovou malou lahůdkou. Jindřich Mann je poeta a kouzelník se slovy.... celý text