Nočnípták přečtené 912

Ten, kdo tě miloval 2016, Marie Poledňáková

Knihu dostala moje mamka předloni k vánocům. Má moc ráda paní Poledňákovou a tak mně bylo divné, že o ní vůbec nemluví. Už vím proč. Nelíbila se jí. Mně také ne. Jsem z knížky zklamaná. Paní Poledňáková je ve psaní scénářů jednička, ale detektivka přece jen není scénář. A tahle podle mne má ke scénáři hodně blízko.... celý text

Přilba hlíny 1946, Jaroslav Seifert

Píseň o rodné zemi Krásná jako kvítka na modranském džbánku je ta země, která vlastí je ti, krásná jako kvítka na modranském džbánku, sladká jako střída dalamánku, do nějž nůž jsi vnořil k rukojeti. Stokrát zklamán, rady nevěda si, znovu vždycky navracíš se domů, stokrát zklamán, rady nevěda si, k zemi bohaté a plné krásy, k chudé, jako jaro v čerstvém lomu. Krásná jako kvítka na modranském džbánku, těžká, těžká jako vlastní vina -- není z těch, na něž se zapomíná. Naposledy kolem tvého spánku padne prudce její hořká hlína. Nevím jestli ještě dnes, ale kdysi jsme měli báseň v učebnici. Tehdy jsem ale nevěděla že patří do této smutné sbírky. Ano, smutné. Ze všech veršů úplně tryská smutek. Jistě, pan Seifert je psal v těžké době. Jsou smutné, přesto krásné. Moc často se však k nim nevracím, ale Píseň o rodné zemi mám ráda a umím ji zpaměti. Výzva 2019 - 2. Kniha s lichým počtem stran... celý text

Šťastné hororové mládí 2018, Václav Upír Krejčí (p)

Tahle kniha - to je pro mne velké překvapení. Upíra samozřejmě znám z televizních pořadů, které sledovaly naše děti. Nikdy nebyl můj oblíbenec, ale ani neoblíbenec. Prostě takový svérázný umělec ke kterému jsem neměla žádný vztah. A teď jedna kniha dokázala, že jsem se zamilovala. Do mima, zpěváka, herce, scénáristy, dramaturga, režiséra a spisovatele. Tím vším je Václav Upír Krejčí. V knize je ovšem ještě navíc i klukem s nímž prožíváme jeho dětské úspěchy a trable. Také jeho zážitky z učňáku a vojny. Celou jeho cestu k vytouženému herectví. Některé příhody jsou vážné, skoro k pláči. Většina však úsměvná a nad některými jsem se smála nahlas/koupání ve sprchovém koutě/.Kniha se moc dobře a rychle čte. Její kapitolky jsou krátké, psané s nadhledem a krásnou češtinou Rozhodně stojí za přečtení. A navíc jsem teď zjistila, že ji mohu použít do výzvy. Výzva 2019 - 9. Kniha, která má v téhle chvíli méně než 10 komentářů... celý text

Básničky od srdíčka 1992, Zuzana Kopecká

Dcera tuto knížku zbožňovala. Teď z ní čtu vnoučatům. Těm mladším. Ta starší si myslí, že už pro ně není. Říkají, že je pro mrňousky. To mají pravdu, ale nedávno jsem jednu starší vnučku přistihla, jak si v ní tajně listuje, aby nikdo neviděl. Tak jsem dělala, že nevidím. Knížka je moc pěkně ilustrovaná. Mám ji ráda.... celý text

Šumavská trilogie 2018, František Hobizal

Renatecka píše, že čekala od knihy více a nedočetla. Já naopak. Myslela jsem, že to bude tak trochu suchopárné povídání, když je autorem farář. A tak jsem byla mile překvapená. Možná, že třetí část má opravdu sestupnou tendenci co se týká děje. Pro mne má však neobyčejné kouzlo kraje, kde se odehrává. P. František Hobizal miloval Šumavu a lidi. Na všem našel něco krásného a milého. Navíc nám to dokázal i slovy přiblížit. Schreinerské kořeny - 1945-1946 - Šumava -drsný a krásný kraj kolem Bobíka - odsun / bebo spíš vyhnání/ německých obyvatel Schöningerské pastviny -1950-1952 - Šumava, krajina pod Kletí - nástup vlády jedné strany Údolí Vogelsang - 1957-1959 - Šumava, Sušice, Kašperské Hory, Rejnštejn - opět česko-německý problém - ateizace, pronásledování režimem Všechny tři novely jsou z části založené na skutečných událostech, některé postavy a jejich příběh jsou fikce, ale jiné zase jsou skutečné. Děj všech tří je lehce propojen. Knihu jsem přečetla za tři dny a bylo mě líto, že už jsem na konci. Místa děje Šumavské trilogie docela dobře znám, Šumavu mám moc ráda a prošla jsem ji jako tramp. Přesto jsem v této knize objevila místečka, kde jsem ještě nebyla. A tak už o víkendu to začínám napravovat. Nezbývá mi nic jiného, než knihu doporučit ke čtení. Nedejte se odradit, že se zde objevuje i náboženství a Bůh. K té době to prostě patří. Pro mne tohle bude jedna z nejvíce ceněných knih v tomto roce. A také první kniha do letošní výzvy. Výzva 2019 - 14. Kniha o vašem oblíbeném místě,zemi... celý text

Dílo IV. 1956, Jaroslav Seifert

Co napsat k těmto sbírkám? 5* je opravdu málo pro mého milovaného Jaroslava Seiferta. Gesto dívčí ruky, něžné, vláčné, je povelem písni, píseň začne a probudí nohy, které spaly, sami jsouce písní, jíž se staly, když vzal malíř do ruky svá rydla a kameni rostla měkká křídla. Ženský dech, na kterém v lehkém chvění spočinula jako na prameni oblost ňader, z dálky dotkl se mne jako list, či spíše dlaň, jež vemne vůni, která jitří vůli býti, být a dýchati a uchopit a míti věčně okouzlen. A hravé prsty ženství otvírají lehce na květenství motýlům jich křídla sametová, by je v mžiku zavíraly znova. z básně Nad listy Maxe Švabinského... celý text

Kočka na plotě 2014, Jarmila Pospíšilová

Moc pěkný příběh. Nedokázala jsem se odtrhnout. Přečteno za jeden den. Příběh do kterého nahlížíme z různých úhlů, který nám přiblíží život a problémy několika různých lidí a dětí. Moc krásně a citlivě popsán vztah otce a dcerky. Byla to moje první kniha od Jarmily Pospíšilové a určitě ne poslední.... celý text

Nejdelší jízda 2014, Nicholas Sparks

Dlouho jsem se rozhodovala jaký komentář napsat. Napřed se mě zdál příběh takový tuctový. Čím delší čas uběhl od přečtení knihy, tím častěji myslím na starého Iru. Na jeho vzpomínky na život s Ruth i na život bez ní. Druhá dějová linie byla současnější a snad i živější, ale já musím myslet pořád na život starce, který nikoho nemá a žije ve vzpomínkách. Kdo rozhoduje co je to román pro ženy? Nějak nechápu tuhle škatulku. Podle mne tohle rozhodně NENÍ čtení pro ženy. Že by se to nelíbilo mužům? A co když je to spíš tak, že muže odradí ta škatulka "pro ženy" a raději se knize vyhnou? Já nemám ráda přeslazené románky, ale trochu lásky, štěstí i smutku je přece součástí života. Takže /i když konec byl dost překombinovaný/, mně se kniha líbila a pořád na ní musím myslet. Nenechte se odradit anotací a zařazením knihy a čtěte.... celý text

Mrtvá v knihovně 1998, Agatha Christie

Poprvé jsem tuhle slečnu Marplovou četla už před lety. Teď jako bych se vrátila v čase. Něco z děje se mě vybavilo hned, ale hodně jsem i zapomněla. Možná právě proto jsem děj prožívala jako tenkrát poprvé. Takovéto detektivky mám ráda. Pomalu plynoucí děj, poctivé vyšetřování vraždy. Žádné akční krváky. Přestože má autorka i lepší knihy než je tato, pořád pro mne zůstává Agatha Christie královnou detektivek. Použito do čtenářské výzvy 2018 - děj se odehrává v knihovně... celý text

Nezmar 2016, Jean-Michel Guenassia

Zase anotace kterou snad psal někdo kdo knihu nečetl. Přečíst si ji napřed, tak mne od čtení 100% odradí. Jean-Michel Guenassia - autor, který nepíše na jedno brdo. Každá jeho kniha je jiná. Moc mě baví. Tohle bylo moje druhé setkání s ním a zase jsem nadšená. Klub nenapravitelných optimistů a Nezmar - ani na jednu těch 5* nestačí. A kterou teď ? Už se těším na zážitek.... celý text

Vařila jsem pro Picassa 2018, Camille Aubray

Byla jsem překvapená. Z příběhu, kde se fikce prolíná s historickými fakty, jsem měla docela obavy. Ale kniha se četla opravdu dobře. Tak nějak lehce a příjemně. Měla jsem pocit, že cítím vůni moře a vůni italských jídel, která Ondine připravovala Picassovi. I když zde bylo dost náhod a konec byl opravdu dost sladký až neuvěřitelný, tak se mi kniha líbila. Oceňuji pravdivé vykreslení Picassa. Ten tedy opravdu nebyl zidealizovaný. Abych nezapomněla - NÁDHERNÁ obálka. Ta byla důvodem, proč jsem si knihu vybrala. 3* za příběh a 1* za obálku.... celý text

Píseň domova 1958, Jaroslav Seifert

Znám tyto verše z původních sbírek autora, přesto mám Píseň domova moc ráda. Kdysi byla totiž jediná, kterou v knihovně od pana Seiferta měli. Tak moc jsem ji obdivovala, až jsem ji jednou dostala od mého dědečka. Až po letech mě došlo, že nebyla nová, ale že mi daroval svoji. Od té doby jsem si pořídila většinu Seifertových sbírek, ale Píseň domova je pořád v naší knihovně na předním místě.... celý text

Zrcadlení 2014, Marta Davouze

Knihy od Marty Davouze mám moc ráda. S chutí jsem se vrhla i na tuto, ale nějak jsem se zabrzdila. Tohle povídání není špatné nebo nezajímavé, ale prostě jsem to nedokázala číst najednou. Čtu knihu opravdu dlouho, ale už dočítám. Některé fejetony a články mne bavily víc, některé méně. Jako vždy píše paní Marta svěže a s nadhledem. A některé politiky opravdu popsala výstižně. A mít pracovnu na Staroměstském náměstí jako tehdy ona, tak se stěhuju žít na samotu na Šumavu, jako samotáři v knize Raději zešílet v divočině...... celý text

Hotel na rohu hořkosti a štěstí 2011, Jamie Ford

Nějak jsem se nemohla začíst a tak jsem knihu odložila. Asi po měsíci jsem to zkusila znovu. Nakonec jsem byla překvapená a knihu jsem přečetla za dva večery. Prostě ta druhá šance se má knihám dávat. Je to příběh o lásce/o dětské, čisté lásce/. Líbil se mě i když takové příběhy moc nevyhledávám. Navíc jsem se i hodně poučila o tom co se dělo v USA za II.sv.války, o tom jak to chodilo v čínských a japonských čtvrtích a jak se vše změnilo od války do dnešních dnů. Také je moc hezká obálka.... celý text

Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka 2018, Evžen Boček

Po dvou letech od prvního přečtení jsem změnila názor. Když se na knížku dívám jako na samostatnou a nečekám další pokračování života na Kostce, tak jsem se zase pobavila. Ty postavy jsou dobře švihlé. Někdy na zabití, někdy politováníhodné, ale i zábavné. Nechechtala jsem se sice tolik jako u první Aristokratky, ale ** přidat musím. Taky se mi líbí komentář od čtenáře Warden.... celý text

Zpěvník 1960, Miroslav Krčma

Hodně lidových písniček. Známých i těch, které se dnes už ani nezpívají. Ale také je zde dost budovatelských a přeložených z ruštiny. Však je to zpěvník ze 60. let minulého století.... celý text

Večery v Umbrii 2017, Marlena de Blasi

Moje druhá kniha od této autorky. Moc mě nezaujala. Tisíc dnů v Toskánsku se mi líbilo, ale tahle moc ne. Teď jsem si v komentářích přečetla, že je asi pro starší čtenářky. Musím tedy říct, že přestože spadám do této věkové kategorie, tak pro mne teda určitě není. Znovu bych ji už nečetla.... celý text

Anežka 2015, Viktorie Hanišová

Tak jsem dočetla. Docela se tomu i divím. Podle mne to byl divný příběh. Několikrát jsem čtení chtěla vzdát, zpočátku jsem i přeskakovala, ale byla jsem zvědavá jestli se Agnes vrátí. Problémy s výchovou adoptovaných dětí jsou myslím známé, ale neměli by jsme zevšeobecňovat. Julie, despotická, sebestředná matka, by měla problém vychovat i vlastní dítě. Ne nadarmo se dnes dbá na to, aby každé adoptované dítě bylo seznámeno se skutečností. Lži a přetvářka se většinou vymstí. Komentáře jsem četla až teď, po přečtení knihy. Párkrát jsem se také pobavila, jak tady píše Kateřin-a. Nejen s tím přirovnáním, ale třeba i s popisem jak se baví ženy na porodnickém odd. Kde to proboha autorka vzala? Jak jsem byla zvědavá na konec příběhu, tak jsem z něj byla otrávená. Opravdu jsem neměla s knihou ztrácet čas. Na Houbařku jsem v pořadníku v knihovně, ale teď opravdu nevím, jestli ji chci. Tak jsem přece jen Houbařku přečetla a byla SKVĚLÁ !!!... celý text

Kytice 1947, Karel Jaromír Erben

Kytici miluji.Od dětských let,kdy jsem ji dostala od svého dědečka se k ní stále vracím.A to znám většinu básní zpaměti.Kdo neznáte poslední vydání/se skoro hororovými ilustracemi/snažte si ho koupit,nebo vypůjčit.Stojí to za to.Já ho darovala vnučce k vánocům.Je nadšená jako jsem byla v jejím věku já.Prostě pan Erben a jeho Kytice to je pro mne po celá léta nevšední zážitek.... celý text

Rok hyeny 2006, Brad Geagley

Zpočátku se kniha tvářila jako historická detektivka. Postupem času se však děj proměňoval. Našla jsem zde od všeho trochu. Byli zde spiklenci, vrazi, umělci, alkoholici, zloději i duchové. Také láska, sex, závist. Nemohu říct, že by se mi kniha vůbec nelíbila. Četla se docela dobře. Pořád se něco dělo, chtěla jsem vědět co bude dál. Přečetla jsem ji za dva dny. Znovu bych ji ale už nečetla. Pokračování ovšem zkusím.... celý text