P.T.
přečtené 49
Musaši
2007,
Eidži Jošikawa
Mijamoto Musaši je historická postava, japonský mistr meče z první poloviny 17. století. Nakolik tento románový životopis odpovídá skutečné historii a realitě té doby neumím posoudit, o japonských dějinách nemám nijak dokonalé znalosti. Na čtení mi kniha nepřipadala nijak lehká, snad tady hrají roli jiná myšlenková schémata Evropana a japonského autora (resp. Japonce obecně).... celý text
Pomíjí tvářnost světa
1981,
Hanna Malewska
Kniha je docela čtivý pohled na dobu vlády Theodoricha Velikého a gótských válek po jeho smrti. Detailní historické studie nebo prameny o této době se mi do rukou nedostaly (jen různé obecné dějiny světa) a tak případné problémy v historické věrnosti nemohu posuzovat, spíš mi vadilo, že kniha zahrnující rozpětí dvou až tří generací má v čase místy dost mezery. V každém případě je to v porovnání s Gravesovým Hrabětem Belisariem zajímavý pohled ze strany válečných protivníků (druhá část knihy - Válka). Na rozdíl od autorky předcházejícího komentáře ve mně kniha nebudila moc dojem idylického soužití Gótů s Římany, spíš jako obraz nepříliš úspěšné snahy Theodorichovy o integraci dvou postoji rozdílných národů, usedlého a nájezdníků (první část knihy - Mír).... celý text
Hrabě Belisarius
1997,
Robert Graves
Román o východořímském generálovi a posledním římském konzulovi z první poloviny 6. století vychází co do historických dat zřejmě z historických spisů "O válkách" řeckého historka Prokopia, který byl mj. členem Belisariova štábu a v románu rovněž jako jedna z důležitých postav vystupuje. Hrabě (správně Comes) Belisarius se poměrně mladý stal vrchním vojevůdcem východořímského císaře Justiniána I., v jehož službách vyvrátil říši Vandalů v severní Africe a říši Ostrogótů v Itálii a porazil Bulhary, Huny a Peršany útočící na severní a východní hranice říše. Pravděpodobně intrikami dalších (podřízených) generálů upadl v nemilost císaře, který jej nakonec po konfiskaci majetku nechal oslepit (ve středověku se tento příběh tradoval a byl znázorňován bardy nebo malíři jako symbol nevděku s okřídlenou větou "date obolum Belisario", s níž údajně nešťastný oslepený vojevůdce na ulicích Konstantinopole žádal od obyvatel po měďáku, aby rovněž údajně byl zahrnut zlaťáky). Autor pečlivě dodržuje historická fakta a s jejich pomocí a s pomocí vlastní imaginace vytváří svět vojenské cti zosobněný Belisariem (a do jisté míry i jeho vojenskými protivníky) a svět úskoků zosobněný jeho rivaly (zejména generálem - eunuchem Narsem) a císařem Justiniánem. Skutečnost asi nebyla tak úplně černobílá, Justinián, který usiloval o reformu říše a potlačení korupce, byl podle pramenů mj. autorem poměrně (na svou dobu) pokrokového zákoníku (Corpus Iuris Civilis), tyto skutečnosti už román nepostihuje. Historik Prokopius kromě knih "O válkách" sepsal další dílo Tajné historky (Historia arcana), které bylo zveřejněno až po jeho smrti a v němž podrobil kritice jak Justiniána, tak i Belisaria. Přes tuto pravděpodobnou odchylku od historické pravdy je kniha poutavým obrazem doby končící antiky a počínajícího raného středověku.... celý text
Sissi - Soukromý život Alžběty, císařovny rakouské
1992,
Barbara Cartland
Autorka knihu psala s neskrývanou (a nekritickou) sympatií k císařovně - nelze říci, že by lhala, ale na rozdíl od problémů, které Alžběta měla s formálními pravidly císařského dvora ve Vídni a s chladným postojem tchyně (a tety) císařovny matky Žofie a kde je líčena výhradně jako oběť svého okolí, se vyhýbá méně pěkným stránkám Alžbětina charakteru (jako příklad třeba fackování služebných, když při pročesávání dlouhé Alžbětiny hřívy zůstaly nějaké vlasy v hřebenu, obecně absolutní neochota přijmout jakoukoliv kázeň). Přesto kniha aspoň za jedno přečtení stojí. Měl jsem ji (ještě spolu s Durrelovým dílkem O mé rodině a jiné zvířeně) s sebou na dovolené na Korfu, kde jsem navštívil i vilu Achillion, a byla tam příjemným společníkem. Pro výše zmíněnou nevyváženost ji ale hodnotím jen jako průměr.... celý text
