PavkaHu
přečtené 155
Odvrácená tvář lásky
2016,
Colleen Hoover
Z takových slzopudných románků jsem už vyrostla. Omyl ve výběru.
Líbilo. Nebylo to tak vtipné, jako Marťan, ale průšvih to také rozhodně nebyl.
Lotosové blues
2015,
Kristina Ohlsson
Vadila mi forma zpovědi a hovorový jazyk. Také jsem nebyla úplně spokojená s inteligencí vypravěče / hlavní postavy (neustále opakování faktů, myšlenkové kolotoče, důvěra v každou novou informaci, ať už byl zdroj sebedivnejsi...). Snad jen závěr byl napínavý, ale konec mě nepotěšil.... celý text
Mlčící dívka
2012,
Tess Gerritsen
Žádná hluchá místa, akce tak akorát, orientace v postavách ok. Příjemné čtení.
Polámané panenky
2015,
James Carol
Výborné. Žádná hluchá místa a přihlouplé dějové kolotoče, sympatické postavy. Rozhodně jdu do dalšího dílu.
Dobře se dívej
2016,
James Carol
Maličko slabší konec oproti prvnímu dílu, ale to, že jsem přečetla za jeden den, asi něco znamená.
Není co závidět: Obyčejné životy v Severní Koreji
2014,
Barbara Demick
Už vím, proč čtu raději romány - vím, že je to jen fikce a že se mohu bezpečně bát :(
Zlatá klec
2019,
Camilla Läckberg
Do poloviny jsem se vyloženě musela přemlouvat, abych četla dál. Zbytečně roztahané. Myslím, že zajímavější by bylo, kdyby byla druhá polovina trochu popisnější, i když jsem vděčná za ten kalup.... celý text
Vteřinu poté
2012,
William R. Forstchen
Tak jen doufám, že podobná katastrofa zůstane jen v oblasti sci-fi. Jinak moc pěkné čtení.
Útěk do divočiny
2007,
Jon Krakauer
Moc pěkné. Přečteno za 3 dny. Nemohla jsem se odtrhnout. Přitom se nejedná o beletrii v pravém smyslu slova, spíš o dokument. Ale čte se pěkně a zanechá po sobě množství otázek a zamyšlení.... celý text
Jsou světla, která nevidíme
2015,
Anthony Doerr
Ve válce nejsou žádní vítězové, zato spousta tragických příběhů. Žádné krutosti, přesto velmi dojemná kniha, která mi dlouho zůstane v hlavě. Stačil by mi příběh chlapce a dívky, ostatní bylo tak trochu navíc.... celý text
Sběratel sněhu
2018,
Jan Štifter
Vynikající, nemohla jsem se odtrhnout. Tři časové linie mě nenechaly oddechnout, nebyl čas se nudit. Jsem nadšená.
Vědomí konce
2012,
Julian Barnes
První půlka se četla velmi zlehka - popis života od školních let až po zralý "rozvedený" věk. Druhá část byla pro mne jedna velká otázka. Samé náznaky, nejistoty. Vzpomínání a listování do první části: "jak že to vlastně bylo?". Bohužel, jak hlavní postava říká, na paměť není spolehnutí. A tak to, bylo jasné v první části, může být v druhé úplně naopak. A nebo taky jinak. A nebo že by se to vůbec nestalo? A kdo je vlastně Tony? Myslím, že si budu muset knihu přečíst ještě jednou - s vědomím konce snad budu mít šanci postřehnout důležité detaily :)... celý text
Zlodějka knih
2009,
Markus Zusak
Dlouho jsem už nečetla tak zajímavou knihu! I jsem si na konci poplakala! DOPORUČUJI! Určitě se podívám i na další autorovu knihu, která byla přeložena - Posel. Jestli ji tedy seženu!... celý text