Peprmintka
přečtené 610
Černá a purpurová
2020,
Wojciech Dutka
Tato kniha si zaslouží mnohem více pozornosti, je mnohem lepší než jiné knihy ze stejného období, které mají větší reklamu. Velice, velice oceňuji, že se to nejmenuje Zpěvačka z Osvětimi, to bych pak knihu přehlédla a to by byla škoda. I tak nevím, od čeho se název odvíjí. Pokud někdo víte, prosím, klidně mi napište. Příběh je silný a založený na skutečných událostech a lidech. Je to romantické a přitom to bolí. Nevíte, jak se rozhodnout, ke které straně se přiklonit. Je to vztah, co nemá, nejde vyřešit a ta bezmoc z toho je hrozná. Vůbec jsem netušila, jak to dopadne. Závěr byl pro mě nečekaný. Nechci spoilerovat, tak jen napíšu, že mi bylo jasné, že do nedopadne tak, ale nedopadlo to ani onak. Kniha je skvělá a čtivá. V závěru se autor v některých obratech opakuje, což mě mrzelo, ale čtení mi to nezkazilo.... celý text
Tisíc a jedna noc s Arabem
2020,
Renáta Názlerová
Tomuhle nedokážu dát ani tu jednu hvězdičku. Ztráta času, škoda papíru, barvy, peněz. Zaujala mě anotace, že hl. hrdinka je vdaná a má děti. Tak jak a s kým se dá dohromady? To bylo celé tak špatné a naivní a černobílé a kostrbaté. Na jedné straně jí hrozně záleží na jejích studentech, na druhé dá výpověď. Hl. hrdina byl nemastný neslaný, taková postava navíc, aby bylo do koho se zamilovat. Navíc mi, omlouvám se, nepřišel o moc lepší než ten její manžel. V některých ohledech mi přišlo, že se choval stejně. A ta poslední kapitola? To bylo jako co? Taky mi ten příběh přijde potencionálně nebezpečný, protože si ho přečte nějaká žena, potom pojede do té oblasti, seznámí se s někým, bude nadšená a v lepším případě skončí jen s vyluxovaným účtem. Tohle za váš čas opravdu nestojí. V tomto žánru se dají najít mnohem lepší knihy.... celý text
Daisy Jones & The Six
2020,
Taylor Jenkins Reid
Osobně jsem si knihu přejmenovala na "Skvělá kapela The Six a blbka Daisy Jones." Nepochopila jsem, co na ní všichni viděli. Já ji neměla ráda už od druhé strany a dala jsem tomu šanci jen proto, že kluci byli v pohodě. To si vážně nikdo nevšiml, že přišla, uzmula si album, kapelu, tu rozložila a zase si odkráčela? A miloval by Billy Camillu, kdyby věděl, co udělala? No, nevím. Celou dobu mi byla sympatická postava Karen, ale její poslední větou to autorka zabila. Nápad na texty písniček na konci je dobrý, ale na to, že to má být rocková kapela, mi přijdou hrozně ukňourané. Zajímalo by mě, jak si autorka představovala, že mají v reálu všechny znít. Ráda bych si je poslechla. Forma mi nevadila. Jen mi tam chybělo nějaké napětí, gradace. Četlo se to jako dlouhý rozhovor v novinách. Když si ji přečtete fajn, ale když ne o nic zásadního jste nepřišli.... celý text
