petrarka72
přečtené 2527
Tady byla Britt-Marie
2016,
Fredrik Backman
Všechny hašteřivé babizny světa, spojte se! Svět je díky vám lepší... :-)
Žert
2007,
Milan Kundera
Kdysi, když pukaly ledy, jsem absolvovala film - a rozhodla se, že knihu si nepřečtu, i když jsem čerstvě objevené Kunderovy romány louskala jak na běžícím pásu. To autorem a režisérem Jirešem téměř s rozkoší popisované trapno a banálno mi bylo nepříjemné (a dojem nezachránilo ani to, že Josef Somr tu podal téměř životní výkon). Uplynulo pár desetiletí - a ejhle: Žert čtu, trapno a banálno vnímám, ale kromě nich i absurditu, nepochopitelnost a neomluvitelnost jisté epochy, Kunderou nemilosrdně a skvostně analyzované - a také lidskost, bezradnost a něhu. Tohle byl dobrý návrat...... celý text
Výlet k nádražní hale
1995,
Jáchym Topol
Zběsilost času a místa. Druhá polovina devadesátých let, kdy začal proces banalizace a devalvace všeho: kdokoli může být čímkoliv, cokoli může být ničím, je jedno, zdali chceš smysl nebo prachy... Přečteno na jeden zátah, uloženo k pozdějšímu připomenutí.... celý text
Mezi dvěma ohni
2014,
Martin Goffa
Ovšem - i na autora průměrná kniha je pořád lepší než většina české produkce. A vzpomněla jsem si na podobně začínající žánrovou klasiku - Hru s čísly Dicka Francise.... celý text
Pohřbený obr
2017,
Kazuo Ishiguro
Dávno, ach, jak dávno. Čas znehybněl, vzpomínky zmizely, vyšší smysl se ze života vytratil. Zbývá jen přežívat mezi sobě podobnými - nebo se vydat na cestu a pokusit se s tím něco udělat... Ano, Pohřbený obr je těžká a nenápadně skvělá kniha. Proplétání cesty Axla a Beatrice z noroviště za rozpomínáním a za synem, pouti válečníka Wistana ze saské vesnice a raněného chlapce Edwina za vítězstvím nad dračicí, která prý způsobuje mlhu zapomnění, a artušovského rytíře Gawaina, jenž se snaží nést spálenou krajinou ideály dávno rozprášeného Kruhového stolu - to je epický rámec románu z raně středověké Anglie, jehož posláním je asi toto: Zapomnění generuje mír a milosrdenství v tom smyslu, že válka skončí a nepokračuje nekonečným sledem pomstychtivého násilí. Zapomnění nás ale také zbavuje vzpomínek osobních, díky kterým jsme lidmi a které nás spojují s našimi bližními. A jestliže "zabijeme dračici" a vzpomínky se nám vrátí, zjistíme, že minulost ukrývá nejen naše štěstí, nejen naše neštěstí - ale v obecnější rovině také důvody, proč se znovu začít zabíjet... Těch tři sta stran vyžaduje nadmíru pozorné čtení: vlastnosti postav a jejich motivace, ale i popisované děje a zdánlivě jednoduché symboly roztroušené v textu (mlha, voda, oheň, temnota, ptáci, děti, převozník...) mění svůj význam téměř z odstavce na odstavec a Ishiguro je navíc nehodnotí, jen předkládá, přestože je schopen na jedné straně třikrát změnit úhel pohledu (ať už skrze změnu vypravěče nebo náhlého odhalení skrytého důvodu jednání toho stávajícího) a obratně pracovat s tajemstvím. A přestože to dlouho vypadá, že jde o čtení intelektuální, které emocionálně nezasahuje, poslední, čtvrtá část tento dojem s přehledem smaže.... celý text
Muž s unavenýma očima
2013,
Martin Goffa
Příjemné - i když člověk zná pokračování (u detektivek se to tak nebere, ale v případě autora Martina Goffy a jeho hrdiny Miky Syrového je příjemné sledovat, jak faktická podstata postav a prostředí zůstává a mění se jen detaily). A už dlouho jsem nenarazila na tak empatický popis vraha, jeho poslední dvacetiminutovka je dechberoucí.... celý text
Trhlina
2016,
Jozef Karika
Mazaně koncipované: odkaz na druhého vypravěče a reálné nahrávky zvyšují hru na pravděpodobnost, navíc jsou omluvou pro stylistické a formulační nepřesnosti či neobratnosti (a že jich tam je). Začátek banální - návštěv zavřených blázinců je fakt v literatuře tohoto typu zu viel a často s lépe chycenou atmosférou - zato proklamované propojení s webovými stránkami a www odkazy funguje bezvadně. Co se týče napětí, kdo si počká, ten se dočká - hrůza nastupuje plíživě, ale poslední třetina je vcelku jízda a některé hororové situace nepříjemně zapamatovatelné (bez spoileru těžko jmenovat). Ne že bych si musela další autorovy knihy nutně sehnat hned zítra - ale pokud na ně někdy narazím, ráda si přečtu.... celý text
Zbytečná koroptev aneb Důvěrné sdělení
2017,
Daniela Fischerová
"The Best Of" Daniela Fischerová. Ochutnávka ze všech možných žánrů, které tato výjimečná dáma pěstuje; chybí pouze detektivka a drama. A úsměv na tváři vás neopustí během četby ani bezprostředně po dočtení...... celý text
Štvanice
2017,
Martin Goffa
Moje čtvrtá kniha autora - tím pádem vzrostly nároky a mám pocit, že tady ledacos drhne. Na druhé straně, popis psychotického záchvatu v cizině přesný a závěr u Goffy neobvykle smířlivý.... celý text
Hodiny z kostí
2017,
David Mitchell
Jeden lidský život nemusí představovat jen jeden lidský život. Alespoň u Holly Sykesové to není jen pouť patnáctileté buřičky, která utíká z domova po zklamání z lásky v roce 1984, k nezdolné stařeně, která se v roce 2043 v postapokalyptickém světě stará o dvě vnoučata. Jsou to i životy ostatních, s nimiž se ten její prolíná, jichž se dotýká nebo jež nepřímo ovlivňuje; jsou to světy, jimiž prochází a o nichž podává zprávu nejen její paměť, ale také existence a vnímání ambiciózního hejska Huga Lamba, investigativního novináře Eda Brubecka, cynického spisovatele Crispina Hersheyho nebo (ne)existujícího Scénáře; je to jeden svět, v němž od věků bojují Atemporálové s Anchority o lidské duše a nikdo neví, jestli je Soumrak (čili smrt) horší než Setmění (čili blackout a další přehlídka katastrof, které zemi i lidi vrhají zpět na počátek věků). Mitchell zvolil podobný postup jako v Atlasu mraků, tedy více-, v tomto případě šestihlas - a skrze všechnu zachycenou temnotu nabízí záblesky víry, že "žádný člověk není ostrov sám pro sebe" - a naději, že můžeme být víc než "hodiny z kostí".... celý text
Zloději knih
2017,
Anders Rydell
Cestování po knihovnách, které již neexistují, existují jen zčásti nebo mají úplně jinou podobu, než mít měly. Cesta z Berlína přes Výmar, Mnichov, Amsterdam, Haag, Paříž, Řím, Soluň, Vilnius, Terzín, Ratiboř, Frankfurt do Prahy a zpět do Berlína. Zpráva o ERR (Einsatzstab Reichsleiter Rosenberg - Operační skupina říšského vůdce Rosenberga), organizaci Alfreda Rosenberga, která za války rabovala kulturní poklady a knihovny, také o pálení a ničení knih, ať už záměrném či bezděčném při "osvobozování" knihoven, masových krádežích a shromažďování knih za účelem nacistického intelektuálního ovládnutí světa, také o jejich osudech a dodnes trvající snaze vrátit knihy původním majitelům, když už ne jako osobní majetek, tak alespoň jako připomínku o existenci a životě jejich předků... A jakoby mimochodem spousta doplňujících faktických informací - o historii Výmarské republiky a nacifikaci Goetha; o dějinách SS; o vysoké škole NSDAP, která nakonec na Chiemském jezeře nevznikla, a o historii rasových ideologií; o Nicolasi Posthumovi, který založil Mezinárodní institut sociálních dějin; o inspirativnosti talmudu a historii sefardských či ashkenazkých Židů; o dějinách svobodných zednářů a tzv. "výstavách hanby"; o Allianci s ambicí ochraňovat Židy; o exilových knihovnách (např. tzv. Turgeněvově v Paříži); o italské Knihovně židovské obce, která byla ztracena a nenalezena; o soluňském židovském pohřebišti, které se změnilo v kamenolom pro Němce, ale hlavně pro Řeky; rozdílu přístupů k rabování na Západě a na Východě; o Vědeckém institutu jidiš; Terezínu jako vzorovém táboře, v němž byl pro forma důležitý kulturní život; o historii tzv. celosvětového spiknutí Židovstva, intelektuálním zdůvodňování holocaustu a snaze studovat židovské dějiny bez Židů; o trofejních knihách pro Rusy (v kapitole Vagón bot - Praha i stránčička o bezprostředně poválečných českých dějinách) a osudu Rosenberga po válce... Kromě faktů nabízí autor silné, téměř šokující obrazy - člověka pohřbeného mezi knihami v jejich úkrytu; souběhu masového vraždění lidí a ničení knih... Je příznačné, že většinou se nedozvíme, o čem zabavené, zničené nebo vracené knihy byly - jsou vnímány pouze jako zboží (na jedné straně) nebo symbol (na straně druhé). Je to otřesné a bolestné čtení... "Nacisté věděli, jak důležité knihy pro Židy jsou. Četba nás polidšťuje. Když nám ji někdo odepře, krade nám i naše myšlenky. Chtěli Židy zničit tím, že je připraví o to, co je pro ně nejdůležitější." (s. 349)... celý text
Vánoční zpověď
2013,
Martin Goffa
Sugestivní a nejednoznačné. A kupodivu české prostředí nedevalvuje, ale umocňuje naléhavost thrilleru, střiženého spíše podle francouzských než amerických vzorů...... celý text
Tobě zahynouti nedám… - Česká časopisecká šoa povídka
2017,
Erik Gilk
Třicet povídek šestadvaceti autorů seřazených do tří oddílů (Předtím, Tam a Potom) a s vyčerpávajícím doslovem Ivany Cahové (Literárněhistorický obraz reprezentace šoa v krátké časopisecky publikované próze 1945-1989). Povídky kolísavé úrovně, ale s důležitým tématem; zprostředkování hrůzy a absurdity doby útočí na emoce, nové skutečnosti se v nich objevují pramálo, a autorům/ autorkám se daří nejvíce tam, kde jsou naprosto konkrétní nebo převádějí konkrétní fakta do metaforického obrazu. Top 5 podle Petrarky72: 1. František Hrubín: Bio Minuta, 2. Petr Grimm: Sedm starých mužů v dešti, 3. Jiří Hájek: Bez tří, 4. Lota Pardubská: Zbytečná paní Günzburgová, 5. Jiří Weil: Kočka Josefa Poláčka z Libušína čp. 184.... celý text
Zmizela v mlze
2017,
Michaela Klevisová
Detektivka zručně napsaná, poutavá, na severu se odehrávající, leč nikoli severská (k tomu jí chybí hlubší fascinace násilím i patologickými jevy), zábavná a čtivá. Neuchvátila mě tak, abych kvůli ní zanedbala spánek, ale další autorčiny knihy si ráda přečtu.... celý text
Opráski sčeskí historje f koztce
2016,
Jaz
Dopřála jsem si poslední den roku 2017, jen tak k listování během dne i večerního TV programu - a Opráski se rozhodně nepřejedly. Mlyuyu ye! Yééééééz!