Phoenix16.cz přečtené 474

Mluvčí za mrtvé 2002, Orson Scott Card

Od druhé knihy jsem tak nějak čekala, že se ponese v duchu první. Po pár stránkách bylo jasné, že ani omylem, až jsem chvílemi pochybovala, že tu Ender vůbec bude. V druhé knize dřímá na první pohled úplně jiný příběh (ono logicky jsme se posunuli o 3 tis. let), ale ve skutečnosti je velmi provázaný s původními událostmi. Je zajímavé sledovat, jak se Ender protlouká životem, jak se ze zneužitého chlapce proměnil v muže, který má stále světu co nabídnout, a jak zapadne do života a příběhů představených postav. Časová deformace tomu samozřejmě přidává na zajímavosti a velmi očividně naznačuje, že příběh ještě nekončí.... celý text

Hvězdy nám nepřály 2013, John Green

Tohle zrovna běžně nečtu, ale film se mi celkem líbil, tak jsem sáhla po knize. Pokud znáte film, překvapení se moc nedočkáte. Je to prostě romantika pro teenagery a ani ta všudypřítomná rakovina knihu nedokáže povznést na něco víc. Augustus je namachrovanej týpek, i když ne nesympatickej. Hazel mi často připadala tak trochu schyzofrenní, protože nejdřív se chovala jak náctiletá hloupá husička a vzápětí promlouvala na odborná témata stylem, že to hraničilo se smysluplností. I sedmnáctiletí můžou být hodně chytří, ale tohle by snad nikdo z pusy nevypouštěl. Možná v českém překladu to není tak znatelné, ale v originále to tak vyznívá.... celý text

O čem sní psyborgové 1992, Pierre Barbet

Tak takovouhle blbost jsem dlouho nečetla... To je můj pocit po otočení poslední stránky. Když pominu první a poslední kapitolu, které byly opravdu sci-fi a dávaly pocit, že to mohl být zajímavý příběh, to všechno uprostřed byl jeden velkej blábol. Asi bych byla schopná skousnout planetu, kde to vypadá jako ve středověku (rytíři, zámky, draci...), ale způsob, jakým je příběh vyprávěn a jak mluví a chovají se jednotlivé postavy, mi fakt nesedl.... celý text

Těžká planeta 1979, Isaac Asimov

Příjemná sbírka povídek všeho druhu, převážně od známějších autorů. Je vidět, že Asimov se v oboru vyzná a ví, co stojí za to zařadit do výběru.

Hvězdy jako prach 1995, Isaac Asimov

Od Asimova mám přečtené téměř vše a většinou jeho děl jsem nadšená, ale tady mi ten příběh úplně nesedl. S časovým odstupem mám docela problém si vybavit hlavní postavu a o co šlo v příběhu už jen matně vzpomínám. Knížka to byla dobrá (psal to Asimov, že?), ale dokážu vyjmenovat mnoho lepších:-)... celý text

Zebřičky 2013, Miroslav Příhoda

Dobrý průvodce chovem. Především začátečníkům poskytne základní rady, jak se o tyto ptáčky starat.

Vetřelci z hlubin 1994, John Wyndham (p)

Vypravěčský styl JW se mi vždycky líbil a i tahle kniha je napsaná poutavě, i když neustálé oslovování se mezi hlavními postavami je protivné. Ale budiž. Na knize mě asi nejvíc zklamal náhlý konec. Člověk pořád čte a čte a čeká, jak to bude dál, kdy se konečně dozví aspoň něco málo o těch vetřelcích. Teprve pár stránek před koncem vám dojde, že o vetřelce v této knize vůbec nejde, což je trochu škoda. Netvrdím, že by měli hrát hlavní roli, ale v této knize jsme se o nich nedozvěděli ani ň. Takhle mi to hold připomínalo Čapkovu Válku s mloky, která byla mnohem lepší, protože byla dotažená do pořádného konce.... celý text

A zrodí se Nadace 2014, Isaac Asimov

I když tato kniha vznikla o mnoho let později než první díl série, krásně zapadá do představeného kontinua budoucí historie. Kniha funguje jako poslední dovysvětlení detailů ohledně úpadku Galaktické říše a vzniku Nadací. Nejvíce je ale z příběhu patrné, že ji Asimov psal na sklonku vlastního života. Kdo četl autorovu biografickou knihu Já, Asimov, v příběhu Hariho Seldona najde spoustu paralel na jeho vlastní život v mládí a pohled na svět ve stáří.... celý text

Vyhnanci 2008, Howard Weinstein

Téma tohoto příběhu je sice dost omšelé, ale naštěstí jsou silné stránky knihy jinde. Děj je jasně předpověditelný, protože tu máme dva znepřátelené národy, které málem neví, proč se nenávidí. A úkol Enterprise je jasný, dát je opět dohromady. Přesto se kniha velmi dobře čte, je svižně napsaná, překlad na slušné úrovni a je zábavné sledovat, jak se posádka Enterprise vypořádává s nástrahami, které se jim pletou do cesty. Dalším všudy přítomným motivem je ochrana životního prostředí, která do tématu skvěle zapadá a nutí čtenáře se alespoň trochu zamyslet, co by se jednou mohlo přihodit i Zemi.... celý text

Vpád 1995, Diane Carey

Tato kniha zpracovává velice dobré téma, které má ohromný potenciál. Přímo navazuje na události v seriálu a v podstatě není nijak omezené, jak ho dále rozvíjet. A to je kámen úrazu, protože na můj vkus je příběh příliš plochý a jednoduchý. Když se knižní autor rozhodne spojit několik témat, která by sama o sobě dala na vlastní příběh, chce to větší prostor, než má tato kniha. Minimálně mi chybí, jak to bylo s Borgy dál. Nehledě na to, že závěr příběhu proběhl asi na deseti stránkách, tedy až moc zrychleně. Dále mi vadil překlad. Tolikhle divných metafor a přirovnání jsem už dlouho na jednom místě neviděla. Ale jinak se mi kniha líbila. Carey psát umí.... celý text

Oblázek na obloze 2006, Isaac Asimov

Asimova mám přečteného téměř celého a tuhle poslední trilogii jsem si tak nějak schovávala na konec, protože jsem pevně věřila, že bude dobrá jako cokoliv jiného. Ale po prvním dílu jsem zklamaná, což jsem u Asimova zatím nezažila (a byly od něho knížky, které mě vyloženě nenadchly). Na začátku mi děj poměrně dlouho nedával smysl. Když teda bylo konečně jasné, jak spolu postavy souvisejí, události začaly směřovat určitým směrem. Ale to už jsme byli dost za půlkou knihy a vše spělo ke konci, který nepřekvapil. Využití schopností se přímo nabízelo a nebylo potřeba přemýšlet o rafinovanějším rozuzlení. Za plus považuji vyobrazení Země, která tu kladnou roli rozhodně nehraje.... celý text

Hluboké pastviny 2010, Arthur Charles Clarke

Sama povídka mě moc nezaujala, přesto jsem sáhla po románu. Děj jako takový není nijak zvlášť oslnivý, jde tu spíše o příběhy a psychologii hlavní a méně hlavních postav. Ve výsledku knihu hodnotím velmi pozitivně, protože celý příběh je propracovaný od začátku do konce, nechybí v něm dostatek podzápletek, které na závěr vyústí v logický konec. Clarkovi se tu podařilo spojit několik témat, o kterých se často diskutuje. Např. zacházení se zvířaty, jejich využívání lidmi apod. a ještě k tomu ani na vesmír nezapomněl.... celý text

Spasitel Duny 1993, Frank Herbert

První Duna byla skvělá, tahle je (pouze) dobrá. Má sice podstatně menší prostor, přesto to neberu jako omluvu za fakt, že se tu téměř nic nedělo. S filozofováním se počítá, ale samotné bohužel na skvělou knihu nestačí. Ano, děj se sice trochu posunul, ale za cenu spousty nezáživných a nepotřebných odboček. Návrat Duncana Idaha byl vcelku příjemný, naopak jsem čekala, že Irulán, jako nová postava uvedená na konci prvního dílu, dostane mnohem větší prostor. V závěru ji autor "spláchnul" jednou větou. Jdu číst dál, ale po druhém díle nejsou moje očekávání tak vysoká, jako o knihu zpět.... celý text

Anansiho chlapci 2006, Neil Gaiman

Zvláštní kniha... Nějak stále i s odstupem času nevím, co si o ní myslet. Ze začátku mě velice nebavila, v půlce poměrně chytla, ale ke konci jsem zase dočítala z "povinnosti". Asi jsem čekala víc, než jen příběh obyčejného chlápka příležitostně říznutý fantasy prvky. Bohužel postranní linky byly pro mě zajímavější než příběh samotného Charlieho, který však zabíral většinu prostoru.... celý text

Věc Makropulos 2008, Karel Čapek

Toto Čapkovo dílo by se dalo rozdělit na dvě části. V první se věnuje právničině a právnickým kličkám, kdy se řeší dávný majetnický spor mezi dvěma rody. Ke konci se ale dostává do úplně jiné roviny, kdy nějaký spor jde stranou a autor řeší otázku, jak by člověk naložil s přidanými léty. Řekněme, kdyby člověk mohl žít nějakých těch tři sta let. Bylo by to dost? Nebo naopak příliš? A především, kdo by takový kámen mudrců zneužil jako první… Bylo by to v současnosti jiné?... celý text

Duna 2006, Frank Herbert

Dlouho mě odrazoval rozsah knihy a vědomí, že se jedná o kultovní záležitost, protože tím pádem jsem měla vysoká očekávání na daný román. Na konci knihy jsem naštěstí zklamaná nebyla a zařadila jsem se mezi fanoušky Duny s pocitem, že mám rozečtenou velmi dobrou sérii. První kniha je sice rozsáhlá, ale má čtenáři co nabídnout. Děj je rozehraný v několika liniích, které se všechny točí kolem hlavní postavy, jejíž osudy sledujeme. Zároveň tu nechybí skvělé vykreslení planety Arrakis, bez níž by příběh neměl smysl.... celý text

Lucky Starr a prstence Saturnu 1999, Isaac Asimov

Závěrečný díl série se zuby nehty drží zavedeného schématu vyprávění. Tzn. máme tu pouze nový problém k vyřešení. Jak už předchozí dva díly naznačovali, závěr se točí výhradně kolem největší záporáků Sirijců. I když se mi příběhy líbily, je už nejvyšší čas, aby skončily. Hrozilo by, že by se série zvrhla v pásovou výrobu jednoho příběhu za druhým a čím dál pitomějším. Takhle čtenářovi zbyde příjemná vzpomínka na sešt zábavných dobrodružství dvou přátel.... celý text

Továrna na Absolutno 1947, Karel Čapek

Skoro sto let stará knížka a pořád aktuální. Je vidět, že lidstvo/národ jako takový se zas tak rychle nemění navzdory technickému pokroku a rozmachu globalizace. Co by se stalo dnes, kdyby se náhle všude začal zjevovat bůh tak jako v Továrně na absolutno? Vsadím se, že by se to od popsaného příběhu příliš nelišilo. A osudu by nás neuchránilo ani to, že v dnešní době přeci jen převládá ateismus.... celý text

Nesmrtelný bard 2001, Isaac Asimov

Je to poměrně slušná sbírka povídek, co se týče kvality vyprávěných příběhů. Nejsou nijak konkrétně zaměřeny na jedno téma, ale je tu většina toho, o čem kdy (ve sci-fi) Asimov psal. Nejvíc mě zaujala povídka Povolání, která řešila klady a zápory "předurčeného osudu". Z dalších zajímavých byly např. Třísetletý incident věnovaný robotům tak vyspělým, že by mohli nahradit člověka, Život a doba Multivaku, kde byl souboj mezi strojem a člověkem, a Šikana, která byla svým námětem velmi netradiční.... celý text

Černý král 2012, Andy Mangels

Příběh přímo navazuje na Nemesis a první Titan, takže je potřeba mít jasno, co se dělo předtím, protože se čtenář musí vypořádat s velkým počtem narážek na děj minulý, a to napříč ST univerzem. Ještěže máme Google, ten si pamatuje všechno:-) Kniha mi přišla o stupeň slabší než první díl, protože (i když vyznavači IDIC mají radost) zapamatovat si tu strašnou spoustu postav bylo ze začátku nad mé síly, ale to byl problém už v jedničce... Největší problém ve dvojce je chatrné téma a nedostatek děje. Titan, romulanská flotila a loď Klingonů se ocitla hodně daleko od domova a snaží se dostat domů (co že bylo námětem Voyageru?:-)). Od Klingonů čekáme úskoky, od Romulanů podrazy a od Rikera, že všechny překecá, aby táhli za jeden provaz, aspoň než se dostanou z problému. A všeho se samozřejmě dočkáme, plus jedna "nová" rasa, která do toho přišla jak slepý k houslím. Za příběh jako takový to jsou tři hvězdičky, ta čtvrtá je za styl psaní. Martin a Mangels již předtím dokázali, že psát umí, a příběh drží pohromadě především díky jejich umění udržet pozornost u daného tématu.... celý text