PoetickaM
přečtené 331
Podle plotu
1946,
Oldřich Mikulášek
Delší, prožitkové, lyrické básně .... Ten plot je mi nade všecko; hmatám po něm tedy; hmatá,kdo nic nemá Ten plot je mi zvláště milý. Stranou města, stranou lidí, stranou cesty na neznámou stranu, kde se sníti trestá, celým tělem neuzřeným skrze žebra svá mne vidí, jak neviděl nikdo před ním.... celý text
Druhé obrázky
2015,
Oldřich Mikulášek
Krátké, lehké, hravé.... Já vím,že víš na co se dívám nanejblíž a co očima nezasklívám. .. Není to lůžko ani plyš Ani tvé skrýše nejtajnejší skrýš. Lež tiše. Úžej bude nám---i úzko.... celý text
Veliké černé ryby a dlouhý bílý chrt
1981,
Oldřich Mikulášek
Smutnopravdivé Neříkej nic.Jen naslouchej mé zoufalosti, jak ve verších se pne. Je v nich má krev, mé maso i kosti. Nežádám nic.Jen naslouchej- to je mé výkupné.... celý text
Orchestr v korunách
1960,
Oldřich Mikulášek
Krásná sbírka, plná citu a lásky ..... A mezi těmi dvěma nocemi ta třetí, má, sní,ach kdybys tu byla, ale nejsi tu.- Já bych byla černá a ty bílá,bílá.
Křídlovka
1941,
Oldřich Mikulášek
Mám ráda tato stará papírová vydání. Ráda v nich listuji, čtu,vzpomínám.... lépe bych toto otci nenapsala Snad si stýská v tom tichu,ve tmě, v plískanici daleký vítr pod lesem. Cítím jej jako dech tvůj zblízka, vím dobře, chceš mi něco říci, ty tam však, já zas tady jsem.... celý text
Kam létají labutě
1970,
Oldřich Mikulášek
Vyvolávač ..... Vyvolávač dávno odešel. Zástup zapolykal a bylo to jako kapot v prázdné, temné sluji, v uchu Toho, co je bez viny.
A srdce nikdy nelže mi
1990,
Oldřich Mikulášek
Výbor sestavený z prostších a významově jednodušších veršů. Motivy blízké a důvěrně známé každému člověku bez ohledu na věk.
Horoucí zpěvy
1953,
Oldřich Mikulášek
Když někoho máte rádi, chcete o něm vědět vše U básníků to znamená, že k nim chcete proniknout.....čtete a přemýšlíte a ptáte se
Agogh
2012,
Oldřich Mikulášek
Pan Mikulášek, celoživotní láska. První knížky jsem dostala hned po narození od svého táty (taky blázna).a přestože tady nejsou jsou se mnou stále Nebe nezáří. Hvězdy nesvítí. Je noc. Ne na nebi. Ne na zemi. Ale tam ve mně. U samého dna.... celý text
Odklad krajiny
1992,
Petr Kabeš
Stačí už jenom usnout včas unavuje být upřímný a unavuje lhát jednou jsem tady o tom zalhal za tepla obcházím známé naposled sestoupím do kanálů ztroskotání je u konce... celý text
