rasken rasken přečtené 134

☰ menu

Červenka

Červenka 2014, Jo Nesbø
5 z 5

Velmi pěkná kniha. Jak píší i další čtenáři,čti sérii v řadě,ale ono to nejde. Netrpělivě čekáme na Nesba a jak se objeví, kupujeme a čteme..... Jedno nechápu.Kriminalista 1,třídy. a ochlasta taktéž. Proč, Jo? Nemohu se s Harrym ztotožnit. Bohužel.... celý text


Sto roků samoty

Sto roků samoty 2006, Gabriel García Márquez
3 z 5

Chtěl jsem si ji přečíst. Autor zrovna umřel a já si povídám:" přečtu si o čem vlastně psal, abych neumřel s mezerami ve vzdělání.." Kniha mne moc nedostala.Přečetl jsem ji dost rychle, přesto jsem někdy přemýšlel a vracel se zpět, ujasnit si, kdo je kdo. Možná nebyla ta správná "konstalace" hvězd a měl jsem číst v onu dobu jiný žánr. Nevím.... celý text


Vzkaz v láhvi

Vzkaz v láhvi 2012, Jussi Adler-Olsen
5 z 5

Velmi dobře napsaná kniha. Ano,brzy znáš vraha,ale co všechno zvládne? A dostane co zaslouží? Já nemám výhrady. Palec nahoru.


Mrtví se někdy vracejí

Mrtví se někdy vracejí 1992, Stephen King
4 z 5

Každý kdo má rád Kingovo knihy se rád začte do jeho povídek. Pěkne napsané, ale předvidatelné konce. Proto o * méně.


Tajemství opálové hvězdy I–V

Tajemství opálové hvězdy I–V 1932, Marie Miranová
5 z 5

Knihu mi po moji svatbě daroval vynikající člověk, který se na mne již dívá s nebe, můj tchán. Moc se mi do této, jak se tenkrát nazývalo : "modré knihovny" nechtělo. Ale, když jsem se začetl.... Vždy jsem se těšil na svoje dvě krásné děti, krásnou a moudrou ženu a na chvíle, kdy již pokojně spí a já se ponořil do Sandřina života a prožíval s ní její smutek a pomstu, byť jsem sní ve spoustě věcí nesouhlasil, musel jsem uznat, že kniha je velmi pěkně napsaná.... celý text


Když loví lev

Když loví lev 1994, Wilbur Smith
5 z 5

Měl jsem dobrmana - psa. Neměl jsem tenkrát ještě Kindle. Chodil do knihovny a knihy si půjčoval.Ty které mne zaujaly, sháněl a kupoval. Bylo krásné letní ráno. Nechtělo se mi trávit volný den na zahradě, protože Ben se nudil. Knihu do batohu, Bena na vodítko a hajdy do lesa. Tenkrát jsem si sedl na pařez a otevřel knihu. Probral mne až křik o pomoc chlapce s dívkou, kteří se báli Bena pobíhajícího volně okolo mne. Knihu jsem měl již skoro přečtenou. Prožíval jsem dobrodružství příběhu dvojčat Seana a Garricka Courtneyových a zapomínal na čas. Dnes již Ben nežije, zub času zapracoval na Wilburovi i na mně, ale kdyby to šlo, řekl bych : .." Wilbe, pojď, dáme "Jima", vyprávěj a já budu poslouchat..." Přečetl jsem všechny Tvoje knihy. Nikdy,nikdy jsi mi nezklamal.... celý text