rasken komentáře u knih
Pro středně inteligentního jezevčíka zřejmě pěkná kniha... Pro mne absolutní odpad. Nechal jsem se nachytat od kamaráda. Čtu knihy (ať je jakákoliv) do konce. Tuto jsem odložil aniž bych přečetl půlku. Možná to není jenom moje parketa a jak mi řekl kamarád :"... jsi velký moralista" Takže tak.
Absolutní zklamání...Po šikmém kostelu jsem byl natěšen, ale.... Memento mori. Dokument doby, bez náznaku čtivosti, vše chaotické, spousty kdysi žijících postav. Hluboce mne dojímá každá tragedie. Bohužel tragedií za druhé světové války bylo nepočítaně, zapomínat se nemá, ale u románu čekám příběh... a to Tě mám, Karin, tak rád. Odpusť mi
když si dáte jídlo a nechutná Vám, zákusek nenapraví dojem z jídla. Pokud čtu 72% ve čtečce agitaci, závěr knihu nezachrání. Můj názor, nejhorší kniha autorky. Přesto : úžasná spisovatelka a krásná, charismatická žena zůstává nadále moji oblíbenou spisovatelkou.
Já Vám p.Ledecká děkuji. Krásná, šarmantní dáma, inteligentní a moudrá napsala opět úžasnou knihu. Plnou moudrosti a odpuštění pro ty jimž se odpustit nesmělo. Často si říkám jak asi musí být panu farářovi, nosí v sobě tolik lidského utrpení, zla, lásky a svěřit se nesmí nikomu. Své tajemství si nosíme každý sám. Svoje. Nosí si je i hlavní postavy tohoto románu. Tatínek prožil válku, přežil, mluvil o ni velmi málo, ale když přišla řeč na poválečný mír, vždy se rozohnil. Jsem ze sudet. Plně chápu osudy hlavních postav této, pro mne depresivní knihy.
U takových knih se stydím za dětství. Nedokázal jsem chápat, jak taky mohou děti vyrůstat. Pro nás obyčejné děti byli divné. Dnes se jim omlouvám. Děkuji paní Morštajnové a dalším spisovatelům, kteří umí takto krásně psát příběhy těch, kteří byli "divní".
Rád poslouchám příběhy lidí. Bylo mi 21 let, jezdil jsem autobusem do práce a řidič, starý pán, mi vyprávěl : " tady jsem vyrůstal.." Rozhlížím se a všude pole, lesy : " ..oni to komunisti srovnali se zemí, dříve tady byla vesnice Litterbach ".
Paní Lednická sepsala krásnou knihu. Tak jak život jde. Klaním se a pouštím do druhého dílu.
Můj kolega v práci, vystudovaný právník, pracoval 30 let u policie. Zajímalo mne zda psychické problémy, které sužují vyšetřovatele Servaze
opravdu postihují tyto lidi. Ujistil mne - ano. Po všem tom, cituji : "sajrajtu, bezohlednosti, závisti, vraždách, loupežích..."
Minier je můj oblíbený spisovatel. Objektivně, ale musím přiznat zřejmě nejslabší kniha série. Pozor : přesto velmi hezké čtení.
Dostal jsem moderní nemoc, domů a karanténa. Syn mi koupil pár knih. Nesbo... již jsem ho nechtěl číst. Mám někde v hlavě uloženy všechny jeho knihy.
Království - co dodat. Popravdě, rozjezd nic moc, ale pak. To byla jízda. Pominu-li charakteristiku postav a paměť každého jednoho z nich (já sám si nepamatuji co se stalo před 20-ti léty-mlhavě a zkresleně určitě, ale přesně, slovo od slova, mnóóó), musím uznat : velmi pěkná kniha.
K vánocům mi dcera věnovala prvotinu autora s věnováním. Potěšilo mne to a ve chvíli klidu jsem se do knihy začetl. No... moje parketa je jiná četba. Objektivně, příběh se mi líbil. Přijdou další knihy, styl psaní se vytříbí, zbytečné přirovnávání a popisování seseká a budeme mít českého Wilbur Smitha...
p.s.: znám Milana od kočárku, přeji mu velký úspěch.
Doporučil mi ji server 'Palmknihy (reklama?). Děkuji. Nádherně zpracován životní příběh člověka. Mám rád tyto knihy. Jsou moudré, pravdivé a k zamyšlení. Jedno mne zklamalo. Byla moc krátká. Zřejmě to tak má být. Přísloví praví: ".. život je jako žebřík do kurníku, krátký a posr... "
Jakožto velký fanda "opilce" Harryho jsem se moc těšil. Kniha mne zklamala nedosahuje kvalit předešlých příběhů. Budiž. Pro novice-čtenáře Harryho to je třeba super, ale... Mám obavu, aby Nesbo nechrlil kvantitu na úkor kvality. Prvně méně než pět hvězdiček.
Domácí násilí existuje. Skrývané těžko poznáme.Napsat o tom knihu, aby zaujala je složitý úkol. Popravdě mne příběh nic moc neříkal. Dlouho jsem se pročítal ke konci. Nevím, ale přišlo mi to celé "přitažené za vlasy". Vlastně ani nevím, jak se stalo, že jsem ji dočetl. V hlavě mi běželo : "..vydrž, je to bestseller.." Trpěl jsem až do přeslazeného konce, ala červená knihovna. Dorazil mne, utřel slzu, spláchnul a nikdy víc.
Mentalita Norů je zřejmě jiná než nás Čechů. Nedokázal jsem pochopit, proč musí být hlavní hrdina obézní a psychicky nevyrovnaná postava. Nemluvě o Mie, s nadsázkou vrchní feťačce, alkoholičce a ženě jež by potřebovala nutně vyšetření na psychopatologii.
Kniha drsná, zvláště pro nás rodiče. Představa oběšeného dítěte mne šokuje. Napsaná je pěkně, děj plyne, zvrat na konci tak trochu předvídatelný. Takže tak...
Zajímavé. Slepá dívka a technicky nadaný německý chlapec, poslouchající v dětství vysílání prastrýce Marie-Laure. Setkají se za dramatických okolností. Člověk se začte, začne si přát aby Werner a Marie-Laure něco mohli prožít (vždyť je to pouze román) a náhle je vše jinak. Prostě konec mne zklamal.
V Saint-Malo jsem byl, překvapilo mne, že o něm píší jako o městečku. Žije tam cirka 50 000 obyvatel. Staré město němci bombardováním zničili, ovšem rekonstrukce se francouzům povedla, Nyní je to kouzelné místo, stejně jako Fort National, pláže, ostrůvky, katedrála Sv. Vincenta (taktéž citlivě zrekonstruována).
Myslím si, že vytvářet model tohoto města není žádná lehká práce, notabene si tato místa jakožto slepec pamatovat.
Knihu jsem koupil přímo od autora. Není to moje káva. Příběh a rozuzlení zajímavé. Romantika veliká. Proto kniha nastoupila cestu přes moji paní dalším členkám krásnějšího a něžnějšího pohlaví. Mohu s radostí napsat, že ohlasy čtenářek jsou kladné.
Děkan Lautner, byl podle všeho velmi moudrý člověk. Velmi si mne získal. Nemá to lidstvo snadné, ale období inkvizice bylo jedno z nejhorších. Nevědomost chudých lidí,závist, strach,žárlivost a štvaní cirkve slavili ošklivé žně. Kdysi jsem četl podobnou knihu. Chtěli pouze žít pro sebe, hledali mandragoru (v oné době si mohli pořídit za kořen dům), ale žena měla zelené oči. Tudíž byla čarodějnice. Upálili ji. Občas se zadívám na svoji ženu a děkuji Bohu, že žijeme v jiná době.
Do knihy jsem se začetl na popud moji drahé polovičky, která mi nadšeně vypravovala o "Dívce".
Překvapila mne. Sophii jsem si oblíbil a chápal. Prolínání v čase, taky dobrý. Konec na můj vkus
moc sladký.
Krásná kniha. Děj vsazen do nejhoršího období lidstva, přesto (nebo právě proto) plný moudra,lásky,porozumění. Klobouk dolu a palec nahoru.
Těšil jsem se na knihu.... Je to dobou, vytvoří se film, obrovská reklama. Velké zklamání. Dobře, když jsem se nachytal já, budu ho všude chválit, ať se nachytá další. Stejně kniha. Číst o alkoholičce (na obranu Rachel, vinou manžela) mi přišla strašná nuda. Pouze čekání, co se vlastně stalo mi udrželo u knihy. Rozuzlení, již očekávané.... Palec dolu
Velmi pěkná kniha. Jak píší i další čtenáři,čti sérii v řadě,ale ono to nejde. Netrpělivě čekáme na Nesba a jak se objeví, kupujeme a čteme..... Jedno nechápu.Kriminalista 1,třídy. a ochlasta taktéž. Proč, Jo? Nemohu se s Harrym ztotožnit. Bohužel.