reader4ever
přečtené 69
Bídníci I.
1918,
Victor Hugo
Slzy, strach, bušící srdce, láska, nenávist, svědomí... Žádnými slovy nelze dokonale vystihnout, jaký zážitek to je. Četlo se to občas skoro samo, jindy jsem nad jednou kapitolou strávila několik večerů. Občas jsem měla pocit, že mi prostě Hugo touží dokázat, kolik má v hlavě faktů a vědomostí. Když ale pominu tuto drobnou chybku, jsem okouzlena, unesena, oloupena. Po dlouhé době se nějakému autorovi podařilo oslovit mě natolik, že jsem některé postavy nenáviděla, pro jiné jsem plakala. I teď, zpětně, stále cítím Valjeanův smutek nad ztrátou jediné dcery. Já chápu, že je to dlouhá kniha, proboha čtrnáct set stran! Šílenost. Ale žádná zkrácená verze, žádný pitomý muzikál, film, nebo jakékoliv jiné okleštěné zpracování vám nenabídne tolik života, tolik emocí a tolik bolesti jako toto velké dílo.... celý text
Fantom Opery
2008,
Gaston Leroux
Upřímně nemohu si pomoct, ale prostě necítím to nadšení, které čiší z většiny komentářů u této knihy. Rozhodně si nemyslím, že by Erik byl chudák. Uznávám, že je smutné, jakou měl tvář, ale to chování... Trochu radikální, nemyslíte? Navíc narozdíl od muzikálu je v knize Raoul jen malý nedomrlý a ustrašený kluk, který jen v jednom kuse brečí a zamiluje se do slečny, kterou viděl naposledy, když byl ještě malý chlapec a v té době, doufejme, žádné sexuální ambice směrem k ní neměl. Co ho to popadlo? Já vím, že teď asi působím jako nějaký maniak, ale nemohu se zbavit domněnky, že toho malého kluka už jednoduše nebavilo být bez slečny. No, každopádně jeho postava mě děsila. Vždyť se choval jako stalker - kdyby Christina nebyla naivní slečinka, rovnou by ho poslala do nějakého ústavu. Nevím, celá kniha mi přišla jako bláznivá smíchanina všeho možného a jen těžko se mi chce věřit že se opravdu něco takového událo, jak vehementně tvrdí autor.... celý text
Tajný deník Laury Palmerové
1993,
Jennifer Lynch
Nikdy jsem seriál neviděla, myslím ale, že to budu muset napravit, jelikož kniha byla tak zmatená, že naprosto netuším, co se děje. Chápu, že náctiletá slečna asi nebude moc řešit, jestli publikum chápe její myšlenky, ona sama si je k textu doplní. Ale autorka se mohla zamyslet nad tím, že, přestože se jedná o deník, se to budou snažit číst cizí lidé, kteří o nějaké Lauře Palmer nikdy neslyšeli, natož aby jí viděli do hlavy.... celý text
Muži, kteří nenávidí ženy
2008,
Stieg Larsson
Upřímně? Knížka celkem rychle utekla a zdlouhavý začátek jsem narozdíl od ostatních zde komentujících zvládla víceméně rychle. Četla jsem ji jen kvůli čtenářské výzvě a jinak bych se k ní pravděpodobně nikdy nedostala. A myslím že bych v podstatě o nic nepřišla. Možná je chybou moje neznalost ekonomických pletek a tudíž ztrácení se v jejím vysvětlování v této knize ale prostě jsem se pro příběh nedokázala nadchnout. Bavila mě jen osobnost Lisbeth. Navíc celkové rozuzlení všech vražd a případů ztracené slečny mi přišlo přehnané a kýčovité. Nevím, nemyslím si že by tu mělo být hodnocení devadesát tři procent. Ale každý to vidí Jinak :)... celý text
Les sebevrahů
2017,
Jeremy Bates
Začátek příjemný, prostředek mi rozbušil srdce a konec mě zklamal. (Pozor přichází spoilery) To už bych byla spokojenější kdyby tam zabijel nějaký duch než banda sadistickych bláznů. A epilog byl tak zbytečný že jsem po zavření knížky okamžitě litovala že jsem ji vůbec četla.... celý text
Hra o trůny
2011,
George R. R. Martin
Děj mě naprosto pohltil. S postavami jsem cítila a už se nemůžu dočkat, až budu mít čas na další díl. Vadí mi jen dvě věci. Zaprvé, že je to tak neuvěřitelně populární. Pořád mi někdo děj spoiluje a vychvaluje. Já pak očekávám moc. Řekněme že to byla jen normální fantasy knížka. Žádné extrémní bum. Čtivá ale měla svoje mouchy. A zadruhé krev. Nejsem žádná dušička co by při pohledu na ni omdlevala ale pokud někdo dostane facku tak mu přece krev neteče a když prilozite dýku ke krku tak vám ne vždycky ukápne jen jedna kapka krve. Nic míň nic víc. Celkově jsem ale byla moc spokojená. A co bych to byla za ignoranta kdybych nenašla ani jednu chybu?... celý text
Markéta Lazarová
2008,
Vladislav Vančura
Nejprve jsem si knížku vzala do rukou jen kvůli povinné četbě. Po přečtení Rozmarného léta, které mě až neuvěřitelně nudilo a vcelku mi přišlo dost prázdné, jsem nečekala nic ohromujícího. A prvních pár stránek můj předpoklad potvrdilo. Ale já zásadně knížky vždycky dočítám, a tak jsem tomu po pár týdnech zase dala šanci. A jak stránky plynuly, bavilo mě to víc a víc. Líbí se mi poselství lásky a naděje vložena v ženy a jejich lůna. Líbí se mi Vančurův nenápadný humor, který prodával prostřednictvím vypravěče, jenž nenásilně vstupoval do děje a posouval ho tam, kam autor potřeboval. Navíc jsem byla velmi ohromená, jak Vančura, ten který žil ve třicátých letech dvacátého století, dokázal prosadit knihu, jež tak otevřeně odmítá existenci Boha a navíc ještě zesměšňuje řeholnice. Uznávám, že jsem některé pasáže musela číst dvakrát protože moje hlava to nevstřebávala. Není to jen obyčejná próza, kterou přečtěte během dvou večerů, ale stojí za to.... celý text
První
2015,
Kiera Cass
Nemůžu si pomoct ale poslední díl mě opravdu zklamal. Asi celkově tato série. Je to typická romantika. Neděje se nic zvláštního jen se hlavní hrdinka zmítá mezi city ohledně dvou kluků. Zakončení bylo tak přeslazené že se mi až chtělo zvracet a měla jsem pocit že pravděpodobně budu dávit barevnou duhu. Nadruhou stranu na konci přišel trochu zvrat za což ode mě autorka získává plusové body a taky to má moc pěknou obálkou.... celý text
Loupežník, R.U.R, Bílá nemoc
1988,
Karel Čapek
tento autor se mi dostává pod kůži, zatím žádná jeho kniha mě nezklamala