Renatecka Renatecka přečtené 494

Nebe je naše

Nebe je naše 2018, Luke Allnutt
4 z 5

Moc smutná kniha, rakovina je prostě nemoc, která si nevybírá. Nejhorší, že postihuje i děti, které si svůj život ještě nestačili užít. Člověk má spousty problémů, ale zdraví je opravdu zásadní. A proto si važme toho, co máme, pokud jsme zdraví.... celý text


Prokletý rod Palmisanů

Prokletý rod Palmisanů 2017, Rafel Nadal (p)
3 z 5

Vcelku dobré, ke konci mi pasáže o odboji proti fašistům připadaly zdlouhavé, ale příběh byl vcelku hezký a oceňuji, že to neskončilo jako pohádka. Jenomže tomu opravdu něco chybělo.. snad svižnost děje? Něco mezi 3 až 4 hvězdičkami, dávám 3.... celý text


A každé ráno je cesta domů delší a delší

A každé ráno je cesta domů delší a delší 2018, Fredrik Backman
2 z 5

Asi půjdu zcela proti proudu. Poselství této knížečky, která skončila dřív, než jsem se do ní stačila začíst, je asi silné a tuším ho, ale nějak mě to bohužel úplně minulo. Já prostě na to poetično nemám buňky...... celý text


Manželé odvedle

Manželé odvedle 2017, Shari Lapena
4 z 5

!!SPOILER!! Nejsem horlivý fanoušek současných oslňujících thrillerů a detektivek, takže na tento žánr nejsem nijak zvlášť náročná. Pro mě Manželé odvedle: skvělé. Jak sliboval popis - plné zvratů a překvapení, nebavily mě možná jen pasáže, jak rodiče Cory vyslýchali detektivové, jinak to bylo fajn počtení. A co se konce týče - to si Anne vcelku pohnojila, ne.. ?... celý text


Slepá mapa

Slepá mapa 2013, Alena Mornštajnová
5 z 5

Další skvělé dílo od paní Mornštajnové. Bavilo mě to od začátku až do konce a že to bylo strohé a ženské postavy chladné? To mi vůbec nevadilo. Děj aspoň odsýpal a nebyly tam žádná hluchá místa a zbytečné pasáže zabývající se (pro mě zbytečným) poetickým rozvášňováním. Doporučuji :-)... celý text


Dědina

Dědina 2018, Petra Dvořáková
3 z 5

Upřímně, já jsem zase tolik nadšená z této knihy nebyla a to su z dědiny. Jednou přečíst a stačilo.


Madona z hor

Madona z hor 2018, Elise Valmorbida
4 z 5

Moc pěkná knížka, některé pasáže mi ale připadaly takové zvláštní. Pár myšlenek a frází se na několika místech opakovalo. Jistě pro Marii život nebyl lehký, těžká doba, ale mírně mě svým pokrytectvím a pánbíčkařením štvala, zvlášť, když zavrhla (nebo možná v skrytu duše v rámci ženské soudržnosti ne...?) svou dceru Amelii, když sama měla máslo na hlavě.... celý text


Trhlina

Trhlina 2017, Jozef Karika
5 z 5

No, takhle, je mi jasné, že žádný feťák Igor skutečně za panem Karikou nepřišel a neodvyprávěl mu svůj příběh. Spíše ale oceňuji autorovu techniku, jak učinit děj věrohodnějším, jak se autor dokázal celkem hmatatelně do popisu děje zapojit a zakomponoval do knihy své poznámky označené hvězdičkou - opravdu to na mě působilo uvěřitelně a přidávalo na napínavosti. Na druhou stranu uvěřitelnosti zase ubralo zvolení hlavní postavy narkomana. Musím přiznat, že ke konci jsem se doopravdy i bála, což se mi nestává ani u Kingových horrorů, či jiných ultra-hyper-super skvělých amerických bestsellerových thrillerů plných "megalitických" zvratů, které činí děj spíše méně uvěřitelnými. Trhlina je fakt dobrá, sice nestříkají gejzíry krve na všechny strany - ale to je právě ono - účel splnila dokonale - bála jsem se u ní...... celý text


Ireniny děti

Ireniny děti 2017, Tilar J. Mazzeo
3 z 5

Velmi obdivuji paní Sendlerovou za její vytrvalost a odvahu. Ale u knížky jsem se trochu ztrácela ve jménech a nešlo mi se pořádně do příběhu začíst - možná jen špatné načasování na čtení tohoto tématu.. ?. Stránky mi jenom tak probíhaly hlavou tam a pak ven. Musím přiznat, že zhruba posledních 80 stránek jsem i přeskočila a dočetla pak už jen poslední 2 kapitoly.... celý text


Lidé, kteří mě znali

Lidé, kteří mě znali 2017, Kim Hooper
4 z 5

Knížka se mi moc líbila, dobře se četla. Doporučuju


Heřmánkové údolí

Heřmánkové údolí 2012, Hana Marie Körnerová (p)
5 z 5

Klenot české literatury, opravdu mě tato kniha nesmírně okouzlila a budu se k ní v budoucnu ráda vracet. Ani jedno jediné hluché místo, skvělý děj, co víc dodat... Řadím si ji mezi své top-knihy.... celý text


Deník japonské manželky

Deník japonské manželky 2018, Veronika Ageiwa
4 z 5

Příjemná oddychovka, sem tam jsem se i zasmála, takže za mě velmi povedená knížka. Doporučuji.


Z písku a popela

Z písku a popela 2017, Amy Harmon

Knihu nehodnotím hvězdičkami, jsem v půlce a musím ji odložit, protože mě prostě vůbec nechytla. Příběh je na můj vkus příliš roztáhlý, poetický, nesvižný. Třeba se k ní někdy v budoucnu vrátím, ale teď se přes ni nemůžu prokousat.... celý text


Potomci mlčení

Potomci mlčení 2017, Sabine Dittrich
2 z 5

Přečteno za 3 hodiny. Námět skvělý a kdyby se více rozvedl příběh z války a napsala to opravdová zkušená spisovatelka, byla by to parádní knížka. Bohužel jsem měla pocit, že čtu lovestory z Chvilky pro tebe.... celý text


S každou padající hvězdou

S každou padající hvězdou 2018, Susan Elizabeth McClelland
5 z 5

Moje třetí kniha na téma život v Severní Koreji. Ty příběhy a zážitky jsou zkrátka masakr :-(


Slečna M.

Slečna M. 2018, Caroline Woods
3 z 5

Popravdě, nic moc, od knížky jsem čekala mnohem víc. A vůbec nevím, proč je na obálce "Berlín 1943" - to je překlep a má tam být spíš 1933? Ani zápletka s transvestitou a bohémským životem mi moc nesedla a vůbec jsem se nemohla nějak pořádně začíst. Konec nanicovatý.... celý text


Děti, které přežily Mengeleho

Děti, které přežily Mengeleho 2015, Eva Mozes Kor
4 z 5

Stručná jednohubka k mému oblíbenému tématu, na které jsem četla už lépe popsané příběhy. Co se týče podání, kniha je krátká, dala by se určitě více rozepsat, každopádně záleží na tom, jestli člověk zde má spíše hodnotit knihu jako takovou, nebo autorčiny prožitky.... celý text


Milovala jsem život

Milovala jsem život 2018, Abby Fabiaschi
4 z 5

Dobrý, bavilo mě to, čtivé, rozuzlení sebevraždy překvapivé a prostě takový happy-end, dá-li se to tak napsat. 3,5*


Znovu já

Znovu já 2017, Gayle Forman
3 z 5

Upřímně, nic moc. Kniha mi k srdci nepřirostla a nejspíš na ni i brzy zapomenu. Vlastně se tam ani moc nedělo, kromě toho, že hrdinka zdrhla od rodiny, byla nemocná a našla info o biologické matce.... celý text


Praha–Vinohrady, Čáslavská 15

Praha–Vinohrady, Čáslavská 15 2015, Erika Härtl Coccolini
3 z 5

Musím říct, že jako Češku mě tato knížka a paní Coccolini iritovala. Autorka se evidentně s odsunem nikdy nesmířila, snad se jí ani nedivím, ale některé části mi přišli dost ufňukané ve stylu „my chudáčci utlačovaní pražští Němci“ a někdy útočné vůči Čechům. Když se ale nad tím člověk zamyslí, tak Češi nebyli ten národ, co si myslel, že jsou nadřazená rasa a ostatní národy je třeba vyhladit. A že nemálo z českých Němců Hitlerovi přitakávalo. Každá akce má svou reakci, jak je známo, proto zřejmě k odsunu po válce došlo. Neschvaluji, ale nedivím se. Na jednu stranu se říká, že Češi si nechají vše líbit a nebrání se, ale odsun se jim vyčítá. Zatímco autorka jako dítě za války ještě v r. 1944 prožívala poměrně slušné Vánoce, jiní už to štěstí třeba neměli a pokud ještě vůbec žili, byli například v koncentráku. Je to hrozně ošemetné téma na období našich dějin, na které asi vždy budou různé názory, jiné poznatky či vzpomínky přeživších, já se ovšem s autorkou neztotožňuji. Sice jsem v té době nežila, ale svůj názor na to mít můžu. Napsané je to vcelku dobře, až na to, že z půlky knihy si autorka chtěla udělat učebnici dějepisu, ale ve výsledku na mě tyto pasáže působily stylem hned o koze, hned o voze. O sporu mezi Němci a Čechy je lepší kniha Cejch od Zdeňka Šmída.... celý text