Reyak
přečtené 6
Prašina
2018,
Vojtěch Matocha
Srovnávat Rychlé šípy a Prašinu? Jistá podobnost tu je, avšak nečinil bych tak. Prašina se snaží zacílit na mladého diváka. Neignoruje dnešní svět mladých, svět mobilů a počítačů - přiznává jej, ale hravě s ním udělá krátký proces. Žádné spoléhání na strýčka Googla, vše přirozenou cestou důvtipu, chytrosti a fyzické síly. Ostatně celá tato kniha směřuje čtenáře ke starým "dobrým" časům a ten uspěchaný svět nechává za sebou. Co mi celý ten děj vadilo, je autorem přiznané umístění Prašiny. Díky bohu, že Foglar neudělal to samé se Stínadly. Z Prašiny se totiž kvůli tomu vytratilo jisté tajemno, které si divák odnesl a nesl v sobě ještě dlouho po tom, co dočetl dobrodružství Rychlých šípů. Víme, že Prašina je díky jejímu umístění fiktivní, tudíž ani kdyby se kniha prosadila na trhu a mezi mladými sebevíc, nikdy nedospěje k tomu, že by klučičí dobrodružný duch vyhledával místa, kde se příběh odehrává. Chápu, že v tomto odvětví vzal vítr z plachet tolik zmiňovaný Foglar, ale jistě by se s touto myšlenkou dalo pracovat lépe. Štvaly mě velké skoky v příběhu - jak dopadl stroj Hanuše Nápravníka? A také jisté věci, které zůstaly upozaděny, když se příběh odvíjel po vyšlapané ose dál a nerozvíjel se do stran mimo svou stanovenou osu. Celkově si ale odnáším zajímavý klučičí zážitek s myšlenkou, že se ještě někdy musím vrátit do Stínadel.... celý text
