Roanna
přečtené 139
Slepá mapa
2017,
Alena Mornštajnová
Slepou mapu jsem přečetla jedním dechem. Rozuměla jsem - nebo jsem se alespoň snažila pochopit - jednání osob a nedělalo mi problémy orientovat se ve velkém množství postav, které knihou procházejí. Některé sice do děje vstupovaly tak jaksi schematicky a než jsem si je "osahala", tak mi frnkli, ale jinak vše do sebe hezky zapadalo. Také v této knize (četla jsem po Haně) jsem si všimla autorčina lehkého, osobitého smyslu pro humor, který se mi líbí. I přes pár odlehčených vět se ale kniha nese v pochmurné náladě, nic na tom nemění ani snaha o naději na lepší zítřky.... celý text
Zlodějka knih
2009,
Markus Zusak
Podle mě je Zlodějka knih nadhodnocená. Přestože jsem nic neočekávala, začala jsem pociťovat zklamání už při čtení prvních stránek. Působily na mě podbízivě, jakoby to autor záměrně psal za účelem líbivosti. Nelíbíl se mi ani pokus o humor - ve válečném prostředí až příliš vyčnívá a jaksi shazuje tu hrůzu okolo. Obecně nemám ráda humor v knihách s tak silnou tématikou, jakou válka bezesporu je. Smrt v roli vypravěčky je sice originální pojetí, ale její vyprávění děj odosobňovalo, a to se mi nelíbilo. Nechtěla jsem přijmout její hru a být jen nezávislou pozorovatelkou Lieselina života, chtěla jsem se Liesel dostat pod kůži a prožívat její osud spolu s ní. Napřed jsem jen četla, a čekala, kdy už mě to chytne, ale ono pořád nic. Pak jsem začala přeskakovat věty, stránky....až jsem zjistila, že je mi už vlastně úplně jedno, jak to s Liesel dopadne.... celý text
Hana
2017,
Alena Mornštajnová
Skvostná kniha, která mě velmi zasáhla. Alena Mornštajnová dokázala zachytit atmosféru koncentračních táborů velmi strhujícím způsobem. Autorka je navíc skvělá vypravěčka, děj plynul svižně a byl napínavý od začátku do konce, bez jakýchkoli hluchých míst. Kniha vznikala čtyři roky a ve výsledku je to znát. Chce-li člověk napsat knihu s válečnou tématikou, musí mít o této době hodně znalostí, jen neotřelá zápletka nestačí. Paní Alena zvládla oboje. I přesto, že válečné příběhy nevyhledávám, tak Hana, stejně jako třeba Ztracená manželka od A. Richman jsou výjímky, které si pozornost právem zaslouží. Jsem hrdá na to, že mezi českými spisovateli máme takový talent. HANA by se rovnou mohla stát i světovým bestsellerem. Ráda si přečtu i další knihy od této výtečné Paní Spisovatelky. Jen to nebude hned, chci napřed vstřebat tohle dílo - i tak se bojím, že budu srovnávat a třeba budu i trochu zklamaná, protože Hana laťku nasadila opravdu vysoko.... celý text
Poslední aristokratka
2012,
Evžen Boček
Ale tak proč ne. Humor je sice občas zbytečně vyhrocený (Kameňákově trapný), ale některé hlášky mě zase upřímně pobavily, takže se to dorovnalo. Děj je monotónně plynoucí, ale u oddechovky, psané s jediným účelem - pobavit - se to snese. Já jsem se bavila od začátku do konce. Nicméně další díly mě už ke čtení nelákají, myslím, že to bude pořád na jedno brdo. A byla bych ráda, kdyby svůj názor na tuto knihu napsala i Helenka Vondráčková.... celý text
Andělé na dosah
2017,
Lorna Byrne
Krásná, inspirativní kniha. Stojí za zmínku, že kdykoli čtu některou z Lorniných knih a snažím se víc vnímat přítomnost andělů (nalézám peříčka, o která prosím), stává se můj život duchovně krásnějším. Lorna píše o lásce a konání dobra takovým bezelstným a upřímným způsobem, že jí to prostě věřím. Protože tomu chci věřit. Kdo však chce věřit jen tomu, co se dá logicky vysvětlit, pro toho budou všechny knížky podobného rázu halucinogenní.... celý text
Poslední dopis od tvé lásky
2013,
Jojo Moyes
Mně se to moc nelíbilo. Rušila mě špatná orientace v ději prvního příběhu odehrávajícího se v 60.letech - přitom stačilo jen na úvod kapitoly napsat, jestli se děj odehrává PŘEDTÍM nebo POTOM. Také mi moc nesedělo vykreslení postav v příběhu ze šedesátých let, vyjadřovaly se příliš moderně, takže jsem měla pocit, že čtu dva příběhy odehrávající se ve stejné době. Střídání dějových linek má Jojo asi v oblibě, nicméně celému příběhu chyběla šťáva, kdy by mě kniha naprosto pohltila - naopak, při čtení jsem se vcelku nudila. Takže podtrženo sečteno, pro mě zůstává jediným čtenářsky mimořádným zážitkem kniha Než jsem tě poznala, ty ostatní, co jsem četla, jsou jen průměrné romance.... celý text
Věčně zpívají lesy
2000,
Trygve Gulbranssen
Mě kniha nezaujala, bylo to celé jakési studené a odtažité. Přišlo mi, že postavy jednaly bezemočně a nedalo se do nich vcítit, přestože přímé řeči tam bylo poskrovnu. Závěr knihy se mi vcelku líbil, ale děj obecně mi přišel dost rozvláčný a unylý. Docela se divím, že má kniha tak vysoké hodnocení a přitom ji v bazaru nabízí tolik lidí za pár korun. To se u tak výtečně hodnocených knih většinou nestává.... celý text
