sabina5156 přečtené 166

Sisi a její děti 2013, Hanne Egghardt

Sisi je velmi zajímavou historickou postavou, která do veřejného mínění v tehdejší době vnesla řadu velmi revolučních myšlenek. Například se poprvé začalo mluvit o psychických poruchách nebo o poruchách příjmu potravy. Složitost její povahy ji bránila v racionálním uvažování nad sebou samotnou, což v důsledku vedlo k absolutnímu nedostatku sebereflexe a to i ve vztahu ke svým vlastním dětem. Kombinace psychických problémů, nelehké pozice i velmi složitých pravidel habsburského dvora ji vedla k neustálým pochybám o všem kolem sebe. Kromě ní samotné, jelikož její disciplína a perfekcionismus sloužili jako určitá berlička a argument pro každé její jednání. Všechny tyto aspekty její povahy se odrážely na vztahu k jejím dětem. Kniha je velmi dobře vystavěná, příběh je jasný ale věcný. Čte se dobře.... celý text

Děti Marie Terezie 2012, Hanne Egghardt

Ocitáme se v 18. století na Habsburském dvoře, asi jako vše, co z tohoto klanu vzešlo zavání květinami, drahými a nákladnými róbami, složitými vztahy a velmi ošklivou bradou. Marie Terezie se nám představuje v roli velmi autoritativní ženy, která spíše nežli matkou byla velmi zdatnou političkou. Což vlivem několika faktorů byla ostatně jediná role, kterou v životě měla za úkol. Nejen velmi šťastné manželství v podstatě od jeho začátku ale také určitá míra vypočítavosti a schopnosti předvídat ji navzdory velmi složité životní roli přiměla porodit šestnáct dětí. Marie Terezie tak velmi záhy zakládá nejpropracovanější sňatkovou politiku ze všech vládců do té doby - i po ní. Nejen, že se ji daří operovat se svými instinkty tak, aby v podstatě všechny děti byly ve vzájemné politické shodě, daří se jí také začlenit ty potomky, kteří se nikdy nezaslíbí. Samozřejmě přicházejí i velké ztráty v podobě úmrtí několika potomků ve velmi brzkém věku, nebo zklamání v podobě vývoje nešťastného manželství jednotlivců, těch zásadních proher se naštěstí Marie Terezie nedožije. Osudy jejích dětí jsou tak známi pouze nám a my díky této knize víme, jak zdatným panovníkem ve své době byla. Jak organizovanou a disciplinovanou lidskou bytostí byla ale také matkou, která si v konečném důsledku přála štěstí pro své potomky. Kniha je velmi věcně napsaná, je tenká, lze ji přečíst během jedné hodiny, informace jsou mnohdy velmi povrchní ale pro všeobecnou znalost zcela dostačující.... celý text

Stalingrad Peklo na Volze 2005, Guido Knopp

Velmi dobře zpracovaná kniha, která nás přesouvá do událostí roku 1942. Bitvu o Stalingrad líčí věcně ale zabývá se spíše jednotlivými fázemi a míněním vojáků. Kniha je výborným důkazem toho, že válka má největší dopad na obyčejného člověka, který postupně získává absolutně střízlivý a skutečný pohled na válečnou vřavu. Popisuje události, které předznamenaly krvavé masakry, přičemž si má obrazotvornost vytváří představu mlýnku na maso.... celý text

Hitlerovy rozhodující bitvy 2000, Anthony Preston

Kniha je hodně útlá, připomíná spíše encyklopedii válečných mezníků. Je vodná spíše jako zdroj povrchních informací o jednotlivých bitvách a zároveň nám ani nepřibližuje politické okolnosti. Ve své knihovně ji vnímám jako sběratelský kousek pro doplnění si válečné literatury založené na faktech, nikoli ale jako zdroj vědomostí o bojové strategii - jak se kniha tváří.... celý text

Protektorát Čechy a Morava v obrazech 2008, Jan Boris Uhlíř

Naprosto úžasná kniha, která stručně a jasně vysvětluje komplikovanost doby a zároveň nám pomocí dobových reklam, fotografií apod. představuje její atmosféru. Kniha je mohutná a velmi těžká, je za ní obrovský kus práce a úsilí. Není asi příliš nutné u této knihy rozebírat "Protektorát Čechy a Morava", kniha se mnohem více zaměřuje na smýšlení tehdejších "běžných" hrdinů a na již výše zmiňovanou atmosféru doby.... celý text

Šmírák 2013, Charlotte Link

Moje první a jistě poslední kniha od této autorky. Přečetla jsem jí s námahou a několikrát jsem si připadala trapně, že mě některé části i bavily. Převážně to hraje na primitivní pud lidské zvědavosti, která nás nutí přečíst si i stranu následující. V závěru se to nevyrovná žádné ze severských kriminálek (a to jsem četla dvě a ani jedna se mi nelíbila). Autorka žene do strachu spíše samu sebe ale na mě, jako na čtenáře, tento efekt přenesen nebyl.... celý text

Vyhnání Gerty Schnirch 2009, Kateřina Tučková

Kniha se zabývá tématikou násilného odsunu Němců z našeho území po skončení druhé světové války. Doba byla komplikovaná v každém svém ohledu, trauma českých obyvatel a jejich frustrace z předchozích let se dramaticky podepsala na jejich psychickém stavu. Ne jinak tomu ale bylo u českých Němců, kteří s námi sdíleli jeden prostor a ten samý svět. Krutost druhé světové války i ideologie samotná vytvořily kolektivní vinu, která se na chování Čechů odrazila. Spekulovat o vztahu příčiny a následku je ale nesmysl. Nelze omlouvat trestný čin jiným trestným činem, pochopení v sobě ale hledat můžeme. Příběh se zaměřuje na konkrétní skupinu brněnských Němců, kteří jsou odsunuti do Vídně. Kniha popisuje traumatickou a vyčerpávající cestu, krutost a frustraci lidí i psychický stav jednotlivce v krizové situaci. Místy se nečte lehce a několikrát mě přepadl vztek, vztek na lidské bytosti a zrůdy, které v sobě máme. Smutek z toho, že historie se opakuje neustále a nic a nikdo nám nezaručí, že tyhle odporné události se znovu nestanou. Každý jedinec v sobě má největší světlo tohoto světa stejně, jako největší tmu.... celý text

Pan Kaplan má třídu rád 1970, Leonard Q. Ross (p)

Já mám knihu velmi ráda a určitě záleží na tom, kdo dílo překládal. Není třeba představovat děj, jelikož se celý odehrává v jedné večerní škole, na hodinách pana Kaplana, který vyučuje cizince anglickému jazyku. Dílo je v podstatě vystavěno na komických situacích při špatném pochopení jednotlivých slov, překladu vět a chybné výslovnosti. Leonard Ross byl učitelem anglického jazyka, jistě v knize nacházel humor a uspokojení sobě vlastní, nicméně věřím, že to nebude vtipné pro každého. Myslím, že většina vtipu se ztratí překladem. Je mi proto líto, že neumím mnohem lépe anglicky, abych byla schopna si knihu přečíst v originále. Mohu ale říct, že jsem se k ní opakovaně vracela po dobu cca 5 let a vždy jsem se bavila stejně, jako poprvé.... celý text

Gorkij a ruská literatura 1951, Aleksandr Michajlovič Jegolin

Pro pochopení Maxima Peškova je důležité se nejprve seznámit s jeho životem, tuto možnost kniha příliš nenabízí. Jelikož jsem se s tímto spisovatelem v minulosti setkala několikrát, vím, že idealizování si jeho názorů a vyzdvihování této persony ruské literatury z počátku minulého století není na místě. Respektive, není na místě v takové míře, v jaké jej autor této knihy popisuje. Maxim Gorkij se narodil více než deset let před Stalinem, narodil se do velmi chudé rodiny i oblasti a již od samého začátku jeho život střídalo jedno trauma vedle druhého. V tehdejším carském Rusku byl jeho život zcela průměrným standardem doby. Všechny události, které jej čekaly do roku 1914 byly příčinou jeho postupné radikalizace - a to především literární, za kterou byl několikrát oceňován, kritizován, vyhoštěn a přizván zpět. Tento člověk si také dopisoval s velkými státníky, mezi které patřil také Masaryk. Jeho literární díla nelze hodnotit jako díla prvotřídního bolševika, který přispěl k levicové propagandě. Doba, ve které žil absolutně přispívala levicovému smýšlení a Mikuláš II. svými postoji k literátům obracejícím se myšlenkově proti monarchii nepřispíval. Jeho dílo bohužel předznamenalo obrovský kult osobnosti, který ze sebe nechal udělat. Navzdory několika kritickým pohledům na revolucionáře i komunistické utopické myšlenky se nakonec stává jedním z představitelů propagandy té doby. V závěru, kniha je pouze vlhkým snem komunistických propagandistů, kteří potřebovali vytvářet nesmyslné kulty osobnosti. Vlivem informační chudoby tehdejší doby nebylo možné si tyto informace ověřit nebo si vytvořit kritický pohled.... celý text

Večery na slamníku 1962, Jaromír John (p)

Já se upřímně přiznám, že jsem u této knihy v podstatě umřela. Nebo minimálně přišla o dvacet let svého bytí. Velmi mě nebavila, nezaujal mě v podstatě jediný příběh a vtipné mi to rozhodně nepřišlo. Musím ale říct, že v podstatě už od začátku a vlivem toho, že mi nesedl styl psaní jsem byla poměrně zaujatá, nevěřím v tomto případě tedy objektivitě svého názoru. Po nějaké době, která přišla tak v polovině knihy se mi podařilo se začíst, ovšem, kniha se v ten moment nesmí odkládat. V opačném případě se čtenář (respektive já) vrací zpět na začátek.... celý text

Vražda v Orient-expresu 2003, Agatha Christie

Dnes asi už zcela kultovní kriminální příběh o morálně nejkomplikovanějším příběhu slavného detektiva. Krásné popsané prostředí a kniha má obrovskou atmosféru. Netřeba dodávat více, čtivá a útlá.... celý text

Dva proti Říši 2007, Jiří Šulc

Nejsem úplně fanoušek knih z druhé světové války, které se snaží spíše o čtivost příběhu než o faktickou stránku věci. Mám poté problém o knize přemýšlet jako o popisu skutečných událostí a spíše se zaměřuji na povahy jednotlivých postav a jejich mezilidské vztahy. Knihu jsem četla dvakrát, poprvé se mi líbila velice, podruhé jsem v ní původní kouzlo nenacházela, jelikož jsem v té době za sebou měla Hitler a Stalin: Paralelní životopisy a Hitlerovy rozhodující bitvy. Obě tyto knihy na mě velmi silně zapůsobily svým faktickým a věcným sdělením a nejednalo se o umělé vyvolávání emocí - což mi v této tématice vždy připadá poněkud laciné. Knihy si vážím jako historického svědectví té doby, nicméně už bych se k jejímu čtení zpět nevrátila.... celý text

Satanská Bible 1991, Anton Szandor LaVey (p)

Ke knize jsem se dostala relativně zajímavým způsobem v pubertálním věku, kdy vzrostl můj zájem o vše, co nespadá do standardních osnov studenstva. Dílo je samo o sobě zajímavé, protože odráží velké množství psychologických efektů patrných na každém z nás. Převážně se otírá o téma ega a jeho uchopení, což autor podává velmi zajímavým způsobem. Mě obecně ale vždy přišlo zbabělé a alibistické nacházet v sobectví omluvu v podobě upřímnosti. Samozřejmě, že podstata člověka není založená na altruismu a bezelstnosti, ba dokonce ani na sounáležitosti bez očekávání, které je ve výsledku projevem sobeckého jednání. Naším úkolem je snaha o to, být lepší - tak prosté to je. V závěru nikdo, ani autor nechce žít ve světě, v němž se lidé přestanou snažit probouzet v sobě to nejlepší. Abych mu nekřivdila - on to ani netvrdí. Ovšem, v jakékoli civilizované společnosti bude skupina těch, kteří budou mít neustálou potřebu být v opozici. Je to psychologický fenomén, který nám dává pocit výjimečnosti. Autor se musí stavět do opozice náboženství, jelikož by se v opačném případě neměl o co opřít. V závěru, kniha nepřichází s novými ani přelomovými myšlenkami, nabízí nám určitý pohled na nás samotné a záleží také pouze na nás, jak s tím naložíme. Dílo je nebezpečné v rukou neukotveného jedince, který hledá odpovědi, nikoli otázky.... celý text

Strakonický dudák aneb Hody divých žen 1956, Josef Kajetán Tyl

Zprvu chci říct, že vím jak zásadní personou je Josef Kajetán Tyl pro naší vlast. A jeho dílo nechci jakkoli znevažovat. Za druhé, to byla tak příšerná nuda, že bych si možná raději znovu přečetla Pohorskou vesnici nebo Kříž u potoka, než věnovat prostor něčemu, pro mě osobně tak zbytečnému, jako byl Strakonický dudák. Zcela upřímně, tahle hra je samozřejmě zásadní z hlediska vlastenecké hodnoty, kdy podobné hry byly v době obrozenecké více než důležité. Motiv nápravy hlavního hrdiny, který vlivem přejícnosti okolí přijde ke štěstí aby následně zpychl. Příběh pokračuje klasickou zápletkou aby následně došlo ke katarzi a uvědomění si vlastních chyb u hlavního hrdiny a my se dočkali svého vytouženého konce. To vše se podařilo zakomponovat do relativně vtipné, nicméně nezajímavé komedie, kde si autor dokáže udělat legraci z běžných lidských poklesků ale stereotypu lidského smýšlení nevyužívá tolik, jak by si to tento motiv možná zasloužil. Z historického hlediska velmi hodnotné dílo, z dnešního úhlu pohledu zcela nezajímavé a mnohem propracovanější a inteligentnější paralely s touto tématikou můžeme najít téměř všude.... celý text

O čem sním, když náhodou spím 2017, Andrej Babiš

Absolutně irelevantní tento výkvět marnosti a plýtvání papíru vůbec komentovat či hodnotit. Tohle nebyla otázka hodnot, času ani energie ale spíše peněz, které mistr čobol musel investovat do PR týmu opic, který mu pomohl dát tenhle hnůj dohromady. Pro jeho sektu je to absolutně nepřehledné čtení plné rádoby inteligentních plků, pro minimálně trochu racionální zbytek je to automatický spouštěč epileptických záchvatů nebo střevních potíží.... celý text

P.S. 2015, Aňa Geislerová (p)

Ilustrace má na svědomí nejstarší ze sester. Jsou krásné a poetické, odpovídají určitému rytmu knihy. Obsah knihy je produktem spisovatelčina ega. Příběh je rádoby hlubokomyslný a poetický, přičemž vlastně vůbec ne. Několikrát se ocitáme na nějakého chatě a v ruce držíme čaj, limonádu, kávu nebo krupicovou kaši a píšeme dlouhý sloh a tom jak nám všechno voní. Jak se rádi naléváme červeným vínem a u toho píšeme slohy, rádi stojíme na balkóně a i o tom musíme něco napsat...kniha je v podstatě složená z drobných momentů, které v životě prožívá každý, jen by nikoho reálně nenapadlo o tom napsat knihu - minimálně nežijeme ve vesmíru, kde by si lidé nezačali ťukat na čelo, pakliže bychom se jim s tímto našim úmyslem svěřili.... celý text

Hitler a Stalin – paralelní životopisy 1995, Alan Bullock

Definitivně jedna z nejlepších biografií, kterou jsem kdy četla. Autor v knize posuzuje dva zdánlivě odlišné životy, které, jak se na stránkách dozvíme, měly společného mnohem více než tuší svět. Kniha je chronologicky stavěná, začíná dětstvím dvou mladých chlapců, kteří mezi sebou mají desetiletý rozdíl, každá kapitola je proložená archivními fotografiemi, které zdůrazňují nejen společenské začlenění každého zvlášť v kolektivu, ale také obdobné životní podmínky, ze kterých oba vycházeli. Zajímavá je samozřejmě paralela politické ideologie, kdy máme prostor k zamyšlení nad podobností extrémní pravice a extrémní levice. Díky knize jsem velmi brzy dospěla k závěru, že nic, co je radikální není správné. Tyto dvě ideologie byly téměř totožné jen s tím rozdílem, že každá z nich si zvolila jiného nepřítele (ani to v rámci Československa nebyla pravda) a potřebovala být vedena jiným druhem skupiny. Knihu velmi doporučuji, ačkoli je obsáhlá nikam neodbočuje. Servíruje informace přímo a každá z nich je velmi hodnotná (pro ty, které tato tématika baví), archivní fotografie jsou velmi působivé a v žádné jiné knize (ani dokumentu) jsem řadu z nich neviděla.... celý text

Římanka 1966, Alberto Moravia (p)

Příběh pojednávající o prostitutce ve fašistické Itálii, která si navzdory nepřízni osudu zachovává vnitřní čistotu a naděje. Krásné čtení, které navzdory době, ve které se odehrává, se politice věnuje jen okrajově. Je to primárně z toho důvodu, že Adriana je děvče naivní, není hloupá ale je krátkozraká a hledí jen tím směrem, který ji zrovna vyhovuje. Pakliže se čehokoli dopustí, není to z jejího vlastního přesvědčení ale je to proto, že má pocit, že tím získá náklonost kohokoli. Kniha ale nemá popisovat mentalitu revolucionářky ani příběh odboje. Kniha je o dívce, která žije život tak nejlíp, jak může. Krásná kniha, o autorovi i stylu psaní platí to samé, co pro Horalku. Krásně a čtivě napsané s nevídanou dávkou empatie a lásky.... celý text

Deník Anny Frankové 1992, Anne Frank

Otřesná doba, která v sobě měla velmi málo světla, jedním z majáků té doby bylo právě smýšlení této dospívající dívky. Bohužel i toto světlo bylo uhašeno aby následně sloužilo jako důležité memento lidské nenávisti a zloby. Deník je smutný a nepřináší chvíli úlevy ani oddychu - přesně to, co prožívala Anna. Ať slouží osud této dívky jako výstraha všem, kteří by si chtěli hrát na bohy a vraždit nevinné pro uspokojení vlastních cílů, pro své fanatické domněnky nebo...ostatně už z jakéhokoli důvodu. O to smutnější a krutější je doba, kdy Anna zemřela - ač mi to nejde přes prsty, je to skoro symbolické, prorocké. Existuje celá verze Annina deníku, která symbolizuje vše, co si mladá dívka jejího věku přeje, já ji nečetla ale věřím, že v rukou inteligentního jedince by měla ještě hlubší dopad. Protože to děvče se od nikoho z nás nijak nelišilo. Za jiných okolností by na jejím místě mohl být každý z nás. Bez jakékoli znalosti toho, co nám krása dospívání nabízí.... celý text

Bible 2007, neznámý - neuveden

Takže úvodem bych začala něčím faktografickým. Kniha je výsledkem dlouhého procesu kanonizace (což je postupné skládání jejích částí dohromady), ačkoli, její oficiální čísti jsou pouze dvě, tedy Starý Zákon a Nový zákon. Bible jako taková pochází z cca z desátého století před naším letopočtem. Dále, životy samotných apoštolů zajímavé jsou, jejich evangelia už příliš ne. Další velmi důležité upozornění je, že bibli nelze číst, lze ji pouze studovat. Je jako každý jiný náboženský dokument a přináší nám stále pouze takové svědectví, které si nelze ověřit. Lze k ní tedy přistupovat dvěma způsoby. Je to kniha, která ovládá smýšlení o světě cca 2 miliardám lidem na celém světě. Nebo ji můžeme vnímat jako jeden z věřících a považovat ji za "Milostný vzkaz boží, který byl zaslán do našich rukou aby utěšil naše duše v životě zdejším". Některé příběhy jsou krásné, samozřejmě miluji příběh o Babylonské věži či Šalamounův a královnin ze Sáby. Výpovědní hodnota pro mě, jako pro nevěřícího je ovšem v dnešní době nulová. Nelze ale knize upřít její hodnotu v historickém kontextu, kdy gramotnost a kultura se k nám dostávaly pouze skrze náboženství - způsoby jakými se to dělalo, ano, to je na pováženou. Já jsem toho názoru, že pakliže křesťanství vznikalo stejným způsobem, jaký můžeme nalézt v této knize plné ušlechtilého návodu na lidské jednání (že to všichni v historii pochopili správně, že?) tak to byla jen zcela obyčejná sekta nepříliš vzdálená od dnešních Svědků Jehovových a podobným sklepních kluboven. Na to se ale historie neptá. Každý by si měl v této knize najít vlastní hodnotu a smýšlet o ní primárně srdcem. Víra v boha může být i výsada, nicméně já jsem velmi ráda, že jsem ji poctěna nebyla. Raději bych s dovolením zůstala u klidného nihilismu - a Bible mi to dovoluje mimochodem. A ještě, doporučuji film "Pozemšťan" z roku 2007, velmi zajímavý vhled do vnímání náboženského vnímání světa.... celý text