sarka47
přečtené 46
Vlčí jáma
1962,
Jarmila Glazarová
Příběh mladé schovanky s „čistou duší“, jejíž život u pěstounů se časem stává příšerným jařmem, které se kvůli pocitu viny rozhodne nést až do konce – jejich smrti. Román je nejen bravurní psychologickou sondou do života obyvatel jedné selské domácnosti, ale také obratným zprostředkováním reality 30. let minulého století. Autorka má kromě perfektní charakteristiky povah všech zúčastněných mistrně zvládnutý také popis prostředí a atmosféry, který čpí opravdovostí, podněcuje obrazotvornost a skutečně vtáhne do děje. Používá košatý, přitom srozumitelný a lehce plynoucí jazyk, prokládaný místním dialektem, německým jazykem a archaizmy, což někomu nemusí být zcela pohodlné, avšak příběhu to dodává na autentičnosti. Děj se odvíjí víceméně pozvolna, avšak jakoby se zatajeným dechem očekávání nějaké zhoubné, deformované a degenerované nepředloženosti, kterou čtenář od začátku cítí ve vzduchu. Láska, vina, odčinění sebeobětováním až na hranici lidské snesitelnosti a šťastný konec… Byť věčná a nijak neobvyklá témata, zde díky výše zmíněnému autorčině umění charakteristiky a popisu, však barvitě a živě zpracovaná. Kniha zcela předčila moje očekávání nijak nevybočujícího románu pro ženy – rozhodně stojí za přečtení!... celý text
Betonová zahrada
2002,
Ian McEwan
Poněkud pochmurně tragický „prázdninový příběh“ čtyř trochu svérázných sourozenců, z valné části odehrávající se aktuálně po jejich osiření, resp. matčině smrti, jež z obavy ze ztráty společného domova „řeší“ po svém… Story je prodchnuta dusivou atmosférou jejich následné, chaoticky malátné snahy o udržení běžného životního provozu, kdy věci zjevně "fungují" pouze provizorně… To ve čtenáři vyvolává pocit určité nervozity a potřeby nabídnout pomoc či řešení. Po celou dobu se ale hlavně „čeká“, jak to vše kolem matčiny smrti včetně nutných následků pro sirotky dopadne, neboť je nasnadě, že se situace stává neudržitelnou a „něco“ se musí stát… Na pozadí této hlavní zápletky zpod povrchu čpějící neutěšenost nálady podtrhuje proměna chování protagonistů (zvláště nejmladšího ze sourozenců), která je určitým „obranným mechanizmem“ před ochromujícím přijetím reality. Děj má jakýsi zvláštně vleklý, přesto neoddiskutovatelný spád a nekomplikovaný jazyk mu dodává na syrovosti. Čtivé, avšak já osobně jsem očekávala "něco více" dramatického, drásavého, šokujícího...... celý text
Tajnosti pařížské
1970,
Eugène Sue
Nenáročná oddechová četba... Chvílemi poněkud spletitá jakási "pohádka pro dospělé" plná zcela do sebe zapadajících "náhod", jež svádí osudy jednotlivých postav dohromady ke konečnému (a téměř již od začátku očekávanému) happyendu. Jazyk je nepřekvapivý - srozumitelný, přiměřeně košatý, tedy čtivý, nicméně příběh samotný (stejně tak jako jeho hrdinové) je jaksi vyumělkovaný a především díky časté předvídatelnosti nadcházejících událostí spíše nudný...čili, neurazí, ale přímo ani nenadchne.... celý text
