Šárka5875 přečtené 446

Mischling 2016, Affinity Konar

Kniha na mě velmi zapůsobila svým silným příběhem. Jen jsem občas měla pocit, jestli jsou některé pasáže opravdu uvěřitelné, jestli autorka malinko nepřeháněla. Nechá si dvanáctileté děvče namluvit, že se po injekci stane nesmrtelnou? Možná ale ano, protože tomu samo chce uvěřit a hodně dlouho mu to pomáhá v přežívání své vlastní bezvýchodné situace. Nikdo z nás to nezažil a nevíme, jak dokážou děti anebo i dospělí v takto vypjatých situacích reagovat. U dospělých nám to možná přijde uvěřitelnější, ale je fakt, že děti v tomto prostředí, v těchto hrůzách, musí svým způsobem mnohem rychleji dospět a přemýšlet úplně jinak, než děti v jejich věku, které nic podobného neprožily. Kniha k nám promlouvá také jistými poselstvími. Pokud byste je nepostřehli anebo by vás to právě během čtení nenapadlo, najdete vše v doslovu.... celý text

Otolína a žlutá kočka 2016, Chris Riddell

Po hodně dlouhé době se mi do ruky dostala dětská knížka a jsem z ní nadšená. Kniha už na první pohled vypadá překrásně. Obálka je opravdu nádherná, vymazlená. V knize najdete spoustu krásných ilustrací v černobílém provedení, pouze je v minimální míře zakomponovaná červená barva. Samozřejmě že mně se kniha četla velice lehce, ale určitě se lehce bude číst i malým čtenářům. Na stránkách není mnoho textu a některé stránky jsou pouze ilustrované. Děj plyne svižně. A co se mi hodně líbí, že z příběhu si čtenáři odnesou také nejedno ponaučení. Třeba jako že krást se nemá :) A nejen to. Knihu určitě doporučuji jak dětským čtenářům, tak klidně i dospělým. Je to nádherný tip na vánoční dárek. Doporučený věk malého čtenáře je uváděno osm let.... celý text

Kdo jinému jámu kopá... sám do manželství padá 2016, Alena Jakoubková

Kdo jinému jámu kopá... sám do manželství padá je druhá kniha, kterou jsem od autorky četla a myslím, že už další asi vyhledávat nebudu. Kniha se četla sice velmi lehce, ale na můj vkus až opravdu hodně lehce. V podstatě mi nic nedala. Je psaná strašně jednoduchým stylem, občas mi některé popisné pasáže připomínaly spíš slohovou práci než román. U knihy si určitě odpočinete, pobavíte se, autorka dokáže být vtipná, ale nic hlubšího v ní nenajdete. Takže doporučuji pro chvíle, kdy hledáte nenáročnou četbu, u které nemusíte přemýšlet. V tom případě vás jistě pobaví.... celý text

Jako můry za světlem 2015, Viktorie Veselá

Na knížku jsem byla celkem zvědavá, zároveň jsem z ní měla trochu obavy díky nízkému hodnocení. A bohužel se obavy naplnily. Přestože se kniha četla velmi lehce, nijak zvlášť mě nebavila. Viktor je naprosto odporná postava, ale aby takovou mohl být, někdo mu to musí umožňovat. A bohužel naše hlavní hrdinky mu to opravdu umožňují a servírují se mu na zlatém podnose. Jsou opravdu tak neskutečně hloupé? Přece ani láska ani zamilovanost nemůže být natolik slepá. Nebo snad ano? Nedokážu si představit, že bych sebou nechala tak manipulovat a zametat jen z čiré lásky. Copak je ten člověk démon s nadpřirozenými schopnostmi? To nepoznaly, že je to jen obyčejný děvkař s okouzlující tvářičkou? A to nemluvím o jeho sadistických praktikách. Prostě za mě ne. Nelíbil se mi ani styl psaní. Když už autorka zabrousila do tak ošemetného námětu, mohla ho víc propracovat, dát tomu opravdový punc psychologického románu. Beru, že je to prvotina, ale i prvotiny jsem už četla mnohem zdařilejší. Nevím, jestli knihu doporučit. Pokud máte chuť poznat čtyři neskutečně hloupé, zabedněné, naivní, přesto dospělé ženy, tak si ji přečtěte a utvořte vlastní názor.... celý text

Skryté zlo 2016, Sandra Brown

Od Skrytého zla jsem neměla žádná obrovská očekávání. Kniha mě však velmi mile překvapila, ba přímo nadchla. Chytila mě hned s prvními stránkami a čtení jsem si užívala až do samého konce. Děj plyne svižně, je napínavý s každou kapitolou víc a víc. A ty neočekávané zvraty. Jooo, bavila mě kniha opravdu hodně. Od Sandry Brown jsem zatím nic jiného nečetla, ale rozhodně to napravím. Její styl psaní mě opravdu oslovil. Dokáže čtenáře zaujmout, pohltit a nepustit. Dovede ho tam, kam sama chce a potom ho nečekaně překvapí, až šokuje. Zkrátka si s ním skvěle zahrává. A to mě neskutečně baví. Na pozadí příběhu Emory se odehrává také příběh speciálního agenta Jacka Connella. Agent již několik let hledá jistého muže, který je spojován s masovou střelbou ve Virginii. Knihu rozhodně doporučuji všem, kteří mají chuť na napínavý příběh, ale nepotřebují k tomu potoky krve a brutální vraždy.... celý text

Tmavé stěny Willardu 2016, Ellen Marie Wiseman

Na knihu Tmavé stěny Willardu jsem byla velmi zvědavá. Námět psychiatrického ústavu, dvě dějové linie, mě moc lákaly. E. M. Wiseman píše velmi poutavě a při čtení pasáží, které se odehrávají ve Willardu, vám jistě bude běhat mráz po zádech jako mně. Myslím, že autorka nijak nepřeháněla, když nám líčila život v ústavu pro choromyslné. A neumím si představit, že bych v těchto podmínkách měla přežít několik týdnů, natož měsíce či roky. Děj je vyprávěn ve třetí osobě. I přesto se velmi lehce necháte příběhem pohltit a častokrát se vám bude úzkostí stahovat hrdlo. Charaktery osob jsou výborně vykreslené. Kniha má navíc jako bonus překrásnou obálku. Pokud hledáte pochmurný příběh pro podzimní večery, určitě vám knihu doporučuji. Pokud jste momentálně v nějaké melancholické či depresivní náladě, radím se čtením počkat na vhodnější chvíli. Děj knihy totiž rozhodně není sluncem prosvětlený. Naopak. Je smutný, temný a chladný jako stěny ústavu ve Willardu. Já se přiznám, že jsem od knihy možná čekala víc, nevím. Snad to bylo jen přehnaným očekáváním. Příběh mě bavil, ale nepohltil mě tolik, jak jsem čekal, že se stane.... celý text

Se zatajeným dechem 2015, Tamara McKinley

Se zatajeným dechem je druhá knížka od Tamary McKinley, kterou jsem četla. Musím říct, že v tomto případě mě děj pořádně chytil až ve své druhé polovině. Nehledě na to mě opět okouzlily autorčiny popisy australské buše, která v sobě skrývá nejen přírodní nádhery, ale také nebezpečné nástrahy. Romantika je nám servírována v rozumných dávkách, takže se nejedná o nějaký přeslazený příběh. Naopak nás autorka v určitých pasážích udržuje v příjemném napětí. Nahlédnete do života nejen Becky, ale i dalších obyvatel Morgan´s Reach po druhé světové válce. Přestože v nás obálky Tamařiných knih mohou evokovat sladké románky, nebojte se do nich jít. Dostanete romantiku ve správné dávce, přenesete se do nádherného prostředí divoké Austrálie, dozvíte se, jak žijí lidé mimo civilizaci a bojují s nástrahami přírody, a nakonec i milovníci lehkého napětí si přijdou na své. Knihu určitě můžu doporučit všem čtenářům, kteří si chtějí při četbě odpočinout a nahlédnout do exotického prostředí australské buše.... celý text

Vdova 2016, Fiona Barton

Vdovu bych snad ani neřadila mezi klasické thrillery. Nečekejte drastické scény, krev, ale v podstatě poklidný děj, ze kterého vás však bude místy hodně mrazit. Autorka velmi dobře vykreslila charaktery hlavních postav a jejich myšlenkové pochody. Kniha se mi četla velmi dobře. Byla jsem napnutá až do samotného konce. Jen se autorce v mém případě nepovedlo mě úplně pohltit. Na to, o jak závažné téma se v příběhu jedná, mě děj nechal poměrně chladnou. Ale to je čistě můj subjektivní pocit.... celý text

Dokonalé ticho 2016, Rosamund Lupton

Na knihu Dokonalé ticho jsem byla moc zvědavá. Četla jsem již Sestru od autorky a její styl mě bavil. A bavilo mě i Dokonalé ticho. Začátek byl sice malinko pomalejší, ale potom jsem si to užívala až do konce. Neřadila bych knihu mezi thrillery, ale spíše na mě působila jako psychologické drama. Autorka skvěle vykreslila postavu Yasmin a především desetiletou Ruby. Pasáže, které vyprávěla hluchá holčička byly neskutečně ... Nevím, jestli napsat citlivé či působivé, zkrátka mě vzaly za srdce, a živě jsem si Ruby dokázala představit. Také popisy drsné krajiny zahalené do tmy, kruté zimy, bouře, bezútěšné situace, kde hrozí smrt na každém kilometru, byly výborné a sugestivní. Dokonalé ticho doporučuji všem čtenářům, kteří si libují v psychologických dramatech. Nečekejte krev či snad nějaké drastické scény, přestože je kniha označována za thriller. Vše je o pocitech, obrovské odvaze i strachu. Pronikáme do myšlenek dospělé ženy a desetileté holčičky.... celý text

I viděl Bůh, že je to špatné 2016, Otto Weiss

Kniha Otty Weisse je opravdu originálně pojatý příběh z období holokaustu.Zpočátku jsem měla strach, zda mě příběh takto napsaný bude bavit. Ale moje obavy byly zbytečné. Knihu jsem přečetla během pár hodin a šlo opravdu o velmi zajímavé čtení. Období 2. světové války mě zajímá, takže jsem moc ráda, že jsem se k tomuto příběhu dostala. Knihu můžu určitě doporučit. Nemusíte se obávat, že by byla nějak silně nábožensky směrovaná, vůbec ne. Pouze je vypravěčem Bůh, ale jinak prožíváme klasické situace z židovského ghetta. Kniha je velmi pěkně graficky zpracovaná a doplněna o ilustrace Ottovy dcery Helgy. V zadní části knihy najdeme seznam pojmů, které se ve vězeňském slangu v Terezíně používaly. Což je hodně dobře, protože jinak bych spoustě slov úplně nerozuměla a musela bych si je vyhledávat na internetu. V knize najdeme také několik rodinných fotografií a ukázku strojopisu originálního textu.... celý text

Kdysi 2016, Morris Gleitzman

Kdysi je útlá kniha, ovšem s velmi silným příběhem. Felixe jsem si okamžitě zamilovala. Jeho dětská naivita, nevinnost, bezprostřednost, víra v dobro a v neposlední řadě bezbřehá fantazie mě naprosto dostala. Bohužel se Felix v době, kdy opustí bezpečí sirotčince, setkává s tvrdou realitou 2. světové války, s nenávistí vůči Židům. Nechápe to a je z toho hodně smutný. Nejvíc touží po setkání s rodiči, nechce si připouštět reálnou myšlenku, že by už nemuseli být živí. Příběh, přestože je zasazen do velmi těžkého období, byl díky Felixovi pro mě jakýmsi pohlazením. Těžko se to popisuje. Musíte si knihu přečíst a určitě pochopíte, jak to myslím. Příběh je plný dětské dobroty a lásky. Postava Felixe je skvěle propracovaná. Příběh je vyprávěn právě z pohledu chlapce v 1. osobě. Stanete se tak na několik hodin dítětem, které věří v dobro a laskavost. Knihu vřele doporučuji. Pokud budete mít možnost si ji přečíst, neváhejte. Ochudili byste se o skvělý, literární zážitek. Já se k ní rozhodně nejednou vrátím.... celý text

Hotelstory aneb když to hosté rozbalí 2016, Vladimíra Černajová

Hotelstory Vladimíry Černajové je úsměvná kniha, která vám zaručeně zvedne pochmurnou náladu. Na chvíli zapomenete na běžné denní starosti. Protože je tvořena krátkými příběhy, můžete po knize sáhnout kdykoliv a nalistovat jakoukoliv kapitolu. Takže pokud hledáte nějakou oddechovou četbu, určitě vyzkoušejte.... celý text

Dům na Baker Street 2016, Michelle Birkby

Pokud máte rádi klasické anglické detektivky a máte chuť se blíže seznámit se dvěma svéráznými ženami, určitě sáhněte po Domu na Baker Street. Budete mít chuť dát si s paní Hudsonovou čaj v její nablýskané kuchyni a větrací šachtou vyslechnout něco málo z horlivé diskuze mezi panem Holmesem a doktorem Watsonem. Já určitě doporučuji.... celý text

Nezlomná 2016, Lesley Pearse

Na pokračování příběhu o mladé Belle jsem se moc těšila a autorka opět nezklamala. Sice se mi možná první díl líbil o malinko víc, ale i tak jsem si Nezlomnou užila. Kromě vztahů nám autorka v této knize popisuje hrůzy války, epidemii španělské chřipky. Lidé byli tolikrát sraženi na kolena, ale opět povstali a snažili se žít dál. Pro mě coby pesimistu je to někdy nepochopitelné, sama bych to asi všechno vzdala. Lesley Pearse si mě získala již knihou Unesená. Následovala Společnice a nyní Nezlomná. A opět knihu vřele doporučuji. Autorčin vypravěčský styl je chytlavý. Autorka se nebojí zabrousit jak do intimností, tak například pasáže z války jsou vylíčeny syrově. A přestože vypráví příběh er-formou, rozhodně nebudete mít problém vcítit se do kůže naší hlavní hrdinky. Někdy vás může svým chováním možná i trochu nadzvednout, ovšem nepřestanete ji mít rádi. Je to reálná lidská postava, autorkou moc dobře vykreslená. Moc se těším na další pokračování.... celý text

Všude kolem černý les 2016, Ruth Ware (p)

Na knihu jsem byla opravdu dost zvědavá. Hned po vydání byla vidět úplně všude, všichni ji četli a všichni byli nadšení. Následně se objevily i negativní nebo taková neutrální hodnocení a tak jsem si říkala, jak kniha zapůsobí na mě. Musím říct, že prvních alespoň 150 stran, což je poměrně hodně, jsem se nudila. Postavy mi byly většinou nesympatické, jejich chování podle mě neodpovídalo vůbec jejich věku. Měla jsem pocit, že mě autorka zavedla na večírek puberťáků a ne dospělých lidí. Ale potom se začala slibně rozvíjet zápletka a já se začala konečně bavit. Nakonec jsem s chutí četla až do konce. Byla jsem moc zvědavá, jak se vše nakonec rozplete a vyvrbí. Knihu Všude kolem černý les určitě můžu doporučit, jenom musí čtenář počítat s tím, že první třetina knihy je rozvláčnější a ne až tak chytlavá.... celý text

Nanejvýš čtyři hodiny spánku 2015, Marlene Schiappa

Nanejvýš čtyři hodiny spánku je víc než výstižný název. Kniha osloví zejména čtenářky, které už alespoň jedno těhotenství prožily. Rozhodně se potom ve spoustě situací najdou a nebudou jim cizí, naopak. Autorka píše s humorem a nadsázkou, ale některé pasáže mě dokázaly i dojmout. Hlavní hrdinky jsou sympatické ženské. Neváhají si ze sebe dělat legraci. Určitě v knize nechybí správná dávka ironie a sebeironie. Ani jedna z kamarádek však neměla ideální dětství a svým způsobem se na nich podepsalo. Pro své děti jsou však ochotné udělat cokoliv. Pokud hledáte oddechovou knihu, která je částečně romantická, vtipná a rozhodně z reálného života, určitě Nanejvýš čtyři hodiny spánku doporučuji. Nudit se nebudete.... celý text

Příslib naděje 2016, Tamara McKinley

Kniha mě nadchla a to naprosto. Autorka si mě hned na poprvé získala. Tamařin vypravěčský styl je sugestivní, popisy krajiny úžasně barvité. Máte pocit, že stačí zavřít oči a ocitnete se také v ráji barevných papoušků a šumícího moře. Příslib naděje je moc krásný příběh. Obsahuje určitou dávku romantiky, které je ovšem tak akorát a děj není vůbec přeslazený. Obálka může možná v někom evokovat červenou knihovnu, ale ne. V knize se skrývá mnohem hlubší příběh. Postavy jsou výborně vykreslené. Čtení jsem si zkrátka užívala, místy jsem se i dojímala. A ten konec... Asi na každého bude působit jinak, ale mně se líbil a měla jsem z něj úplně husí kůži. Za mě je tedy Příslib naděje jednoznačně skvělá kniha a má moje velké doporučení. Kdo nezná Tamaru McKinley, o hodně přichází.... celý text

Počátek veškeré lásky 2016, Judith Hermann

Z knihy německé autorky Judith Hermann jsem velmi, velmi rozpačitá. Anotace mě zaujala, námět stalkingu mi přišel zajímavý. Ale autorčino pojetí a zpracování mě absolutně neoslovilo, naopak. Příběh mi přišel nemastný, neslaný. To samé postava hlavní hrdinky. Očekávala jsem, že z příběhu, kde dochází ke stalkování, mi bude úzko, bude mě mrazit. Ale nepociťovala jsem vůbec nic. Příběh se četl naštěstí celkem rychle, protože kniha je poměrně malého formátu a není to žádná bichlička. Takže jsem byla ráda, že jsem s ní nestrávila moc času, protože ve mně prostě nezanechala vůbec žádný dojem. Přitom potenciál by tam mohl být. Ale autorčin styl mi vůbec nesedl. Možná na tom nese vinu i překlad. Dlouhá, kostrbatá a často smysl postrádající souvětí příběhu rozhodně nepomohla. Také absence klasické přímé řeči mi vadila, i když možná to bych dokázala skousnout. Co ale není omluvitelné, jsou chyby v textu. Nejen překlepy, ale hrubky, které by snad neudělalo ani dítě na základní škole. Jak může překládat knihy někdo, kdo ve slově mistička napíše ypsilon? Nepochopitelné a neomluvitelné. Kdyby se tam to slovo vyskytlo jednou, možná bych to vzala jako překlep. Ale našla jsem ho tam minimálně třikrát. Takže to je opravdu otřesné. Knihu nedoporučuji, protože na knižním trhu najdete mnohem lepší kousky k přečtení.... celý text

Sběratel duší 2016, Elizabeth Peters (p)

Kniha z prostředí afrického kontinentu se mi četla velice dobře. Egypt a archeologie jsou pro mne v podstatě jedna velká neznámá, o to víc mě ale asi kniha oslovila. Užívala jsem si úžasné autorčiny popisy krajiny. Hned bych měla chuť se například do Údolí králů vydat. Také postavy autorka vykreslila bravurně. Příběh v sobě obsahuje určitou dávku napětí a překvapivých zvratů, což jsem ocenila. Jen konec mi přišel možná trošku jako z červené knihovny, ale to nic nemění na tom, že jsem s příběhem spokojená.... celý text

Zbláznila ses? 2016, Jana Jirásková

Příběh je vyprávěn v první osobě naší hrdinkou prostřednictvím deníkových zápisků. Tyto zápisky se střídají se sny, které se naší hlavní postavě každou noc zdají. A musím říct, že mě kniha bavila. Žádnou podobnou jsem dosud nečetla. Sedla mi i zmíněná deníková forma, kterou je kniha napsaná. Já ji určitě čtenářkám můžu jen doporučit. Nečekejte však žádný sluníčkový příběh nastávající maminky. Kniha je prostě neotřelá svým způsobem. Už jen i samotnou absencí klasických křestních jmen. Hlavní hrdinka je životem obouchaná ženská, která je zvyklá si se vším poradit. Bohužel však nezvládá vlastní matku. Stačí jeden telefonát a promění se v uzlíček nervů. Ale každý máme nějakého kostlivce ve skříni.... celý text