Šárka5875
komentáře u knih
Nevítaný host
Shari Lapena
Toto je třetí kniha od autorky a opět mě nenadchla. První půlka mě v podstatě nebavila, hodně postav, styl psaní mi nebyl příjemný, autorka přeskakuje z jedné postavy na druhou, každá postava dostává na střídačku svůj prostor, tedy několik úhlů pohledu na situaci. Mám ráda, když je příběh vyprávěný dvěmi max. třemi postavami, jinak mi to už připadá chaotické. Ano, postupně si zapamatujete, kdo ke komu patří a kdo právě hodnotí situaci a svoje pocity, pokud tedy nebudete knihu stále odkládat a někdy i na několik dní. Už jsem i přemýšlela, že odložím a nedočtu, ale chtěla jsem vědět, kdo je pachatel a jaký měl motiv.
Druhou polovinu jsem přečetla poměrně rychleji, jak začaly přibývat mrtvoly, zvedlo se napětí, příběh se stal svižnějším. Rozuzlení mě ale stejně nenadchlo, nijak nepřekvapilo, nešokovalo, jen tak nějak vyplynulo. Žádné zvraty, vsechno strašně jednoduché, průhledné. Bohužel pouze 2,5*
Vetřelec
Kristýna Trpková
Autorčin styl psaní mě oslovil už u Stvůry, klidně může popisovat jen dům, pokoje, mě to prostě baví. Vetřelec mě chytl hned od prvních stránek, až do téměř finále jsem byla rozhodnutá pro 5*. Ovšem posledních asi pět stran mi nesedlo, nemám ráda podobné konce, a začala jsem váhat. Jinak je kniha skvělá, čtivá, napínavá, netušila jsem, kdo by mohl být pachatelem a v jedné situaci jsem si i pobrečela. I když to není tedy na 100%, těch 5* nakonec dávám, protože kniha si to zaslouží a konec může ostatním naprosto sednout. To, že s ním mám problém já, je čistě subjektivní. Ale prostě tomu konci nevěřím.
Iluze
Camilla Läckberg
Mně kniha vůbec nesedla. Za mě zbytečně dlouhé, rozvleklé, spousta omáčky, téma kouzel a magie mě neoslovilo, nesedly mi ani hlavní postavy. 2,5*
Já jsem smrt
Chris Carter
Knihu jsem četla docela dlouho, protože ta knížka je tak brutální, že jsem musela odkládat. Jako na Cartera jsem zvyklá, ale tohle jsem vůbec nedávala a i jsem si říkala, že touto knihou se sérií končím. Jako co to bylo? Detailní popisy neskutečně sadistických vražd, mučení, za mě tahle ohromná brutalita zastínila v knize úplně všechno, bylo mi z toho zle psychicky i fyzicky. A i z toho důvodu, že jednou z postav, byť tak nějak spíš vedlejší, bylo jedenáctileté dítě.
Rozuzlení mě hodně překvapilo, podezření na vraha jsem neměla, vlastně jsem ani neměla sílu přemýšlet, kdo a proč, tolik jsem byla zabředlá v tom hnusu. A docela mě překvapuje, že někdo pachatele dokázal odhalit. Já tam žádná vodítka nepostřehla.
Díky závěru jsem se rozhodla, že v sérii pokračovat budu, i když už mi Carterova tvorba připadá trošku šablonovitá a Hunter takový nadpozemský hrdina. Nicméně mám Huntera i Garciu ráda, náměty, zápletky, zvraty a rozuzlení bývají skvělé, ale v tomto dílu to pro mě všechno zazdila ta brutalita, jako by autor za každou cenu potřeboval čtenáře vykoupat v hektolitrech krve. Mně nevadí mrtvoly, ani ta krev, ale mučení lidí zaživa.
Chtěla jsem dát 3*, ale závěr mě přesvědčil na 4*. Masakr...
Třetí na řadě
Allison Brennan
Kdyby kniha nebyla zpočátku tak zdlouhavá, dala bych 5*. Ale od určité chvíle to byla tedy jízda, velký palec nahoru a těším se na další autorčiny knihy.
Dopis
Kathryn Hughes
Na Dopis jsem se hodně těšila a měla jsem velmi vysoká očekávání. Možná i to způsobilo, že mě kniha nezasáhla tolik, jak jsem čekala, že se stane. No znáte to, lepší nic nečekat a potom být mile překvapen. Nicméně kniha se mi i tak velmi líbila, jen si myslím, že mohla autorka třeba právě příběh Chrissie podat lépe, emotivněji. Mně osobně připadal i takový useknutý, nedotažený. Přesto mě bavil víc a dotkl se mě víc než příběh Tiny. Tina si totiž za spoustu svých starostí mohla sama. I když člověk nikdy neví, jak by se v její situaci zachoval. A muži zřejmě dokáží ženu, která je do nich slepě zamilovaná, dokonale zmanipulovat. Ale i přesto mě Tina svou naivitou pěkně štvala, navíc potom v době, kdy už nešlo pouze o její život.
Dopis můžu rozhodně doporučit. Pokud máte rádi silné lidské osudy, určitě po této knize s nádhernou obálkou sáhněte.
Tak to je, tak to bude
Sharon J. Bolton
Sharon J. Bolton opět předvedla, jak je výborná. Tak to je, tak to bude je vynikající, svižný thriller, kde sice dostala naše známá Lacey Flintová méně prostoru, ale zase více poznáváme šéfku vyšetřovacího týmu Danu Tullochovou. Příběh má grády, autorka nám poskytuje vodítka, abychom si mysleli, že tentokrát jistě pachatele uhodneme, a vzápětí nás vyvede z omylu, a my dál přemýšlíme, jak to tedy nakonec dopadne. Jelikož jsou námětem tohoto dílu vraždy dětí, u některých pasáží mi opravdu běhal mráz po zádech.
Kavárna v Kodani
Julie Caplin
Pokud jste milovníci útulných kaváren, dobré kávy či čokolády, křupavého pečiva a mihotajících plamenů svíček, knihu musíte mít. Už jen ta úžasná obálka na vás dýchne báječnou atmosférou. Autorka skvěle popisuje život v Kodani, jejich pohodový styl, žádné honění se za prací, to pro ně není na prvním místě. Pěkně si sedněte, nalijte si výbornou kávičku a začtěte se do příběhu sympatické Kate. Jde o oddechové, vtipné, romantické čtení, které mi vyloženě v tuto chvíli padlo do noty, a čtení jsem si užila. Je to takové pohlazení po duši.
Už teď jsi mrtvá
Sharon J. Bolton
Dámy a pánové, tohle byla jízda. Ano, začalo to letem, ale dál to byla grandiózní jízda. Autorka se do toho opřela hned s první stránkou. Takový strhující začátek příběhu jsem hodně dlouho nezažila. Kniha mě vcucla a já musela hltat stránku za stránkou. Opravdu začátek byl tak nabušený napětím, akcí, že jste se od příběhu těžko odpoutávali. Později možná autorka malinko zvolnila, nicméně pro mě byla tato kniha excelentní. O něco méně mě bavily návraty do minulosti, které se v knize objevovaly, ale jinak nemám nic, co bych knize vytkla. S. J. Bolton je prostě záruka vynikajícího čtení pro milovníky thrillerů.
Host
Andreas Winkelmann
Host Andrease Winkelmanna určitě není špatná kniha, ale mně nesedla. Nebylo to tím, že pachatele čtenář zná od začátku, ale nejspíš stylem psaní. Kapitoly nejsou číslované, vyprávění z pohledů různých postav se celkem zmateně střídá. Střídá se minulost s přítomností, v podstatě se místy opravdu skáče z jednoho do druhého. Postavy jsou nijaké, ploché, nesympatické, získala si mě snad pouze komisařka Priska a částečně Thomas. Byla jsem zvědavá, co pachatele vedlo k tomu, co prováděl, co se s ním táhlo od jeho dětství a dovedlo ho až páchání brutálních vražd. Ale pro mě nebyl příběh čtivý, neužívala jsem si ho nijak nadšeně, nepohltil mě, ke konci jsem ho už jen z povinnosti dočetla, abych se dozvěděla pointu.
Ukradené dětství Kamily
Danka Šárková
Knihu můžu všem vřele doporučit. Tento psychologický příběh protkaný v druhé polovině cestopisem, se čte skvěle, nebudete se moci od stránek odtrhnout. Asijská místa, na která nás autorka v příběhu zavedla, sama procestovala, takže jsou popsány autenticky a tyto pasáže mě rovněž hodně bavily.
Kniha nemusí mít 400 stran, aby byla dostatečně silná a zasáhla vás. Ukradené dětství Kamily je důkazem, že i na necelých dvou stovkách stran lze vystavit kvalitní psychologický příběh. Palec nahoru získává také nádherná obálka.
Ochutnávačka
V. S. Alexander
Knihu V. S. Alexandera určitě doporučuji všem, které zajímá období 2. světové války a přečtou si rádi i román, nejen literaturu faktu. Já jsem s knihou naprosto spokojená, autorův styl mi sedl, Magda byla perfektně popsaná jako živá hrdinka, žádná plochá knižní postava. Za mě velký palec nahoru a určitě si přečtu i další knihu autora, která u nás vyšla již před Ochutnávačkou.
Návod k použití lásky
Renáta Názlerová
Knihu Návod k použití lásky nelze přehlédnout. Má tak nádhernou obálku, že musí upoutat snad každého. To se opravdu Fortuně Libri povedlo. Naštěstí i obsah knihy si zaslouží palec nahoru. Román, ve kterém se prolínají různé osudy lidí spolu s Tamařiným osobním životem, se čte lehce, autorka píše čtivě, vtipně, ale nechybí ani spoustu životních rad. Je pravda, že občas jsem se trošku ztrácela v postavách Tamařiných klientů, kdo ke komu patří, co řeší a tak podobně. Ale nebyl to žádný velký problém, zorientovala jsem se nebo si třeba nalistovala pár stránek zpátky a postavy si připomněla. Přestože jsem se s Tamarou nemohla ztotožnit, především co se týkalo jejího vztahu s jistým mužem, kterého já bych asi chvílemi s chutí zadupala do země a už ho nechtěla nikdy vidět, kniha se mi líbila, hlavní hrdinka mi byla sympatická, a určitě ji můžu doporučit.
Strach
C. L. Taylor
Na další knihu autorky C. L. Taylor jsem se moc těšila a rozhodně mě nezklamala. Příběh Lou mě pohltil od prvních stránek. Námět psychothrilleru je ožehavý a citlivý. Kniha má spád, nemusíte se prodírat pomalým rozjezdem, hned od začátku děj svižně utíká a vy obracíte stránku za stránkou a nemůžete se odtrhnout. Přestože jsem byla s touto autorčinou novinkou spokojená, nějakou tu mušku jsem přece jen našla. Částečně jsem nevěřila autorce postavu Lou, kdy se její povaha najednou změnila jako mávnutím proutku a z roztřesené ženy se stala nadmíru silná bojovnice. Také mi úplně nesedla postava bývalé Mikovy manželky Wendy a hlavně její uvažování a smýšlení nad minulostí i současností.
Nicméně i přes tyto mušky jsem si čtení užila a můžu Strach doporučit všem milovníkům psychothrillerů.
Lež
C. L. Taylor
Námět této knihy je vskutku velice zajímavý a neotřelý. Neumím si představit, že bych se někdy dostala do podobné skupiny lidí a prožívala to, co se tam dělo, a vydávalo se za meditaci a duševní očistu. Autorka skvěle vykreslila psychologii postav, jejich charaktery, někdy jsem měla pocit, že se úplně dokážu vžít do pocitů Emmy/Jane.
Knížka je napínavá od začátku do konce, děj má spád, rozhodně vás nenechá ani na chvilku vydechnout. Lež považuji za jednu z nejlepších knih autorky. Přečetla jsem všechny a Lež má moje veliké doporučení.
Podivná holka
Jenny Blackhurst
Od autorky jsem četla již Ztichlý dům a byla jsem nadšená. Na Podivnou holku jsem se tedy moc těšila a jsem nadšená stejně. Jenny Blackhurst stvořila parádní, napínavý příběh, skvělý psychothriller, který místy hraničí až s hororem. Příběh vás pohltí na samém začátku a v podstatě vyplivne až s poslední stránkou. Byla jsem moc zvědavá na rozuzlení a páni, ten konec... Tak takový jsem úplně nečekala.
Sůl do rány
Becky Masterman
Sůl do rány je již třetí knihou, kterou jsem od autorky četla a musím říct, že si mě opět získala. Její příběhy jsou sice psány pomalejším tempem, plynou pozvolně, nicméně autorčin styl mi sedí a hlavní postavu Brigid, svéráznou bývalou agentku FBI, jsem si oblíbila. Je to dáma od rány, která i ve svém věku oplývá vynikající kondičkou a stále budí respekt. Její hlášky nemají chybu a jsou skvělým kořením napínavého děje. Ano, děj je opravdu hodně napínavý, vždyť jde o život možná nevinného člověka. V příběhu nechybí zvraty a dojde i na dojemné pasáže a šokující odhalení.
Já osobně knihu doporučuji. Bavila jsem se, byla jsem napnutá, nenudila jsem se, prostě Becky Masterman má u mě další palec nahoru.
Do posledního dechu
Robert Bryndza
Ve své čtvrté knize Do posledního dechu autor poukazuje na obrovské nebezpečí, týkající se sociálních sítí. Vážně si myslíte, že víte, kdo je na druhé straně internetové diskuze? Po přečtení této knihy si už nikdy jistí nebudete. Stačí několik kliků a z nebezpečného slizkého chlapa se stane charismatický hezounek, který vás uhrane nejen hlubokým pohledem z profilové fotografie, ale také vhodně zvolenými větami. Po pár konverzacích vás dostane, kam potřebuje. Na internetu jde totiž úplně všechno. Proto pozor na to, co kde sdílíte a komu se svěřujete. Nevíte, jestli na druhé straně nesedí nějaká pochybná osoba.
Já osobně jsem z knihy nadšená a všem milovníkům thrillerů a detektivek ji doporučuji. Autor mě baví, píše čtivě a já rozhodně chci číst další příběhy s Erikou v hlavní roli. Rovněž mě hodně oslovil námět příběhu. Člověk si kolikrát opravdu ani neuvědomuje, co všechno ze svého soukromí na internetu sdílí.
Kniha obsahuje také několik dost krutých pasáží. Nemůžu však říct, že by měl autor potřebu na nás chrlit detaily mučení v každé kapitole, spíš v nás probudí představy, a naše fantazie se potom rozjede na plné obrátky i při malé zmínce o krutostech, kterých se vrah dopouštěl na obětech.
Útěk
C. L. Taylor
Kdo má autorku načtenou, ví, že píše skvělé psychothrillery. Nejinak je tomu i v případě Útěku. Od samého počátku se vás zmocní tísnivá atmosféra. Prožíváte s Jo její pocity bezmoci, strach z cizí ženy a o vlastní dceru. Ovšem tato úzkostná atmosféra bez nějaké další gradace trvala na můj vkus poměrně dlouho. Až jsem se bála, že tentokrát se nadšení z knihy nedostaví. Potřebovala jsem nějak nakopnout, posunout se dál. Ovšem poslední třetinou knihy mi autorka opět dokázala, že to se čtenáři umí, umí si s námi pohrávat a dokáže nás hodně překvapit. Takže ano, nejnovější knihu od C. L. Taylor za sebe můžu určitě doporučit.
Nesmím zapomenout pochválit úžasnou obálku. Celkově tato série jede v krásných, neotřelých přebalech. Takže už jen jimi musí nalákat nejednoho čtenáře.
Kdo jste ještě nevyzkoušel tvorbu C. L. Taylor, klidně začněte třeba právě Útěkem. Věřím, že se k autorce budete rádi vracet, a těšit se na další knihy jako já.
Za jasné noci
Elizabeth Haran
Tato kniha byla mým seznámením s autorkou a prozradím, že už doma čekají knihy další. Mám moc ráda příběhy z prostředí Austrálie, venkova a hlavně ten počátek dvacátého století. Žádný přetechnizovaný svět jako máme nyní. Miluji tyto úniky z dnešní doby pomocí knižních příběhů. Název i obálka bude určitě v čtenářích na první pohled evokovat červenou knihovnu. Ano, je to román pro ženy, najdeme tam romantická klišé, ale to vůbec nevadí. Nechybí totiž ani napínavé pasáže, vtipné pasáže, takže rozhodně nejde o žádný sladký románek. Naopak se příběh dotýká nelehkých životních situací a tu pravou romantiku bych tam viděla až v druhé řadě. Kniha mě natolik dokázala vtáhnout do děje, že jsem se pokaždé moc těšila, až se prostřednictvím stránek budu moci vrátit na farmu mezi své oblíbené postavy. A postavy dokázala autorka opravdu skvěle vykreslit. Nejen hlavní postavu Emily, ale také třeba čínského kuchaře, majitelku farmy a další. Takže za mě jde o dechberoucí příběh z nádherného prostředí a já ho s klidným svědomím doporučuji všem čtenářkám. Budete mít chuť se na farmu v Kimberley podívat.
